Šlikové
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Verze z 17. 5. 2013, 06:43
Šlikové (též Schlickové) jsou český a říšskoněmecký původně patricijský rod, který povýšil až do hraběcího stavu.
Obsah |
Historie
Vzešli z Chebska, dlouhou dobu ničím nevyčnívali. Kašpar (před 1400-1449) byl skutečným zakladatelem věhlasu a bohatství rodu. Na Boloňské univerzitě získal titul doktora práv, poté se vrátil do vlasti a sloužil králi Zikmunda Lucemburského, kterého doprovázel na cestách do Kostnice či Basileje. Stal se jeho sekretářem, v roce 1422 jej Zikmund povýšil do panského stavu. V roce 1427 se stal pronotářem, poté vicekancléřem a v roce 1433 říšským kancléřem. Byl jmenován palatinem a povýšil do říšského hraběcího stavu. Dědičně získal panství Bassano Vicentino v severní Itálii, Sokolov, Holíč na západním Slovensku, dále také statky na Chebsku a Loketsku. Loketští a Karlovarští měšťané bojovali proti tomuto postavení, k nim se připojily i zájmy saského kurfiřta a pánů z Plavna. S oběma stavy vedli Šlikové domácí válku. Je pravděpodobné, že Kašpar některá privilegia zfalšoval, nejvíce jsou zpochybňovány tituly z Pasounu i Holejče (Holíče), které obdržel těsně před Zikmundovou smrtí. V roce 1516 se objevila na šlikovských statcích bohatá ložiska stříbrné rudy. Štěpán Šlik založil město Jáchymov, kde začal razit tolary (27,20 gramů čistého stříbra), díky nimž rodina vešla ve známost po celé Evropě. Avšak v roce 1528 jim Ferdinand I. odejmul právo ražby. Ztráta mincovny i dolů je přivedla k odbojné české šlechtě proti králi. Po porážce jim některé statky byly zkonfiskovány a museli k tomu ještě zaplatit vysoké pokuty. Přesto i poté zastávali významné úřady, Albrecht se stal nejvyšším hejtmanem českého vojska, Vavřinec působil jako hejtman Starého Města pražského a Jáchym fojtem v Horní Lužici a v letech 1558-1560 z postu prezidenta řídil českou komoru. Připojili se k odbojným stavům. Jindřich Šlik řídil pluk moravských stavů během bitvy na Bílé hoře. Kryštofa zvolili stavovským direktorem. Jáchym Ondřej Šlik (1569-1621) od roku 1606 působil jako ředitel konsistoře podobojí, angažoval se v bojích o Rudolfův majestát. Odmítl přijmout Ferdinanda II. na českém trůně. Patřil mezi hlavní vůdce protihabsburské opozice, stal se jejich hlavním mluvčím. Po zvolení Fridricha Falckého českým králem přezval post nejvyššího sudího a fojta v Horní Lužici, po porážce na Bílé hoře se uchýlil na panství Redernů ve Frýdlantu, kde jej na rozkaz saského kurfiřta zajali a předali císaři. Jako první vstoupil 21. června 1621 na lešení s popravčím špalkem na Staroměstském náměstí. Po porážce stavů se cesty rodiny rozdělily, jedna část emigrovala, zbytek rodu zůstal ve vlasti. Jindřicha zajali, poté přešel do císařských služeb, pracoval pro Albrechta z Valdštejna a měl za úkol dohlížet na něj. Po jeho zavraždění dostal část jeho jmění. Povýšil do stavu říšského hraběte, opět směl razit mince v Plané, získal Kunštát, Kopidlno, Veliš a Ploskovice. Hraběcí tituly jim králové a císaři uznávali až do 17. století, kdy Jindřich Šlik získal potvrzení od císaře Ferdinanda II.
V českých zemích zůstala pouze kopidlanská větev, která zde žije dodnes na svém zámku v Jičíněvsi.
Erb
V původním erbu měli červené pole dělené stříbrným klínem a v každém poli kroužek. V modrém poli se nacházel znak hrabství Holíče, což byl zlatý lev držící kostel. V srdečním štítku stojí červení lvi, který podpírají sloup.
Příbuzenstvo
Spojili se s Vartenberky, Kolovraty, Smiřickými ze Smiřic, Mansfeldy, Oppersdorfy, Trautenberky či Salmy.
Literatura
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha : AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Šlikové, s. 153-155.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |