V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Anarchismus

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (Nahrazení textu „Velké francouzské revoluce“ textem „Velké francouzské revoluce“)
 
Řádka 49: Řádka 49:
Anarchisté odmítají pojmy [[stát]], [[vláda]], [[parlament]], [[monarchie]], [[republika]], [[kapitalismus]], [[fašismus]]. Tvrdí, že všechny tyto pojmy znamenají vládu člověka nad člověkem a jsou tedy v rozporu s jimi prosazovanou lidskou svobodou, kterou chtějí uskutečnit v [[decentralizace|decentralizovaně]] organizovaných [[samospráva|samosprávných]] jednotkách vzniklých na základě dočasně dohodnutých [[zvyk]]ů, [[obyčej]]ů a vždy odvolatelných závazků.
Anarchisté odmítají pojmy [[stát]], [[vláda]], [[parlament]], [[monarchie]], [[republika]], [[kapitalismus]], [[fašismus]]. Tvrdí, že všechny tyto pojmy znamenají vládu člověka nad člověkem a jsou tedy v rozporu s jimi prosazovanou lidskou svobodou, kterou chtějí uskutečnit v [[decentralizace|decentralizovaně]] organizovaných [[samospráva|samosprávných]] jednotkách vzniklých na základě dočasně dohodnutých [[zvyk]]ů, [[obyčej]]ů a vždy odvolatelných závazků.
== Vývoj ==
== Vývoj ==
-
Ke konci 18. století bylo označení „anarchisté“ používáno v souvislosti s dělnickými radikály během [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]], ale názory více či méně podobné anarchismu, byly známy již dříve (kupř. [[Petr Chelčický]] a jeho učení má blízko k tzv. [[náboženský anarchismus|náboženskému anarchismu]], propagujícímu vlastní pojetí náboženské [[etika|etiky]], lásky k bližnímu atd., v 19. století zastoupeném například [[Lev Nikolajevič Tolstoj|L. N. Tolstým]]). Anarchismus jako svébytné sociální hnutí a [[světonázor]] se formoval až od 40. let 19. století zejména ve [[Francie|Francii]], [[Itálie|Itálii]] či [[Španělsko|Španělsku]] v souvislosti s kapitalistickou průmyslovou revolucí a sebeorganizováním pracující třídy za účelem zlepšení životních podmínek a finálně společenské změny.
+
Ke konci 18. století bylo označení „anarchisté“ používáno v souvislosti s dělnickými radikály během Velké francouzské revoluce, ale názory více či méně podobné anarchismu, byly známy již dříve (kupř. [[Petr Chelčický]] a jeho učení má blízko k tzv. [[náboženský anarchismus|náboženskému anarchismu]], propagujícímu vlastní pojetí náboženské [[etika|etiky]], lásky k bližnímu atd., v 19. století zastoupeném například [[Lev Nikolajevič Tolstoj|L. N. Tolstým]]). Anarchismus jako svébytné sociální hnutí a [[světonázor]] se formoval až od 40. let 19. století zejména ve [[Francie|Francii]], [[Itálie|Itálii]] či [[Španělsko|Španělsku]] v souvislosti s kapitalistickou průmyslovou revolucí a sebeorganizováním pracující třídy za účelem zlepšení životních podmínek a finálně společenské změny.
== Anarchistické směry ==
== Anarchistické směry ==
[[Soubor:Anarchist flags and stars.png|left|thumb|Anarchistické vlajky a hvězdy anarchistických směrů ]]
[[Soubor:Anarchist flags and stars.png|left|thumb|Anarchistické vlajky a hvězdy anarchistických směrů ]]

Aktuální verze z 27. 8. 2018, 10:28


Symbol anarchismu - A v kruhu

Anarchismus je politická ideologie usilující o vytvoření společnosti bez sociální, ekonomické a politické hierarchie a jiných forem nadvlády člověka nad člověkem (např. genderová nebo věková). Anarchisté proto odmítají hierarchii, zejména v její společenské podobě, tj. státní moc, ekonomické (například kapitalismus), formální centralizovanou organizaci a právní řád ve formě zákonů, vytvářených elitou a vnucovaných zbytku společnosti, přičemž tvrdí, že lidská pospolitost se umí seberegulovat a spravovat bez těchto dle anarchistů umělých a člověku nepřirozených překážek. Cílem anarchismu je společnost bez vlády – anarchie.[1] Tato společnost není chaotická, ale organizovaná na principu federalismu. Výraz anarchismus je odvozený z řeckého slova ἀναρχος, anarchos, znamenající bez vládců,[2][3] složeného z předpony ἀν-, an-, znamenající bez a ἄρχή, archos, znamenající vládce či vůdce.[4] Výraz "anarchia" pak znamená stav bez (utlačovatelské) autority. Anarchisté odmítají pojmy stát, vláda, parlament, monarchie, republika, kapitalismus, fašismus. Tvrdí, že všechny tyto pojmy znamenají vládu člověka nad člověkem a jsou tedy v rozporu s jimi prosazovanou lidskou svobodou, kterou chtějí uskutečnit v decentralizovaně organizovaných samosprávných jednotkách vzniklých na základě dočasně dohodnutých zvyků, obyčejů a vždy odvolatelných závazků.

Obsah

Vývoj

Ke konci 18. století bylo označení „anarchisté“ používáno v souvislosti s dělnickými radikály během Velké francouzské revoluce, ale názory více či méně podobné anarchismu, byly známy již dříve (kupř. Petr Chelčický a jeho učení má blízko k tzv. náboženskému anarchismu, propagujícímu vlastní pojetí náboženské etiky, lásky k bližnímu atd., v 19. století zastoupeném například L. N. Tolstým). Anarchismus jako svébytné sociální hnutí a světonázor se formoval až od 40. let 19. století zejména ve Francii, Itálii či Španělsku v souvislosti s kapitalistickou průmyslovou revolucí a sebeorganizováním pracující třídy za účelem zlepšení životních podmínek a finálně společenské změny.

Anarchistické směry

Soubor:Anarchist flags and stars.png
Anarchistické vlajky a hvězdy anarchistických směrů

Anarchoindividualismus

Podrobnější informace naleznete na stránce: Anarchoindividualismus

Anarchoindividualismus, kterému položili základy Angličan William Godwin a Němec Max Stirner, propagující vyhraněný egoismus proti respektu z morálky, státu či Boha, resp. celkové společenské struktury.

Mutualismus

Proudhon a jeho děti
obraz Gustava Courbeta
Podrobnější informace naleznete na stránce: Mutualismus (ekonomie)

Dalším anarchistickým směrem je mutualismus či proudhonismus, stojící mezi anarchoindividualismem a anarchokolektivismem, vychází z názorů Francouze P. J. Proudhona (známý citátem „vlastnictví je krádež“). Společenský řád by měl být dle mutualistů řešen na ekonomické bázi spravedlivé směny.

Anarchokolektivismus

Podrobnější informace naleznete na stránce: Anarchokolektivismus

Vedle anarchoindividualismu se prosadil anarchokolektivismus, propagující vytváření svobodných kolektivů se společnými výrobními prostředky (dělnické komuny). Představitelem kolektivistického anarchismu byl především Michail Bakunin. V otázce centrálního řízení se dostal do rozporu s Karlem Marxem, Bakuninovy a Marxovy tábory pak zápasily o rozhodující vliv v rámci První internacionály, což vyústilo v její rozpad.

Anarchokomunismus

Podrobnější informace naleznete na stránce: Anarchokomunismus

Petr Kropotkin byl nejviditelnějším teoretikem a představitelem anarchokomunismu, de facto prvního uceleného anarchistického světonázoru. Ve svých dílech jako Dobývání chleba, Pole, továrny a dílny nebo Pospolitost - vzájemná pomoc, jako první zřetelně a srozumitelně načrtl podobu budoucí anarchistické společnosti.

Anarchosyndikalismus

Soubor:Anarchist flag.png
Červenočerná anarchosyndikalistická vlajka
Podrobnější informace naleznete na stránce: Anarchosyndikalismus

Někteří kolektivističtí anarchisté obhajovali roli odborových svazů, ve kterých by mohla organizovaná pracující třída přistoupit k revoluci, které by předcházela generální stávka, paralyzující chod kapitalistické společnosti. Tito anarchisté se nazývají anarchosyndikalisté. V roce 1922 se na berlínském kongresu spojili do Mezinárodní asociace pracujících (MAP), navazující na Bakuninskou sekci I. Internacionály. MAP existuje dodnes a má členské sekce ve více než 15 zemích.[5]

Dějiny anarchismu

Anarchismus si prošel obdobím užívání propagandy činem, teroristických akcí jednotlivců či celých skupin proti státním reprezentantům za účelem vybuzení mas k povstání. Po první světové válce se anarchisté vyhranili vůči rostoucímu vlivu fašismu a značná část anarchistů odmítla bolševismus. Během občanské války ve Španělsku se na území s převládajícím anarchistickým společenským vlivem (Katalánsko, Aragonie a část Valencie) proběhla nepříliš známá sociální revoluce a hluboká společenská změna, do které se zapojilo mnoho set tisíc lidí. Po kolapsu republikánské vlády, neschopné postavit se na odpor puči skupiny generálů v čele s F. Frankem anarchisté, anarchosyndikalisté a jejich spojenci postavili několik dobrovolnických miličních jednotek v síle tří divizí, které spolu s jednotkami levicových sil řadu měsíců držely frontový úsek mezi francouzskou hranicí a oblastí Teruelu. V zázemí pak proběhla sociální transformace, kdy většina ekonomiky včetně infrastruktury byla zkolektivizována pracujícími na základě již existujících odborových struktur - především anarchosyndikalistické Národní konfederace práce (CNT), mající v roce 1936 přibližně 1 500 000 členů.

Soubor:Uroligheder3.jpg
Legitimita užívání násilí k dosažení politických cílů je jedním z diskutovaných bodů anarchistické filozofie.

Dalším příkladem je Anarchistická Ukrajina Nestora Machna, která existovala cca mezi léty 1917-1921 na východě dnešní Ukrajiny, kolem městečka Huljajpole. Anarchistická Ukrajina svobodných rolníků byla brutálně rozdrcená ruskými bolševiky. Anarchismus zahrnuje široké spektrum (názorových proudů) – včetně tzv. anarchopacifismu, anarchofeminismu, „zelené anarchie“ (ekoanarchie), primitivismu.

Česko

Podrobnější informace naleznete na stránce: Anarchismus v Česku

Významný vliv měl v českých zemích anarchokomunismus, reprezentovaný např. Bohumilem Vrbenským nebo S. K. Neumannem.

Moderní anarchismus

Základními metodami působení moderního anarchismu jsou osvětová, vzdělávací a „kontrainformační“ práce a společenské organizování (antifašismus, pokusy o odborovou činnost apod.) Anarchismus sehrál důležitou úlohu v myšlenkovém světě některých subkultur, jako byl například punk, nebo literárních hnutí, jako byl například kyberpunk. Svým anarchismem je známý také americký profesor Noam Chomsky.[6] Anarchistické myšlenky měly dle některých názorůvliv na vznik takových fenoménů, jako je třeba projekt GNU a s ním související svobodný software. Většinaanarchistů se distancovala od bolševismu a sovětského zřízení, Sovětský svaz a tzv. východní blok označovali jako státní kapitalismus nebo diktaturu byrokracie.

Související články

Literatura

  • TOMEK, Václav; SLAČÁLEK, Ondřej. Anarchismus : svoboda proti moci. Praha : Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021-781-2.
  • ORWELL, George. Hold Katalánsku a Ohlédnutí za Španělskou válkou. Praha : Odeon, 1991. ISBN 80-207-0311-X.
  • CHOMSKY, Noam; FOUCAULT, Michel; ELDERS, Fons. Člověk, moc a spravedlnost. Praha : Intu, 2005. ISBN 80-903355-3-5.

Reference

  1. ↑ Ladislav Ulbricht: Anarchismus , Diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, Brno 2009
  2. ↑ anarchy - Definition from the Merriam-Webster Online Dictionary [online]. [cit. 2009-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ LIDDELL, Henry; SCOTT, Robert. A Greek-English Lexicon [online]. [cit. 2009-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ LIDDELL, Henry; SCOTT, Robert. anarchy - Definition from the Merriam-Webster Online Dictionary [online]. [cit. 2009-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ IWA Sections [online]. Mezinárodní asociace pracujících, [cit. 2009-10-06]. Dostupné online.  
  6. ↑ CHOMSKY, Noam. Chomsky on Anarchism. [s.l.] : AK Press, 2005. S. 5. (anglicky) 

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Anarchismus
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Anarchismus“