Špýchar

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 11. 4. 2023, 08:48

Informace uvedené v tomto článku je potřeba ověřit.
Prosíme, pomozte vylepšit tento článek doplněním věrohodných zdrojů.

Špýchar (z něm. Speicher, česky též špejchar, špejchárek) je budova sloužící k uskladnění vymláceného obilí.

Stavby

Špýchary byly budovány jako přízemní, zvýšené, jedno- či vícepatrové věže, které byly často opatřeny pavlačí, přístupnou po schodech zevnitř nebo z vnější strany. Do vyšších podlaží se ukládalo lehčí zrno, nížeji těžší obilí. Sloužily však i k úschově jiných produktů (např. uskladňování ovoce), nářadí, odložených předmětů, v létě i k přespávání. Stávaly mimo obydlí tak, aby byly dobře viditelné z domu a zejména, aby byly bezpečné před ohněm. Později byly připojovány k zadní části obytného traktu či tvořily součást průčelí usedlosti. Stavební zvláštností je usazení špýcharu nad vjezdovou branou (Opavsko, Českomoravská vysočina). Budova, kde špýchar byl připojen přímo k síni, je označována jako špýcharový dům. Zpočátku byly roubené, celá konstrukce byla opatřena 5–8 cm vrstvou mazaniny s izolační schopností. Takové špýchary se slaměnými či šindelovými střechami stávaly v jihozápadních Čechách, Slezsku, severním a východním Slovensku, západním Maďarsku. Obloukovité klenutí stropu bylo později nahrazeno rovnými stropy a pevně usazenou střechou. Dřevo nahradily hliněné nepálené či pálené cihly a kámen. V severozápadních Čechách se objevovaly špýchary hrázděné. Nejstarší objekty pocházejí ze 16. století (Soběnice u Litoměřic), zděné ze 16. století se dochovaly v Písečném nad Dyjí.

Rozšíření

K obecnému rozšíření špýcharů došlo hlavně v 18. a 19. století v souvislosti s rozvojem obilnářského hospodaření (opatření Josefa II. z r. 1782 přikazující budovat obecní sýpky (tzv. kontribučenská sýpka). Příkladem může být josefinský špýchar v Týnu nad Vltavou a v Těchobuzi (počátek 19. st.), který měl fungovat jako první obilní záložna v Česku .

Turistické expozice

Muzeum lidové architektury Zubrnice
Prostřední Lhota – pobočka Hornického muzea Příbram, čtyřpodlažní barokní špýchar z roku 1770, umístněna expozice Ze života venkovského obyvatelstva středního Povltaví
Muzeum lidových staveb Kouřim (roubený š., poloroubený š., chalupa s roubeným š.)
Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem (roubený dvouprostorový š. z konce 18. st., patrový chmelařský š., roubený š.)

Související články

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Špýchar

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 7: / Řádka 7: @@
 Zpočátku byly [[Roubená stavba|roubené]], celá konstrukce byla opatřena 5–8 cm vrstvou mazaniny s izolační schopností. Takové špýchary se slaměnými či [[šindel]]ovými střechami stávaly v jihozápadních Čechách, Slezsku, severním a východním [[Slovensko|Slovensku]], západním [[Maďarsko|Maďarsku]]. Obloukovité klenutí stropu bylo později nahrazeno rovnými stropy a pevně usazenou střechou. Dřevo nahradily hliněné nepálené či pálené cihly a kámen. V severozápadních Čechách se objevovaly špýchary [[hrázděná stavba|hrázděné]]. Nejstarší objekty pocházejí ze 16. století (Soběnice u Litoměřic), zděné ze 16. století se dochovaly v [[Písečné nad Dyjí|Písečném nad Dyjí]].
 == Rozšíření ==
-K obecnému rozšíření špýcharů došlo hlavně v 18. a 19. století v souvislosti s rozvojem obilnářského hospodaření (opatření Josefa II. z r. 1782 přikazující budovat obecní sýpky (tzv. ''kontribučenská sýpka''). Příkladem může být ''josefinský'' špýchar v [[Týn nad Vltavou|Týnu nad Vltavou]] a v [[Těchobuz]]i (počátek 19. st.), který měl fungovat jako první obilní záložna v [[Česko|Česku]] .
+K obecnému rozšíření špýcharů došlo hlavně v 18. a 19. století v souvislosti s rozvojem obilnářského hospodaření (opatření Josefa II. z r. 1782 přikazující budovat obecní sýpky (tzv. ''kontribučenská sýpka''). Příkladem může být ''josefinský'' špýchar v [[Týn nad Vltavou|Týnu nad Vltavou]] a v [[Těchobuz]]i (počátek 19. st.), který měl fungovat jako první obilní záložna v [[Česká republika|Česku]] .
 == Turistické expozice ==
 * Muzeum lidové architektury [[Zubrnice]]