Šablona:Článek dne/2013/29
Z Multimediaexpo.cz
m (Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2013/29“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))) |
(+ Masivní vylepšení) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Strv 103c a.jpg|right|160px|Švédský bojový tank (2005)]] |
- | '''[[ | + | '''[[Strv 103|Stridsvagn 103]]''' byl v 60. a 70. letech minulého století hlavním bojovým [[tank]]em švédské armády. Je znám především svou nekonvenční bezvěžou konstrukcí. Absence standardní věže proto vždy vyžadovala pohybovat celým tankem při míření jeho hlavní zbraní – 105 mm dělem. Výhodou ale byla velmi nízká silueta tanku, vhodná především k obraně. Strv 103 tvořily hlavní část švédských obrněných jednotek, ale dnes již patří do historie. |
- | + | Švédská armáda si byla kvalitou celé konstrukce naprosto jistá. Proto již v roce [[1960]] objednala v předstihu 10 předsériových tanků, ačkoliv finální prototyp Strv 103 byl hotov až o rok později. Kompletní vývoj celého revolučního tanku stál 45 miliónů švédských korun (téměř 3 miliónů tehdejších dolarů nebo 9 miliónů liber). | |
- | + | Strv 103 byl první (a jediný) sériově vyráběný [[hlavní bojový tank]], jehož [[Tankový kanón|kanón]] nebyl uložen v plně otočné pohyblivé věži. Místo věže bylo použito [[kasematové uspořádání]] – kanón byl pevně uložen přímo do korby vozidla. Tato převratná koncepce přinesla řadu velkých výhod a dvě výrazné nevýhody. | |
- | + | Tank vynikal mimořádně nízkou siluetou, která znesnadňovala jeho objevení a zasažení nepřítelem (zejména pokud tank stál na odvrácené straně kopce). Kvůli nepřítomnosti velké silně pancéřované věže byl také výrazně lehčí a se svou hmotností kolem 42 tun patřil k nejlehčím moderním tankům. Díky tomu může normálně plavat, zatímco všechny ostatní tanky ztrácejí čas hledáním vhodného [[most]]u či brodu. | |
- | + | Strv 103 byl prvním tankem na světě s plně automatickým nabíjením kanónu, což umožnilo redukci posádky na 3 muže. Jeho hlavní zbraní je 105 mm kanón L74 (modifikovaný britský kanón L7) s drážkovým vývrtem hlavně, jehož nabíjení zajišťuje výkonný automat se zásobníkem na 50 různých nábojů. Složení zásobníku je samozřejmě ovlivněno aktuálními bojovými úkoly, ale obvykle obsahuje 25 [[podkaliberní náboj|podkaliberních]] a 25 [[tříštivotrhavý náboj|tříštivotrhavých]] nábojů. Kanón dokáže střílet rychlostí až 15 ran za minutu. | |
+ | |||
+ | Strv 103 byl prvním tankem na světě s plně [[hydropneumatické odpružení|hydropneumatickým odpružením]] podvozku řízeným [[servomotor]]y. To umožňovalo snadno nastavovat [[náměr]] pevně uloženého kanónu, který se mohl podélně naklánět v rozsahu od -12 do +12 stupnů. [[Odměr]] kanónu se prováděl natočením celého tanku do požadovaného směru. | ||
+ | |||
+ | Strv 103 byl také prvním tankem na světě, který byl poháněn plynovou spalovací [[Turbína|turbínou]] (známý sovětský tank [[T-80]] se dostal k bojovým jednotkám až v roce [[1976]]). Celý pohonný systém však byl kombinovaný. Tank byl poháněn plynovou turbínou Boeing 553 (výkon 366 kW) a vznětovým vícepalivovým osmiválcovým [[motor]]em Rolls Royce K60 (výkon 179 kW). Přitom obě pohonné jednotky mohly pracovat jednotlivě nebo zároveň podle aktuální situace. Na silnici a v lehkém terénu stačil vznětový motor. V boji nebo obtížném terénu se zapínala turbína, která okamžitě výrazně zvýšila výkon a hbitost celého stroje. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> |
Verze z 5. 11. 2013, 10:18
Stridsvagn 103 byl v 60. a 70. letech minulého století hlavním bojovým tankem švédské armády. Je znám především svou nekonvenční bezvěžou konstrukcí. Absence standardní věže proto vždy vyžadovala pohybovat celým tankem při míření jeho hlavní zbraní – 105 mm dělem. Výhodou ale byla velmi nízká silueta tanku, vhodná především k obraně. Strv 103 tvořily hlavní část švédských obrněných jednotek, ale dnes již patří do historie.
Švédská armáda si byla kvalitou celé konstrukce naprosto jistá. Proto již v roce 1960 objednala v předstihu 10 předsériových tanků, ačkoliv finální prototyp Strv 103 byl hotov až o rok později. Kompletní vývoj celého revolučního tanku stál 45 miliónů švédských korun (téměř 3 miliónů tehdejších dolarů nebo 9 miliónů liber).
Strv 103 byl první (a jediný) sériově vyráběný hlavní bojový tank, jehož kanón nebyl uložen v plně otočné pohyblivé věži. Místo věže bylo použito kasematové uspořádání – kanón byl pevně uložen přímo do korby vozidla. Tato převratná koncepce přinesla řadu velkých výhod a dvě výrazné nevýhody.
Tank vynikal mimořádně nízkou siluetou, která znesnadňovala jeho objevení a zasažení nepřítelem (zejména pokud tank stál na odvrácené straně kopce). Kvůli nepřítomnosti velké silně pancéřované věže byl také výrazně lehčí a se svou hmotností kolem 42 tun patřil k nejlehčím moderním tankům. Díky tomu může normálně plavat, zatímco všechny ostatní tanky ztrácejí čas hledáním vhodného mostu či brodu.
Strv 103 byl prvním tankem na světě s plně automatickým nabíjením kanónu, což umožnilo redukci posádky na 3 muže. Jeho hlavní zbraní je 105 mm kanón L74 (modifikovaný britský kanón L7) s drážkovým vývrtem hlavně, jehož nabíjení zajišťuje výkonný automat se zásobníkem na 50 různých nábojů. Složení zásobníku je samozřejmě ovlivněno aktuálními bojovými úkoly, ale obvykle obsahuje 25 podkaliberních a 25 tříštivotrhavých nábojů. Kanón dokáže střílet rychlostí až 15 ran za minutu.
Strv 103 byl prvním tankem na světě s plně hydropneumatickým odpružením podvozku řízeným servomotory. To umožňovalo snadno nastavovat náměr pevně uloženého kanónu, který se mohl podélně naklánět v rozsahu od -12 do +12 stupnů. Odměr kanónu se prováděl natočením celého tanku do požadovaného směru.
Strv 103 byl také prvním tankem na světě, který byl poháněn plynovou spalovací turbínou (známý sovětský tank T-80 se dostal k bojovým jednotkám až v roce 1976). Celý pohonný systém však byl kombinovaný. Tank byl poháněn plynovou turbínou Boeing 553 (výkon 366 kW) a vznětovým vícepalivovým osmiválcovým motorem Rolls Royce K60 (výkon 179 kW). Přitom obě pohonné jednotky mohly pracovat jednotlivě nebo zároveň podle aktuální situace. Na silnici a v lehkém terénu stačil vznětový motor. V boji nebo obtížném terénu se zapínala turbína, která okamžitě výrazně zvýšila výkon a hbitost celého stroje.