Měsíc (satelit)

Z Multimediaexpo.cz

---

Verze z 18. 9. 2011, 23:23

Měsíc, též přirozený satelit či přirozená družice (zastarale trabant nebo souputník) je vesmírné těleso přirozeného původu pohybující se po oběžné dráze kolem jiného (většího) vesmírného tělesa, kterým může být planeta, trpasličí planeta nebo planetka.

V naší Sluneční soustavě bylo dosud objeveno přinejmenším 154 měsíců (stav k červnu 2005) a předpokládá se, že také kolem planet jiných hvězd obíhá mnoho dalších. Typicky velcí plynní obři mívají rozsáhlý systém měsíců. Merkur a Venuše nemají žádné měsíce, Země jeden velký měsíc, Mars dva drobné měsíce.

Pluto – nyní již zařazované mezi trpasličí planety – má velkého souputníka zvaného Charon (takže systém Pluto–Charon je občas považován za dvojplanetu) a dva malé měsíce.

Obsah 1 Původ 2 Fyzikální charakteristiky 3 Měsíce ve sluneční soustavě 4 Související články 5 Externí odkazy

Původ

U většiny měsíců se předpokládá, že se zformovaly v počátcích vývoje sluneční soustavy v téže části smršťujícího se protoplanetárního disku jako jejich planeta. Z tohoto standardního modelu formování měsíců však existuje mnoho známých nebo teoreticky předpovězených výjimek a variant. O některých měsících se soudí, že jde o zachycené cizí objekty (např. asteroidy), jindy by mohlo jít o fragmenty větších měsíců rozdrcených mohutnými srážkami nebo (v případě pozemského Měsíce) část planety samotné vyvržená na oběžnou dráhu mohutnou srážkou. Jelikož je většina měsíců známá jen prostřednictvím vzdálených pozorování pomocí sond nebo dalekohledů, teorie o jejich původu jsou stále nejisté.

Fyzikální charakteristiky

Většina měsíců ve Sluneční soustavě má vzhledem ke své planetě vázanou rotaci; otáčí se k ní tedy stále stejnou stranou. Výjimkou naopak je Saturnův měsíc Hyperion, který rotuje chaoticky díky působení vnějších vlivů.

Žádný měsíc nemá své vlastní měsíce, protože slapové vlivy planety způsobují v oběžné dráze kolem nich nestability. Na druhé straně má několik měsíců průvodce ve svých Lagrangeových bodech (například Saturnovy měsíce Tethys a Dione).

Objev Idina měsíce Dactyla naznačil, že také některé planetky mohou mít měsíce. Některé z nich jako Antiope jsou dvojité asteroidy skládající se ze dvou téměř stejných těles. Doposud bylo objeveno 62 potvrzených nebo předpokládaných případů asteroidů s průvodci (květen 2005).

Měsíce ve sluneční soustavě

Největšími měsíci ve sluneční soustavě (většími než 3000 km v průměru) jsou pozemský Měsíc, Jupiterovy galileovské měsíce Io, Europa, Ganymed a Callisto, Saturnův měsíc Titan a Neptunem zachycený měsíc Triton. Menší měsíce najdete u příslušných planet.

Srovnávací tabulka řadící měsíce ve sluneční soustavě podle jejich průměru, obsahující také sloupec pro důležité asteroidy, planety a objekty Kuiperova pásu.

Průměr (km)	Země	Mars	Jupiter	Saturn	Uran	Neptun	Pluto	Jiná tělesa
5000-6000			Ganymed	Titan
4000-5000			Callisto					Merkur
3000-4000	Měsíc		Io Europa
2000-3000						Triton		Pluto
1000-2000				Rhea Japetus Dione Tethys	Titania Oberon Umbriel Ariel			90377 Sedna 90482 Orcus 50000 Quaoar 20000 Varuna 28978 Ixion
100-1000			Himalia Amalthea	Enceladus Mimas Hyperion Phoebe Janus Epimetheus Prometheus	Miranda Sycorax Puck Portia	Proteus Nereida Larissa Galatea Despina	Charon	1 Ceres 2 Pallas 3 Juno 4 Vesta (a mnoho jiných)
50-100			Thebe Elara Pasiphae	Pandora	Caliban Julie Belinda Cressida Rosalinda Desdemona	Naiada S/2002 N 4	Nix Hydra	(Příliš mnoho pro výčet)
10-50		Phobos Deimos	Carme Metis Sinope Lysithea Ananke Leda Adrastea	Siarnaq Atlas Helene Albiorix Telesto Pan Paaliaq Calypso Ymir Kiviuq Tarvos Ijiraq	Ofelie Kordelie Setebos Prospero Stephano S/1986 U 10 S/2001 U 2 S/2001 U 3 S/2003 U 3 Trinculo S/2003 U 1 S/2003 U 2	S/2002 N1 S/2002 N 2 S/2002 N 3 S/2003 N 1		(Příliš mnoho pro výčet)
méně než 10	3753 Cruithne¹		Přinejmenším 47, podívejte se na Jupiterovy měsíce.	Erriapo Narvi Skadi Mundilfari Suttung Thrym Pallene (S/2004 S 2) Methone (S/2004 S 1)				(Příliš mnoho pro výčet)

¹ Je sporné počítat Cruithne jako skutečný měsíc; byl zde zařazen především pro srovnání. Není gravitačně vázán k Zemi; pohybuje se jako asteroid po heliocentrické oběžné dráze v rezonanci 1:1 se Zemí. Podobné chování má i asteroid 2002 AA₂₉.

Kromě měsíců různých planet existuje ještě 38 potvrzených a 24 předpokládaných měsíců asteroidů (stav k 10. květnu 2005).

Související články

• Marsovy měsíce
• Jupiterovy měsíce
• Saturnovy měsíce
• Uranovy měsíce
• Neptunovy měsíce
• Quasi-satelit

Externí odkazy

• Měsíce sluneční soustavy (The Planetary Society) (anglicky)
• Stránka Scotta Shepparda (anglicky)
• Stránka JPL – dynamika slunečního systému (anglicky)
• Properties of the planetary satellites of the solar system / W. R. Johnston (anglicky)
• Vědci našli vodu na Měsíci. Jinde, než čekali, aktualne.cz, 10. 7. 2008

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Měsíc (satelit)

Sluneční soustava
Hlavní tělesa Sluneční soustavy
Slunce • Planeta: Merkur • Venuše • Země • Mars • Jupiter • Saturn • Uran • Neptun •
Trpasličí planety
Planetka • Plutoidy: Pluto • Ceres • Eris • Haumea • Makemake
Měsíce sluneční soustavy
Měsíc • Marsovy • asteroidní • Jupiterovy • Saturnovy • Uranovy • Neptunovy • Plutovy
Hlavní pás planetek
Meteoroidy • komety • Oortův oblak • Hillsův oblak • Kuiperův pás • Transneptunická tělesa • Sluneční vítr

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii