Němá barikáda

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 17. 7. 2013, 22:17

Němá barikáda je povídkový soubor spisovatele Jana Drdy z roku 1946.

Jedná se o první prozaické ztvárnění událostí 2. světové války (včetně heydrichiády, Pražského květnového povstání a osvobození) v české literatuře. Patří k Drdovým nejpopulárnějším dílům.

Soubor je uvozen citátem z Halasovy básně Zpěv úzkosti.

Povídkový soubor byl použit jako předloha ke stejnojmennému filmu režiséra Otakara Vávry, jenž měl premiéru v roce 1949. Děj ústřední povídky Pancéřová pěst a filmu Němá barikáda se z části odehrává na Trojském mostě vedoucím z pražských Holešovic do Troje, tedy na místě kde ona barikáda byla fakticky postavena a který byl na počest obránců mostu po válce pojmenován jako most Barikádníků.

Obsah

1 Povídky

Povídky

Třetí fronta
Včelař
Vyšší princip
Hlídač dynamitu
Vesnická historie
Nenávist
Padlý beze jména
Pancéřová pěst
Zákeřník
Až vstanou mrtví
Němá barikáda

Třetí fronta

Hlavní postavou této povídky je Sláva Mach, který kvůli zranění musel opustit frontu. Jakožto hrdinný voják se s pomocí tajné spojky hodlá dostat do zahraničí vlakem a připojit se k nové frontě. Cestou na nádraží je ovšem jejich tramvaj zastavena proudem Pražského povstání. Sláva konečně nachází svoji třetí frontu.

Ukázka:

Smrt fašismu! Křičí ještě pořád sami příjímajíce smrt z fašistických rukou. A Sláva Mach, stoje v prvních řadách těch co mají padnout, stoje bezbranný proti kulkám, vzlyká pocitem nesmírného štěstí. Ne mezi horami, ne přes půl Evropy, ale tu, na této čáře, kterou rýsují první mrtví, je jeho třetí fronta! Srdecem každého z nich, živými jako mrtvými, tudy se fašisté již nikdy nedostanou vpřed. NAŠIMI SRDCI NEPROJDOU!

Včelař

Hlavní hrdina ukrýval v úlech rádio. Příslušníci Gestapa ale vysílačku na udání našli a smrtelně zranili včelaře. Když umírá, chrání v sevřené ruce včelí královnu – jako symbol budoucnosti a naděje, kterou nacisti nikdy nezničí.

Vyšší princip

„Vyšší princip“ je přezdívka středoškolského profesora latiny a řečtiny, třídního učitele septimy.

Příběh se odehrává během 2. světové války, krátce po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Tři maturanti gymnázia (František Havelka, Karel Moučka a Vlastimil Ryšánek) byli spolužákem udáni Gestapu a pro údajné schvalování atentátu zastřeleni (nakreslili mu na fotografii fousy). Profesor latiny při hovoru s třídou trvá na vyšším principu – „vražda na tyranu není zločinem“.

Na motivy Drdovy povídky natočil v roce 1960 režisér Jiří Krejčík stejnojmenný film.

Hlídač dynamitu

Hlavním hrdinou povídky je starý havíř František Milec, hlídač důlního dynamitového skladiště, jenž spolu s pěti svými kolegy (Martínek, Jarda Jehně, Karas z Lažce, Petr Havránek z Doubí a Karnet) vyhodí do povětří během krátké doby za nacistické okupace 4 německé vojenské vlaky.

Pancéřová pěst

Hlavním hrdinou povídky je 17letý Pepík Hošek (syn zámečníka), jenž během Pražského květnového povstání zneškodní pomocí pancéřové pěsti německý tank.

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii