Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne HL/2017/25
Z Multimediaexpo.cz
(+ Typo) |
m (+ Typo) |
||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
Po neúspěšné kandidatuře na [[Prezident České republiky|prezidenta České republiky]] v roce [[2003]] odešel na sedm let z politiky. V březnu [[2010]] se stal předsedou nově založené [[Strana Práv Občanů ZEMANOVCI|Strany Práv Občanů ZEMANOVCI]]. Na funkci rezignoval po [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|parlamentních volbách 2010]], ve kterých se strana nedostala do sněmovny. | Po neúspěšné kandidatuře na [[Prezident České republiky|prezidenta České republiky]] v roce [[2003]] odešel na sedm let z politiky. V březnu [[2010]] se stal předsedou nově založené [[Strana Práv Občanů ZEMANOVCI|Strany Práv Občanů ZEMANOVCI]]. Na funkci rezignoval po [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|parlamentních volbách 2010]], ve kterých se strana nedostala do sněmovny. | ||
| - | V přímé volbě [[volba prezidenta České republiky 2013|prezidenta České republiky v roce 2013]] byl zvolen [[Seznam prezidentů České republiky|třetím prezidentem České republiky]]. První kolo vyhrál se ziskem 24,21 % platných hlasů a v rozhodujícím druhém kole porazil ministra zahraničí [[Karel Schwarzenberg|Karla Schwarzenberga]] se ziskem 54,80 % | + | V přímé volbě [[volba prezidenta České republiky 2013|prezidenta České republiky v roce 2013]] byl zvolen [[Seznam prezidentů České republiky|třetím prezidentem České republiky]]. První kolo vyhrál se ziskem 24,21 % platných hlasů a v rozhodujícím druhém kole porazil ministra zahraničí [[Karel Schwarzenberg|Karla Schwarzenberga]] se ziskem 54,80 % platných hlasů. Stal se zároveň <u>historicky prvním prezidentem zvoleným přímou volbou</u>. |
V březnu 2017 oznámil, že se o post hlavy státu bude ucházet i pro [[Volba prezidenta České republiky 2018|volební období 2018–2023]]. Začátkem srpna 2017 manželka Ivana Zemanová oznámila, že už nasbíral potřebných padesát tisíc podpisů, aby mohl znovu kandidovat. | V březnu 2017 oznámil, že se o post hlavy státu bude ucházet i pro [[Volba prezidenta České republiky 2018|volební období 2018–2023]]. Začátkem srpna 2017 manželka Ivana Zemanová oznámila, že už nasbíral potřebných padesát tisíc podpisů, aby mohl znovu kandidovat. | ||
Verze z 4. 10. 2017, 10:49
Miloš Zeman (* 28. září 1944) je český politik, ekonom, prognostik a zvolený prezident České republiky. Úřadu se ujal složením slibu dne 8. března 2013.
V období 1993–2001 působil jako předseda České strany sociálně demokratické. V letech 1996–1998 zastával funkci předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a následující čtyři roky byl předsedou sociálnědemokratické vlády menšinového charakteru, jejíž existence byla umožněna na základě tzv. „opoziční smlouvy“ s Občanskou demokratickou stranou.
Po neúspěšné kandidatuře na prezidenta České republiky v roce 2003 odešel na sedm let z politiky. V březnu 2010 se stal předsedou nově založené Strany Práv Občanů ZEMANOVCI. Na funkci rezignoval po parlamentních volbách 2010, ve kterých se strana nedostala do sněmovny.
V přímé volbě prezidenta České republiky v roce 2013 byl zvolen třetím prezidentem České republiky. První kolo vyhrál se ziskem 24,21 % platných hlasů a v rozhodujícím druhém kole porazil ministra zahraničí Karla Schwarzenberga se ziskem 54,80 % platných hlasů. Stal se zároveň historicky prvním prezidentem zvoleným přímou volbou.
V březnu 2017 oznámil, že se o post hlavy státu bude ucházet i pro volební období 2018–2023. Začátkem srpna 2017 manželka Ivana Zemanová oznámila, že už nasbíral potřebných padesát tisíc podpisů, aby mohl znovu kandidovat.
Vystudoval střední ekonomickou školu a Vysokou školu ekonomickou v Praze roku 1969 (řádné studium mu zpočátku nebylo z politických důvodů umožněno). Získal vědeckou hodnost kandidáta ekonomických věd (CSc.). Během Pražského jara (1968) vstoupil do KSČ, ze které byl vyloučen v roce 1970. Pak pracoval jako prognostik v několika organizacích, ze kterých byl vyloučen. Nebo byly celé tyto organizace rozpuštěny.
V srpnu 1989 vyšel jeho článek Prognostika a přestavba v Technickém magazínu, ve kterém na základě vědeckých poznatků kritizoval tehdejší režim. Tento článek byl tehdy nejotevřenějším „oficiálně“ vydaným projevem proti politice komunistické strany.