V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Borovice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(+ Vylepšení)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 16. 6. 2010, 06:31


Borovice (Pinus) je rod rostlin z čeledi borovicovité. Jeho zástupci jsou světlomilné vždyzelené stromy, ojediněle keře, nenáročné na půdu a na vláhu. Některé dorůstají až do výšky 100 m (borovice Lambertova - Pinus lambertiana), jiné mají habitus vysloveně keřovitý (klečovitý), např. borovice kleč - Pinus mugo nebo borovice (limba) zakrslá - Pinus pumila. Borovice je obecně považována za strom s tvrdým dřevem.

Obsah

Systematika

Rod se dělí na 2-3 další podrody: Pinus (tzv. tvrdé borovice), Strobus (tzv. měkké borovice). Někteří (např. Angličan Michael Frankis) udávají ještě velmi sporný podrod Ducampopinus. Tento podrod vyčlenil v 70. letech Kanaďan Pierre Landry, ale všechny dosavadní molekulární genetické studie fylogeneze borovic potvrdily pouze podrody Pinus a Strobus.

Vybrané druhy

podrod Pinus (2 - 3 jehlice ve svazečku)

podrod Strobus (5 jehlic ve svazečku)

Vzhled

Kořeny mají většinou hlavní kůlový kořen, který se větví na mnoho postranních kořenů. Stáří borovic bývá různé podle druhů, nejstarší nejen mezi borovicemi, ale i mezi všemi žijícími organizmy je borovice osinatá (Pinus aristata subsp. longaeva, jejíž dosud žijící exempláře jsou staré téměř 5.000 let (!). Jehlice borovic vyrůstají z blanité pochvy ve svazečcích po 2 - 5 a jsou různé délky (podle druhu), od 2-3 cm (Pinus banksiana) až po 35 cm (Pinus engelmannii). Květy jsou jednodomé, různopohlavné. Samčí, prašníkové, jsou šišticovitě nahloučené na letorostech, samičí vyrůstají po 1-3, ojediněle ve větším počtu, na krátkých stopkách hned pod vrcholovým pupenem. Pylová zrna jsou rozšiřována větrem na velké vzdálenosti. Šišky se semeny zrají obvykle 2-3 roky a jsou složené z dřevnatých šupin, které se po dozrání většinou hygroskopicky otevírají. Výjimkou jsou např. šišky borovice limby, které opadávají neotevřené, popř. šišky tzv. serotinní, které zůstávají na stromě neotevřené po mnoho let a otevírají se při požárech. Velikost šišek je velmi různorodá: od několika cm až po 50 cm (borovice Lambertova - Pinus lambertiana). Hmotnost šišky je např. u borovice Coulterovy (Pinus coulteri) více než 2 kg (!). Semena jsou opatřena křídly (častěji), nebo jsou bezkřídlá (oříšky). Klíčí většinou téhož roku, u některých druhů (oříšky) však přeléhají.

Rozšíření

Největší rozvoj zaznamenal tento rod ve třetihorách. Dnes je nejpočetnějším rodem u nahosemenných, existuje přes 100 zástupců (obvykle různí autoři definují 105 - 125 druhů), přirozeně se vyskytujících převážně na severní polokouli, z větší části v Americe. Borovice rostou od mořské hladiny až do výšky 4000 m n. m. Většinou tvoří rozsáhlé lesy, mnohé vystupují až k horní hranici lesa. V Evropě se vyskytuje 11 autochtonních druhů, 9 dvoujehličných a 2 pětijehličné.

Význam

Borovice obecně patří mezi hospodářsky nejdůležitější jehličnaté dřeviny. Především poskytují většinou velmi kvalitní dřevo a velký význam mají i v zahradní architektuře. Dříve sloužily i jako zdroj balzámového oleje (terpentýnu), který se získával tzv. smolařením. Z něj se extrahovala např. kalafuna a terpentýnové silice, užívané jako rozpouštědla k ředění barev nebo v lékařství (inhalace, léčba TBC apod.).

Literatura

  • PILÁT, A. 1964. Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků. – Nakladatelství ČSAV, Praha.
  • POKORNÝ, J. 1963. Jehličnany lesů a parků. – SZN, Praha.

Související články


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Pinus
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Borovice“