Wheatstoneův můstek

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 14. 8. 2022, 14:50

Wheatstoneův můstek.

Wheatstoneův můstek je obvod používaný pro měření odporu a malých změn odporu. Můstek vynalezl roku 1833 britský vědec a matematik Samuel Hunter Christie (1784-1865), ale zdokonalil jej a popularizoval až roku 1843 britský fyzik a vynálezce Sir Charles Wheatstone (1802–1875).

Zakreslení

Můstek se obvykle zakresluje způsobem zobrazeným v obrázku. Skládá se ze dvou větví (větev \(R_{1}</math>, \(R_{2}</math> a větev \(R_{3}</math>, \(R_{x}</math>) připojených na stejnosměrný napájecí zdroj. Větve se chovají jako děliče napětí. Zjednodušenou úvahou (pro případ odpojeného měřidla V_G) snadno dojdeme k závěru, že pokud je napětí mezi body D a B nulové (vyvážený můstek), musí platit:

\(\frac{R_{1}}{R_{2}} = \frac{R_{3}}{R_{x}}</math>, z čehož pak pro neznámý odpor \(R_{x} = \frac{R_{3} R_{2}}{R_{1}}</math>

Wheatstoneův můstek se používá i pro výchylková měření, kdy odpor \(R_{x}</math> může být realizován například odporovým teploměrem, nebo odporovým tenzometrem. Výstupní napětí můstku (mezi body D a B) je pak nelineární funkcí velikosti odporu \(R_{x}</math>.

Reference

Související články

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 4: / Řádka 4: @@
 == Zakreslení ==
-Můstek se obvykle zakresluje způsobem zobrazeným v obrázku. Skládá se ze dvou větví (větev <math>R_{1}</math>, <math>R_{2}</math> a větev <math>R_{3}</math>, <math>R_{x}</math>) připojených na stejnosměrný napájecí zdroj. Větve se chovají jako [[dělič napětí|děliče napětí]]. Zjednodušenou úvahou (pro případ odpojeného měřidla V<sub>G</sub>) snadno dojdeme k závěru, že pokud je [[Elektrické napětí|napětí]] mezi body D a B nulové (vyvážený můstek), musí platit:
+Můstek se obvykle zakresluje způsobem zobrazeným v obrázku. Skládá se ze dvou větví (větev <big>\(R_{1}</math>, <big>\(R_{2}</math> a větev <big>\(R_{3}</math>, <big>\(R_{x}</math>) připojených na stejnosměrný napájecí zdroj. Větve se chovají jako [[dělič napětí|děliče napětí]]. Zjednodušenou úvahou (pro případ odpojeného měřidla V<sub>G</sub>) snadno dojdeme k závěru, že pokud je [[Elektrické napětí|napětí]] mezi body D a B nulové (vyvážený můstek), musí platit:
-<math>\frac{R_{1}}{R_{2}} =  \frac{R_{3}}{R_{x}}</math>, z čehož pak pro neznámý odpor <math>R_{x} = \frac{R_{3} R_{2}}{R_{1}}</math>
+<big>\(\frac{R_{1}}{R_{2}} =  \frac{R_{3}}{R_{x}}</math>, z čehož pak pro neznámý odpor <big>\(R_{x} = \frac{R_{3} R_{2}}{R_{1}}</math>
-Wheatstoneův můstek se používá i pro výchylková měření, kdy odpor <math>R_{x}</math> může být realizován například odporovým teploměrem, nebo odporovým [[tenzometr]]em. Výstupní napětí můstku (mezi body ''D'' a ''B'') je pak nelineární funkcí velikosti odporu <math>R_{x}</math>.
+Wheatstoneův můstek se používá i pro výchylková měření, kdy odpor <big>\(R_{x}</math> může být realizován například odporovým teploměrem, nebo odporovým [[tenzometr]]em. Výstupní napětí můstku (mezi body ''D'' a ''B'') je pak nelineární funkcí velikosti odporu <big>\(R_{x}</math>.
 == Reference ==