Hvězdná asociace

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 16. 4. 2015, 23:50

Hvězdokupa NGC 6193 a mlhovina NGC 6188 zachycuje část hvězdné asociace Ara OB1.

Infračervený pohled VISTA na hvězdnou porodnici v Jednorožci.

Hvězdná asociace nebo hvězdná seskupení je velmi volná hvězdokupa, výrazně volnější než kulová i otevřená hvězdokupa. Takové seskupení objevil arménský astrofyzik Viktor Amazaspovič Ambarcumjan v roce 1947. Je to prostorově ohraničená skupina určitého typu hvězd společného původu, úzce spojena s plyno-prachovými mlhovinami. Hvězdná seskupení lze považovat za nejslabší kompaktní hvězdokupu. Její rozměry jsou obvykle mnohem větší než rozměry otevřených hvězdokup, dosahují průměr 100–650 ly. Identifikace objektů pomocí chemického složení může také výrazně ovlivnit členství ve vybrané asociaci.

Podle složení se rozeznávají T asociace, tvořené zejména nepravidelnými proměnnými hvězdami typu T Tauri poměrně nízké svítivosti, a OB asociace (často označované O asociace), které obsahují velmi horké hvězdy spektrálních typů O a B. Novější se zavedl i název R asociace pro označení hvězdných asociaci, které osvětluje reflexní mlhovinu. Hvězdná seskupení se označuje latinskou značkou souhvězdí, ve kterém se nachází, zkráceným označením typu asociace (OB, T nebo R) a pořadovým číslem hvězdného uskupení v daném souhvězdí, např. Per OB1, Ori OB1, Sco OB4, CRA T1, Mon R2, Cen R2 atd.., Nebo jen značkou souhvězdí a římskou číslicí, třeba Per II.

První skupinu hvězd tvořících T asociace objevili v letech 1903–1904 v oblasti mlhoviny Orionu M. Wolf a H. Leavittová. Našli v ní 70 proměnných hvězd typu T Tauri. První seznam takových skupin v roce 1938 zveřejnily C. N. Paynová-Gaposhkinová a S. Gapoškin v monografii o proměnných hvězdách. První skupinu hvězd typu OB asociací, složenou z B hvězd kolem Velké mlhoviny Orion, popsal v roce 1919 J. C. Kapteyn, první seznamy takovýchto skupin uveřejnil (1926–1929) A. Pannekoek s uvedením jejich grafického prostorového rozložení v Galaxii. Pro tyto skupiny se používal název agregát, roku 1930 je začala Paynová nazývat asociace. V letech 1947–1949 přišel V. A. Ambarcumian k závěru, že hvězdná asociace je skupina hvězd společného původu s rychlým procesem rozpadu, z čehož plyne i závěr o velmi mladém věku hvězdných asociaci ao pokračujícím procesu vzniku hvězd v Galaxii. Jeho závěr o rozpadu hvězdných asociaci rychlostí 5-10 km / s potvrdil v roce 1952 A. Blaauw v případě hvězdné asociace Per OB2.

Novějšími detailními výzkumy bylo zjištěno, že do hvězdných asociaci patří i velký počet slabších, dříve neidentifikovaných hvězd, které ji dělají dynamicky stabilní. Mnohé T asociace se ukázaly tak stabilní, že jejich rozpad je nemožný. Kromě toho bylo zjištěno, že mezi různými typy asociací není podstatný rozdíl, že každá OB asociace obsahuje i slabé hvězdy T Tauri; T asociace se odlišují od OB asociací tím, že neobsahují hvězdy spektrálních typů O a B. V OB asociacích se dodatečně našly hvězdy všech spektrálních typů, od O po M. Střední hustota hvězdných asociaci je proto mnohem vyšší, než původně předpokládal Ambarcumian. Navíc kolem všech hvězdných asociaci se zjištěny velké množství neutrálního atomového a molekulárního vodíku. Objev velkého počtu slabých hvězd ve hvězdných asociacích je hlavním důvodem pochybností více autorů (např. PN Cholopova) o Ambarcumjanově hypotéze rychlého rozpadu hvězdných asociaci. Pozorovány úniky jednotlivých hvězd z centrálních oblastí hvězdné asociace se v tomto novém chápání nepokládají za celkové rozpínání hvězdné asociace, která jako celek zůstává dynamicky stabilní, ale za únik jednotlivých hvězd vlivem jejich vzájemných setkání v počátečních fázích vývoje asociace. Hvězdnou asociaci lze považovat za vznikající hvězdokupu (nebo skupinu hvězdokup) v počáteční fázi vývoje v procesu gravitační kondenzace z difuzní mezihvězdné hmoty. Z mezihvězdné hmoty vznikají hvězdy všech možných hmotností a svítivostí horké O a B hvězdy přitom tvoří jen několik procent celkové hmotnosti vzniklé hvězdné asociace.

Externí odkazy