Věžnice (okres Havlíčkův Brod)
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „1356“ textem „1356“) |
m (1 revizi) |
Verze z 21. 6. 2013, 15:31
Věžnice je obec v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina.
Obsah |
Geografie
Obec se nachází asi 4 km severozápadně od Polné v údolí řeky Šlapanky v území od samoty u rybníka Kukle až ke kamennému mostu v blízkosti mlýn Lutrián. Obcí prochází silnice III. třídy. V katastru obce leží ještě jeden rybník, Bor.
Historie
Vesnice vznikla spojením tří původních osad Horní, Prostřední a Dolní Věžnice, z tohoto důvodu se dodnes někdy používá i názvu Trojí Věžnice.[1] Horní a Dolní Věžnice byly založeny jako strážní osady na obchodní stezce z Brna do Prahy přibližně v I. polovině 13. století. Zdejší strážní věže, podle kterých také obec dostala název „Věžnice“,[2] měly údajně sloužit jako světelné majáky pomáhající putujícím kupcům. Pozitivní vliv na osidlování měla okolní těžba stříbrné rudy, což potvrzuje místní název části obce nazvané „Na Šachtě“. Zmínka o Horní Věžnici pochází z kupní smlouvy Čeňka z Lípy z roku 1356.[3] Od roku 1356 patřila obec k polenskému panství pod názvem Wezenicz.[1] V Horní a Prostřední Věžnici žilo převážně české obyvatelstvo, Dolní Věžnici osídlili němečtí kolonisté z Bavorska.[1] Nejstarší písemná zmínka o Prostřední Věžnici se objevuje v kupní smlouvě Hertvíka Žejdlice z roku 1597.[1] V 70. letech 18. století postavili v Dolní Věžnici německou školu, kam ovšem docházeli i české děti. Českou školu vybudovali roku 1884 v Horní Věžnici. Na přelomu 19. a 20. století zde fungovaly tři mlýny, pila a výrobna šindele. Obyvatelstvo patřilo převážně k německé národnosti, a proto se často používaly názvy Wieznitz, Veschnitz či počeštěný Wěžnitz.[1] Od roku 1925 se píše obecní kronika, kdy také došlo ke sloučení tří Věžnic a zavedení jednotného názvu Věžnice, stalo se tak na žádost obecního úřadu Horní Věžnice a spolku na podporu české menšiny v německých oblastech - Národní jednoty pošumavské.[1] Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo odsunuto.
Ekonomika
Pole okolo obce obhospodařuje 7 soukromých rolníků, sídlo zde má stavební firma, společnost zabývající se nákladní autodopravou, uhelné sklady, nakladatelství s vydavatelstvím, finanční poradce. Z řemeslníků tu pracuje truhlář, autoopravář. Svou živnost tu provozuje i lidové léčitelka.
Turistika
Z Přibyslavi do Věžnice vede zelená turistická stezka dlouhá 8 km, která dále pokračuje kolem rybníka Kukle do Polné. Další cyklotrasa Rušinov – Polná protíná Šlapanov i Věžnici.
Obyvatelstvo a občanská vybavenost
V místě se poskytuje služby knihovna, pošta, hostinec, dvě prodejny se smíšeným zbožím a prodejna textilu. Škola zde byla obnovena v roce 1991.[1] K zábavě slouží fotbalové hřiště a kulturní dům. Sbor dobrovolných hasičů místní založili v roce 1895, v Horní Věžnici roku 1910.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 566 | 559 | 551 | 599 | 596 | 595 | 599 | 414 | 413 | 403 | 421 | 421 | 402 |
Pamětihodnosti
- Kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů a blahoslaveného Adolpha Kolpinga – postavena svépomocí místních v roce 1999[1]
- Kamenný kříž - pochází z 15. století, je nejmohutnější na Polensku,[1] stojí na konci vsi ve směru na Šlapanov, mluví se o něm v několika místních pověstech, je zdobený neznámými symboly.
- Klábenešova kaplička - stojí v blízkosti kamenného kříže
- Socha sv. Jana Nepomuckého - z roku 1767
- Barokní sloup se čtyřmi obrazy světců
- Kamenný most - stojí severozápadním směrem asi 1 km od obce, klene se přes Zlatý potok, pochází asi ze 14 až 15. století[1]
- mlýn zvaný „Lutrián“
Kultura
Obecní úřad již několik let vydává „Věžnický občasník“ a od roku 1993 informuje občany pomocí kabelové televize. V roce 1999 zdejší nakladatelství vydalo čtyři emise barevných pohlednic a brožurku o historii obce a stavbě kaple „Věžnice“, kterou vytvořili Ing. Josef Málek a Josef Fuit.
Významné osobnosti
Ve Věžnici se narodil Jan Štohanzl (1925 - 1995), lidový řezbář, autor pozoruhodných plastik, sošek a betlémů.
Reference
|
- Hynek Jurman:Smírčí kameny na Vysočině, ISBN 80-239-7029-1.
Města, městyse a obce Mikroregionu Polensko |
---|
Arnolec • Brzkov • Dobronín • Dobroutov • Jamné • Jersín • Kamenná • Měšín • Nadějov • Nížkov • Poděšín • Polná • Rybné • |
Chybná citace Nalezena značka
<ref>
bez příslušné značky <references/>
.