Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Výzkum Marsu
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 21. 6. 2013, 15:47
Obsah |
První kontakty (1960–1965)
Sovětský svaz v rámci programu Mars odstartoval v oknech 1960, 1962, 1964 celkem 7 sond, z nichž 4 se nedostaly ani na cestu k Marsu a se zbylými bylo na cestě ztraceno spojení. Obdobně dopadly sondy Zond 2 (rok 1964) a Zond 3 (rok 1965). USA vyslaly roku 1964 dvě sondy Mariner (3 a 4), z nichž s jednou bylo ztraceno spojení a druhá odeslala 22 snímků Marsu.
Průlety a první oblety (1969–1971)
USA připravily pro obě okna tohoto období dvě sondy. Marinery 6 a 7 prolétly okolo planety ve vzdálenostech 3430 km, odeslaly 400 snímků a zkoumaly složení atmosféry. Další tři sovětské sondy opět havarovaly, ale roku 1971 se vydaly na cestu sondy Mars 2 a Mars 3, z nichž každá se skládala z orbitální a povrchové sondy. Oba orbitální moduly mapovaly povrch od prosince 1971 do srpna 1972. Povrchová část sondy Mars 2 dopadla tvrdě na Mars, ale Mars 3 přistál měkce a 20 sekund po přistání vysílal. Na obrázku nebylo nic rozeznat, což podpořilo spekulace o kapalném povrchu. Nicméně tyto dvě sondy byly první, které dosáhly povrchu Marsu. Mariner 8 havaroval, ale snímky orbitální sondy Mariner 9 byly základním kamenem pro plánování dalších amerických misí.
První velký nápor (1973–1975)
Mars 4–7
Pro rok 1973 si Američané dali pauzu. Zato Sověti připravili 4 sondy Mars 4–7 (dvě družice a dvě povrchové sondy). Se sondou Mars 6 se ztratilo spojení při sestupu, Marsy 4 a 7 úplně minuly planetu. Jen Mars 5 odeslal několik snímků, než s ním bylo ztraceno spojení.
Viking 1, 2
USA vyslaly v roce 1975 dvě sondy programu Viking, obě se skládaly z oběžné a povrchové části. Všechny části lze označit za úspěšné. Celkem odeslaly 55 000 snímků. Orbitální moduly zmapovaly celý povrch s rozlišením 100 m, místy až 30 m. Dlouhodobé záznamy povrchových modulů jsou základem pro marsovskou klimatologii.
| Sonda | Přistání povrchové sekce | Ukončení práce družice | Ukončení práce povrchové sekce |
|---|---|---|---|
| Viking 1 | 19. června 1976 | 7. srpna 1980 | 11. listopadu 1982 |
| Viking 2 | 7. srpna 1976 | 12. dubna 1978 | 25. července 1980 |
Pokus o návrat na Mars
Mise Fobos (1988)
Po dlouhé pauze ve výzkumu se jako první rozhodl pokračovat v průzkumu Marsu Sovětský svaz, který roku 1988 zorganizoval speciální misi pro výzkum měsíce Marsu Phobos. S jednou sondou bylo ztraceno spojení na cestě a s druhou po odeslání jen několika snímků.
Mars Observer (1992)
USA pro návrat zvolily komplexní a drahou sondu Mars Observer, která však ztroskotala krátce před dosažením oběžné dráhy. Tato havárie vedla k přehodnocení dalších misí, což vedlo k programu dvou levných sond (jedna družice a jedna povrchová sonda) pro každé startovní okno.
Mise roku 1996
Mars 96
Rusko s pomocí některých evropských zemí chtělo již na roku 1994 vyslat sondu k Marsu, ale došlo ke zdržení a start se uskutečnil až v roce 1996. Kvůli závadě na nosné raketě se však zřítila do Tichého oceánu.
Mars Global Surveyor
Nová americká mise byla Mars Global Surveyor, která obsahovala některé experimenty ze ztraceného Mars Observeru. Přestože kvůli špatnému vyklopení slunečních panelů trvalo brzdění s pomocí atmosféry trochu déle, byla sonda funkční až do listopadu 2006 a mapovala povrch s rozlišením 15 metrů a díky postupně vyvinuté technologii mohla s rozlišením 0,5 m rozeznat některé povrchové sondy. (Start sondy: 7. listopadu 1996; na oběžné dráze od 12. září 1997.)
Mars Pathfinder
Povrchová sonda Mars Pathfinder si s sebou nesla i rover Sojouner, který zkoumal složení kamenů v okolí sondy a komunikoval se Zemí přes ní. (Start sondy: 4. prosince 1996; přistání 4. července 1997; přerušení spojení 27. září 1997)
Neúspěchy a minimální mise (1998–2001)
O sondě Nozomi je zmínka v dalším okně.
Mars Climate Orbiter a Mars Polar Lander
V rámci plánu dvou misí odstartovala roku 1998 orbitální sonda Mars Climate Orbiter, která měla zkoumat počasí a dění v atmosféře. Druhou sondou byl Mars Polar Lander, který měl přistát v polární oblasti a během přistání uvolnit dva penetrátory (Deep Space 2), které se měly velkou rychlostí zavrtat do povrchu a zkoumat hlubší vrstvy. Jedno řídicí středisko sondy Mars Climate Orbiter počítalo v mílích a druhé v kilometrech, sonda se kvůli tomuto nedorozumění dostala do hustších vrstev atmosféry a shořela. Na sondě Mars Polar Lander byla technická závada a sonda se zřítila.
Mars Oddysey 2001
Pro rok 2001 se původně počítalo také se dvěma sondami, ale po předchozím neúspěchu byl povrchový modul zakonzervován a bude použit pro misi Fenix v roce 2007. Sonda Mars Oddysey nese další experimenty ztracené na velké sondě Mars Observer, jako studium radiace a chemického složení. Kamera sondy má horší rozlišení než u sondy Mars Global Survoyer, ale zabírá větší území. Sonda funguje jako retranslační stanice pro povrchové sondy. Většina dat z mise MER přichází právě přes ní, další část přes MGS a jen malá část je vysílána přímo na Zem.
Druhý nápor (2003)
Nozomi
Sonda Nozomi odstartovala již roku 1998, ale pro poruchu nosiče se nedostala na potřebnou dráhu a spotřebovala mnoho paliva. Aby se ji podařilo u Marsu zabrzdit, bylo rozhodnuto využít méně náročný přílet v roce 2003. Můžeme ji tedy počítat k celkem 5 sondám, které měly v tomto období Mars zkoumat. Bohužel v kritický okamžik zážehu nebylo se sondou navázáno spojení a ta jen bez užitku proletěla kolem.
Mars Express
Mise Evropské kosmické agentury Mars Express zahrnovala orbitální modul a povrchovou sondu Beagle 2, která měla pomocí mechanické paže zkoumat půdu ve svém okolí. Se sondou Beagle 2 nebylo po plánovaném přistání navázáno spojení. Orbitální sonda Mars Express potvrdila výskyt vodního ledu v polárních oblastech.
Mars Exploration Rover 2003
Mise zahrnuje dva rovery: Opportunity a Spirit. Spirit přistál 4. ledna 2004 v kráteru Gusev a Opportunity 25. ledna 2004 na pláni Meridiani.
Další mise
Mars Reconnaissance Orbiter
Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) odstartoval 12. srpna 2005, k Marsu se dostal v březnu 2006, ale vědecká mise začala až v listopadu po navedení na nižší dráhu pomocí pomalého, méně náročného brzdění s pomocí atmosféry (tzv. aerobraking). Hlavním cílem mise je pořizovat snímky s vysokým rozlišením (30 - 60 cm) pro detailní plánování dalších sond a hledat důkazy o dřívější přítomnosti vody na povrchu. MRO se stal čtvrtou aktivní družicí Marsu (vedle sond Mars Express, Mars Odyssey a Mars Global Surveyor) a celkově šestou aktivní sondou (na Marsu jsou ještě dvě vozítka programu Mars Exploration Rover) u této planety. V období od ledna 2009 do prosince 2010 bude sonda využívána jako retranslační družice pro zajišťování spojení s jinými sondami a automatickými laboratořemi na povrchu Marsu.
Phoenix
Sonda Phoenix se vydala k Marsu 4. srpna 2007. Zařízení je určeno pro výzkum v severních polárních oblastech planety. Vědci chtějí zjistit, jestli jsou přírodní podmínky na Marsu vhodné pro mikroskopický život.
Literatura
- LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |