Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Bitva o Kyjevský kotel
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Verze z 1. 12. 2013, 21:24
Bitva o Kyjev (1941) – též Kyjevská obranná operace – byla vojenská operace ve Velké vlastenecké válce, která vyústila v katastrofální porážku sovětských vojsk v okolí Kyjeva. Jedná se o bitvu, při které došlo k největšímu obklíčení vojsk v historii, při němž bylo zajato kolem 600 tisíc vojáků.
V srpnu byl vytvořen na Ukrajině západně od Kyjeva výběžek ve frontě, který znamenal pro Wehrmacht vážný problém. Německé hlavní velitelství (OKH) se rozhodovalo, zda pokračovat v přímém útoku na Moskvu, či zda zničit sovětské síly na jihu v okolí Kyjeva. O dalším postupu se rozhořel spor mezi vysokými německými důstojníky i samotným Hitlerem, ale nakonec bylo rozhodnuto, že uskupení sovětských vojsk musí být likvidováno a Ukrajina co nejrychleji zajištěna pro potřeby německého válečného průmyslu i zemědělství. Vzhledem k tomu, že německá armádní skupina Jih (Heeresgruppe Süd) postrádala dostatečnou sílu potřebnou ke zničení protivníka, byly do akce nasazeny i německé síly z armádní skupiny Střed. Jednalo se o podstatnou část 2. pancéřové armády generála Heinze Guderiana a o 2. armádu. Spory nastaly i na sovětské straně mezi Stalinem a Žukovem, který si přál stažení Rudé armády za Dněpr, protože si byl vědom hrozícího obklíčení. Stalin však zastával svůj názor a rozhodl o tom, že se sovětská vojska budou bránit na stávajících pozicích.
Hlavní útok německých vojsk na pozice Rudé armády začal 23. srpna 1941. Sovětská vojska, jimž velel Semjon Michajlovič Buďonnyj, nedokázala reagovat na bleskové akce Wehrmachtu, i když měla co do počtu vojáků početní převahu. Jednotky se dostaly brzy do obklíčení a 13. září Stalin neschopného Semjona Buďonného odvolal z velení armády. Obranu Kyjeva začal řídit generál Mikhail Kirponos, který však již katastrofě zabránit nemohl. Některým sovětským jednotkám se díky hrdniství a odvaze jejich velitelů podařilo z obklíčení probít a zapojit se do dalších bojů. 19. září byla nucena Rudá armáda opustit Kyjev a o den později padl generál Kirponos. 26. září se vzdaly poslední zbytky obklíčených sovětských vojsk. Rudá armáda utrpěla tak ohromnou porážku, při které bylo zabito, zraněno či zajato přes 700 tisíc vojáků. Němci ukořistili přes 400 tanků, 28 tisíc děl a minometů a 340 bojových letadel.
Díky velkému vítězství u Kyjevě byl odstraněn významný výběžek v jižní části německo-sovětské fronty a armádní skupina Jih mohla pokračovat v obsazování strategicky významné oblasti - Donbasu. Vojska armádní skupiny střed se mohla opět znovu plně zapojit do útoku na Moskvu. Jednalo se však o významné zdržení, které se později, když se hlavní město SSSR nepodařilo Němcům dobýt, ukázalo jako rozhodující.
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |