Rozdělení Berlína
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Occupied Berlin.png|thumb|220px|schematická mapka rozdělení Berlína]] |
| + | [[Soubor:Berlinermauer.jpg|thumb|220px|Berlínská zeď]] | ||
'''Rozdělení [[Berlín]]a do čtyř sektorů''', z nichž pak vznikl [[Západní Berlín]] a [[Východní Berlín]], patří k nejznámějším důsledkům [[studená válka|studené války]] mezi vítěznými mocnostmi [[druhá světová válka|druhé světové války]]. | '''Rozdělení [[Berlín]]a do čtyř sektorů''', z nichž pak vznikl [[Západní Berlín]] a [[Východní Berlín]], patří k nejznámějším důsledkům [[studená válka|studené války]] mezi vítěznými mocnostmi [[druhá světová válka|druhé světové války]]. | ||
== Poznámky k terminologii == | == Poznámky k terminologii == | ||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
Pojmenování dřívějšího rozděleného Berlína je stejně rozporuplné jako i pojmy pro obě části rozděleného [[Německo|Německa]]. Mimo skutečnost, že pro obě části rozděleného [[Město|města]] existovaly jak úřední, tak i jednodušší vžité hovorové názvy, došlo z ideologických důvodů k tomu, že úřední názvy jedné strany nebyly druhou stranou uznávány (a hovorové již vůbec ne). | Pojmenování dřívějšího rozděleného Berlína je stejně rozporuplné jako i pojmy pro obě části rozděleného [[Německo|Německa]]. Mimo skutečnost, že pro obě části rozděleného [[Město|města]] existovaly jak úřední, tak i jednodušší vžité hovorové názvy, došlo z ideologických důvodů k tomu, že úřední názvy jedné strany nebyly druhou stranou uznávány (a hovorové již vůbec ne). | ||
Západní terminologie užívala úředně pojmu ''Berlin (West)'' pro západní část města, pojmu ''Berlin (Ost)'' pro východní část města (částečně s pomlčkou před ''West'' nebo ''Ost''). | Západní terminologie užívala úředně pojmu ''Berlin (West)'' pro západní část města, pojmu ''Berlin (Ost)'' pro východní část města (částečně s pomlčkou před ''West'' nebo ''Ost''). | ||
| Řádka 17: | Řádka 8: | ||
V hovorovém označení, a sice na západě i na východě, na západě pak částečně i v tisku, televizi atd., se obě části jmenovaly jednoduše ''West Berlin'' a ''Ost Berlin'', tedy česky '''''Západní Berlín''''' a '''''Východní Berlín'''''. V tomto hesle (jakož i v dalších článcích o Berlíně) je používáno těchto vžitých, i když ne úředních názvů. | V hovorovém označení, a sice na západě i na východě, na západě pak částečně i v tisku, televizi atd., se obě části jmenovaly jednoduše ''West Berlin'' a ''Ost Berlin'', tedy česky '''''Západní Berlín''''' a '''''Východní Berlín'''''. V tomto hesle (jakož i v dalších článcích o Berlíně) je používáno těchto vžitých, i když ne úředních názvů. | ||
== Rozdělení města a politický status == | == Rozdělení města a politický status == | ||
| - | |||
{{viz též|Čtyřmocenský status}} | {{viz též|Čtyřmocenský status}} | ||
K politickému rozdělení Berlína došlo roku [[1948]] v důsledku zavedení separátní měny v západních sektorech a následné [[Berlínská blokáda|Berlínské blokády]], především poté roku [[1949]] založením dvou německých států, z nichž jeden, NDR, vyhlásil sovětský sektor Berlína za své hlavní město. K územnímu a tím faktickému rozdělení města došlo pak [[13. srpen|13. srpna]] [[1961]] stavbou [[Berlínská zeď|Berlínské zdi]] (rozdělení města skončilo až pádem Berlínské zdi [[9. listopad]]u [[1989]]). | K politickému rozdělení Berlína došlo roku [[1948]] v důsledku zavedení separátní měny v západních sektorech a následné [[Berlínská blokáda|Berlínské blokády]], především poté roku [[1949]] založením dvou německých států, z nichž jeden, NDR, vyhlásil sovětský sektor Berlína za své hlavní město. K územnímu a tím faktickému rozdělení města došlo pak [[13. srpen|13. srpna]] [[1961]] stavbou [[Berlínská zeď|Berlínské zdi]] (rozdělení města skončilo až pádem Berlínské zdi [[9. listopad]]u [[1989]]). | ||
Takto vzniklý politický status obou částí města nebyl druhou stranou uznáván. Zatímco vyhlášení Východního Berlína za hlavní město NDR bylo jasným porušením různých úmluv a zejména čtyřmocenského statusu, respektovala [[Německo|SRN]] (a také západní velmoci) zvláštní status Západního Berlína. To se projevovalo mj. při vysílání zástupců města do spolkových orgánů a v jejich postavení tam. | Takto vzniklý politický status obou částí města nebyl druhou stranou uznáván. Zatímco vyhlášení Východního Berlína za hlavní město NDR bylo jasným porušením různých úmluv a zejména čtyřmocenského statusu, respektovala [[Německo|SRN]] (a také západní velmoci) zvláštní status Západního Berlína. To se projevovalo mj. při vysílání zástupců města do spolkových orgánů a v jejich postavení tam. | ||
== Městské obvody podle sektorů == | == Městské obvody podle sektorů == | ||
| - | Z dvanácti městských obvodů západních sektorů vznikl Západní Berlín, z původně osmi obvodů sovětského sektoru vznikl Východní Berlín. K jednotlivým sektorům patřily následující městské obvody: | + | {| border=0 cellpadding=0 cellspacing=5 align=right width=236px style="margin: 0 0em 0 1em;" |
| + | |- | ||
| + | |colspan=2 align=center bgcolor=#efefef|<small>'''Sektory poválečného Berlína'''</small> | ||
| + | |- | ||
| + | |align=center width="110"|<br />[[Soubor:Germany_after_WWII_Berlin_zones_USA.png|110px]]<br /><small>americký</small> | ||
| + | |align=center width="110"|<br />[[Soubor:Germany_after_WWII_Berlin_zones_UK.png|110px]]<br /><small>britský</small> | ||
| + | |- | ||
| + | |align=center width="110"|[[Soubor:Germany_after_WWII_Berlin_zones_F.png|110px]]<br /><small>francouzský</small> | ||
| + | |align=center width="110"|[[Soubor:Germany_divided_Berlin_East.png|110px]]<br /><small>sovětský</small> | ||
| + | |} | ||
| + | |||
| + | Z dvanácti městských obvodů západních sektorů vznikl Západní Berlín, z původně osmi obvodů sovětského sektoru vznikl Východní Berlín. | ||
| + | |||
| + | K jednotlivým sektorům patřily následující městské obvody: | ||
{| border=0 style="background:#FDF5E6" | {| border=0 style="background:#FDF5E6" | ||
|style="width:150px;" bgcolor="#d3d3d3" | [[Soubor:US flag 48 stars.png|35px]] '''americký''' | |style="width:150px;" bgcolor="#d3d3d3" | [[Soubor:US flag 48 stars.png|35px]] '''americký''' | ||
| Řádka 34: | Řádka 37: | ||
| Friedrichshain<br />Hellersdorf<br />Hohenschönhausen<br />Köpenick<br />Lichtenberg<br />Marzahn<br />Mitte<br />Pankow<br />Prenzlauer Berg<br />Treptow<br />Weißensee | | Friedrichshain<br />Hellersdorf<br />Hohenschönhausen<br />Köpenick<br />Lichtenberg<br />Marzahn<br />Mitte<br />Pankow<br />Prenzlauer Berg<br />Treptow<br />Weißensee | ||
|} | |} | ||
| - | K původním osmi obvodům sovětského sektoru přibyly později další tři: Marzahn (1979), Hohenschönhausen (1985) a Hellersdorf (1986). K dnešnímu rozdělení města do obvodů viz heslo [[Berlín#Administrativní dělení|Berlín - administrativní dělení]]. | + | K původním osmi obvodům sovětského sektoru přibyly později další tři: Marzahn (1979), Hohenschönhausen (1985) a Hellersdorf (1986). |
| + | |||
| + | K dnešnímu rozdělení města do obvodů viz heslo [[Berlín#Administrativní dělení|Berlín - administrativní dělení]]. | ||
[[Soubor:Germany_divided_Berlin_West_district_names.png|thumb|200px|left|Západní Berlín]] | [[Soubor:Germany_divided_Berlin_West_district_names.png|thumb|200px|left|Západní Berlín]] | ||
| - | [[Soubor:Germany_divided_Berlin_East_district_names.png|thumb|200px| | + | [[Soubor:Germany_divided_Berlin_East_district_names.png|thumb|200px|right|Východní Berlín]] |
<br clear="all"> | <br clear="all"> | ||
== Vývoj cestovního styku == | == Vývoj cestovního styku == | ||
Aktuální verze z 11. 11. 2024, 14:10
Rozdělení Berlína do čtyř sektorů, z nichž pak vznikl Západní Berlín a Východní Berlín, patří k nejznámějším důsledkům studené války mezi vítěznými mocnostmi druhé světové války.
Obsah |
Poznámky k terminologii
Pojmenování dřívějšího rozděleného Berlína je stejně rozporuplné jako i pojmy pro obě části rozděleného Německa. Mimo skutečnost, že pro obě části rozděleného města existovaly jak úřední, tak i jednodušší vžité hovorové názvy, došlo z ideologických důvodů k tomu, že úřední názvy jedné strany nebyly druhou stranou uznávány (a hovorové již vůbec ne). Západní terminologie užívala úředně pojmu Berlin (West) pro západní část města, pojmu Berlin (Ost) pro východní část města (částečně s pomlčkou před West nebo Ost). Východní terminologie vycházela z poněkud komplikovanějších, i když politicky zcela jednoznačných pojmů: Eigenständige politische Einheit Westberlin („Samostatná politická jednotka Západní Berlín“ – v němčině psáno dohromady) pro západní část města a Berlin, Hauptstadt der DDR („Berlín, hlavní město NDR“) pro východní část města; v seznamech literatury jako sídlo nakladatelství pak často i Berlin (DDR). V hovorovém označení, a sice na západě i na východě, na západě pak částečně i v tisku, televizi atd., se obě části jmenovaly jednoduše West Berlin a Ost Berlin, tedy česky Západní Berlín a Východní Berlín. V tomto hesle (jakož i v dalších článcích o Berlíně) je používáno těchto vžitých, i když ne úředních názvů.
Rozdělení města a politický status
K politickému rozdělení Berlína došlo roku 1948 v důsledku zavedení separátní měny v západních sektorech a následné Berlínské blokády, především poté roku 1949 založením dvou německých států, z nichž jeden, NDR, vyhlásil sovětský sektor Berlína za své hlavní město. K územnímu a tím faktickému rozdělení města došlo pak 13. srpna 1961 stavbou Berlínské zdi (rozdělení města skončilo až pádem Berlínské zdi 9. listopadu 1989). Takto vzniklý politický status obou částí města nebyl druhou stranou uznáván. Zatímco vyhlášení Východního Berlína za hlavní město NDR bylo jasným porušením různých úmluv a zejména čtyřmocenského statusu, respektovala SRN (a také západní velmoci) zvláštní status Západního Berlína. To se projevovalo mj. při vysílání zástupců města do spolkových orgánů a v jejich postavení tam.
Městské obvody podle sektorů
| Sektory poválečného Berlína | |
 americký |  britský |
 francouzský |  sovětský |
Z dvanácti městských obvodů západních sektorů vznikl Západní Berlín, z původně osmi obvodů sovětského sektoru vznikl Východní Berlín.
K jednotlivým sektorům patřily následující městské obvody:
 americký
|  britský
|  francouzský
|  sovětský
|
| Kreuzberg Neukölln Schöneberg Steglitz Tempelhof Zehlendorf | Charlottenburg Spandau Tiergarten Wilmersdorf | Reinickendorf Wedding | Friedrichshain Hellersdorf Hohenschönhausen Köpenick Lichtenberg Marzahn Mitte Pankow Prenzlauer Berg Treptow Weißensee |
K původním osmi obvodům sovětského sektoru přibyly později další tři: Marzahn (1979), Hohenschönhausen (1985) a Hellersdorf (1986).
K dnešnímu rozdělení města do obvodů viz heslo Berlín - administrativní dělení.
Vývoj cestovního styku
Od roku 1952 nemohli občané Západního Berlína navštěvovat NDR, od roku 1961 byl pro ně uzavřen i Východní Berlín (a přerušeno telefonické spojení).
| Dvě strany tabule na hranicích Západního Berlína |
  |
Až počátkem sedmdesátých let došlo k jednáním o ulehčení cest mezi oběma německými státy a mezi Západním a Východním Berlínem (jednání čtyř velmocí v Berlíně), která probíhala paralelně k jednáním mezi vládami SRN a Sovětského svazu v Moskvě. Po podepsání závěrečného dokumentu dohody čtyř mocností 3. září 1971 v Berlíně, následně 17. prosince 1971 podepsaly vlády SRN a NDR dohodu o tranzitu, 20. prosince 1971 se dohodl západoberlínský senát s vládou NDR o cestovních modalitách pro obyvatele Západního Berlína. Výsledkem těchto jednání a dohod bylo mimo jiné ulehčení (a smluvní zajištění) spojení mezi Západním Berlínem a SRN a po dlouhé době umožnění návštěv západoberlínských občanů do Východního Berlína (a NDR) na 30 dní za rok. I pro jen několikahodinovou návštěvu bylo sice nutno několik dní předem požádat o tzv. propustku, byla zavedena povinná výměna peněz, přesto bylo ročně registrováno kolem tří milionů návštěv západoberlínských občanů ve Východním Berlíně a NDR. Mimo tzv. tranzitních pohraničních přechodů pro cesty do SRN existovalo v Berlíně osm přechodů meziměstských, některé jen pro pěší, a často rozdělené na přechody jen pro cizince, občany SRN a občany Západního Berlína. K nejznámějším přechodům patřily Checkpoint Charlie (jen pro cizince) a přechod pro pěší na stanici metra a městské dráhy Friedrichstraße (zvaný Tränenpalast, česky palác slz). Návštěvy občanů NDR do Západního Berlína (jakož i SRN) byly celou dobu omezeny jen na vysoké funkcionáře, diplomaty a penzisty.
Berlínské kuriozity
Jednou z kuriozit rozděleného Berlína byl provoz západoberlínského metra. Trasa dvou linek vedla přes území Východního Berlína, aniž by zde platila zásada exteritoriality. Zastávky na východoberlínském území byly sice uzavřeny (s výjimkou stanice Friedrichstraße), jejich nástupiště však byla kontrolována ozbrojenou pohraniční stráží NDR; pro návštěvníky Berlína to byl neobvyklý zážitek. Stejně překvapivý pro návštěvníky města musel být i pohled na uniformované sovětské vojáky, projíždějící Západním Berlínem v Čajkách se značkou v azbuce a pilně fotografující berlínský život: podle čtyřmocenského statusu měli příslušníci ozbrojených sil všech čtyř velmocí volný a nekontrolovaný přístup do všech sektorů, čehož různým způsobem využívali. Městská dráha (S-Bahn), zajišťující dopravu na území Západního Berlína, byla až do roku 1984 spravována východoněmeckou dráhou (Deutsche Reichsbahn), což vedlo po dlouhá léta nejen k bojkotu tohoto dopravního prostředku západoberlínskými obyvateli, ale i k bojkotu ze strany senátu: stanice nově stavěných linek metra v Západním Berlíně byly plánovány tak, že nebylo možno přestupovat na S-Bahn. Jako další kuriozitu lze uvést, že k Západnímu Berlínu patřilo i několik exkláv na území NDR, z nichž nejznámější byla obydlená obec Steinstücken, ležící jen pár set metrů za hranicí města. Její obyvatelé museli být částečně zásobováni vrtulníky americké armády, až roku 1971 bylo výměnou pozemků zřízeno silniční spojení do Západního Berlína.
Související články
- Berlín
- Západní Berlín
- Východní Berlín
- Čtyřmocenský status
- Berlínská blokáda
- Berlínská zeď
- Raz, dva, tři – film Billy Wildera natočený v roce 1961 v Berlíně právě děleném zdí
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |