Česká Dlouhá

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 24. 6. 2016, 11:01

Česká Dlouhá (německy Böhmisch Wiesen)^[1] je vesnice ležící na obou březích řeky Svitavy, v těsném sousedství s Moravskou Dlouhou a Březovou nad Svitavou. Katastrální území České Dlouhé má rozlohu 168,34 hektarů, v současnosti tvoří součást (k. ú. a ZSJ) města Březová nad Svitavou a rozkládá se na české straně historické česko-moravské zemské hranice. Nachází se zde zastávka na železniční trati Brno - Česká Třebová.

Obsah

1 Historie obce
- 1.1 Historie papírny^[2]
2 Naučná stezka
3 Souřadnice
4 Reference
5 Externí odkazy

Historie obce

Česká Dlouhá je pod názvem Langendorf (česky Dlouhá Ves) zmíněna společně s obcí Hinterwasser (Zářečí) v roce 1437 v dokumentu patřící k Banínskému Svatému Tělu. Původně se jednalo o obec německých kolonistů, patřící ke hřebečské jazykové oblasti. Vesnice leží na severovýchodním okraji bývalého Svojanovského panství. Podle přídělu z roku 1579, byl vesnici přidělen podíl půdy. V České Dlouhé bylo na řece Svitavě provozováno několik mlýnů a patřilo k ní několik obdělávaných polí. Z důvodů využívání vodní energie statkáři ze sousedních moravských obcí Březové nad Svitavou a Muzlova zde probíhaly velké spory mezí Svojanovským panstvím a Olomouckým Biskupstvím. Spory začaly rozhodčím nálezem v roce 1501, které rovněž řešily otázku využití vodní energie. Česká Dlouhá byla v roce 1930 obcí v politickém okrese Polička a žilo v ní 284 obyvatel, z toho 216 německých.

Historie papírny^[2]

Papírna na řece Svitavě v České Dlouhé je poprvé doložena nálezem papíru s datem 7.května 1663 v Moravském zemském archívu v Brně. Prvním (známým) papírníkem byl Tobiáš Fetschker.Následující zprávu o činnosti papírny podává Bohuslav Balbín v roce 1679. V roce 1746 zasílá Krajský úřad v Chrudimi, zprávu o následující výrobě : 125 rysů velkého kancelářského papíru, 334 rysů obyčejného kancelářského papíru, 130 rysů konceptního papíru, 150 rysů hrubého papíru a 74 balíků papíru.Do roku 1851 budovu papírny měl v držení Karel Steigler "ale pravděpodobně poslední tři roky již papír nevyráběl"^[3]."Kolem roku 1885 byla budova přeměněna v obilní mlýn". Roku 1924 poslednímu majiteli p.Zábrodskému vyhořel.

Naučná stezka

Naučná stezka Údolím řeky Svitavy, začínající v blízkosti železniční stanice Dlouhá. Třináct zastávek nás zavede k rozhledně Járy Cimrmana nad městem Březová nad Svitavou dále k jeskyním Čertovy díry, lomu nad Brněncem s výhledem na obec a vrátíme se nazpět do Březové nad Svitavou.

Souřadnice

Souřadnice: 49°39′24″ s. š., 16°30′28″ v. d.

Reference

↑ http://www.zwittau.de/orte/wiesen/wiesen.htm Der Gemeinde Böhmisch Wiesen (Česká Dlouhá)
↑ Miroslava Kučery, Historie papíren na řekách okresu Svitavy (sborník Pomezí Čech a Moravy, svazek 4)
↑ Miroslava Kučery, Historie papíren na řekách okresu Svitavy (sborník Pomezí Čech a Moravy, svazek 4),str.63

Externí odkazy

Der Gemeinde Böhmisch Wiesen (Česka Dlouhá) zdroj Zwittau.de

Katastrální území: Březová nad Svitavou | Česká Dlouhá | Moravská Dlouhá | Muzlov | Zářečí nad Svitavou

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] ttp://www.zwittau.de/orte/wiesen/wiesen.htm Der Gemeinde Böhmisch Wiesen (Česká Dlouhá)

[1] Miroslava Kučery, Historie papíren na řekách okresu Svitavy (sborník Pomezí Čech a Moravy, svazek 4)

[2] Miroslava Kučery, Historie papíren na řekách okresu Svitavy (sborník Pomezí Čech a Moravy, svazek 4),str.63

[1]

[2]

[3]

@@ Řádka 22: / Řádka 22: @@
 == Historie obce ==
-Česká Dlouhá je pod názvem Langendorf (česky Dlouhá Ves) zmíněna společně s obcí Hinterwasser (Zářečí) v roce 1437 v dokumentu patřící k [[Banín|Banínskému]] Svatému Tělu. Původně se jednalo o obec německých kolonistů, patřící ke [[Hřebečsko|hřebečské]] jazykové oblasti. Vesnice leží na severovýchodním okraji bývalého [[Svojanov|Svojanovského]] panství. Podle přídělu z roku [[1579]], byl vesnici přidělen podíl půdy. V České Dlouhé bylo na řece Svitavě provozováno několik mlýnů a patřilo k ní několik obdělávaných polí. Z důvodů využívání vodní energie statkáři ze sousedních moravských obcí Březové nad Svitavou a Muzlova zde probíhaly velké spory mezí Svojanovským panstvím a [[Olomoucké biskupství|Olomouckým Biskupstvím]]. Spory začaly rozhodčím nálezem v roce 1501, které rovněž řešily otázku využití vodní energie. Česká Dlouhá byla v roce [[1930]] obcí v politickém okrese Polička a žilo v ní 284 obyvatel, z toho 216 německých.
+Česká Dlouhá je pod názvem Langendorf (česky Dlouhá Ves) zmíněna společně s obcí Hinterwasser (Zářečí) v roce 1437 v dokumentu patřící k [[Banín|Banínskému]] Svatému Tělu. Původně se jednalo o obec německých kolonistů, patřící ke [[Hřebečsko|hřebečské]] jazykové oblasti. Vesnice leží na severovýchodním okraji bývalého [[Svojanov|Svojanovského]] panství. Podle přídělu z roku 1579, byl vesnici přidělen podíl půdy. V České Dlouhé bylo na řece Svitavě provozováno několik mlýnů a patřilo k ní několik obdělávaných polí. Z důvodů využívání vodní energie statkáři ze sousedních moravských obcí Březové nad Svitavou a Muzlova zde probíhaly velké spory mezí Svojanovským panstvím a [[Olomoucké biskupství|Olomouckým Biskupstvím]]. Spory začaly rozhodčím nálezem v roce 1501, které rovněž řešily otázku využití vodní energie. Česká Dlouhá byla v roce [[1930]] obcí v politickém okrese Polička a žilo v ní 284 obyvatel, z toho 216 německých.
 === Historie papírny<ref>Miroslava Kučery, Historie papíren na řekách okresu Svitavy (sborník Pomezí Čech a Moravy, svazek 4)</ref> ===