V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Rožďalovice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
Řádka 30: Řádka 30:
| NUTS3 = CZ020
| NUTS3 = CZ020
| nad.výš = 198
| nad.výš = 198
-
}}
+
}}[[Soubor:Rožďalovice, Husova str.jpg|thumb|230px|Husova ulice v Rožďalovicích]]
 +
[[Soubor:Rožďalovice, museum.jpg|thumb|230px|Muzeum klasického knihařství]]
 +
[[Soubor:Rožďalovice, presbytery.jpg|thumb|230px|Honosná fara]]
 +
[[Soubor:Rožďalovice, Mrlina River.jpg|thumb|230px|Říčka Mrlina v Rožďalovicích]]
 +
'''Rožďalovice''' jsou [[město]] ležící v [[Okres Nymburk|okrese Nymburk]].
-
'''Rožďalovice''' jsou [[město]] ležící v [[Okres Nymburk|okrese Nymburk]]. Mají 1610 obyvatel a jejich [[katastrální území]] má rozlohu 2 390 [[hektar|ha]].
+
Mají 1610 obyvatel a jejich [[katastrální území]] má rozlohu 2 390 [[hektar|ha]].
== Historie ==
== Historie ==
-
Dle [[Palacký|Palackého Dějin]] jsou v letech 1223 – 1226 Rožďalovice uváděny jako dědictví Soběhrdovo z neurčitého rodu. Jan Lucemburský nechal Rožďalovice za věrné služby rytíře Ješka z Rožďalovic povýšit kolem roku 1340 na město. Přestože první písemné zmínky pocházejí až z 1. čtvrtiny 13. století, archeologické nálezy dokládají osídlení již z mladší doby kamenné.
+
Dle Palackého Dějin jsou v letech 1223 – 1226 Rožďalovice uváděny jako dědictví Soběhrdovo z neurčitého rodu. Jan Lucemburský nechal Rožďalovice za věrné služby rytíře Ješka z Rožďalovic povýšit kolem roku 1340 na město.  
 +
 
 +
Přestože první písemné zmínky pocházejí z 1. čtvrtiny 13. století, archeologické nálezy dokládají osídlení již z mladší doby kamenné.
Roku 1666 Rožďalovice zcela zničil rozsáhlý [[požár]]. Současná podoba obce proto pochází až z období [[baroko|baroka]] a následujících období.
Roku 1666 Rožďalovice zcela zničil rozsáhlý [[požár]]. Současná podoba obce proto pochází až z období [[baroko|baroka]] a následujících období.
-
Výraznou dominantou obce je barokní kostel svatého Havla z 1. poloviny 18. století, kde se pravidelně konají mše pro věřící i z okolních obcí, a barokně přestavěný zámek, dnes sloužící jako domov důchodců. Významné stavební počiny v obci pocházejí především z doby, kdy rožďalovické panství drželi [[Valdštejnové]] (1622 – 1760). Za jejich působení byly v roce 1717 umístěny před budovu dvě barokní sochy od [[Jan Brokof|Michala Jana Brokofa]] (svatý Václav a svatý Jan Nepomucký). V roce 1718 byl na náměstí postaven [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Mariánský sloup]] v souvislosti s morovými epidemiemi.
+
Výraznou dominantou obce je barokní kostel svatého Havla z 1. poloviny 18. století, kde se pravidelně konají mše pro věřící i z okolních obcí, a barokně přestavěný zámek, dnes sloužící jako domov důchodců. Významné stavební počiny v obci pocházejí především z doby, kdy rožďalovické panství drželi [[Valdštejnové]] (1622 – 1760). Za jejich působení byly v roce 1717 umístěny před budovu dvě barokní sochy od Michala Jana Brokofa (svatý Václav a svatý Jan Nepomucký). V roce 1718 byl na náměstí postaven [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Mariánský sloup]] v souvislosti s morovými epidemiemi.
 +
 
 +
Z dalších rodů, za nichž došlo k rozkvětu Rožďalovic, uveďme ještě Křinecké z Ronova (2. pol. 15. století–1622) a Lobkowicze (1815–1930).
-
Z dalších rodů, za nichž došlo k rozkvětu Rožďalovic, uveďme ještě Křinecké z Ronova (2. polovina 15. století – 1622) a Lobkowicze (1815 – 1930).
+
Z významných rodáků je třeba uvést především renesančního knihtiskaře a nakladatele Jiřího Melantricha z Aventina (1511–1580), jehož nejznámější tisky jsou [[herbář]] Pietra Andrea Mattioliho a česká bible zvaná Melantriška, a profesora [[Gustav Adolf Lindner|Gustava Adolfa Lindnera]] (1828–1887), zakladatele české pedagogiky jako vědy. Nejenom těmto dvěma osobnostem je věnována expozice v Pamětní síni rodáků a přátel města Rožďalovic, která se nachází v budově bývalé školy v Husově ulici. Kulturním stánkem pro veřejnost je nově rekonstruovaná budova čp. 30, pocházející z původní městské zástavby. V domě je umístěna Galerie Melantrich – pobočka Polabského muzea Poděbrady.
-
[[Soubor:Rožďalovice.jpg|left|thumb|Rožďalovice na anonymní malbě z roku 1825]]
+
-
Z významných rodáků je třeba uvést především renesančního knihtiskaře a nakladatele [[Jiří Melantrich z Aventina|Jiřího Melantricha z Aventina]] (1511 – 1580), jehož nejznámější tisky jsou [[Pietro Andrea Mattioli|Mattioliho]] [[Mattioliho herbář|Herbář]] a česká bible zvaná [[Bible Melantrichova|Melantriška]], a profesora [[Gustav Adolf Lindner|Gustava Adolfa Lindnera]] (1828 – 1887), zakladatele české pedagogiky jako vědy. Nejenom těmto dvěma osobnostem je věnována expozice v Pamětní síni rodáků a přátel města Rožďalovic, která se nachází v budově bývalé školy v Husově ulici. Kulturním stánkem pro veřejnost je nově rekonstruovaná budova čp. 30, pocházející z původní městské zástavby. V domě je umístěna Galerie Melantrich – pobočka Polabského muzea Poděbrady.
+
Od 23. ledna 2009 jsou Rožďalovice opět městem<ref>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=44&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 44 předsedy Poslanecké sněmovny] ze dne 23. ledna 2009 o stanovení obcí městem a městysi, Miloslav Vlček</ref>
Od 23. ledna 2009 jsou Rožďalovice opět městem<ref>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=44&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 44 předsedy Poslanecké sněmovny] ze dne 23. ledna 2009 o stanovení obcí městem a městysi, Miloslav Vlček</ref>
Řádka 61: Řádka 67:
== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
-
* '''Barokní kostel sv. Havla''' - z let 1725-34. Dvouvěžový, dominanta kraje. Nad vchodem valdštejnský znak. Hlavní oltář kostela pochází z roku 1725, oltáři dominuje obraz od autora V. Mayera z roku 1743.
+
[[Soubor:Rožďalovice zámek.jpg|thumb|230px|barokní zámek v Rožďalovicích - nádvoří]]
-
[[Soubor:Rožďalovice zámek.jpg|thumb|barokní zámek v Rožďalovicích - nádvoří]]
+
* '''Barokní kostel sv. Havla''' – z let 1725 až 1734. Dvouvěžový, dominanta kraje. Nad vchodem valdštejnský znak. Hlavní oltář kostela pochází z&nbsp;roku 1725, oltáři dominuje obraz od autora V.&nbsp;Mayera z roku 1743.
-
* '''Barokní zámek''' - Původně renesanční, postaven roku 1622. Přestavěn pozdně barokně roku 1760. Trojkřídlý dvoupatrový s hodinovou vížkou nad středním křídlem. Pěkný hlavní portál se sochařskou výzdobou M. J. Brokofa. Fasády upraveny novodobě. Při zámku hospodářské budovy, zahrada a  park. Před hlavním vstupem do areálu zámku 2 významné barokní sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého od M. J. Brokofa. V severním křídle zachována zámecká kaple s původním zařízením, v některých sálech rokokové nástěnné malby z roku 1770. V zámku památky na malíře Jana Rektoryse (1817- 1890). Místnost ve středním křídle s novodobou výmalbou v podobě jeskyně na klenbě. V současné době je zámek účelově využit jako domov důchodců.
+
* '''Barokní zámek''' – Původně renesanční, postaven roku 1622. Přestavěn pozdně barokně roku 1760. Trojkřídlý dvoupatrový s hodinovou vížkou nad středním křídlem. Pěkný hlavní portál se sochařskou výzdobou M. J. Brokofa. Fasády upraveny novodobě. Při zámku hospodářské budovy, zahrada a  park. Před hlavním vstupem do areálu zámku 2 významné barokní sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého od M. J. Brokofa. V severním křídle zachována zámecká kaple s původním zařízením, v některých sálech rokokové nástěnné malby z roku 1770. V zámku památky na malíře Jana Rektoryse (1817–1890). Místnost ve středním křídle s novodobou výmalbou v podobě jeskyně na klenbě. V současné době je zámek účelově využit jako domov důchodců.
== Reference ==
== Reference ==
Řádka 70: Řádka 76:
* [http://rozdalovice.wz.cz/ Informace o Rožďalovicích]
* [http://rozdalovice.wz.cz/ Informace o Rožďalovicích]
-
{{Commons|Rožďalovice}}{{Článek z Wikipedie}}
+
 
-
{{Okres Nymburk}}
+
{{Commonscat|Rožďalovice}}{{Okres Nymburk}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Okres Nymburk]]
[[Kategorie:Okres Nymburk]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]

Aktuální verze z 29. 12. 2016, 00:30

Husova ulice v Rožďalovicích
Muzeum klasického knihařství
Honosná fara
Říčka Mrlina v Rožďalovicích

Rožďalovice jsou město ležící v okrese Nymburk.

Mají 1610 obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 2 390 ha.

Obsah

Historie

Dle Palackého Dějin jsou v letech 1223 – 1226 Rožďalovice uváděny jako dědictví Soběhrdovo z neurčitého rodu. Jan Lucemburský nechal Rožďalovice za věrné služby rytíře Ješka z Rožďalovic povýšit kolem roku 1340 na město.

Přestože první písemné zmínky pocházejí z 1. čtvrtiny 13. století, archeologické nálezy dokládají osídlení již z mladší doby kamenné.

Roku 1666 Rožďalovice zcela zničil rozsáhlý požár. Současná podoba obce proto pochází až z období baroka a následujících období. Výraznou dominantou obce je barokní kostel svatého Havla z 1. poloviny 18. století, kde se pravidelně konají mše pro věřící i z okolních obcí, a barokně přestavěný zámek, dnes sloužící jako domov důchodců. Významné stavební počiny v obci pocházejí především z doby, kdy rožďalovické panství drželi Valdštejnové (1622 – 1760). Za jejich působení byly v roce 1717 umístěny před budovu dvě barokní sochy od Michala Jana Brokofa (svatý Václav a svatý Jan Nepomucký). V roce 1718 byl na náměstí postaven Mariánský sloup v souvislosti s morovými epidemiemi.

Z dalších rodů, za nichž došlo k rozkvětu Rožďalovic, uveďme ještě Křinecké z Ronova (2. pol. 15. století–1622) a Lobkowicze (1815–1930).

Z významných rodáků je třeba uvést především renesančního knihtiskaře a nakladatele Jiřího Melantricha z Aventina (1511–1580), jehož nejznámější tisky jsou herbář Pietra Andrea Mattioliho a česká bible zvaná Melantriška, a profesora Gustava Adolfa Lindnera (1828–1887), zakladatele české pedagogiky jako vědy. Nejenom těmto dvěma osobnostem je věnována expozice v Pamětní síni rodáků a přátel města Rožďalovic, která se nachází v budově bývalé školy v Husově ulici. Kulturním stánkem pro veřejnost je nově rekonstruovaná budova čp. 30, pocházející z původní městské zástavby. V domě je umístěna Galerie Melantrich – pobočka Polabského muzea Poděbrady.

Od 23. ledna 2009 jsou Rožďalovice opět městem[1]

Části města

Muzea a Galerie

Pamětihodnosti

barokní zámek v Rožďalovicích - nádvoří
  • Barokní kostel sv. Havla – z let 1725 až 1734. Dvouvěžový, dominanta kraje. Nad vchodem valdštejnský znak. Hlavní oltář kostela pochází z roku 1725, oltáři dominuje obraz od autora V. Mayera z roku 1743.
  • Barokní zámek – Původně renesanční, postaven roku 1622. Přestavěn pozdně barokně roku 1760. Trojkřídlý dvoupatrový s hodinovou vížkou nad středním křídlem. Pěkný hlavní portál se sochařskou výzdobou M. J. Brokofa. Fasády upraveny novodobě. Při zámku hospodářské budovy, zahrada a park. Před hlavním vstupem do areálu zámku 2 významné barokní sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého od M. J. Brokofa. V severním křídle zachována zámecká kaple s původním zařízením, v některých sálech rokokové nástěnné malby z roku 1770. V zámku památky na malíře Jana Rektoryse (1817–1890). Místnost ve středním křídle s novodobou výmalbou v podobě jeskyně na klenbě. V současné době je zámek účelově využit jako domov důchodců.

Reference

  1. ↑ Rozhodnutí č. 44 předsedy Poslanecké sněmovny ze dne 23. ledna 2009 o stanovení obcí městem a městysi, Miloslav Vlček

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Rožďalovice
  Města a obce okresu Nymburk  

Běrunice • Bobnice • Bříství • Budiměřice • Černíky • Čilec • Činěves • Dlouhopolsko • Dobšice • Dvory • Dymokury • Hořany • Hořátev • Hradčany • Hradištko • Hrubý Jeseník • Chleby • Choťánky • Chotěšice • Chrást • Chroustov • Jíkev • Jiřice • Jizbice • Kamenné Zboží • Kněžice • Kněžičky • Kolaje • Kostelní Lhota • Kostomlátky • Kostomlaty nad Labem • Košík • Kounice • Kouty • Kovanice • Krchleby • Křečkov • Křinec • Libice nad Cidlinou • Loučeň • Lysá nad Labem • Mcely • Městec Králové • Milčice • Milovice • Netřebice • Nový Dvůr • Nymburk • Odřepsy • Okřínek • Opočnice • Opolany • Oseček • Oskořínek • Ostrá • Pátek • Písková Lhota • Písty • Poděbrady • Podmoky • Přerov nad Labem • Rožďalovice • Sadská • Sány • Seletice • Semice • Senice • Sloveč • Sokoleč • Stará Lysá • Starý Vestec • Straky • Stratov • Třebestovice • Úmyslovice • Velenice • Velenka • Vestec • Vlkov pod Oškobrhem • Vrbice • Vrbová Lhota • Všechlapy • Vykáň • Záhornice • Zbožíčko • Zvěřínek • Žitovlice

Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Ro%C5%BE%C4%8Falovice“