Prostřední Vydří

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 17: Řádka 17:
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Prostřední Vydří| position=right |lat_deg=49 |lat_min=7 |lat_sec=22 |lon_deg=15 |lon_min=24 |lon_sec=45|float=center | caption= }}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Prostřední Vydří| position=right |lat_deg=49 |lat_min=7 |lat_sec=22 |lon_deg=15 |lon_min=24 |lon_sec=45|float=center | caption= }}
| web =  
| web =  
-
}}
+
}}'''Prostřední Vydří''' byla dříve samostatná obec, vzdálená od [[Dačice|Dačic]] 6 km severozápadním směrem. Roku [[1960]] byla obec sloučena s [[Kostelní Vydří|Kostelním Vydřím]], avšak v roce [[1979]] se stala místní částí Dačic.  
-
'''Prostřední Vydří''' byla dříve samostatná obec, vzdálená od [[Dačice|Dačic]] 6 km severozápadním směrem. Roku [[1960]] byla obec sloučena s [[Kostelní Vydří|Kostelním Vydřím]], avšak v roce [[1979]] se stala místní částí Dačic . Nachází se v nadmořské výšce 504 metrů v údolí pravostranného přítoku [[Vyderský Potok|Vyderského potoka]], který je pravostraným přítokem řeky [[Moravská Dyje]], která asi 10 km severovýchodněji pramení. Ve vsi nikdy nebyla škola.  
+
 
 +
Nachází se v nadmořské výšce 504 metrů v údolí pravostranného přítoku [[Vyderský Potok|Vyderského potoka]], který je pravostraným přítokem řeky [[Moravská Dyje]], která asi 10 km severovýchodněji pramení. Ve vsi nikdy nebyla škola.  
==Historie a vývoj do současnosti==
==Historie a vývoj do současnosti==
V písemných pramenech se ves poprvé připomíná roku 1364. Od roku 1390 do roku 1849 náležela k telčskému panství. V roce 1843 žilo v obci podle vceňovacího operátu 133 obyvatel ve 23 domech a 37 domácnostech. Na týdenní úterní trhy se jezdilo z Prostředního Vydří do [[Telč]]e, na sobotní potom do Dačic. Desátky se odváděly [[fara|faře]] v [[Kostelní Vydří|Kostelním Vydří]] a také panství Telč. Obec byla elektrifikována v roce [[1932]] kdy byla připojena na síť ZME. V současné době je ve vesnici obydleno 22 domů, z toho 15 trvale žijícími obyvateli.  
V písemných pramenech se ves poprvé připomíná roku 1364. Od roku 1390 do roku 1849 náležela k telčskému panství. V roce 1843 žilo v obci podle vceňovacího operátu 133 obyvatel ve 23 domech a 37 domácnostech. Na týdenní úterní trhy se jezdilo z Prostředního Vydří do [[Telč]]e, na sobotní potom do Dačic. Desátky se odváděly [[fara|faře]] v [[Kostelní Vydří|Kostelním Vydří]] a také panství Telč. Obec byla elektrifikována v roce [[1932]] kdy byla připojena na síť ZME. V současné době je ve vesnici obydleno 22 domů, z toho 15 trvale žijícími obyvateli.  
Řádka 31: Řádka 32:
  | isbn =
  | isbn =
  }} str. 668 - 671
  }} str. 668 - 671
-
{{Město Dačice}}
+
 
 +
 
 +
{{Commonscat|Prostřední Vydří}}{{Město Dačice}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Dačice]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Jindřichův Hradec]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Jindřichův Hradec]]

Aktuální verze z 14. 11. 2020, 13:03

Prostřední Vydří byla dříve samostatná obec, vzdálená od Dačic 6 km severozápadním směrem. Roku 1960 byla obec sloučena s Kostelním Vydřím, avšak v roce 1979 se stala místní částí Dačic.

Nachází se v nadmořské výšce 504 metrů v údolí pravostranného přítoku Vyderského potoka, který je pravostraným přítokem řeky Moravská Dyje, která asi 10 km severovýchodněji pramení. Ve vsi nikdy nebyla škola.

Historie a vývoj do současnosti

V písemných pramenech se ves poprvé připomíná roku 1364. Od roku 1390 do roku 1849 náležela k telčskému panství. V roce 1843 žilo v obci podle vceňovacího operátu 133 obyvatel ve 23 domech a 37 domácnostech. Na týdenní úterní trhy se jezdilo z Prostředního Vydří do Telče, na sobotní potom do Dačic. Desátky se odváděly faře v Kostelním Vydří a také panství Telč. Obec byla elektrifikována v roce 1932 kdy byla připojena na síť ZME. V současné době je ve vesnici obydleno 22 domů, z toho 15 trvale žijícími obyvateli.

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 2005.   str. 668 - 671


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Prostřední Vydří
Město Dačice

Bílkov • Borek • Dačice I • Dačice II • Dačice III • Dačice IV • Dačice V • Dolní Němčice • Hostkovice • Hradišťko • Chlumec • Lipolec • Malý Pěčín • Prostřední Vydří • Toužín • Velký Pěčín