Litomyšl (zámek)

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 19. 8. 2021, 10:23

Arkádový renesanční zámek italského typu

Zámek – pozice v Litomyšli

Zámek v Litomyšli jeden z největších renesančních zámků v České republice.

Historie

Počátky zámeckého areálu sahají až do středověku, avšak současné podoby nabyl až v průběhu 16. století. Na místě původního hradu nechal nejvyšší kancléř Království českého, Vratislav z Pernštejna (1530–1582), postavit své reprezentativní sídlo. Kompletní rozsáhlou přestavbu navrhl Giovanni Battista Aostalli (1510–1575) v letech 1568–1581. Bohatou sgrafitovou výzdobu, jak psaničkovou (asi 8000 psaníček na plášti zámku) tak figurální (náměty starozákonní, antické, bitevní scény na severní stěně II. nádvoří) provedl Šimon Vlach. Pernštejnové vybudovali na zámku i kapli, zasvěcenou sv. Monice. Po Pernštejnech získali zámek Trauttmansdorfové, kteří zde sídlili do roku 1753. Po nich se na zámku usadil rod Valdštejnů-Vartemberků. Ti nechali upravit interiéry v klasicistním stylu svým dvorním malířem Dominikem Dvořákem. Sgrafitová výzdoba zámku byla zamalována, obnovena byla až ve 20. století. Zámek se v roce 1855 dostal do aukce, ve které ho koupili Thurn - Taxisové. Ti na zámku již nesídlili. Přesto zůstal zámek v jejich držení až do konce druhé světové války, kdy byl na základě Benešových dekretů rodu zabaven. Stal se svozovým depozitářem pro mobiliáře zámků, které neměly být otevřeny veřejnosti, později zde vzniklo muzeum české hudby.

Zámecké divadlo

Zámecké divadlo nechal postavit v letech 1796–1797 Jiří Josef hrabě Valdštejn-Vartemberk. Hlediště vymaloval opět Dominik Dvořák, bohatý soubor kulis dodal vídeňský dvorní divadelní malíř Josef Platzer (1751–1806). Členové hraběcí rodiny a její přátelé hráli v divadle pro sebe i pro publikum z města především tehdy populární konverzační komedie; bohatý divadelní život trval až do začátku čtyřicátých let 19. století. Divadlo, zachované včetně jednoduché jevištní mašinérie k výměně dekorací, je jedním z mála takto dochovaných historických divadel v Evropě.

Zámecká zahrada

Vratislav z Pernštejna nechal západně od zámku zřídit pravidelnou zahradu s nedochovanou mramorovou kašnou. Na sever a východ od zámku se nacházelo opevnění, později proměněné v sady a užitkovou zahradu.

Na konci 18. století byla tato zahrada upravena do podoby anglického parku, který dnes tvoří důležitou součást celého areálu.

Památka UNESCO

• V roce 1962 byl prohlášen národní kulturní památkou.
• Od roku 1999 je zámek zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Zajímavosti z historie

Vilém Kostka z Postupic, kdysi husitský hejtman a později přívrženec císaře Zikmunda, dostal roku 1432 od panovníka Litomyšl včetně bývalého biskupského jmění (roku 1436 do dědičné zástavní dražby). Páni z rodu Postupic tu vládli více než sto let. Jejím sídlem se stal biskupský palác. Kostkové se snažili skupovat okolní vsi, aby vytvořily celistvé panství, které v jejich držení vzkvétalo. Po stavovském odboji proti Ferdinandu I. (1547) a následných konfiskacích museli panství opustit. To pak přešlo do zástavní dražby Pernštejnů. Když se Vratislav II. z Pernštejna po Litomyšli po roce 1567, kdy Pernštejnové v důsledku finančního krachu přišli o téměř všechen majetek, rozhlédl, zjistil, že nemá kde bydlet. Starý palác, postižený dvěma požáry, k obývání nebyl a tak se rozhodl pro novou stavbu. Části starého paláce použil ve východním a spojovacím křídle. Novostavba západního křídla proběhla v letech 1568–1577, pokračovala přestavbou starého paláce (do roku 1581) a teprve potom byla severní stěna velkého nádvoří vyzdobena sgrafity.

Stavbu započal Giovanni Battista Aostalli de Sala a pokračoval v ní Ulrico Aostalli de Sala. Zúčastnili se významní umělci a řemeslníci té doby. Půdorys zámku, téměř pravidelný čtverec, je výjimečný. Zámek je dvoupatrový, zčásti podsklepený. Pánská a reprezentační část se nacházela v západním křídle, ženská část pak byla umístěna do východního křídla. Druhé nádvoří ze tří stran ve všech patrech obklopují arkády, obytné místnosti leží za arkádami v bočních křídlech, v jihovýchodním rohu prvního patra je bohatě zdobený portál vedoucí do zámecké kaple. Severní průčelí 2. nádvoří nemá arkády, ale plnou stěnu členěnou sdruženými okny a v patrech bohatě vyzdobenou sgrafity. Nahoře ji do roku 1635 zakončovala sgrafitem zdobená lunetová římsa. Za spojovacím křídlem se nachází malé třetí nádvoří.

V interiéru se nacházela čtyři schodiště. To hlavní, s velmi nízkými schody, složilo panstvu, druhé, mnohem užší, prochází východním křídlem v blízkosti kaple. Další dvě vřetenovitá schodiště byla obslužná. Uvnitř nárožní věže se dochovalo třetí. Čtvrté, zrušené, vedlo z tzv. strážnice při 3. nádvoří do obytného podkroví. Celý obvod zámku lemují štíty, které patří k nejdokonalejší ukázce vyspělé české renesance. Stavba je o to cennější, že se jí nijak významně nedotkly úpravy provedené Trauttmannsdorfy, kteří panství v roce 1646 získali. Kromě jiného nechali vyzdobit tzv. Bitevní sál obrazy velkých bitev Evžena Savojského, jejichž autorem byl vídeňský dvorní malíř Martin Muckenbrunner. Hlavní stavební změny proběhly až na konci 18. a na počátku 19. století, kdy zámek vlastnili Valdštejnové-Vartemberkové. Po dvou velkých požárech byla nově upravena nejvyšší patra. Za Valdštejnů-Vertemberků zámek v létě ožíval, panstvo chtělo žít během letních pobytů stejně kulturně jako v zimě ve Vídni. Na konci 18. století nechal Jiří Josef Valdštejn upravit většinu sálů do dnešní podoby: stěny většiny reprezentačních pokojů pokryl Dominik Dvořák bohatými klasicistními malbami; velkorysé úpravy zakončilo zřízení zámeckého divadla v přízemí. Ze stejné doby pochází i dispozice zámecké zahrady a zřízení anglického parku se zahradními stavbami, rybníčkem a vodopádem.

Nákladné úpravy a veselý život vedly k zadlužení panství, které roku 1855 koupil bavorský kníže Maxmilián Karel Thurn-Taxis, ale ani on, ani jeho potomci na zámku nepobývali, přestože jim patřil až do roku 1945.

V roce 1949 byl zámek jako jeden z prvních zpřístupněn veřejnosti v rámci prvního ročníku operního festivalu Smetanova Litomyšl, pro který vznikl v anglickém parku dnes postupně odstraňovaný amfiteátr; velký podíl na tom měl litomyšlský rodák Zdeněk Nejedlý. "Klasickou" zámeckou instalaci v sálech zámku v závěru socialismu vystřídala 1. část expozice ideologicky zaměřeného Muzea české hudby, uzavřeného hned po roce 1989, jež bylo (stejně jako muzeum zmíněného Zdeňka Nejedlého) ukázkovým příkladem režimní propagandy.

V sedmdesátých a osmdesátých letech se restaurovala sgrafita na fasádách, od konce 18. století zakrytá novou omítkou a odkrývaná po částech od třicátých let. Při restaurování byla na dvou stranách zámku obnovena i lunetová římsa, zničená už při požáru v roce 1635. Sgrafita restaurovala skupina režimu nepříliš pohodlných umělců – Olbram Zoubek, Stanislav Podhrázský, Václav Boštík a Zdeněk Palcr.

Dnes jsou zámecké prostory z velké části přístupné, dva prohlídkové okruhy nabízejí návštěvníkům pohled na reprezentační místnosti Valdštejnů a Trauttmansdorffů a na hostinské pokoje. Expozice zámeckých interiérů doplňuje výstava historických klavírů ze sbírek Muzea české hudby NM v Praze, část sbírek Městské obrazárny (budované už od dvacátých let) a sklepní galerie se sochami Olbrama Zoubka. V objektu zámku se nachází rovněž konferenční sál.

Akce na zámku

Festivaly

• červen a červenec – Smetanova Litomyšl, národní hudební festival na arkádovém zámeckém nádvoří
• srpen – Litomyšlské dny barokní tradice, např. v roce 2017 se na nádvoří odehrála rekonstrukce původní barokní hry

Výstavy

Začátek a konec návštěvnické sezóny tradičně doprovázejí květinové výstavy v zámeckých interiérech i exteriérech.

• březen 2014 – Kamélie, zimní královna květin
• duben 2015 – Květina, symbol i inspirace
• březen 2016 – Květina, ozdoba plesů a slavností
• duben 2017 – V objetí jarní renesance
• září 2017 – Květiny na zámku v Litomyšli, období sklizně a lovů
• březen 2018 – Renesance v Litomyšli
• červen až srpen 2018 – Krása (v) kostýmu
• září 2018 – Svatební a společenské šaty na zámku v Litomyšli

Na zámeckém návrší se v nepravidelných termínech koná svatební veletrh.

Speciální prohlídky

• duben až červen – Prohlídky s paní Kajetánou, dopolední prohlídky pro děti s průvodci v kostýmech, nutná rezervace
• červenec a srpen – Letní pozastavení, půlhodinové prohlídky vhodné pro rodiny s dětmi
• srpen – Hradozámecká noc, nutná rezervace
• říjen – sváteční kastelánské prohlídky včetně běžně nepřístupných prostor, nutná rezervace

Galerie

YouTube

Externí odkazy

• Oficiální stránky zámku
• CZeCOT.com – Prezentace zámku

České památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Historické centrum Českého Krumlova • historické centrum Prahy a zámecký park Průhonice • historické centrum Telče • kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře • historické centrum Kutné Hory s kostelem svaté Barbory a chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci • Lednicko-valtický areál • Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži • Holašovice • zámek Litomyšl • sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci • Vila Tugendhat • židovská čtvrť, hřbitov a bazilika svatého Prokopa v Třebíči