Kasiterit
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
Řádka 16: | Řádka 16: | ||
| rozpustnost=v kyselinách nerozpustný | | rozpustnost=v kyselinách nerozpustný | ||
| ostatní=vede elektrický proud | | ostatní=vede elektrický proud | ||
- | }} | + | }}[[Soubor:Cassiterite4.jpg|thumb|240px|Kasiterit ([[Horní Slavkov]])]] |
- | '''Kasiterit''' ( | + | [[Soubor:Cassiterite.jpg|thumb|240px|Kasiterit]] |
+ | [[Soubor:Kasiterit v křemeni Krásno.jpg|thumb|240px|Kasiterit v křemeni (Krásno)]] | ||
+ | '''Kasiterit''' (François Sulpice Beudant, 1832), česky '''cínovec''', chemický vzorec [[Cín|Sn]][[Kyslík|O]]<sub>2</sub> ([[oxid cíničitý]]), je čtverečný [[minerál]].<br /> | ||
Název pochází z řeckého ''kassíteros'' – cín. Historický český název je '''cínovec'''. | Název pochází z řeckého ''kassíteros'' – cín. Historický český název je '''cínovec'''. | ||
Pojmenování obce Cínovec v Krušných horách souvisí s místem jeho největšího naleziště v Čechách. Autorem jeho českého a slovenského názvu je Jan Svatopluk Presl. | Pojmenování obce Cínovec v Krušných horách souvisí s místem jeho největšího naleziště v Čechách. Autorem jeho českého a slovenského názvu je Jan Svatopluk Presl. | ||
Řádka 23: | Řádka 25: | ||
Kasiterit vzniká krystalizací z hydrotermálních vysokoteplotních [[roztok]]ů, které jsou doprovodným jevem vulkanické činnosti. Hovoříme tzv. o pneumatolickém vzniku. Dále se druhotně hromadí v náplavech. | Kasiterit vzniká krystalizací z hydrotermálních vysokoteplotních [[roztok]]ů, které jsou doprovodným jevem vulkanické činnosti. Hovoříme tzv. o pneumatolickém vzniku. Dále se druhotně hromadí v náplavech. | ||
== Morfologie == | == Morfologie == | ||
- | Tvoří dobře omezené dipyramidální nebo sloupcové krystaly, které jsou téměř pravidelně laminárně zdvojčatělé podle plochy {101}. Můžeme také nalézt vícenásobné srůsty krystalů a to včetně cyklických, které se nazývají tzv. cyklické kroupy. Výjimkou nejsou ani zrnité agregáty. | + | Tvoří dobře omezené dipyramidální nebo sloupcové krystaly, které jsou téměř pravidelně laminárně zdvojčatělé podle plochy {101}. Můžeme také nalézt vícenásobné srůsty krystalů a to včetně cyklických, které se nazývají tzv. cyklické kroupy. Výjimkou nejsou ani zrnité agregáty. |
== Vlastnosti == | == Vlastnosti == | ||
*'''Fyzikální vlastnosti:''' Tvrdost 6,5–7, křehký, hustota 6,8–7,1 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {110}, zřetelná odlučnost podle {111} a {011}, lom nerovný až lasturnatý. | *'''Fyzikální vlastnosti:''' Tvrdost 6,5–7, křehký, hustota 6,8–7,1 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {110}, zřetelná odlučnost podle {111} a {011}, lom nerovný až lasturnatý. | ||
- | *'''Optické vlastnosti:''' Barva: hnědá, červenohnědá až hnědočerná, šedá, žlutá. Lesk na krystalových plochách skelný až diamantový, na lomných plochách mastný až kovový | + | *'''Optické vlastnosti:''' Barva: hnědá, červenohnědá až hnědočerná, šedá, žlutá. Lesk na krystalových plochách skelný až diamantový, na lomných plochách mastný až kovový.<br />Průhlednost: průsvitný, neprůhledný, vryp bílý nebo žlutý. |
*'''Chemické vlastnosti:''' Složení: [[Cín|Sn]] 78,77 %, [[Kyslík|O]] 21,23 %, příměsi [[Železo|Fe]], [[Zinek|Zn]], [[Mangan|Mn]] a další. V kyselinách nerozpustný. Před dmuchavkou se netaví. | *'''Chemické vlastnosti:''' Složení: [[Cín|Sn]] 78,77 %, [[Kyslík|O]] 21,23 %, příměsi [[Železo|Fe]], [[Zinek|Zn]], [[Mangan|Mn]] a další. V kyselinách nerozpustný. Před dmuchavkou se netaví. | ||
== Podobné minerály == | == Podobné minerály == | ||
Řádka 38: | Řádka 40: | ||
== Naleziště == | == Naleziště == | ||
Často se vyskytující minerál. | Často se vyskytující minerál. | ||
- | *[[ | + | *[[Česká republika]] – [[Krupka]], [[Horní Slavkov]], [[Cínovec (Dubí)|Cínovec]] |
- | *[[Slovensko]] – [[ | + | *[[Slovensko]] – [[Hnilec (okres Spišská Nová Ves)|Hnilec]] |
*[[Německo]] – Altenberg, Zinnwald | *[[Německo]] – Altenberg, Zinnwald | ||
*[[Anglie]] – [[Cornwall]] | *[[Anglie]] – [[Cornwall]] |
Aktuální verze z 18. 10. 2022, 10:06
Kasiterit (François Sulpice Beudant, 1832), česky cínovec, chemický vzorec SnO2 (oxid cíničitý), je čtverečný minerál.
Název pochází z řeckého kassíteros – cín. Historický český název je cínovec.
Pojmenování obce Cínovec v Krušných horách souvisí s místem jeho největšího naleziště v Čechách. Autorem jeho českého a slovenského názvu je Jan Svatopluk Presl.
Obsah |
Původ
Kasiterit vzniká krystalizací z hydrotermálních vysokoteplotních roztoků, které jsou doprovodným jevem vulkanické činnosti. Hovoříme tzv. o pneumatolickém vzniku. Dále se druhotně hromadí v náplavech.
Morfologie
Tvoří dobře omezené dipyramidální nebo sloupcové krystaly, které jsou téměř pravidelně laminárně zdvojčatělé podle plochy {101}. Můžeme také nalézt vícenásobné srůsty krystalů a to včetně cyklických, které se nazývají tzv. cyklické kroupy. Výjimkou nejsou ani zrnité agregáty.
Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5–7, křehký, hustota 6,8–7,1 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {110}, zřetelná odlučnost podle {111} a {011}, lom nerovný až lasturnatý.
- Optické vlastnosti: Barva: hnědá, červenohnědá až hnědočerná, šedá, žlutá. Lesk na krystalových plochách skelný až diamantový, na lomných plochách mastný až kovový.
Průhlednost: průsvitný, neprůhledný, vryp bílý nebo žlutý. - Chemické vlastnosti: Složení: Sn 78,77 %, O 21,23 %, příměsi Fe, Zn, Mn a další. V kyselinách nerozpustný. Před dmuchavkou se netaví.
Podobné minerály
Parageneze
fluorit, topaz, wolframit, scheelit
Získávání
Ekonomicky využitelná ložiska kasiteritu jsou vázaná na žulové pegmatity, dále pak na hydrotermální žíly, které doprovázejí vulkanické horniny a na vulkanoanosedimentární sulfidická ložiska. Dále se získává rýžováním z náplavů, což je také nejstarší způsob dobývání.
Využití
Je to důležitá ruda pro výrobu cínu. Nejbohatší rudy mají obsah cínu až kolem 78%. Zajímavostí je, že cín je velmi měkký kov, kdežto kasiterit je poměrně tvrdý minerál. Výjimečně jako drahý kámen.
Naleziště
Často se vyskytující minerál.
- Česká republika – Krupka, Horní Slavkov, Cínovec
- Slovensko – Hnilec
- Německo – Altenberg, Zinnwald
- Anglie – Cornwall
- Francie – Bretaň
- Čína – nejdůležitější světové naleziště je Yunan, odkud pochází více než polovina světové produkce
- Malajsie – ostrovy Bangka a Belitung
- Thajsko, Indonésie, Laos, Bolívie a další
Citace
DUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha : AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ, 1997. 520 s. (Velký průvodce.) ISBN 80-7151-030-0.
Související články
Externí odkazy
- Kasiterit na webu mindat.org (anglicky)
- Kasiterit na webu Webmineral (anglicky)
- Kasiterit v atlasu minerálů (německy)
- O dolování na území ČR v historii
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |