Stevia rebaudiana

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Vylepšení)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 11. 11. 2013, 10:26


Stevia rebaudiana Bertoni (nazývána také jako stévie sladká, stévie cukrová, sladká tráva, medové lístky, stévie) bíle kvetoucí světlomilná tropická rostlina. Původní oblast výskytu jsou tropické a subtropické oblasti Jižní a Střední Ameriky. . Cení se jí kvůli jejím léčivým účinkům a hlavně kvůli vysoké sladivosti. Stévie se používá především jako náhražka cukru, ale ve vyšší koncentranci může mít poněkud lékořicovou příchuť. Rod Stevia obsahuje okolo 150 druhů bylin a keřů.

Obsah

Vzhled

Dorůstá výšky 50 až 100cm. Její drobné sytě zelené listy jsou vstřícné, kopinaté. Jemné úbory bílých květů vytvářejí koncové okolíky. Už na první pohled se jedná o zajímavou rostlinu. Stévie byla původně jednoletou rostlinou, ale různými šlechtitelskými postupy se zařadila mezi víceleté. Je propracována technologie pěstování v jednoletém i ve víceletém cyklu a technologie vegetativního množení pomocí zelených řízků, řízků kořenů, odnoží a dalších vegetativních částí rostlin včetně metody in vitro.

Historie

Jako první využívaly rostlinu kmeny známé jako Guarání v Paraguaji a Brazílii. Sladili si s ním maté a používali ho také v přírodní medicíně (na pálení žáhy, cukrovku, jako ústní vodu). V roce 1931 izolovali francouzští chemici glykosidy, které dává rostlině sladkou chuť. Izolované složky byly pojmenovány podle rostlin: steviocid a rebaudiosid a jsou 250-300krát sladší než sacharóza. Látka je stálá i zatepla, nemění se jeho pH a nekvasí. Ve 20. století se začaly používat ve velké míře umělá sladidla jako jsou cyklamáty a sacharin, které mohou mít karcinogenní účinky. Proto se na počátku 70tých let začala japonská firma Morita Kagaku Kogyo Co., Ltd zabývat možností použít stévii jako náhražku cukrů v nápojích a dalším potravinářském průmyslu. Nyní má stévia 40% podíl na japonském trhu s umělými sladidly. Zde se také používá v nealko nápojích např. Coca Cola. Nyní se používá stévia ve východní Asii (Čína, Thajsko, Korea, Tajwan, Malajsie) ve státech Jižní Ameriky a v Izraeli. Čína je největším producentem steviósy na světě. Dříve byla stévia velmi rozšířená i v USA.

Dostupnost

Pokusně byla rostlina vysazena v Ontariu v Kanadě, aby se zjistilo zda ji půjde pěstovat pro komerční účely. V USA je legální tuto rostlinu prodávat v jakékoli formě pokud není označena jako potravinový doplněk. Ta samá pravidla platí pro Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Evropskou Unii a tedy i Českou republiku. V Japonsku je prodáván i jako sladidlo. Extrakt ze Stévie byl zaregistrován pod jménem rebiana společnostmi Coca Cola a Cargill. Tento extrakt čeká na schválené patentu a označuje nekalorické sladidlo. Coca Cola plánuje prosadit toto sladidlo na americkém trhu v roce 2009.

Zdravotní problematika

Květ rostliny

V roce 1985 vyšla studie, která prokazovala, že steviol je mutagenem (steviol je látka získaná ze steviosidu a rebaudiosidu, dvou nejsladších steviolů z rostlinky). Tato studie byla ovšem později kritizována za způsob provedení. Další studie ukázaly, že stévie zvýšila citlivost na insulin u pokusných krys a může dokonce zvýšit produkci insulinu. Tím napomáhá ke snížení projevů cukrovky a jejích metabolických projevů. Předběžné studie na lidech ukázaly, že může redukovat hypertenzi, ale jiná studie toto vyvrátila. Navzdory mnoha dalším studiím, které prokazují zdravotní nezávodnost se to vládním organizacím nezdá dosti průkazné a volají po dalším výzkumu, který by vyvrátil toxicitu výrobků. V roce 2006 Světová zdravotnická organizace (WHO) připravila nové studie na zhodnocení nezávadnosti stévie. Ukázalo se, že steviocid může mít pozitivní vliv na některé osoby trpící hypertenzí nebo cukrovkou typu dva, a že neuvolňuje mutageny. Léčebné účinky přesto vyžadují ještě další zkoumání. Cukrovka byla léčena v Jižní Americe stévií již stovky let a také v Japonsku, kde je ve značné míře používaná již od 70. let se neprojevily žádné zdravotní komplikace.

Politická problematika

V roce 1991 byla podána anonymní stížnost na používání stévie úřadu pro Kontrolu potravin a léčiv (FDA) v USA, který stévii označil za nebezpečný potravinový doplněk a zakázal její dovoz. FDA své rozhodnutí zdůvodnila tím, že toxikologické testy nejsou dost průkazné a látka není bezpečná. I přesto, že se látka používá od roku 1958 a nevyskytly se žádné zdravotní komplikace, nebyla látka schválena k dalšímu používání. Arizonský kongresman Jon Kyl nařkl FDA za rozhodnutí na základě žádosti producentů umělých sladidel. FSA se brání tím, že nemůže zveřejnit jméno informátora. Do roku 1994 byla stévie označováná jako nebezpečná a její prodej byl zakázán. V roce 1995 byla revidována a může být prodávána na léčebné účely, ale nikoli jako potravinový doplněk. Nejasnosti ohledně vzniku mutagenů metabolickými pochody u zvířat a lidí přesvědčily Evropskou Unii o prodloužení zákazu. Nejnovější studie provedená v roce 2006 Zdravotnickou organizací (WHO) doporučuje opět látku prodávat jako potravinový doplněk.

Využití jako sladidlo

Sušená Stevia rebaudiana se užívá jako sladidlo

Komplex sladivých látek obsažený téměř v celé rostlině mimo kořenů, zejména v listech je tvořen několika diterpenickými glykosidy nazývanými souhrnně steviosid. Kromě samotného steviosidu jsou v rostlině obsaženy ještě tyto: rebaudiosid A, jenž je sladší než steviosid 1,3 – 1,5x, rebaudiosid C, D, E, dulkosid B a steviolbiosid. Steviosid se v mnoha zemích na světě používá ke slazení potravin, nápojů, v cukrářství, konzervárenském průmyslu, při výrobě zubních past a žvýkaček.

Pěstování, použití v ČR

Rostlina se dá koupit v jarních měsících zhruba začátkem dubna jako venkovní rostlina ve velkých květinářstvích. V obchodech s květinami je známá pod názvem sladká tráva nebo stevie. Rostlina není vhodná na pěstování doma, protože pak její listy neobsahují dostatečné množství steviósy. Doporučuje se ji zasadit do mírného stínu.

Pěstování v našich podmínkách. V květináči, ideální je východní parapet, popř. u okna. Stevie nepotřebujete tedy zahrádku, ani domek, ani skleník. Sladké látky v krvi se tvoří více, když má rostlina dostatek světla a tepla. Z jedné rostliny lze získat až 0,5 kg sušených lístků! Na léto se doporučuje ji dávat ven a na zimu domů. Rostliny lze dobře tvarovat řezem, snadno obrážejí. Listy lze užívat jak v čerstvém stavu tak zmražené nebo sušené. Také je možné ji sehnat v sušené formě v obchodech se zdravou výživou anebo bylinkářstvích.

Externí odkazy