Limburg (nizozemská provincie)
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Mapa, souřadnice) |
||
Řádka 38: | Řádka 38: | ||
| doména = | | doména = | ||
| web = www.limburg.nl | | web = www.limburg.nl | ||
- | }} | + | }}[[File:Limburg in the Netherlands.png|thumb|250px|Poloha provincie v rámci Nizozemska]] |
'''Limburg''' je jedna z [[Nizozemské provincie|dvanácti nizozemských provincií]], nachází se na jihovýchodě [[Nizozemsko|Nizozemska]]. Provincie má 1.122.702 obyvatel (31. prosince 2008, zdroj: CBS, nizozemský Centrální úřad pro statistiku). | '''Limburg''' je jedna z [[Nizozemské provincie|dvanácti nizozemských provincií]], nachází se na jihovýchodě [[Nizozemsko|Nizozemska]]. Provincie má 1.122.702 obyvatel (31. prosince 2008, zdroj: CBS, nizozemský Centrální úřad pro statistiku). | ||
Řádka 55: | Řádka 55: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
Limburg je pojmenován podle vévodství "Limbourg" a stejnojmenného přilehlého města, které se nachází u řeky Vesdre v [[Ardenny|Ardenách]] ([[Belgie]]). Vévodství Limbourg bylo sídlem středověkých panovníků, k jejichž panovnictví patřila také část země u [[Máza|Mázy]] na sever od města [[Lutych]]. Po napoleonské době přičlenily velké mocnosti tuto oblast k novému Království Nizozemskému, ke kterému patřila také Belgie, a v roce 1815 dal král Vilém I. této provincii, která se do té doby skládala z kousků malých oblastí, jméno Limburg. Po oddělení Belgie byl Limburg v roce 1839 rozdělen mezi obě země. Svoji strategickou polohou byl Limburg po dlouhé věky kontroverzní oblastí pro evropské velmoce. U moci se tu vystřídali Římani, Španělé, Prusové, Rakušani a Francouzi. V roce 1673 byl obléhán Maastricht francouzskými jednotkami pod osobním vedenim Ludvíka XIV.- (řečeným Král Slunce.) Při tomto obléhání přišel o život jeden z jeho adjudantů, hrabě Charles d'Artagnan, který se stal známý jako jeden ze tří mušketýrů ve stejnojmenném románu [[Alexandre Dumas starší|Alexandra Dumase]] (1802-1870). | Limburg je pojmenován podle vévodství "Limbourg" a stejnojmenného přilehlého města, které se nachází u řeky Vesdre v [[Ardenny|Ardenách]] ([[Belgie]]). Vévodství Limbourg bylo sídlem středověkých panovníků, k jejichž panovnictví patřila také část země u [[Máza|Mázy]] na sever od města [[Lutych]]. Po napoleonské době přičlenily velké mocnosti tuto oblast k novému Království Nizozemskému, ke kterému patřila také Belgie, a v roce 1815 dal král Vilém I. této provincii, která se do té doby skládala z kousků malých oblastí, jméno Limburg. Po oddělení Belgie byl Limburg v roce 1839 rozdělen mezi obě země. Svoji strategickou polohou byl Limburg po dlouhé věky kontroverzní oblastí pro evropské velmoce. U moci se tu vystřídali Římani, Španělé, Prusové, Rakušani a Francouzi. V roce 1673 byl obléhán Maastricht francouzskými jednotkami pod osobním vedenim Ludvíka XIV.- (řečeným Král Slunce.) Při tomto obléhání přišel o život jeden z jeho adjudantů, hrabě Charles d'Artagnan, který se stal známý jako jeden ze tří mušketýrů ve stejnojmenném románu [[Alexandre Dumas starší|Alexandra Dumase]] (1802-1870). | ||
- | Také v | + | Také v Osmdesátileté válce (1568–1648), kdy se Nizozemsko osvobodilo od Španělské nadvlády, byl Limburg často scéništěm krvavých bojů. Při bitvě o [[Mookerhei]] (14. dubna 1574) přišli o život dva bratři prince [[Vilém I. Oranžský|Viléma I. Oranžského]] a tisíce holandských žoldáků. |
- | Ve druhé světové válce padlo v Limburgu mnoho civilních obětí. Velký počet vesnic a měst byl zničen nálety a dělostřelectvem. Tuto černou stránku historie Limburgu připomínají rozličné hřbitovy. Na čestném hřbitově u [[Margraten]] je pochováno 8 | + | Ve druhé světové válce padlo v Limburgu mnoho civilních obětí. Velký počet vesnic a měst byl zničen nálety a dělostřelectvem. Tuto černou stránku historie Limburgu připomínají rozličné hřbitovy. Na čestném hřbitově u [[Margraten]] je pochováno 8 400 amerických vojáků, kteří padli při osvobozování Nizozemska. Pro 31 000 německých padlých je zřízen centrální hřbitov v [[Ijsselsteijn]]u u [[Venray]]. |
== Infrastruktura, průmysl a zemědělství == | == Infrastruktura, průmysl a zemědělství == | ||
Řádka 123: | Řádka 123: | ||
* [[Wessem]] | * [[Wessem]] | ||
+ | == Souřadnice == | ||
+ | {{Geo dms|51|12|36|N|s|5|56|10|E|v|type:landmark}} | ||
== Reference a zdroje == | == Reference a zdroje == | ||
* [http://www.plaats.nl/provincie-limburg www.plaats.nl/provincie-limburg] | * [http://www.plaats.nl/provincie-limburg www.plaats.nl/provincie-limburg] | ||
Řádka 128: | Řádka 130: | ||
- | {{Nizozemské království}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Commonscat|Limburg (Netherlands)}}{{Nizozemské království}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Limburk]] | [[Kategorie:Limburk]] | ||
[[Kategorie:Nizozemské provincie]] | [[Kategorie:Nizozemské provincie]] |
Aktuální verze z 23. 1. 2022, 18:15
Limburg je jedna z dvanácti nizozemských provincií, nachází se na jihovýchodě Nizozemska. Provincie má 1.122.702 obyvatel (31. prosince 2008, zdroj: CBS, nizozemský Centrální úřad pro statistiku).
Obsah |
Geografie
Provincie Limburg se nachází v jižním Nizozemsku mezi Německem (západ) a Belgií, (jih a východ). Jižní výběžek Limburgu je vklíněn mezi obě sousední země a v nejužším místě u obce Roosteren měří pouhých 6 km. V místě Drielandenpunt (Bod tří zemí) u Vaalsu se stýkají hranice Nizozemska, Belgie a Německa. Severní část Limburgu (Noord-Limburg) sousedí s nizozemskou provincií Brabant a malou částí s provincií Gelderland. Západní hranice středního a severního Limburgu vede částečně slatinovou oblastí Peel, která vytváří přirozenou bariéru mezi Limburgem a západním Nizozemskem. Oblast Peel je v současné době zkulturněna. Limburg se rozprostírá od jihu až po sever podél řeky Mázy, která spojuje provincii s rotterdamským přístavem. Kopcovitá krajina v jižním Limburgu, zeleň a vodné plochy Maasvallei (úžlabina Más) ve středním Limburgu, a oblast Peel a rozsáhlé lesnaté a vřesové oblasti v severním Limburgu vytvářejí v Nizozemsku unikátní kombinaci rozličných oblastí vhodných pro turistiku a rekreaci.
Podnebí
Limburg má mezi nizozemskými provinciemi zvláštní klimatologickou pozici. Písčitá půda na severu a ve střední oblasti a spraš na jihu, stejně tak jako vrcholy kopců, roviny a nížiny u řek a potoků mají svoje vlastní mikroklima, což často způsobuje velké rozdíly v povětrnostních podmínkách. Kromě toho se v Limburgu nachází také nejvyšší a zároveň na déšť a sníh nejbohatší vrchol Nizozemska hora Vaalsberg (322m nad NAP¹) Jih Limburgu se nachází na severní straně Arden a za určitých okolností sem proudí fén, který způsobuje vyšší teploty. Oblasti středního Limburgu patří k jedné z nejsušších oblastní Nizozemska a panuje zde typické vnitrozemské podnebí.
¹) průměrná výška vodní hladiny v Amsterodamu, která slouží jako základ měření
Historie
Limburg je pojmenován podle vévodství "Limbourg" a stejnojmenného přilehlého města, které se nachází u řeky Vesdre v Ardenách (Belgie). Vévodství Limbourg bylo sídlem středověkých panovníků, k jejichž panovnictví patřila také část země u Mázy na sever od města Lutych. Po napoleonské době přičlenily velké mocnosti tuto oblast k novému Království Nizozemskému, ke kterému patřila také Belgie, a v roce 1815 dal král Vilém I. této provincii, která se do té doby skládala z kousků malých oblastí, jméno Limburg. Po oddělení Belgie byl Limburg v roce 1839 rozdělen mezi obě země. Svoji strategickou polohou byl Limburg po dlouhé věky kontroverzní oblastí pro evropské velmoce. U moci se tu vystřídali Římani, Španělé, Prusové, Rakušani a Francouzi. V roce 1673 byl obléhán Maastricht francouzskými jednotkami pod osobním vedenim Ludvíka XIV.- (řečeným Král Slunce.) Při tomto obléhání přišel o život jeden z jeho adjudantů, hrabě Charles d'Artagnan, který se stal známý jako jeden ze tří mušketýrů ve stejnojmenném románu Alexandra Dumase (1802-1870). Také v Osmdesátileté válce (1568–1648), kdy se Nizozemsko osvobodilo od Španělské nadvlády, byl Limburg často scéništěm krvavých bojů. Při bitvě o Mookerhei (14. dubna 1574) přišli o život dva bratři prince Viléma I. Oranžského a tisíce holandských žoldáků. Ve druhé světové válce padlo v Limburgu mnoho civilních obětí. Velký počet vesnic a měst byl zničen nálety a dělostřelectvem. Tuto černou stránku historie Limburgu připomínají rozličné hřbitovy. Na čestném hřbitově u Margraten je pochováno 8 400 amerických vojáků, kteří padli při osvobozování Nizozemska. Pro 31 000 německých padlých je zřízen centrální hřbitov v Ijsselsteijnu u Venray.
Infrastruktura, průmysl a zemědělství
V minulosti byl Limburg jediná provincie bohatá na těžbu uhlí. Rozvoj uhelného průmyslu v jižním Limburgu od roku 1910 napomohl k rychlému rozvoji měst Heerlen, Kerkrade a Geleen. Až do doby po druhé světové válce byl Limburg hlavním dodavatelem uhlí pro potřeby nizozemské energetiky. V letech 1965–1975 byla těžba uhlí ukončena. V padesátých letech byly rozvinuty průmyslové programy pro vytvoření pracovních příležitostí v zemědělství. Střední a severní Limburg se staly centry intenzivního chovu dobytka a skleníkové výroby. V dnešní době je v Limburgu těžištěm průmyslu chemický a automobilový sektor, a kancelářské stroje. V současné době se také Limburg stal jednou z hlavních evropských křižovatek. Vedou zde dálnice A2, A67, A73 a A77, a rušný železniční spoj mezi Západním Nizozemskem a oblastí Rýna-Porůří, a centrální Evropou. Po řece Máze a průplavem Juliana má vnitrozemská plavba přístup do velkých evropských průplavů. Pro hospodářskou infrastrukturu Limburgu je také velice důležité evropské oblastní letiště Maastricht-Aachen Airport, které tvoří důležitý článek pro pravidelnou přepravu cestujících, speciální turistické lety a pro mezinárodní nákladní dopravu.
Kultura a identita
Limburg se vyznačuje svojí vlastní identitou, jejímž hlavním znakem je vlastní jazyk limburština. Tímto jazykem hovoří zhruba 2 miliony lidí v Nizozemsku, Belgii a Německu. Nizozemská limburština se skládá z četných příbuzných regionálních dialektů. Každé město, nebo vesnice má svůj vlastní dialekt. Oficiální jazyk je nizozemština. Limburg je známý spoustou amatérských dechovek a dechových orchestrů, střeleckých spolků a kulinářskými specialitami jako je například limburgský koláč. Limburg slaví také každý rok karneval a to několik dnů za sebou. Limburg se dále vyznačuje svými četnými pivovary z nichž jsou nejznámější např. Alfa, Brand, Lindeboom, Gulpener a Hertog Jan.
Správní obvody
- Arcen a Velden
- Beek
- Beesel
- Bergen
- Brunssum
- Echt-Susteren
- Eijsden
- Gennep
- Gulpen-Wittem
- Heerlen
- Helden
- Horst aan de Maas
- Kerkrade
- Kessel
- Landgraaf
- Leudal
- Maasbree
- Maasgouw
- Maastricht
- Margraten
- Meerlo-Wansum
- Meersen
- Meijel
- Mook en Middelaar
- Nederweert
- Nuth
- Onderbanken
- Roerdalen
- Roermond
- Schinnen
- Sevenum
- Simpleveld
- Sittard-Geleen
- Stein
- Vaals
- Valkenburg aan de Geul
- Venlo
- Venray
- Voerendaal
- Weert
Důležitá města
- Echt
- Gennep
- Kessel
- Maastricht
- Montfort
- Nieuwstadt
- Roermond
- Sittard
- Susteren
- Valkenburg
- Venlo
- Weert
- Wessem
Souřadnice
Reference a zdroje
|
Nizozemské království – Koninkrijk der Nederlanden – (NL) |
---|
Země a jejich hlavní města |
Nizozemsko (Amsterdam) • Curaçao (Willemstad) • Aruba (Oranjestad) • Svatý Martin (Philipsburg) |
Administrativní dělení Nizozemska |
Drenthe (Assen) • Flevoland (Lelystad) • Frísko (Leeuwarden) • Gelderland (Arnhem) • Groningen (Groningen) • Jižní Holandsko (Haag) • Limburg (Maastricht) • Overijssel (Zwolle) • Severní Brabantsko ('s-Hertogenbosch) • Severní Holandsko (Haarlem) • Utrecht (Utrecht) • Zeeland (Middelburg) |
Karibské Nizozemsko |
Bonaire • Saba • Svatý Eustach |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |