Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Atentát
Z Multimediaexpo.cz
(+ 2x VIDEO... Atentát na Roberta Fica a JFK ! Václav Klaus mohl zemřít už 28. září 2012 v Chrastavě..., protože česká ochranka byla tehdy stejně neschopná jako ta slovenská.) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | |||
: ''O československém filmu z roku 1964 pojednává článek'': [[Atentát (film)]]. | : ''O československém filmu z roku 1964 pojednává článek'': [[Atentát (film)]]. | ||
| + | [[Soubor:JFK limousine.png|thumb|240px|Atentát na [[John Fitzgerald Kennedy|JFK]] (listopad 1963)]] | ||
[[Soubor:Photograph of chaos outside the Washington Hilton Hotel after the assassination attempt on President Reagan - NARA - 198514.jpg|thumb|240px|Pokus o atentát na prezidenta Ronalda Reagana]] | [[Soubor:Photograph of chaos outside the Washington Hilton Hotel after the assassination attempt on President Reagan - NARA - 198514.jpg|thumb|240px|Pokus o atentát na prezidenta Ronalda Reagana]] | ||
| - | '''Atentát''' (z [[Latina|lat.]] ''attentare'' – pokoušet se) je [[útok]] na [[život]] významné osoby provedený z [[politika|politických důvodů]]. Často bývá používán [[Anarchismus|anarchistickými]], [[ | + | '''Atentát''' (z [[Latina|lat.]] ''attentare'' – pokoušet se) je [[útok]] na [[život]] významné osoby provedený z [[politika|politických důvodů]]. Často bývá používán [[Anarchismus|anarchistickými]], [[Terorismus|teroristickými]] či jinými [[Extremismus|extremistickými]] skupinami. |
| + | |||
| + | Oslavu atentátu jakožto prostředku k dosažení vytyčených cílů nalezneme však i v teoretických dílech čínského vojevůdce [[Sun-c']] či italského diplomata [[Niccolò Machiavelli]]ho. | ||
| + | |||
| + | == Moderní strategie == | ||
| + | S příchodem střelného prachu se staly možné atentáty na dálku pomocí bomb nebo střelných zbraní. Jednou z prvních reakcí bylo prosté posílení stráží, což se někdy mohlo zdát jako malá armáda sledující každého vůdce. Další možností bylo začít vyklízet rozsáhlé oblasti, kdykoli byl vůdce přítomen, a to až do té míry, že mohly být uzavřeny celé části města. | ||
| + | |||
| + | S nástupem [[20. století]] rychle rostl výskyt a schopnosti atentátníků i opatření na ochranu proti nim. Poprvé byly pro bezpečnější přepravu uvedeny do provozu obrněné automobily nebo limuzíny, jejichž moderní verze byly prakticky nezranitelné proti střelbě z ručních zbraní, menším bombám a minám. Začaly se také používat neprůstřelné vesty, ale protože jejich užitečnost byla omezená, omezovaly pohyb a nechránily hlavu, nosily se zpravidla jen při významných veřejných akcích, pokud vůbec. | ||
| + | |||
| + | Stále více se také omezoval přístup ke známým osobnostem. Potenciální návštěvníci museli projít mnoha různými kontrolami, než jim byl umožněn přístup k dotyčnému úředníkovi, a s tím, jak se zlepšila komunikace a rozšířily informační technologie, se pro potenciálního vraha stalo téměř nemožné dostat se k osobnosti v práci nebo v soukromém životě natolik blízko, aby mohl uskutečnit atentát, zejména díky běžnému používání detektorů kovů a bomb. | ||
| + | |||
| + | Většina novodobých atentátů byla spáchána buď během veřejného vystoupení, nebo během přepravy, a to jak z důvodu slabšího zabezpečení a bezpečnostních nedostatků, jako tomu bylo v případě amerického prezidenta Johna F. Kennedyho a bývalé pákistánské premiérky Bénazír Bhuttové, tak v rámci státního převratu, při němž je bezpečnost buď překonána, nebo zcela odstraněna, jako tomu bylo v případě konžského premiéra [[Patrice Lumumba|Patrice Lumumby]]. | ||
| + | Metody používané k ochraně slavných osobností někdy vyvolávaly negativní reakce veřejnosti, která s nelibostí nesla odloučení od svých úředníků nebo významných osobností. Jedním z příkladů může být cestování v autě chráněném bublinou z průhledného [[Neprůstřelné sklo|neprůstřelného skla]], jako je například [[papamobil]] podobný [[MRAP]] papeže [[Jan Pavel II.|Jana Pavla II.]] postavený po [[Atentát na Jana Pavla II.|atentátu na něj spáchaném]]. Politikům se často nelíbí nutnost odloučení a někdy posílají své bodyguardy od sebe z osobních důvodů nebo kvůli publicitě. Americký prezident William McKinley († 14. září 1901) tak učinil na veřejné recepci, na níž byl zavražděn. | ||
| + | |||
| + | Jiné potenciální cíle odcházejí do ústraní a jen zřídkakdy se ozývají nebo ukazují na veřejnosti, jako například spisovatel [[Salman Rushdie]]. Související formou ochrany je používání dvojníků, osob s podobnou postavou, jako mají ti, za které se mají vydávat. Tyto osoby jsou pak nalíčeny a v některých případech podstoupí plastickou operaci, aby vypadaly jako cíl, přičemž dvojník pak v rizikových situacích zastoupí danou osobu.<br />Podle Joe R. Reedera, náměstka ministra armády v letech 1993–1997, používal dvojníky [[Fidel Castro]]. Ochranní agenti americké tajné služby jsou školeni v psychologii atentátníků. | ||
== Související články == | == Související články == | ||
| Řádka 13: | Řádka 27: | ||
| '''Ex šéf protiteroristického komanda: Atentát na [[Robert Fico|Fica]]''' | | '''Ex šéf protiteroristického komanda: Atentát na [[Robert Fico|Fica]]''' | ||
|} | |} | ||
| - | {| border="4" width="442" align=" | + | {| border="4" width="442" align="center" |
| {{#widget:YouTube|id=0yu9xW3EpOA}} | | {{#widget:YouTube|id=0yu9xW3EpOA}} | ||
|- align="center" | |- align="center" | ||
| Řádka 23: | Řádka 37: | ||
{{Článek z Wikipedie}} | {{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Atentáty]] | [[Kategorie:Atentáty]] | ||
| + | [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]] | ||
Verze z 21. 5. 2024, 20:43
- O československém filmu z roku 1964 pojednává článek: Atentát (film).
Atentát (z lat. attentare – pokoušet se) je útok na život významné osoby provedený z politických důvodů. Často bývá používán anarchistickými, teroristickými či jinými extremistickými skupinami.
Oslavu atentátu jakožto prostředku k dosažení vytyčených cílů nalezneme však i v teoretických dílech čínského vojevůdce Sun-c' či italského diplomata Niccolò Machiavelliho.
Obsah |
Moderní strategie
S příchodem střelného prachu se staly možné atentáty na dálku pomocí bomb nebo střelných zbraní. Jednou z prvních reakcí bylo prosté posílení stráží, což se někdy mohlo zdát jako malá armáda sledující každého vůdce. Další možností bylo začít vyklízet rozsáhlé oblasti, kdykoli byl vůdce přítomen, a to až do té míry, že mohly být uzavřeny celé části města.
S nástupem 20. století rychle rostl výskyt a schopnosti atentátníků i opatření na ochranu proti nim. Poprvé byly pro bezpečnější přepravu uvedeny do provozu obrněné automobily nebo limuzíny, jejichž moderní verze byly prakticky nezranitelné proti střelbě z ručních zbraní, menším bombám a minám. Začaly se také používat neprůstřelné vesty, ale protože jejich užitečnost byla omezená, omezovaly pohyb a nechránily hlavu, nosily se zpravidla jen při významných veřejných akcích, pokud vůbec.
Stále více se také omezoval přístup ke známým osobnostem. Potenciální návštěvníci museli projít mnoha různými kontrolami, než jim byl umožněn přístup k dotyčnému úředníkovi, a s tím, jak se zlepšila komunikace a rozšířily informační technologie, se pro potenciálního vraha stalo téměř nemožné dostat se k osobnosti v práci nebo v soukromém životě natolik blízko, aby mohl uskutečnit atentát, zejména díky běžnému používání detektorů kovů a bomb.
Většina novodobých atentátů byla spáchána buď během veřejného vystoupení, nebo během přepravy, a to jak z důvodu slabšího zabezpečení a bezpečnostních nedostatků, jako tomu bylo v případě amerického prezidenta Johna F. Kennedyho a bývalé pákistánské premiérky Bénazír Bhuttové, tak v rámci státního převratu, při němž je bezpečnost buď překonána, nebo zcela odstraněna, jako tomu bylo v případě konžského premiéra Patrice Lumumby. Metody používané k ochraně slavných osobností někdy vyvolávaly negativní reakce veřejnosti, která s nelibostí nesla odloučení od svých úředníků nebo významných osobností. Jedním z příkladů může být cestování v autě chráněném bublinou z průhledného neprůstřelného skla, jako je například papamobil podobný MRAP papeže Jana Pavla II. postavený po atentátu na něj spáchaném. Politikům se často nelíbí nutnost odloučení a někdy posílají své bodyguardy od sebe z osobních důvodů nebo kvůli publicitě. Americký prezident William McKinley († 14. září 1901) tak učinil na veřejné recepci, na níž byl zavražděn.
Jiné potenciální cíle odcházejí do ústraní a jen zřídkakdy se ozývají nebo ukazují na veřejnosti, jako například spisovatel Salman Rushdie. Související formou ochrany je používání dvojníků, osob s podobnou postavou, jako mají ti, za které se mají vydávat. Tyto osoby jsou pak nalíčeny a v některých případech podstoupí plastickou operaci, aby vypadaly jako cíl, přičemž dvojník pak v rizikových situacích zastoupí danou osobu.
Podle Joe R. Reedera, náměstka ministra armády v letech 1993–1997, používal dvojníky Fidel Castro. Ochranní agenti americké tajné služby jsou školeni v psychologii atentátníků.
Související články
YouTube
| Ex šéf protiteroristického komanda: Atentát na Fica |
| JFK (1991) – assassination scene |
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |