Gaussův zákon elektrostatiky

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 23. 4. 2021, 22:51

Gaussův zákon elektrostatiky vyjadřuje vztah mezi tokem elektrické intenzity a elektrickým nábojem.

Obsah

Formulace zákona

Gaussův zákon lze vyjádřit následující formulací:

Tok elektrické intenzity <math>\Phi_E</math> libovolnou uzavřenou plochou (Gaussovou plochou) je přímo úměrný elektrickému náboji <math>Q</math> nacházejícímu se uvnitř této plochy. Konstantou úměrnosti je převrácená hodnota permitivity vakua <math>\varepsilon_0</math>.

Uvedené tvrzení bývá zapisováno v matematické podobě jako

<math>\Phi_E = \frac {Q}{\varepsilon_0}</math>

Vyjádřením toku intenzity elektrického pole lze získat také vztah

<math>\Phi = \oint_S \mathbf{E}\cdot\mathrm{d}\mathbf{S} = \frac{Q}{\varepsilon_0}</math>

Toto vyjádření Gaussova zákona bývá také označováno jako Gaussův zákon elektrostatiky v integrálním tvaru.


Gaussův zákon lze formulovat nejen pro soustavu bodových nábojů, ale také pro spojitě rozložené náboje.

Pokud uvažujeme uzavřenou plochu <math>S</math> libovolného tvaru, která tvoří hranici tělesa o objemu <math>V</math>, které obsahuje celkový náboj <math>Q</math>, který může být tvořen bodovými i spojitě rozloženými elektrickými náboji, pak pro tok intenzity elektrostatického pole plochou S platí vztah

<math>\oint_S \mathbf{E}\cdot\mathrm{d}\mathbf{S} = \frac{Q}{\varepsilon_0}</math>

Pokud se uvnitř plochy <math>S</math> nachází pouze objemově rozložené náboje, lze celkový náboj určit ze vztahu <math>Q=\int_V\rho(\mathbf{r})\mathrm{d}V</math>, což v kombinaci s předchozím vztahem dá výraz

<math>\oint_S \mathbf{E}\cdot\mathrm{d}\mathbf{S} = \frac{1}{\varepsilon_0}\int_V\rho\mathrm{d}V</math>

Úpravou levé strany pomocí Gaussovy věty dostaneme

<math>\int_V\operatorname{div}\,\mathbf{E}\mathrm{d}V = \frac{1}{\varepsilon_0}\int_V\rho\mathrm{d}V</math>

Aby tato rovnice platila pro libovolně zvolený objem <math>V</math>, musí se integrované funkce rovnat v každém bodě, tzn.

<math>\operatorname{div}\,\mathbf{E}(\mathbf{r}) = \frac{\rho(\mathbf{r})}{\varepsilon_0}</math>

Tento vztah je pouze jiným vyjádřením Gaussova zákona. Nevztahuje se však k ploše nebo objemu, ale pouze k danému bodu prostoru, a je označován jako Gaussův zákon elektrostatiky v diferenciálním tvaru.

Gaussův zákon v dielektriku

V dielektriku se Gaussův zákon vyjadřuje pomocí elektrické indukce <math>\mathbf{D}</math> v integrálním tvaru jako

<math>\oint_S\mathbf{D}\cdot\mathrm{d}\mathbf{S} = Q</math>

nebo v diferenciálním tvaru jako

<math>\operatorname{div}\,\mathbf{D} = \rho</math>

V tomto tvaru má zákon obecnou platnost, tedy i pro proměnné elektromagnetické pole. Představuje jednu z Maxwellových rovnic.

Počet siločar

Často se lze setkat s jinou formulací Gaussova zákona elektrostatiky:

Celkový počet siločar procházejících uzavřenou plochou libovolného tvaru, která v elektrostatickém poli uzavírá elektrický náboj <math>Q</math>, je roven podílu velikosti náboje <math>Q</math> uvnitř této plochy a permitivity vakua <math>\varepsilon_0</math>, přičemž nezáleží na rozložení elektrického náboje.


Teoreticky je možné vést každým bodem elektrostatického pole nějakou siločáru. Ukazuje se však výhodnější omezit počet siločar, aby souvisel s velikostí toku intenzity elektrostatického pole vztahem

<math>N = \Phi</math>,

kde <math>N</math> označuje počet siločar.

V takovém případě se Gaussův zákon zapisuje ve tvaru

<math>N = \frac{Q}{\varepsilon_0}</math>

Vlastnosti

<math>E = \frac {\Phi_E}{4 \pi r^2} = \frac {1}{4 \pi \varepsilon_0} \frac {Q}{r^2}</math>

Stejný vztah lze však získat také z Coulombova zákona. Gaussův zákon elektrostatiky je ekvivalentní s Coulombovým zákonem.

  • Uvnitř nabitého vodivého tělesa je nulová elektrická intenzita. Protože elektrický náboj se u vodiče v ustáleném stavu rozmístí vždy na povrchu tělesa, pak podle Gaussova zákona musí být tok intenzity libovolnou plochou uvnitř tělesa nulový, a tím musí být v libovolném bodě uvnitř tělesa také nulová elektrická intenzita. Této skutečnosti využívá např. van de Graaffův generátor.

Související články

Literatura

  • SEDLÁK, Bedřich; ŠTOLL, Ivan. Elektřina a magnetismus. [s.l.] : [s.n.]. 650 s. ISBN 80-200-1004-1.