Zámek Úsov

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(Nahrazení textu)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 10. 3. 2013, 22:05

Úsov v roce 1834

Hrad, resp. zámek Úsov leží nad stejnojmenným městem v okrese Šumperk.

Raně gotický hrad Üsov s dispozicí francouzského kastelu byl postaven na rozhraní starého sídelního území a královského hvozdu. Hrad se poprvé uvádí roku 1260, kdy se po něm uvádí Idík z rodu pánů ze Švábenic. Zdá se, že se však jednalo o hrad, který byl v rukou českého krále, protože jeho dispozice francouzského kastelu je nepřehlédnutelná. Od roku 1276 byl Úsov v přímém držení krále, ale v první polovině 14. století byl několikrát zastaven. Hrad získal v polovině 14. století moravský markrabě Jan Jindřich a po něm Jošt Lucemburský, který z něj učinil za moravských markraběcích válek důležitou základnu svých vojenských rot.

V roce 1416 s hrad dostal do rukou pánů z Vlašimi, v roce 1513 přešlo panství na Ladislava z Boskovic. Po Janu Šemberovi z Boskovic získali hrad vyženěním páni z Lichtenštejna. Za třicetileté války byl hrad dobyt Švédy. Po roce 1650 došlo k jeho přestavbě.

Obsah

Popis zámku

Nad hranatou věží a jižním rondelem byl kolem roku 691 podle návrhu italského stavitele Domenica Martinelli (1650-1718) vystavěn třípatrový zámecký palác. Také nejvyšší věž "hladomorna" byla barokizována cibulovým krytem. Od roku 1748 začal platit tereziánský katastr - soupis poddaných a jejich majetku pro daňové účely. V letech 1751 a potom 1761-1762 sloužila část zámku jako ošetřovna raněných vojínů, z nichž někteří odpočívají u "Černého kříže" v nedalekém lese. Z dalších knížat z Lichtenštejnu, kteří se postupně střídali v držení Úsova, je nutno uvést Josefa Václava (1696-1772), vynikajícího válečníka a nositele řádu zlatého rouna, Františka Josefa (726-1781, za jehož života v roce 1775 došlo na úsovském panství k bouřím, které byly vytlačeny za vojenské asistence, a Jana Josefa (1740-1836), který věnoval značnou pozornost správě ohromných statků a lesnictví a obohatil zámeckou knihovnu i umělecké sbírky.

Do zámku se vstupuje z jihozápadní strany po zděném mostě (původně zřejmě padacím) přes hluboký hradní příkop. Hlavní zámecký palác je třípatrovbý s obdélníkovým půdorysem. Most ústí do půlkruhového portálu a průjezdem s křížovou klenbou se vchází do nádvoří nepravidelného tvaru. Barokní zámek byl vestavěn do středověkého hradu, mezi věže gotického opevnění, kdy původně gotický hrad nebyl výstavbou zámku dotčen a více než půlkruhem uzavírá nádvoří areálu. Dominantou je válcová věž s hladomornou, ukončena barokní cibulí s lucernou. Vnější opevnění bylo zesíleno dalšími věžemi, ochozy hradby jsou dosud kryty šindelovou ochrannou stříškou. Na místě hradního paláce stojí nyní přízemní budova s reliéfem štítonoše a letopisem 1487, při hradbě jsou pak další stavby. Vnitřní prostory hradu jsou prázdné. Stěny zámeckého schodiště pokrýval rozsáhlý soubor paroží a parůžků spárkaté zvěře.

Před vstupem do expozice afrických trofejí můžeme nahlédnout do černé kuchyně, vybavené pecí, dřevěným nábytkem a především kolekcí kuchyňského nádobí ze 17. století.

Lovecko-lesnické muzeum

Na hradě zřídil v roce 1898 Jan II. (1840-1929 Lichtenštejn muzeum, ve kterém byly vystaveny exponáty jak z českých zemí, tak z výletů do Afriky, do Polska a Itálie. Ve sbírkách úsovského zámku je přes 4000 kusů přírodnin, z toho na 700 kusů rohů a parohů lemujících zdi a zámecké schodiště. Dominantu těchto prostor představují paroží jelenů, především z jižní Moravy. Základ muzeální expozice interiéru tvoří sály, které v prvním poschodí přestavují trofeje africké zvířeny, především antilop, gazel, lebku a kly slona, lva pustinného, zebry a nosorožce pocházejících z přelomu 19. a 20. století. Lovecké trofeje v dalších sálech prvního patra zámku, např. totální preparát lva, kůže lvů, rohy a hlavy s rohy kopytníků, především antilop a gazel, hlavy žirafy a zeber nás seznamují s charakterem některých skupin africké zvěře. V tomto patře za expozicí africké zvěře následuje sákl kozorožců. Od konce 19. století je zámek Úsov znám jako lovecké muzeum.

Sály druhého patra prezentují naše ptáky a savce. Tato část expozice nabízí přehlídku velkých i menších druhů. Jeden ze sálů druhého patra nás zavádí do říše hmyzu. Instalace je doplněna také herbářem dřevin a ukázkami zpracování dřeva. Doprovodné exponáty mají loveckou tematiku, jsou zde vystaveny kolekce zbraní, nábytek vyrobený z kořenů stromů a předměty dokumentující lesnictví z počátku 20. století. V tomto sále (zbrojnici) si může návštěvník prohlídnout kolekce kuriózních pytláckých zbraní a loveckých pušek zabavených zaměstnanci v revírech bývalého Lichtenštejnslého panství. Kolekci pytláckých zbraní doplňují exponáty pušek vyrobených lichtenštejnskými puškaři Franzem Adamem a Janem Prestlem, působících ve Valticích koncem 18. a začátkem 19. století. Lovecko-lesnické muzeum v Úsově je ojedinělým muzeem tohoto druhu ve střední Evropě.

Majetková správa

Po roce 1945 se stal zámek i se sbírkami majetkem československého státu a koncem roku 1951 svěřila Národní kulturní komise celý objekt do správy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci. Vlastivědný ústav v Šumperku do své správy převzal stavební objekty zámeckého areálu v roce 1967 a o rok později i instalované sbírky.

Ve starší renesanční části zámku je zřízena restaurace a na zámku i předzámčí se pořádají historické turnaje a jiné akce.

Externí odkazy


Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Z%C3%A1mek_%C3%9Asov“