Stará Tišnovka (železniční trať)

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 16. 7. 2019, 13:56

výletní vlak na staré trati Sázava - Přibyslav v rámci mimořádné jízdy v červenci 2005

Koncový úsek Svitavské pobřežní dráhy v Zábrdovicích jakožto zbytek původní tratě do Tišnova

Mapa Brna (1920), kde je vidět trasování dnes již zaniklé Tišnovky

Trať Brno – Tišnov (Stará Tišnovka) byla jednokolejná železniční trať spojující města Brno a Tišnov. Postupně byla prodlužována a nakonec vedla až do Žďáru nad Sázavou, v roce 1953 byla nahrazena novou tratí Brno – Havlíčkův Brod.

Trať Brno – Tišnov byla slavnostně otevřena v červenci 1885 za účasti polního maršála arcivévody Salvátora. Koncesi na stavbu trati získala soukromá společnost StEG (Společnost státní dráhy, dodnes se prý v okolí náspu můžeme setkat s jejími hraničními kameny). Náklady na stavbu činily 1 570 000 zlatých. Trať byla postupně prodlužována, v roce 1905 vedla až do Žďáru nad Sázavou (dnešní trať Tišnov – Bystřice nad Pernštejnem – Nové Město na Moravě – Žďár nad Sázavou, s výjimkou přeložky do nového nádraží ve Žďáře). Ze Žďáru trať poté navázala na již existující trať do Havlíčkova Brodu.

Po okupaci Československa v roce 1938 nabyla tišnovská trať strategického významu, protože neprocházela zabraným územím; druhá trať do Prahy (přes Českou Třebovou) už ležela v Sudetech. Proto začala rychlá stavba nové dvoukolejné trati Brno – Havlíčkův Brod, která měla původní jednokolejku nahradit. Stavba pokračovala i za protektorátu a během války, kdy byly tunely (celkem 3) u Dolních Louček a Níhova upraveny na továrny vyrábějící letouny Messershmitt. K jejich zásobování byla z Tišnova vybudována úzkorozchodná dráha o rozchodu 760 mm. Hlavní období stavby však spadá do poválečného období. První části trati byly otevřeny v roce 1953. Nová trať už byla trasována jinak než původní a byla dvojkolejná.

Po stavbě nové trati původní úsek Přibyslav – Sázava u Žďáru používalo železniční vojsko jako cvičnou trať. Po jeho zrušení jej privatizovala soukromá společnost SaZ, která na tomto úseku v létě 2007 nechala definitivně vytrhat koleje a snést všechny železné mosty. Uvažuje se o zřízení cyklostezky na takto opuštěném drážním tělese.

Zbytky trati je možné najít v různých částech Brna (např. starý most v Husovicích nebo vlečka do armádního skladu v Králově Poli), pěkně jsou vidět i na leteckých snímcích. Některé části původní trati se v Brně používají jako vlečky (například vlečka do plynáren na Radlasu). Podle části trati mezi Lelekovicemi a Mokrou Horou vede naučná stezka mikroregionu Ponávka.

Externí odkazy

• Cestovatel.cz – Stará Tišnovka