Doba oběhu

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 14. 8. 2022, 14:48

Doba oběhu neboli perioda oběhu, též oběžná doba je jedním z alternativních elementů dráhy, popisujících pohyb kosmického tělesa (přirozeného, např. planety, komety apod., nebo umělého) v kosmickém prostoru. Značí se P a vyjadřuje se v časových jednotkách; u přirozených kosmických těles, zejména planet ve Sluneční soustavě, se používá nejčastěji jednotky rok. U umělých družic Země se nejčastěji užívá jednotky minuta (min). V případě nerušeného pohybu kosmických těles (v zjednodušené úloze dvou těles) existuje pro eliptické (a kruhové) dráhy jediná doba oběhu, která je vázána k hodnotě velké poloosy dráhy podle 3. Keplerova zákona. Doba oběhu P je rovna

\(P = 2 \pi \sqrt{ \frac { a^3 } { \mu } }</math>,

kde a je velká poloosa a μ je gravitační parametr centrálního tělesa. Doba oběhu P je dále vázána na střední denní pohyb, resp. střední pohyb za jednotku času n podle vztahu

\(P = \frac{ 2 \pi }{ n }</math>

pro střední denní pohyb n vyjádřený v radiánech za jednotku času, resp.

\(P = \frac{ 360 }{ n }</math>

pro střední denní pohyb n vyjádřený ve stupních za jednotku času, resp.

\(P = \frac{ 1 }{ n }</math>

pro střední denní pohyb n vyjádřený v plném úhlu, tedy v obězích za jednotku času. V reálném případě úlohy n-těles (např. oběh planet kolem Slunce nebo Měsíce kolem Země), kdy dochází ke stálé změně elementů dráhy, existuje celá řada různých period oběhu, a to podle toho, k čemu se opakování polohy obíhajícího tělesa vztahuje:

siderická oběžná doba (perioda), k určité referenční hvězdě; Siderický měsíc je doba jednoho oběhu Měsíce kolem Země, bráno vzhledem ke hvězdám. Siderický měsíc trvá asi 27,3 dne.
tropická oběžná doba (perioda), k jarnímu bodu;
anomalistická oběžná doba (perioda) , k periapsidě (pericentru);
drakonická oběžná doba (perioda), k vzestupnému uzlu dráhy nebo k sestupnému uzlu dráhy;
synodická oběžná doba (perioda), u planet, planetek a komet mezi konjunkcemi nebo opozicemi se Sluncem při pozorování ze Země, u měsíců planet při pozorování z příslušné planety. V této souvislosti se používá i termínu Synodický měsíc, což je doba mezi dvěma stejnými fázemi Měsíce, tak jak se jeví ze Země. Synodický měsíc trvá 29,530588 dne.

Parabolické dráhy a hyperbolické dráhy jsou neperiodické; proto u nich nejsou periody (oběžné doby) definovány vůbec.

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 '''Doba oběhu''' neboli '''perioda oběhu''', též '''oběžná doba''' je jedním z alternativních [[elementy dráhy|elementů dráhy]], popisujících pohyb [[kosmické těleso|kosmického tělesa]] (přirozeného, např. [[planeta|planety]], [[kometa|komety]] apod., nebo [[umělé kosmické těleso|umělého]]) v kosmickém prostoru. Značí se ''P'' a vyjadřuje se v časových jednotkách; u přirozených kosmických těles, zejména planet ve [[Sluneční soustava|Sluneční soustavě]], se používá nejčastěji jednotky [[rok]]. U [[umělá družice Země|umělých družic Země]] se nejčastěji užívá jednotky [[minuta|minuta (min)]].
 V případě nerušeného pohybu kosmických těles (v zjednodušené úloze dvou těles) existuje pro eliptické (a kruhové) dráhy jediná doba oběhu, která je vázána k hodnotě [[velká poloosa dráhy|velké poloosy dráhy]] podle [[Keplerovy zákony|3. Keplerova zákona]]. Doba oběhu ''P'' je rovna
-:<math>P = 2 \pi \sqrt{ \frac { a^3 } { \mu } }</math>,
+:<big>\(P = 2 \pi \sqrt{ \frac { a^3 } { \mu } }</math>,
 kde ''a'' je velká poloosa a ''μ'' je [[gravitační parametr]] [[centrální těleso|centrálního tělesa]].
 Doba oběhu ''P'' je dále vázána na [[střední denní pohyb]], resp. střední pohyb za jednotku času ''n'' podle vztahu
-:<math>P = \frac{ 2 \pi }{ n }</math>
+:<big>\(P = \frac{ 2 \pi }{ n }</math>
 pro střední denní pohyb ''n'' vyjádřený v [[radián]]ech za jednotku času, resp.
-:<math>P = \frac{ 360 }{ n }</math>
+:<big>\(P = \frac{ 360 }{ n }</math>
 pro střední denní pohyb ''n'' vyjádřený ve [[obloukový stupeň|stupních]] za jednotku času, resp.
-:<math>P = \frac{ 1 }{ n }</math>
+:<big>\(P = \frac{ 1 }{ n }</math>
 pro střední denní pohyb ''n'' vyjádřený v [[plný úhel|plném úhlu]], tedy v obězích za jednotku času.
 V reálném případě úlohy n-těles (např. oběh planet kolem [[Slunce]] nebo [[Měsíc]]e kolem [[Země]]), kdy dochází ke stálé změně [[elementy dráhy|elementů dráhy]], existuje celá řada různých period oběhu, a to podle toho, k čemu se opakování polohy obíhajícího tělesa vztahuje: