Čekání na nový webový server Multimediaexpo.cz skončilo !
Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).

Čečetka tmavá

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu „* Seznam ptáků v Česku“ textem „* Seznam ptáků Česka“)
(++)
 
Řádka 16: Řádka 16:
  | binomické jméno = Carduelis cabaret
  | binomické jméno = Carduelis cabaret
  | druh popsal = [[Muller]], 1776
  | druh popsal = [[Muller]], 1776
-
}}
+
}}[[Soubor:Carduelis cabaret -Lochwinnoch, Renfrewshire, Scotland -male-8.jpg|thumb|240px|Čečetka tmavá – sameček]]
 +
[[Soubor:Carduelis cabaret -Lochwinnoch, Renfrewshire, Scotland -female-8.jpg|thumb|240px|Čečetka tmavá – samička]]
'''Čečetka tmavá''' (''Carduelis cabaret'' syn. Acanthis flammea cabaret) je drobný pták, zřetelně menší než vrabec, z čeledi [[pěnkavovití|pěnkavovitých]] (''Fringillidae''). Jde o monotypický druh, dříve uváděn jako ssp. [[čečetka zimní|čečetky zimní]] čečetka zimní středoevropská (Acanthis /ev. Carduelis/ flammea cabaret)
'''Čečetka tmavá''' (''Carduelis cabaret'' syn. Acanthis flammea cabaret) je drobný pták, zřetelně menší než vrabec, z čeledi [[pěnkavovití|pěnkavovitých]] (''Fringillidae''). Jde o monotypický druh, dříve uváděn jako ssp. [[čečetka zimní|čečetky zimní]] čečetka zimní středoevropská (Acanthis /ev. Carduelis/ flammea cabaret)
== Popis ==
== Popis ==
-
+
* Délka těla: 12,5 - 14 cm
-
* Délka těla: 12,5-14cm
+
* Délka křídla:67 - 81 mm
-
* Délka křídla:67-81mm
+
* Hmotnost: 9 - 17,5 g
-
* Hmotnost: 9-17,5g
+
Zbarvení je velmi podobné čečetce zimní, ale celkové vyznění je tmavší (hnědší). Má černavě hnědé okraje per, hlavně svrchu a na hrdle. Rovněž její vábení se liší od čečetky obecné. Sameček má nápadně karmínově červenou přední část temene a zejména hruď. Pod malým, u kořene širším, zobákem je výrazná černá skvrna. Kotřec je načervenalý a jemně čárkovaný (na rozdíl od čečetky bělavé, která má kostřec bílý). Vršek těla a boky jsou podélně tmavěji proužkované, spodek těla je bělavý. Přes šedohnědá křídla se táhnou dva světlé křídelní pásky. Samička má červené pouze temeno nikdy hruď. Mláďata nemají žádnou červenou barvu, chybí jim také černá skvrna v okolí zobáku. Jsou na spodu hustěji skvrnitá. <ref>http://www.biolib.cz/cz/taxon/id9010/</ref><ref>Podpěra P.,''Zrnožraví pěvci celého světa'', 1. vyd. Olomouc: EPAVA, 2004, 301 s. ISBN 80-86297-27-6.</ref>  
Zbarvení je velmi podobné čečetce zimní, ale celkové vyznění je tmavší (hnědší). Má černavě hnědé okraje per, hlavně svrchu a na hrdle. Rovněž její vábení se liší od čečetky obecné. Sameček má nápadně karmínově červenou přední část temene a zejména hruď. Pod malým, u kořene širším, zobákem je výrazná černá skvrna. Kotřec je načervenalý a jemně čárkovaný (na rozdíl od čečetky bělavé, která má kostřec bílý). Vršek těla a boky jsou podélně tmavěji proužkované, spodek těla je bělavý. Přes šedohnědá křídla se táhnou dva světlé křídelní pásky. Samička má červené pouze temeno nikdy hruď. Mláďata nemají žádnou červenou barvu, chybí jim také černá skvrna v okolí zobáku. Jsou na spodu hustěji skvrnitá. <ref>http://www.biolib.cz/cz/taxon/id9010/</ref><ref>Podpěra P.,''Zrnožraví pěvci celého světa'', 1. vyd. Olomouc: EPAVA, 2004, 301 s. ISBN 80-86297-27-6.</ref>  
-
[[Soubor:Carduelis cabaret map.png|thumb|left|220px|rozšíření čečetky tmavé]]
+
 
== Bionomie a ekologie ==
== Bionomie a ekologie ==
-
Rozšíření: Alpy a Britské ostrovy, v posledních 50 letech se rozšířila na celém území mezi oběma oblastmi (vizmapka). Převážně stálý až potulný druh. Hnízdí především v řídkých březových a mladých jehličnatých lesích.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Svenson|jméno=L. a kol|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydavatel=Svojtka&Co|místo=Praha|rok=2004|isbn=80-7237-658-6}}</ref> V [[ČR|České republice]] hnízdí rozptýleně především v horských oblastech mimo východní část území; celková početnost je odhadována na 6-12 tisíc párů.<ref name="CR atlas">{{Citace monografie|příjmení=Šťastný|jméno=Karel|příjmení2=Bejček|jméno2=Vladimír|příjmení3=Hudec|jméno3=Karel|titul=Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003|vydavatel=Aventinum|rok=2006|místo=Praha|isbn=80-86858-19-7}}</ref>. Hnízdí od dubna do července - většinou 2× ročně. Často hnízdí více párů pohromadě (čečetky mají sklon vytvářet jakési "kolonie"). [[Hnízdo]] staví, stejně jako u většiny pěnkavovitých ptáků, samička. Bývá umístěno na jehličnanech, listnáčích i [[keř]]ích, zpravidla nevysoko nad zemí. Je postaveno z jemných větviček, suché trávy, mechu i lišejníku. Hnízdní kotlinka má výstelku z [[chlup]]ů a [[peří]]. Samička snáší 4-5 vajíček, na kterých sedí sama a sameček ji na hnízdě krmí. Potrava je převážně rostlinná, semena olší, bříz, borovic a různých bylin, v době hnízdění nezralá semena a hmyz<ref>http://www.biolib.cz/cz/taxon/id9010/</ref>.
+
[[Soubor:Carduelis flammea cabaret MHNT.ZOO.2010.11.221 Naurois HdB Tolborough.jpg|thumb|240px|''Carduelis cabaret'']]
 +
Rozšíření: Alpy a Britské ostrovy, v posledních 50 letech se rozšířila na celém území mezi oběma oblastmi (vizmapka). Převážně stálý až potulný druh. Hnízdí především v řídkých březových a mladých jehličnatých lesích.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Svenson|jméno=L. a kol|titul=Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu|vydavatel=Svojtka&Co|místo=Praha|rok=2004|isbn=80-7237-658-6}}</ref> V [[Česká republika|České republice]] hnízdí rozptýleně především v horských oblastech mimo východní část území; celková početnost je odhadována na 6-12 tisíc párů.<ref name="CR atlas">{{Citace monografie|příjmení=Šťastný|jméno=Karel|příjmení2=Bejček|jméno2=Vladimír|příjmení3=Hudec|jméno3=Karel|titul=Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003|vydavatel=Aventinum|rok=2006|místo=Praha|isbn=80-86858-19-7}}</ref>. Hnízdí od dubna do července - většinou 2× ročně. Často hnízdí více párů pohromadě (čečetky mají sklon vytvářet jakési "kolonie"). [[Hnízdo]] staví, stejně jako u většiny pěnkavovitých ptáků, samička. Bývá umístěno na jehličnanech, listnáčích i [[keř]]ích, zpravidla nevysoko nad zemí. Je postaveno z jemných větviček, suché trávy, mechu i lišejníku. Hnízdní kotlinka má výstelku z [[chlup]]ů a [[peří]]. Samička snáší 4-5 vajíček, na kterých sedí sama a sameček ji na hnízdě krmí. Potrava je převážně rostlinná, semena olší, bříz, borovic a různých bylin, v době hnízdění nezralá semena a hmyz<ref>http://www.biolib.cz/cz/taxon/id9010/</ref>.
== Chov a kulturní význam ==
== Chov a kulturní význam ==
V dřívějších časech nebývala čečetka, na rozdíl od jiných pěnkavovitých, oblíbeným "klecním ptákem". [[Zpěv]] není příliš libozvučný (zejména vedle [[stehlík obecný|stehlíka]] nebo [[konopka obecná|konopky]]). U nás jsou v zajetí chovány především čečetky zimní.<ref>Podpěra P.,''Zrnožraví pěvci celého světa'', 1. vyd. Olomouc: EPAVA, 2004, 301 s. ISBN 80-86297-27-6.</ref>.  
V dřívějších časech nebývala čečetka, na rozdíl od jiných pěnkavovitých, oblíbeným "klecním ptákem". [[Zpěv]] není příliš libozvučný (zejména vedle [[stehlík obecný|stehlíka]] nebo [[konopka obecná|konopky]]). U nás jsou v zajetí chovány především čečetky zimní.<ref>Podpěra P.,''Zrnožraví pěvci celého světa'', 1. vyd. Olomouc: EPAVA, 2004, 301 s. ISBN 80-86297-27-6.</ref>.  
Řádka 40: Řádka 41:
-
{{Commons|Carduelis cabaret}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Acanthis+cabaret}}{{Commonscat|Acanthis cabaret}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pěnkavovití]]
[[Kategorie:Pěnkavovití]]

Aktuální verze z 22. 3. 2021, 16:17

Čečetka tmavá – sameček
Čečetka tmavá – samička

Čečetka tmavá (Carduelis cabaret syn. Acanthis flammea cabaret) je drobný pták, zřetelně menší než vrabec, z čeledi pěnkavovitých (Fringillidae). Jde o monotypický druh, dříve uváděn jako ssp. čečetky zimní čečetka zimní středoevropská (Acanthis /ev. Carduelis/ flammea cabaret)

Obsah

Popis

  • Délka těla: 12,5 - 14 cm
  • Délka křídla:67 - 81 mm
  • Hmotnost: 9 - 17,5 g

Zbarvení je velmi podobné čečetce zimní, ale celkové vyznění je tmavší (hnědší). Má černavě hnědé okraje per, hlavně svrchu a na hrdle. Rovněž její vábení se liší od čečetky obecné. Sameček má nápadně karmínově červenou přední část temene a zejména hruď. Pod malým, u kořene širším, zobákem je výrazná černá skvrna. Kotřec je načervenalý a jemně čárkovaný (na rozdíl od čečetky bělavé, která má kostřec bílý). Vršek těla a boky jsou podélně tmavěji proužkované, spodek těla je bělavý. Přes šedohnědá křídla se táhnou dva světlé křídelní pásky. Samička má červené pouze temeno nikdy hruď. Mláďata nemají žádnou červenou barvu, chybí jim také černá skvrna v okolí zobáku. Jsou na spodu hustěji skvrnitá. [1][2]

Bionomie a ekologie

Carduelis cabaret

Rozšíření: Alpy a Britské ostrovy, v posledních 50 letech se rozšířila na celém území mezi oběma oblastmi (vizmapka). Převážně stálý až potulný druh. Hnízdí především v řídkých březových a mladých jehličnatých lesích.[3] V České republice hnízdí rozptýleně především v horských oblastech mimo východní část území; celková početnost je odhadována na 6-12 tisíc párů.[4]. Hnízdí od dubna do července - většinou 2× ročně. Často hnízdí více párů pohromadě (čečetky mají sklon vytvářet jakési "kolonie"). Hnízdo staví, stejně jako u většiny pěnkavovitých ptáků, samička. Bývá umístěno na jehličnanech, listnáčích i keřích, zpravidla nevysoko nad zemí. Je postaveno z jemných větviček, suché trávy, mechu i lišejníku. Hnízdní kotlinka má výstelku z chlupů a peří. Samička snáší 4-5 vajíček, na kterých sedí sama a sameček ji na hnízdě krmí. Potrava je převážně rostlinná, semena olší, bříz, borovic a různých bylin, v době hnízdění nezralá semena a hmyz[5].

Chov a kulturní význam

V dřívějších časech nebývala čečetka, na rozdíl od jiných pěnkavovitých, oblíbeným "klecním ptákem". Zpěv není příliš libozvučný (zejména vedle stehlíka nebo konopky). U nás jsou v zajetí chovány především čečetky zimní.[6].

Reference

  1. ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id9010/
  2. ↑ Podpěra P.,Zrnožraví pěvci celého světa, 1. vyd. Olomouc: EPAVA, 2004, 301 s. ISBN 80-86297-27-6.
  3. ↑ SVENSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha : Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6.  
  4. ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha : Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7.  
  5. ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id9010/
  6. ↑ Podpěra P.,Zrnožraví pěvci celého světa, 1. vyd. Olomouc: EPAVA, 2004, 301 s. ISBN 80-86297-27-6.

Související články

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Čečetka tmavá
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Čečetka tmavá
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C4%8Ce%C4%8Detka_tmav%C3%A1“