Dopamin

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Strukturní vzorec)
 
Řádka 2: Řádka 2:
| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| <font size=+1>'''Dopamin'''</font>
| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| <font size=+1>'''Dopamin'''</font>
|-
|-
-
|! colspan="2" align="center" |[[Soubor:Dopamine.png|Strukturní vzorec]]
+
|! colspan="2" align="center" |[[Soubor:Dopamin - Dopamine.png|240px|Strukturní vzorec]]
|-
|-
|[[Chemický název]]|| 4-(2-aminoethyl)benzen-1,2-diol
|[[Chemický název]]|| 4-(2-aminoethyl)benzen-1,2-diol

Aktuální verze z 17. 11. 2016, 11:44

Dopamin
Strukturní vzorec
Chemický název 4-(2-aminoethyl)benzen-1,2-diol
Registrační číslo CAS 51-61-6
Sumární vzorec C8H11NO2
Molární hmotnost 153.18 g/mol
Teplota tání 128 °C
Teplota varu ? °C
Hustota ? g/cm3

Dopamin je chemická látka přirozeně vznikající v mozku. Dopamin funguje jako neurotransmiter, aktivuje dopaminové receptory. Dopamin funguje také jako neurohormon, jako takový je vytvářen v hypotalamu. Pokud je dopamin uměle vpraven do organismu, tak působí na vegetativní nervovou soustavu – například povede ke zrychlení tepu nebo zvýšení krevního tlaku. Nicméně dopamin se nemůže vstřebat přímo z krve do mozku, a proto dopamin podaný jako lék neovlivní centrální nervovou soustavu. Ke zvýšení hladiny dopaminu v např. v mozku pacientů trpících Parkinsonovou chorobou je možné přispět nepřímo, například podáním prekurzoru dopaminu.

Funkce

Dopamin hraje rozhodující roli v motorických funkcích mozku. Dopamin má rozhodují význam při zpracování informací v čelním laloku mozku v kognitivní funkcích mozku. Dopamin je spojován se systémem příjemných vjemů v mozku, a při motivaci k různým aktivitám. Dopamin se v určitých částech mozku uvolňuje při přirozených příjemných aktivitách, jako je například příjem potravy, sex nebo fyzická aktivita. Tato teorie je často diskutována v souvislosti s mechanismem působení drog jako jsou kokain nebo amfetaminy, které vedou přímo nebo nepřímo ke zvýšené hladině dopaminu v souvisejících částech mozku, a je součástí neurobiologického výkladu mechanismu vzniku drogové závislosti. Ovšem teorie, podle které je dopamin jednoduše „motivující chemikálií“, který byl v raných fázích výzkumu běžný, je nyní pokládána za příliš zjednodušenou. Dopamin je totiž v mozku uvolňován i při nepříjemných podnětech. Současný výzkum naznačuje význam dopaminu spíše s mechanismem předvídání odměny. Jako takový by mohl být spojován spíše s touhou, než s potěšením.