Pärnu (řeka)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Galerie)
 
Řádka 18: Řádka 18:
|povodí=[[Atlantský oceán]], [[Baltské moře]], [[Povodí Pärnu]] ''([[Estonsko]] 99,85%, [[Lotyšsko]] 0,15%)''<ref>[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/europe_e.htm Mezinárodní povodí řek v Evropě, Parnu]</ref>
|povodí=[[Atlantský oceán]], [[Baltské moře]], [[Povodí Pärnu]] ''([[Estonsko]] 99,85%, [[Lotyšsko]] 0,15%)''<ref>[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/europe_e.htm Mezinárodní povodí řek v Evropě, Parnu]</ref>
|hčp=
|hčp=
-
}}
+
}}'''Pärnu''' (česky: ''Pernava'', {{vjazyce|et}} plným názvem {{cizojazyčně|et|'''Pärnu jõgi'''}}, tedy "řeka Pärnu" nebo "Pernovská řeka") je po řece [[Võhandu]] druhá nejdelší [[Estonsko|estonská]] [[řeka]]. Protéká kraji [[Pärnumaa]] a [[Järvamaa]]. Do jejího [[povodí]] patří přibližně 16 % estonského území.
-
'''Pärnu''' (česky: ''Pernava'', {{vjazyce|et}} plným názvem {{cizojazyčně|et|'''Pärnu jõgi'''}}, tedy "řeka Pärnu" nebo "Pernovská řeka") je po řece [[Võhandu]] druhá nejdelší [[Estonsko|estonská]] [[řeka]]. Protéká kraji [[Pärnumaa]] a [[Järvamaa]]. Do jejího [[povodí]] patří přibližně 16 % estonského území. Je dlouhá 144&nbsp;km. [[Povodí]] má rozlohu 6920&nbsp;[[Kilometr čtvereční|km²]].
+
Je dlouhá 144&nbsp;km. [[Povodí]] má rozlohu 6920&nbsp;[[Kilometr čtvereční|km²]].
== Průběh toku ==
== Průběh toku ==
Řádka 29: Řádka 29:
== Vodní režim ==
== Vodní režim ==
Zdroj vody je smíšený. Na horním toku převládá [[podzemní voda|podzemní]] a na dolním [[déšť|dešťový]]. Průměrný roční [[průtok (hydrologie)|průtok]] vody ve vzdálenosti 26&nbsp;km od [[ústí]] činí 48,2&nbsp;[[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. Zamrzá ne každý rok, většinou v polovině [[prosinec|prosince]] a rozmrzá na konci [[březen|března]].
Zdroj vody je smíšený. Na horním toku převládá [[podzemní voda|podzemní]] a na dolním [[déšť|dešťový]]. Průměrný roční [[průtok (hydrologie)|průtok]] vody ve vzdálenosti 26&nbsp;km od [[ústí]] činí 48,2&nbsp;[[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. Zamrzá ne každý rok, většinou v polovině [[prosinec|prosince]] a rozmrzá na konci [[březen|března]].
-
 
-
== Využití ==
 
-
Poblíž ústí je možná [[vodní doprava]]. Na řece bylo vybudováno 11 [[přehrada|přehrad]] a [[malá vodní elektrárna|malé vodní elektrárny]]. Poblíž vesnice [[Purdi]] na horním toku odbočuje z Pernavy kanál odvádějící část vody do [[Jägala (řeka)|Jägaly]] pro posílení [[Tallinn]]ského vodovodu.<ref>http://www.loodusajakiri.ee/eesti_loodus/index.php?artikkel=1132</ref>
 
-
 
-
[[Soubor:Pärnu jõgi.jpg|left|thumb|Pernava poblíž [[Tori põrgu]]]]
 
-
 
-
U městečka [[Tori]] na dolním toku řeky se nachází významný [[odkryv]] [[devon (geologie)|devonských]] [[pískovec|pískovců]], zvaný ''Tori põrgu'' („Torské peklo“).
 
== Historie ==
== Historie ==
Řádka 44: Řádka 37:
Významnost řeky se projevila též na vztahu lidí k ní. Ve středověku se Pernava objevuje na mapách též pod jménem ''Embeke'' („Matička“), které svědčí o tom, za jak důležitou pro své živobytí ji obyvatelé jejích břehů považovali.
Významnost řeky se projevila též na vztahu lidí k ní. Ve středověku se Pernava objevuje na mapách též pod jménem ''Embeke'' („Matička“), které svědčí o tom, za jak důležitou pro své živobytí ji obyvatelé jejích břehů považovali.
 +
 +
== Galerie ==
 +
<gallery heights="190" widths="190">
 +
Soubor:Pärnu kesklinn - Aerial photo of Pärnu in Estonia.jpg|
 +
Soubor:Pärnu jõgi Toris.jpg|
 +
Soubor:Laupa mõisa peahoone jõega.jpg|
 +
Soubor:Pärnu jõgi Sindis.jpg|
 +
</gallery>
 +
 +
== Využití ==
 +
Poblíž ústí je možná [[vodní doprava]]. Na řece bylo vybudováno 11 [[přehrada|přehrad]] a [[malá vodní elektrárna|malé vodní elektrárny]]. Poblíž vesnice [[Purdi]] na horním toku odbočuje z Pernavy kanál odvádějící část vody do [[Jägala (řeka)|Jägaly]] pro posílení [[Tallinn]]ského vodovodu.<ref>http://www.loodusajakiri.ee/eesti_loodus/index.php?artikkel=1132</ref>
 +
 +
U městečka [[Tori]] na dolním toku řeky se nachází významný [[odkryv]] [[devon (geologie)|devonských]] [[pískovec|pískovců]], zvaný ''Tori põrgu'' („Torské peklo“).
== Poznámky ==
== Poznámky ==
Řádka 49: Řádka 55:
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
{{commonscat|Pärnu River}}
+
 
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Pärnu+River}}{{Commonscat|Pärnu River}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Řeky v Estonsku]]
[[Kategorie:Řeky v Estonsku]]
[[Kategorie:Pärnumaa]]
[[Kategorie:Pärnumaa]]

Aktuální verze z 13. 5. 2021, 13:16

Pärnu (česky: Pernava, estonsky plným názvem Pärnu jõgi, tedy "řeka Pärnu" nebo "Pernovská řeka") je po řece Võhandu druhá nejdelší estonská řeka. Protéká kraji Pärnumaa a Järvamaa. Do jejího povodí patří přibližně 16 % estonského území.

Je dlouhá 144 km. Povodí má rozlohu 6920 km².

Obsah

Průběh toku

Řeka pramení v Pandiverské vysočině poblíž městečka Roosna-Alliku a teče na jihozápad nejprve Středoestonskou rovinou a pak Pernovskou nížinou k Pernovskému zálivu, do něhož se vlévá na území města Pärnu, obklopena z obou stran přes 2 km dlouhými umělými hrázemi.

Přítoky

Hlavními přítoky Pernavy jsou (v pořadí od pramene k ústí) zprava Reopalu, Lintsi, Mädara, Käru, Vändra a Sauga, zleva Vodja, Esna, Prandi, Aruküla, Navesti, Kurina a Reiu.

Vodní režim

Zdroj vody je smíšený. Na horním toku převládá podzemní a na dolním dešťový. Průměrný roční průtok vody ve vzdálenosti 26 km od ústí činí 48,2 m³/s. Zamrzá ne každý rok, většinou v polovině prosince a rozmrzá na konci března.

Historie

Řeka byla od pravěku význačnou dopravní tepnou, kolem níž od nejstarších dob vznikala lidská sídla. Nálezy kamenných seker a klínů a rozličných kostěných předmětů na mnoha místech podél řeky a v říčním korytě svědčí o lidské přítomnosti již v době kamenné.

Ve vesnici Pulli poblíž Sindi byly pod dvou- až třímetrovými nánosy naplavenin vykopány pozůstatky nejstaršího známého sídla na estonském území, lovecko-rybářská vesnice Kundské kultury,[1] datovaná do poloviny 9. tisíciletí před naším letopočtem.[2] Nálezy obsahují pazourkové a kostěné hroty šípů, nože, pěstní klíny a další užitkové předměty, ale také losí, bobří, medvědí, ptačí a rybí kosti, svědčící o lovecké aktivitě obyvatel.[1]

Významnost řeky se projevila též na vztahu lidí k ní. Ve středověku se Pernava objevuje na mapách též pod jménem Embeke („Matička“), které svědčí o tom, za jak důležitou pro své živobytí ji obyvatelé jejích břehů považovali.

Galerie

Pärnu kesklinn - Aerial photo of Pärnu in Estonia.jpg
Pärnu jõgi Toris.jpg
Laupa mõisa peahoone jõega.jpg
Pärnu jõgi Sindis.jpg

Využití

Poblíž ústí je možná vodní doprava. Na řece bylo vybudováno 11 přehrad a malé vodní elektrárny. Poblíž vesnice Purdi na horním toku odbočuje z Pernavy kanál odvádějící část vody do Jägaly pro posílení Tallinnského vodovodu.[3]

U městečka Tori na dolním toku řeky se nachází významný odkryv devonských pískovců, zvaný Tori põrgu („Torské peklo“).

Poznámky

  1. ↑ 1,0 1,1 LÕUGAS, Vello; SELIRAND, Jüri. Arheoloogiga Eestimaa teedel. Tallinn : Valgus, 1989. ISBN 5-440-00014-3. S. 276-278.  
  2. ↑ http://www.gi.ee/~veski/10916.pdf
  3. ↑ http://www.loodusajakiri.ee/eesti_loodus/index.php?artikkel=1132

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Pärnu (řeka)
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Pärnu (řeka)
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/P%C3%A4rnu_(%C5%99eka)“