V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Hořice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ šablona FLICKR)
Řádka 1: Řádka 1:
-
 
{{Infobox české obce a města|
{{Infobox české obce a města|
  | název = Hořice
  | název = Hořice
Řádka 31: Řádka 30:
  | starosta = Ivan Doležal
  | starosta = Ivan Doležal
  | mapa = Image:Location of Czech city Horice.png
  | mapa = Image:Location of Czech city Horice.png
-
}}
+
}}Město '''Hořice''' (též '''Hořice v Podkrkonoší''', něm. ''Horschitz'') se nalézá asi 25 km jihovýchodně od okresního města [[Jičín]] a 25 km severozápadně od krajského města [[Hradec Králové|Hradce Králové]]. Město je známé především výrobou [[hořické trubičky|hořických trubiček]], nejstarší sochařsko-kamenickou školou v Evropě a každoročně pořádaným motocyklovým závodům [[300 zatáček Gustava Havla]].
-
{{commons|Hořice}}
+
-
Město '''Hořice''' (též '''Hořice v Podkrkonoší''', něm. ''Horschitz'') se nalézá asi 25 km jihovýchodně od okresního města [[Jičín]] a 25 km severozápadně od krajského města [[Hradec Králové|Hradce Králové]]. Město je známé především výrobou [[hořické trubičky|hořických trubiček]], nejstarší sochařsko-kamenickou školou v Evropě a každoročně pořádaným motocyklovým závodům [[300 zatáček Gustava Havla]].
+
== Historie města ==
== Historie města ==
Území města bylo osídleno již od pravěku, jak dokládají archeologické nálezy ze starší doby kamenné.
Území města bylo osídleno již od pravěku, jak dokládají archeologické nálezy ze starší doby kamenné.
První písemná zmínka o Hořicích pochází r. 1143, kdy jsou Hořice zmíněny v zakládací listině [[Strahovský klášter|Strahovského kláštera]], v roce 1365 jsou již Hořice doloženy jako městečko.  
První písemná zmínka o Hořicích pochází r. 1143, kdy jsou Hořice zmíněny v zakládací listině [[Strahovský klášter|Strahovského kláštera]], v roce 1365 jsou již Hořice doloženy jako městečko.  
-
V době husitských válek v dubnu 1423 byla u Hořic (na [[Gothard (vrch, Hořice)|vrchu Gothard]] 353 m) svedena [[bitva u Hořic|bitva]], kdy proti sobě stáli Jan Žižka se svým orebitským vojskem a [[Čeněk z Vartenberka]] s panskou jednotou. Žižkovo vojsko vyhrálo.  
+
V době husitských válek v dubnu 1423 byla u Hořic (na [[Gothard (vrch, Hořice)|vrchu Gothard]] 353 m) svedena [[bitva u Hořic|bitva]], kdy proti sobě stáli Jan Žižka se svým orebitským vojskem a Čeněk z Vartenberka s panskou jednotou. Žižkovo vojsko vyhrálo.  
-
V 15. století patřily Hořice pánům ze Smiřic a v té době nastává hospodářský vzestup města. Po bitvě na Bílé hoře získal Hořice Albrecht z Valdštejna a po jeho zavraždění v roce 1634 získal Hořice za své zásluhy v bojích s Turky [[Jakub Strozzi]]. Jeho syn [[Petr Strozzi]] odkázal výnosy z panství Hořice na zřízení nadace pro vojenské invalidy. Tuto nadaci spravoval pražský arcibiskup a z rozhodnutí císaře Karla VI. byla [[Invalidovna (Praha)|Invalidovna]] nakonec postavena v Praze-Karlíně.
+
V 15. století patřily Hořice pánům ze Smiřic a v té době nastává hospodářský vzestup města. Po bitvě na Bílé hoře získal Hořice Albrecht z Valdštejna a po jeho zavraždění v roce 1634 získal Hořice za své zásluhy v bojích s Turky Jakub Strozzi]. Jeho syn Petr Strozzi odkázal výnosy z panství Hořice na zřízení nadace pro vojenské invalidy. Tuto nadaci spravoval pražský arcibiskup a z rozhodnutí císaře Karla VI. byla [[Invalidovna (Praha)|Invalidovna]] nakonec postavena v Praze-Karlíně.
-
V roce 1866 byla rozhodující bitva [[prusko-rakouské války]] svedena 3. července 1866 u blízké Sadové a zanechala za sebou desetitisíce mrtvých a raněných. Dokladem jsou stovky pomníčků, rozesetých po celém kraji. Hořice v té době byly nejen hlavním sídlem pruského štábu, ale i jedním velkým lazaretem, kam byly přiváženy stovky raněných, z nichž mnozí našli na zdejším gothardském hřbitově i místo posledního odpočinku.
+
 
-
V r. 1884 byla v Hořicích založena známá odborná škola pro zpracování kamene, jíž prošla během její více než stoleté historie celá řada našich významných umělců — Mořic Černil, Quido Kocián, Jan Štursa, Bohumil Kafka, Otakar Kubín, Marie Wagnerová  a mnoho jiných.
+
V roce 1866 byla rozhodující bitva prusko-rakouské války svedena 3. července 1866 u blízké Sadové a zanechala za sebou desetitisíce mrtvých a raněných. Dokladem jsou stovky pomníčků, rozesetých po celém kraji. Hořice v té době byly nejen hlavním sídlem pruského štábu, ale i jedním velkým lazaretem, kam byly přiváženy stovky raněných, z nichž mnozí našli na zdejším gothardském hřbitově i místo posledního odpočinku.
 +
V roce 1884 byla v Hořicích založena známá odborná škola pro zpracování kamene, jíž prošla během její více než stoleté historie celá řada našich významných umělců — Mořic Černil, Quido Kocián, Jan Štursa, Bohumil Kafka, Otakar Kubín, Marie Wagnerová  a mnoho jiných.
== Památky ve městě ==
== Památky ve městě ==
-
* '''[[Kostel Narození Panny Marie]]''' byl vystavěn v letech 1741 - 1748 podle plánů slavného barokního stavitele [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kiliána Ignáce Dientzenhofera]]
+
* '''[[Kostel Narození Panny Marie]]''' byl vystavěn v letech 1741 - 1748 podle plánů slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera
* '''[[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Mariánský sloup]]''' z roku 1824 od zdejšího sochaře [[Josef Rychtera|Josefa Rychtery]]
* '''[[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Mariánský sloup]]''' z roku 1824 od zdejšího sochaře [[Josef Rychtera|Josefa Rychtery]]
* novogotická radnice z roku 1872
* novogotická radnice z roku 1872
Řádka 48: Řádka 46:
* '''Galerie kamenných plastik''' – na úbočí [[Gothard (vrch, Hořice)|vrchu Gothard]] je umístěna přírodní galerie kamenných plastik vzniklých během Hořických sochařských symposií pořádaných pravidelně od roku 1995.<ref>http://www.symposiumhorice.cz</ref>
* '''Galerie kamenných plastik''' – na úbočí [[Gothard (vrch, Hořice)|vrchu Gothard]] je umístěna přírodní galerie kamenných plastik vzniklých během Hořických sochařských symposií pořádaných pravidelně od roku 1995.<ref>http://www.symposiumhorice.cz</ref>
<gallery>
<gallery>
-
Image:Hořice - galerie kamenných plastik.jpg|galerie kamenných plastik na úbočí vrchu Gothard
+
File:Hořice - galerie kamenných plastik.jpg|galerie kamenných plastik na úbočí vrchu Gothard
-
Image:Hořice - kostel Svatého Gottharda.jpg|Kostelík svatého Gotharda
+
File:Hořice - kostel Svatého Gottharda.jpg|Kostelík svatého Gotharda
-
Image:Hořice - kostel Narození Panny Marie.jpg|Kostel Narození Panny Marie
+
File:Hořice - kostel Narození Panny Marie.jpg|Kostel Narození Panny Marie
-
Image:Cce horice kostel.jpg|Českobratrský kostel
+
File:Cce horice kostel.jpg|Českobratrský kostel
</gallery>
</gallery>
== Místní části ==
== Místní části ==
Řádka 60: Řádka 58:
* [[Libonice]]
* [[Libonice]]
* [[Svatogothardská Lhota]]
* [[Svatogothardská Lhota]]
-
<!-- HlavičkaObecNav --><br />
+
 
-
[[Březovice (Hořice)|Březovice]]&nbsp;|
+
-
[[Doubrava (Hořice)|Doubrava]]&nbsp;|
+
-
'''Hořice'''&nbsp;|
+
-
[[Chlum (Hořice)|Chlum]]&nbsp;|
+
-
[[Chvalina]]&nbsp;|
+
-
[[Libonice]]&nbsp;|
+
-
[[Svatogothardská Lhota]]
+
-
<!-- PatičkaObecNav --><br />
+
== Partnerská města ==
== Partnerská města ==
-
*  [[Trstená]], [[Slovensko]]
+
{{Flagicon|SVK}} [[Trstená]], [[Slovensko]]
== Související články ==
== Související články ==
* [[Hořické trubičky]]
* [[Hořické trubičky]]
Řádka 80: Řádka 70:
-
{{Okres Jičín}}{{Článek z Wikipedie}}
+
<!-- HlavičkaObecNav --><br />
 +
[[Březovice (Hořice)|Březovice]]&nbsp;|
 +
[[Doubrava (Hořice)|Doubrava]]&nbsp;|
 +
'''Hořice'''&nbsp;|
 +
[[Chlum (Hořice)|Chlum]]&nbsp;|
 +
[[Chvalina]]&nbsp;|
 +
[[Libonice]]&nbsp;|
 +
[[Svatogothardská Lhota]]
 +
<!-- PatičkaObecNav --><br />
 +
 
 +
{{Flickr|Hořice}}{{Commonscat|Hořice}}{{Okres Jičín}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Okres Jičín]]
[[Kategorie:Okres Jičín]]

Verze z 22. 6. 2016, 13:39

Město Hořice (též Hořice v Podkrkonoší, něm. Horschitz) se nalézá asi 25 km jihovýchodně od okresního města Jičín a 25 km severozápadně od krajského města Hradce Králové. Město je známé především výrobou hořických trubiček, nejstarší sochařsko-kamenickou školou v Evropě a každoročně pořádaným motocyklovým závodům 300 zatáček Gustava Havla.

Obsah

Historie města

Území města bylo osídleno již od pravěku, jak dokládají archeologické nálezy ze starší doby kamenné. První písemná zmínka o Hořicích pochází r. 1143, kdy jsou Hořice zmíněny v zakládací listině Strahovského kláštera, v roce 1365 jsou již Hořice doloženy jako městečko. V době husitských válek v dubnu 1423 byla u Hořic (na vrchu Gothard 353 m) svedena bitva, kdy proti sobě stáli Jan Žižka se svým orebitským vojskem a Čeněk z Vartenberka s panskou jednotou. Žižkovo vojsko vyhrálo. V 15. století patřily Hořice pánům ze Smiřic a v té době nastává hospodářský vzestup města. Po bitvě na Bílé hoře získal Hořice Albrecht z Valdštejna a po jeho zavraždění v roce 1634 získal Hořice za své zásluhy v bojích s Turky Jakub Strozzi]. Jeho syn Petr Strozzi odkázal výnosy z panství Hořice na zřízení nadace pro vojenské invalidy. Tuto nadaci spravoval pražský arcibiskup a z rozhodnutí císaře Karla VI. byla Invalidovna nakonec postavena v Praze-Karlíně.

V roce 1866 byla rozhodující bitva prusko-rakouské války svedena 3. července 1866 u blízké Sadové a zanechala za sebou desetitisíce mrtvých a raněných. Dokladem jsou stovky pomníčků, rozesetých po celém kraji. Hořice v té době byly nejen hlavním sídlem pruského štábu, ale i jedním velkým lazaretem, kam byly přiváženy stovky raněných, z nichž mnozí našli na zdejším gothardském hřbitově i místo posledního odpočinku. V roce 1884 byla v Hořicích založena známá odborná škola pro zpracování kamene, jíž prošla během její více než stoleté historie celá řada našich významných umělců — Mořic Černil, Quido Kocián, Jan Štursa, Bohumil Kafka, Otakar Kubín, Marie Wagnerová a mnoho jiných.

Památky ve městě

  • Kostel Narození Panny Marie byl vystavěn v letech 1741 - 1748 podle plánů slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera
  • Mariánský sloup z roku 1824 od zdejšího sochaře Josefa Rychtery
  • novogotická radnice z roku 1872
  • Kostelík svatého Gotharda na vrchu Gothard – původně románský kostel založený strahovskými mnichy ve 12. století byl v 18. století barokně přestavěn.
  • Galerie kamenných plastik – na úbočí vrchu Gothard je umístěna přírodní galerie kamenných plastik vzniklých během Hořických sochařských symposií pořádaných pravidelně od roku 1995.[1]

Místní části

Partnerská města

Související články

Reference

  1. http://www.symposiumhorice.cz



Březovice | Doubrava | Hořice | Chlum | Chvalina | Libonice | Svatogothardská Lhota

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hořice
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hořice
  Města a obce okresu Jičín  

Bačalky • Bašnice • Běchary • Bílsko u Hořic • Boháňka • Borek • Brada-Rybníček • Březina • Bříšťany • Budčeves • Bukvice • Butoves • Bystřice • Cerekvice nad Bystřicí • Červená Třemešná • Češov • Dětenice • Dílce • Dobrá Voda u Hořic • Dolní Lochov • Dřevěnice • Holín • Holovousy • Hořice • Cholenice • Chomutice • Choteč • Chyjice • Jeřice • Jičín • Jičíněves • Jinolice • Kacákova Lhota • Kbelnice • Kněžnice • Konecchlumí • Kopidlno • Kostelec • Kovač • Kozojedy • Kyje • Lázně Bělohrad • Libáň • Libošovice • Libuň • Lískovice • Lukavec u Hořic • Lužany • Markvartice • Miletín • Milovice u Hořic • Mladějov • Mlázovice • Nemyčeves • Nevratice • Nová Paka • Ohařice • Ohaveč • Osek • Ostroměř • Ostružno • Pecka • Petrovičky • Podhorní Újezd a Vojice • Podhradí • Podůlší • Radim • Rašín • Rohoznice • Rokytňany • Samšina • Sběř • Sedliště • Sekeřice • Slatiny • Slavhostice • Sobčice • Soběraz • Sobotka • Stará Paka • Staré Hrady • Staré Místo • Staré Smrkovice • Střevač • Sukorady • Svatojanský Újezd • Šárovcova Lhota • Tetín • Třebnouševes • Třtěnice • Tuř • Úbislavice • Údrnice • Úhlejov • Újezd pod Troskami • Úlibice • Valdice • Veliš • Vidochov • Vitiněves • Volanice • Vrbice • Vršce • Vřesník • Vysoké Veselí • Zámostí-Blata • Zelenecká Lhota • Železnice • Žeretice • Židovice • Žlunice