Románský sloh
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[ | + | [[File:Rotunda na Ripu.jpg|thumb|220px|Rotunda svatého Jiří na hoře Říp]] |
'''Románský sloh''' je [[umělecký sloh]], který se ve středověku ve 11. - 13. století rozšířil ve stavitelství a výtvarném umění v západních zemích, jižní a střední [[Evropa|Evropy]]. Na východě Evropy se v té době prosazoval [[byzantský styl]]. Vývoj slohu nebyl jendoduchý, vzniká na území bývalé Západořímské říše. | '''Románský sloh''' je [[umělecký sloh]], který se ve středověku ve 11. - 13. století rozšířil ve stavitelství a výtvarném umění v západních zemích, jižní a střední [[Evropa|Evropy]]. Na východě Evropy se v té době prosazoval [[byzantský styl]]. Vývoj slohu nebyl jendoduchý, vzniká na území bývalé Západořímské říše. | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
Fresky, z nichž se mnohé nezachovaly, byly v románských kostelech zcela běžné. Podobně jako plastiky také malby pokrývaly všechna volná místa. Respektovaly architekturu, aniž by se zabývaly perspektivou. Inspirovaly se miniaturami v rukopisných knihách. Ve čtyřech barvách (červenohnědá, bílá, šedozelená a modrá) líčily výjevy z bible nebo ze života světců. Kristus je znázorněn jako soudce, nebo vládce, většinou při posledním soudu. | Fresky, z nichž se mnohé nezachovaly, byly v románských kostelech zcela běžné. Podobně jako plastiky také malby pokrývaly všechna volná místa. Respektovaly architekturu, aniž by se zabývaly perspektivou. Inspirovaly se miniaturami v rukopisných knihách. Ve čtyřech barvách (červenohnědá, bílá, šedozelená a modrá) líčily výjevy z bible nebo ze života světců. Kristus je znázorněn jako soudce, nebo vládce, většinou při posledním soudu. | ||
== Architektura == | == Architektura == | ||
| - | [[ | + | [[Soubor:Ripoll monestir.jpg|thumb|220px|Klášter Santa María de Ripoll]] |
| - | : ''Související informace můžete najít také v článku:'' Románská architektura | + | : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Románská architektura]] |
| - | [[Soubor:Remains of bridge from 11th century Vysehrad Prague CZ 818.jpg | + | [[Soubor:Remains of bridge from 11th century Vysehrad Prague CZ 818.jpg|thumb|220px|Pozůstatky [[most]]u z 11. století, spojujícího okrsek královského paláce s bazilikou sv. Petra a Pavla na pražském [[Vyšehrad]]ě.]] |
Častým stavebním materiálem používaným staviteli románského slohu byl [[kámen (stavební materiál)|kámen]] a cihly (zdivo - kvádříkové, lomové a klasové). Vnější stěny nebyly omítnuté. | Častým stavebním materiálem používaným staviteli románského slohu byl [[kámen (stavební materiál)|kámen]] a cihly (zdivo - kvádříkové, lomové a klasové). Vnější stěny nebyly omítnuté. | ||
=== Charakteristické znaky === | === Charakteristické znaky === | ||
| - | |||
* Těžká [[klenba]] ([[valená klenba]] - půlkruh, někdy i [[křížová klenba]]) | * Těžká [[klenba]] ([[valená klenba]] - půlkruh, někdy i [[křížová klenba]]) | ||
* Pečlivě opracované [[kamenné zdivo]], [[řádkové zdivo|řádkové]], [[kvádrové zdivo|kvádrové]], [[kvádříkové zdivo|kvádříkové]], kladené na obvykle velmi kvalitní [[vápenná malta|vápennou maltu]] | * Pečlivě opracované [[kamenné zdivo]], [[řádkové zdivo|řádkové]], [[kvádrové zdivo|kvádrové]], [[kvádříkové zdivo|kvádříkové]], kladené na obvykle velmi kvalitní [[vápenná malta|vápennou maltu]] | ||
| Řádka 31: | Řádka 30: | ||
====Typ podélného kostela==== | ====Typ podélného kostela==== | ||
| + | [[Soubor:Romansky sloh.jpg|thumb|220px|Nelomený oblouk románského slohu ve Zdíkově (dříve Přemyslovském) paláci v Olomouci]] | ||
* půdorys [[kříž]]e ([[Bazilika]]) | * půdorys [[kříž]]e ([[Bazilika]]) | ||
* více lodí | * více lodí | ||
* např. [[Bazilika svatého Jiří]], [[Bazilika svatého Prokopa]] | * např. [[Bazilika svatého Jiří]], [[Bazilika svatého Prokopa]] | ||
| - | |||
====Kláštery==== | ====Kláštery==== | ||
| Řádka 43: | Řádka 42: | ||
===Světské stavby=== | ===Světské stavby=== | ||
| - | *[[hrad]]y | + | * [[hrad]]y – sídla panovníka a šlechty |
| - | *[[hradiště]] | + | * [[hradiště]] |
| - | *feudální dvorce | + | * feudální dvorce |
== Sovisející články == | == Sovisející články == | ||
* [[Románská architektura]] | * [[Románská architektura]] | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | |||
Verze z 1. 9. 2023, 10:19
Románský sloh je umělecký sloh, který se ve středověku ve 11. - 13. století rozšířil ve stavitelství a výtvarném umění v západních zemích, jižní a střední Evropy. Na východě Evropy se v té době prosazoval byzantský styl. Vývoj slohu nebyl jendoduchý, vzniká na území bývalé Západořímské říše.
Název toho uměleckého slohu je odvozen od slova Řím = Roma, protože je inspirován stavbami římského impéria. Vznikl v Itálii a odtud se šíří do Evropy. Je klasickým příkladem kontemplativního přístupu k víře v první polovině středověku. Šiřitelem a nositelem slohu je církev.
Románské umění bylo uměním v západních křesťanských zemích od začátku 11. až do pol. 13. století.
Do současnosti se zachovala řada církevních staveb, především kostelů. Kostely v západní Evropě tvořily v období mezi rokem 1000 a koncem 12. století podstatnou část stavební činnosti. Stavěly se však také paláce, hrady, kláštery, špitály a obytné domy - do současnosti se z nich většinou nic nezachovalo.
Obsah |
Malířství
Fresky, z nichž se mnohé nezachovaly, byly v románských kostelech zcela běžné. Podobně jako plastiky také malby pokrývaly všechna volná místa. Respektovaly architekturu, aniž by se zabývaly perspektivou. Inspirovaly se miniaturami v rukopisných knihách. Ve čtyřech barvách (červenohnědá, bílá, šedozelená a modrá) líčily výjevy z bible nebo ze života světců. Kristus je znázorněn jako soudce, nebo vládce, většinou při posledním soudu.
Architektura
- Související informace můžete najít také v článku: Románská architektura
Častým stavebním materiálem používaným staviteli románského slohu byl kámen a cihly (zdivo - kvádříkové, lomové a klasové). Vnější stěny nebyly omítnuté.
Charakteristické znaky
- Těžká klenba (valená klenba - půlkruh, někdy i křížová klenba)
- Pečlivě opracované kamenné zdivo, řádkové, kvádrové, kvádříkové, kladené na obvykle velmi kvalitní vápennou maltu
- Podpěry - silné, hmotné pilíře a sloupy
- Malé okenní i dveřní otvory (tzv. sdružená okna)
- Hmotnost, malá členitost a vznosnost
Církevní stavby
Církev stavěla kostely a kláštery.
Typ centrálního kostela
Typ podélného kostela
- půdorys kříže (Bazilika)
- více lodí
- např. Bazilika svatého Jiří, Bazilika svatého Prokopa
Kláštery
- samostatná hospodářská jednotka
- řídí se určitým řádem - regulí čili řeholí
- zakládány panovníkem nebo šlechtou
- střediska vzdělanosti
Světské stavby
Sovisející články
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |