Kynkažu

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Vylepšení)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 8. 2. 2014, 23:02


Kynkažu (Potos flavus) je malá stromová šelma, příbuzná mývalům a nosálům.

Obsah

Synonyma

  • medvídek kynkažu
  • medvídek potos
  • ohonovin

Popis

  • Hmotnost: 1,4-4,6 kg
  • Délka těla: 45-76 cm
  • Délka ocasu: 39-57 cm

Kynkažu je štíhlá šelmička s dlouhým chápavým ocasem. Má kulatou hlavu, zkrácenou obličejovou část a krátké uši. Pánevní končetiny jsou delší než přední, všechny jsou opatřené ostrými drápy. Samci jsou větší než samice. Srst je vlnitá, sametově hebká a velmi hustá, žlutohnědá s olivově zeleným nádechem, zlatohnědá nebo hnědá. Někteří kynkažu mají tmavý podélný pruh na hřbetě (uhoří pruh). Břicho a spodní část ocasu je světlejší, žluté nebo hnědožluté, čenich je tmavě hnědý.

Rozšíření a stanoviště

Kynkažu žije v tropických deštných pralesech Střední a Jižní Ameriky. Jsou to výhradně stromoví živočichové, obývající horní stromové patro.

Biologie

Kynkažuové jsou převážně samotářská, noční zvířata. Přes den spí v dutinách stromů, po setmění se vydávají za potravou. Výborně šplhá, dokáže lézt po kmeni stromu hlavou dolů, a často si pomáhá svým chápavým ocasem. Přestože je kynkažu šelma, živí se hlavně ovocem, hlavně fíky, banány, melouny nebo mangem. Tuto dietu doplňuje bobulemi, kůrou stromů i listy, nepohrdne ani malými obratlovci, jako jsou žáby, ptáci nebo jejich vejce. Pojídá také hmyz. Kynkažu má velmi dlouhý (až 20 cm) jazyk, který mu umožňuje lízat nektar i z hlubokých květů. V zajetí se krmí i medem. V tropickém deštném pralese plní důležitou roli opylovače, také roznáší semena rostlin. Kynkažu nemá žádné pevně dané období rozmnožování, samice přícházejí do říje každé tři měsíce. Nejčastěji se ale páří v dubnu a v květnu. Březost trvá 98-120 dní, po té samice v doupěti vrhne nejčastěji jedno, zřídka i dvě mláďata. Mládě rychle roste, během prvních 6 měsíců dvanáctkrát znásobí svou porodní hmotnost. Po dvou týdnech otevírají oči, v sedmi týdnech již mají chápavé ocasy. Jsou odstavena ve třech až pěti měsících. Samci pohlavně dospívají v 18 měsících, samice až ve 30 měsících věku. V zajetí se dožívají průměrně 24 let. V přírodě mají mnoho nepřátel, jsou potravou dravých ptáků i jiných dravců, jako jsou jaguáři. Někdy jsou loveni lidmi, pro maso a také kvůli kožešině. Největším nebezpečím je ale odlesňování.

Kynkažu v zajetí

Kynkažu je někdy chován v zajetí jako zvíře v zájmovém chovu, tzn. jako exotický domácí mazlíček. Když jsou s člověkem od mláděte, dají se ochočit a jsou pak zvědaví a hraví, ale jejich chov není jednoduchý. Jsou to noční zvířata a nemají ráda hluk a prudké pohyby. Když jsou podráždění, stávají se kousavými. Také se nenaučí konat potřebu na jedno místo, nemůžou být proto volně v pokoji ale potřebují velké klece s patry větvemi na šplhání. Kynkažu je zapsán v příloze II CITES a podléhá zákonu č. 16/1997 Sb. O podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů. Jako nebezpečný druh zvířete je k jejich chovu potřeba povolení. Nejznámějším „chovatelem“ je bezesporu Paris Hilton, která vlastní kynkažua jménem Baby Luv.

Kam do zoo

Bohužel, kynkažu v současné době není chovancem žádné české zoologické zahrady. Existuje však např. zajímavá černobílá dobová fotografie z historie pražské zoo.

Poddruhy

  • P. flavus arborensis
  • P. flavus aztecus
  • P. flavus boothi
  • P. flavus campechensis
  • P. flavus chapadensis
  • P. flavus chiriquensis
  • P. flavus dugesii
  • P. flavus flavus
  • P. flavus guerrerensis
  • P. flavus isthmicus
  • P. flavus megalotus
  • P. flavus meridensis
  • P. flavus modestus
  • P. flavus nocturna

Externí odkazy