A (linka metra v Praze)

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 3. 5. 2018, 09:12

Pamětní deska, umístěná ve stanici Dejvická na počest otevření prvního úseku linky A

Stanice Hradčanská, klasická podzemní trojlodní ražená stanice linky A

Linka A pražského metra vede zhruba ve směru severozápad-východ, na mapách je označována zelenou barvou.

Má 17 stanic, celková délka je 17,13 km, vlak ji projede za cca 30 minut.

Historie

Výstavba první části této trati byla zahájena v roce 1973, otevřena byla 12. srpna 1978. Tento úsek (I.A) vedl mezi stanicemi Dejvická a Náměstí Míru, byl dlouhý 4,7 km a obsahoval 7 stanic. Vznikl tak první podchod pražského metra pod Vltavou, umístěný v hloubce 14 m pod dnem řeky. V roce 1976 byla zahájena výstavba úseku II.A, který byl otevřen 19. prosince 1980, měl délku 2,6 km a obsahoval stanice Jiřího z Poděbrad, Flora a Želivského. Dne 11. července 1987 byl otevřen úsek III.A/1, který trasu prodloužil o 1,3 km do stanice Strašnická, 4. července 1990 pak úsek III.A/2 přidal dalších 1,4 km a stanici Skalka.

26. května 2006 byla ještě prodloužena na severovýchod o stanici Depo Hostivař s využitím existující spojky do depa vedené částečně po povrchu.

Přepravní kapacita trasy A přepočtená na 1 hodinu činí ve špičce cca 20 320 osob a v sedle, tzn. v době snížených přepravních nároků, cca 10 500 osob.

Schéma linek pražského metra (A zeleně)

Architektura stanic linky A

Konstrukce

Z technického řešení Praha získala historicky první velmi hluboko založené stanice (desítky metrů pod zemí). Jednalo se o trojlodní ražené stanice (s výjimkou první stanice Dejvická), pilířové (výjimkou je stanice Můstek, která je sloupová). Pilíře stanic jsou masivní a nástupiště tudíž široká (teprve až od úseku metra II. A a I. B jsou pilíře užší). Stanice mají většinou jen jediný výstup, ačkoliv byly navrženy tak, aby bylo možné v případě potřeby druhý dobudovat (původní plány počítaly s výstavbou některých v 90. letech 20. století, avšak od těch se nakonec odstoupilo).

Interiéry

Střední loď ve stanici Flora

Interiéry stanic byly provedeny tak, aby působily svým způsobem exkluzivně a až tajemně. Velký podíl na tomto vyznění mělo velice propracované zacházení ze světelnými zdroji a vhodný výběr použitých materiálů na obklady stěn spolu s celkovým barevným laděním. Cestování linkou I.A mělo mj. symbolizovat, že cestující se pohybuje pod historickým ceněným centrem města. Pravě proto bylo důležité, aby interiéry stanic působily unikátně. Jedním z příkladů je stanice Malostranská – ve spojení ze starou zahradou. Stanice Můstek, kde je zakomponován starý mostek ze středověku přímo ve vestibulu stanice. Každá stanice má svojí unikátní barvu, díky čemuž je snadno odlišitelná od ostatních.

Obklady

Celá linka je vyvedena v základní barvě – zlatavé champagne. Obklady jsou složeny z kulatých výlisků z eloxovaného hliníku, které jsou buď konvexního a konkávního tvaru (většina linky), nebo zcela ploché (Želivského), umístěné v různých vzájemných kombinacích. Kromě hliníku, který byl užit na strop středních a stěny za kolejištěm + strop lodí bočních byly užity také i dekorativní druhy kamene, jako je například mramor, či žula. Hliníkové obklady stanic jsou provedeny v této zlatavé barvě, na každé stanici je ve prostředku stěny za nástupištěm barevný pruh tvořený ze tří odstínů jedné barvy, která je pro stanici unikátní.

Pro popis stanic, tedy pro informační systém a různé další nápisy, byl navržen zvláštní druh písma zvaný Metron.

Eskalátorové tunely

Eskalátorové tunely měly rovněž po stranách pruhy z tenkých hliníkových lamel v barvě Champagne. Ty byly navíc provedeny tak, aby ve stanicích nebyl prakticky slyšet žádný technický hluk z jezdících schodů. V stropní části tunelu byly umístěny reklamní panely, které však byly zřídkakdy používány. Rekonstrukcí těchto tunelů v 90. letech byly odstraněny problémy se zatékáním a rovněž nahrazen zastaralý typ sovětských eskalátorů novějšími, vyrobenými v Západní Evropě.

Rekonstrukce a její dopad na architektonické vyznění stanic

Vestibul stanice Jiřího z Poděbrad

V 90. letech ztratily díky rekonstrukcím stanice určitou část ze svého původního architektonického plánu, byť rekonstrukce byly provedeny ve snaze toto co nejcitlivěji zachovat (původní obklady byly vyčištěny a ponechány na původním místě). Velkou změnou ale bylo použití nových závěsných osvětlovacích těles, které změnilo původní vyznění stanic úseku I. A jako celku. Jediná zbývající stanice, kde dosud nedošlo ke změně, je Flora (otevřena 1980).

Odstraněny byly také původní obklady eskalátorových tunelů. Jediný původní eskalátorový tunel je ve stanici Želivského (1980) který je však v silně dezolátním stavu. Za svých zhruba 30 let provozu stanice na úsecích I.A chátraly, proto musely být rekonstruovány. Zub času se však projevuje stále více i na úseku II.A, proto lze očekávat rozsáhlé rekonstrukce i těchto stanic.

Budoucí rozvoj

Představa o budoucím vedení trasy A pražského metra a názvech stanic podle rozhodnutí magistrátu z roku 2005

Naléhavě potřebné je prodloužení západním směrem, přičemž od 90. let se vedly spory, zda prodloužit metro až na letiště Praha-Ruzyně, nebo pro toto spojení použít železniční rychlodráhu a metro protáhnout jen do Petřin. V dubnu 2005 pražský magistrát vydal po dohodě s městskými částmi rozhodnutí, že se prodlouží metro na Červený Vrch a Veleslavín, dále obloukem přes Petřiny, nemocnici Motol, Bílou Horu, sídliště Dědina, Dlouhou Míli, kde bude přestup na vlak, a letiště v Ruzyni. Výstavba by měla začít kolem roku 2009, ale není jisté, zda kvůli nedostatku financí nebude dána přednost trase D. [1] Ta je potřebná zejména kvůli převedení přepravní kapacity v případě dlouhodobějšího výpadku Nuselského mostu.

V dlouhodobém výhledu by se měla ve stanici Strašnická oddělit větev A2 se stanicemi Nádraží Strašnice, Zahradní Město, Na Groši a Nádraží Hostivař. Ve stanici Nádraží Hostivař bude dlouhodobě tato větev ukončena.

Externí odkazy

• Linka A na stránkách o metru Metroweb.cz
• Ortofotomapa se zakreslením tras Dejvická-Ruzyně a Bílá Hora-Zličín od Útvaru rozvoje hlavního města Prahy z roku 2005
• Ortofotomapa se zakreslením trasy Dejvická-Ruzyně doplněná o stanici Staré Letiště z roku 2008
• Prodloužení trasy „A“ metra ze stanice Dejvická na stránkách Magistrátu hlavního města Prahy
• Vizualizace trasy Dejvická - Letiště Ruzyně na stránkách o metru Metroweb.cz