The final launch of the Allmultimedia.org will take place on February 27, 2026
(shortly after the 2026 Winter Olympics).
Třída Bismarck
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor:Tirpitz-1.jpg|220px|thumb|[[Tirpitz]]]] | + | [[Soubor:Tirpitz-1.jpg|220px|thumb|[[Tirpitz (1939)|Tirpitz]]]] |
| - | '''Třída Bismarck''' byla třída [[Bitevní loď|bitevních lodí]] [[Třetí říše|německé]] [[Kriegsmarine]], která se skládala z lodí [[Bismarck (bitevní loď)|Bismarck]] a [[Tirpitz]]. Její vznik spadá do poloviny 30. let minulého století, kdy Adolf Hitler začal zvyšovat zbrojní výrobu, včetně [[námořnictvo|námořnictva]] a ve snaze vyrovnat námořní převahu Spojeného království. Když [[Washingtonská konference|Washingtonská]] a [[Versailleská smlouva]] (podepsaná po konci [[první světová válka|I. světové války]]) byly vůči [[Výmarská republika|poválečnému Německu]] a [[Třetí říše|Třetí říši]] velmi omezující, Třetí říše po podpisu britsko-německé dohody o válečném loďstvu v roce [[1935]] dostala příležitost ke zbrojení na moři a to až do výtlaku 420 000 tun, což bylo podle smlouvy 35 % tonáže britského loďstva. Už na [[Londýnská konference|Londýnské konferenci]] v roce [[1930]] bylo dokonce upuštěno od omezující podmínky výtlaku loďstev. To už dávalo možnost Německé říši vybudovat si loďstvo podle vlastních představ a možností. | + | '''Třída Bismarck''' byla třída [[Bitevní loď|bitevních lodí]] [[Třetí říše|německé]] [[Kriegsmarine]], která se skládala z lodí [[Bismarck (bitevní loď)|Bismarck]] a [[Tirpitz (1939)|Tirpitz]]. Její vznik spadá do poloviny 30. let minulého století, kdy Adolf Hitler začal zvyšovat zbrojní výrobu, včetně [[námořnictvo|námořnictva]] a ve snaze vyrovnat námořní převahu Spojeného království. Když [[Washingtonská konference|Washingtonská]] a [[Versailleská smlouva]] (podepsaná po konci [[první světová válka|I. světové války]]) byly vůči [[Výmarská republika|poválečnému Německu]] a [[Třetí říše|Třetí říši]] velmi omezující, Třetí říše po podpisu britsko-německé dohody o válečném loďstvu v roce [[1935]] dostala příležitost ke zbrojení na moři a to až do výtlaku 420 000 tun, což bylo podle smlouvy 35 % tonáže britského loďstva. Už na [[Londýnská konference|Londýnské konferenci]] v roce [[1930]] bylo dokonce upuštěno od omezující podmínky výtlaku loďstev. To už dávalo možnost Německé říši vybudovat si loďstvo podle vlastních představ a možností. |
V roce [[1936]] začala Třetí říše stavět třídu [[válečná loď|válečných lodí]], s velkou rychlostí, akčním rádiusem a silnou [[pancéřování|pancéřovou]] výzbrojí, třídu, jaká neměla do té doby na světě obdoby: Bismarck. [[Bismarck (bitevní loď)|První jednotka]] nesla jméno po bývalém "železném kancléři" [[Otto von Bismarck|Otto von Bismarckovi]], [[Tirpitz|druhá]] po [[Německé císařství|císářském]] [[admirál]]ovi a bývalém [[ministr]]u války [[Alfred von Tirpitz|Alfrédu Tirpitzovi]]. Odborník [[Anthony Preston]] konstatuje, že konstrukce vycházela z válečných lodí první světové války německé [[třída Baden|třídy Baden]]. A to hlavně výzbrojí, skládající se ze čtyřech dvouhlavňových věží hlavní [[ráže]] 380 mm označovaných (od přídě po kormidlo) A (Anton), B (Bruno), C (Caesar) a D (Dora) s hmotností vystřelených dělostreleckých granátů až sedm tun (podle druhu [[střelivo|munice]]) s dostřelem až 20 [[Námořní míle|mil]] (cca 37 km). | V roce [[1936]] začala Třetí říše stavět třídu [[válečná loď|válečných lodí]], s velkou rychlostí, akčním rádiusem a silnou [[pancéřování|pancéřovou]] výzbrojí, třídu, jaká neměla do té doby na světě obdoby: Bismarck. [[Bismarck (bitevní loď)|První jednotka]] nesla jméno po bývalém "železném kancléři" [[Otto von Bismarck|Otto von Bismarckovi]], [[Tirpitz|druhá]] po [[Německé císařství|císářském]] [[admirál]]ovi a bývalém [[ministr]]u války [[Alfred von Tirpitz|Alfrédu Tirpitzovi]]. Odborník [[Anthony Preston]] konstatuje, že konstrukce vycházela z válečných lodí první světové války německé [[třída Baden|třídy Baden]]. A to hlavně výzbrojí, skládající se ze čtyřech dvouhlavňových věží hlavní [[ráže]] 380 mm označovaných (od přídě po kormidlo) A (Anton), B (Bruno), C (Caesar) a D (Dora) s hmotností vystřelených dělostreleckých granátů až sedm tun (podle druhu [[střelivo|munice]]) s dostřelem až 20 [[Námořní míle|mil]] (cca 37 km). | ||
Aktuální verze z 17. 2. 2026, 19:48
Třída Bismarck byla třída bitevních lodí německé Kriegsmarine, která se skládala z lodí Bismarck a Tirpitz. Její vznik spadá do poloviny 30. let minulého století, kdy Adolf Hitler začal zvyšovat zbrojní výrobu, včetně námořnictva a ve snaze vyrovnat námořní převahu Spojeného království. Když Washingtonská a Versailleská smlouva (podepsaná po konci I. světové války) byly vůči poválečnému Německu a Třetí říši velmi omezující, Třetí říše po podpisu britsko-německé dohody o válečném loďstvu v roce 1935 dostala příležitost ke zbrojení na moři a to až do výtlaku 420 000 tun, což bylo podle smlouvy 35 % tonáže britského loďstva. Už na Londýnské konferenci v roce 1930 bylo dokonce upuštěno od omezující podmínky výtlaku loďstev. To už dávalo možnost Německé říši vybudovat si loďstvo podle vlastních představ a možností.
V roce 1936 začala Třetí říše stavět třídu válečných lodí, s velkou rychlostí, akčním rádiusem a silnou pancéřovou výzbrojí, třídu, jaká neměla do té doby na světě obdoby: Bismarck. První jednotka nesla jméno po bývalém "železném kancléři" Otto von Bismarckovi, druhá po císářském admirálovi a bývalém ministru války Alfrédu Tirpitzovi. Odborník Anthony Preston konstatuje, že konstrukce vycházela z válečných lodí první světové války německé třídy Baden. A to hlavně výzbrojí, skládající se ze čtyřech dvouhlavňových věží hlavní ráže 380 mm označovaných (od přídě po kormidlo) A (Anton), B (Bruno), C (Caesar) a D (Dora) s hmotností vystřelených dělostreleckých granátů až sedm tun (podle druhu munice) s dostřelem až 20 mil (cca 37 km).
Související články
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
