Westminsterské opatství

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 24. 6. 2016, 11:01

Westminsterské opatství ze západu

Westminsterské opatství (Westminster Abbey) – oficiální označení Kolegiátní chrám svatého Petra ve Westminsteru (The Collegiate Church of St Peter, Westminster) je chrám ve stavebním tvaru katedrály, postavený převážně v gotickém slohu, nacházející se v Londýnském obvodu Westminster, nedaleko od Westminsterského paláce. Je tradičním místem korunovace a místem posledního odpočinku anglických panovníků.

Obsah

1 Historie
- 1.1 Legenda o vzniku katedrály
2 Korunovace
3 Hrobky a památníky
- 3.1 Pohřbení
- 3.2 Památníky
  - 3.2.1 Mučedníci 20. století
4 Školy
5 Památník československých vojáků
6 Externí odkazy

Historie

Plán Westmisterského opatství z roku 1894

Na místě, kde stojí současné opatství a které bylo ve středověku známé jako Thorney Island, byla roku 616 postavena kaple. Uvádí se, že se tak stalo poté, co měl rybář na řece Temži vidění svatého Petra. Mnichové opatství dostávali po staletí od rybářů jako dar lososy. I když existence této kaple není historicky doložena, je jisté, že zde existovala komunita benediktinských mnichů ještě předtím, než zde v letech 1045 až 1050 nechal král Eduard III. Vyznavač postavit opatství. Jeho stavba započala poté, co král nedodržel slib vykonat pouť do Říma. Chrám byl vysvěcen 28. prosince 1065, týden před královou smrtí. Jediné zobrazení původního románského chrámu spolu se sousedním Westminsterským palácem existuje na Bayeuxské tapisérii. Eduardova fundace hrála velkou úlohu při jeho kanonizaci.

Westminsterské opatství - vstup od severu.

Opat a učení mnichové z opatství i vlivem blízkosti Westminsterského paláce hráli významnou úlohu u dvora. Opat byl velmi často v královských službách a ze své pozice zasedal ve Sněmovně lordů. Jindřich III. Plantagenet nechal opatství přestavět v gotickém stylu. Tyto stavební úpravy probíhaly v letech 1245 až 1517. Jindřich VII. Tudor nechal roku 1503 postavit kapli věnovanou Panně Marii v pravoúhlém (perpendikulárním) stylu (nyní je označována jako kaple Jindřicha VII.). Ačkoli bylo opatství za vlády Jindřicha VIII. zkonfiskováno a roku 1540 uzavřeno a do roku 1550 byla přístupná pouze katedrála, její styky s královským dvorem ji ochránily před zničením. V 40. letech 17. století bylo opatství poškozeno puritány. Opatství bylo navráceno řádu benediktinů za vlády katolické královny Marie I., ale roku 1559 královna Alžběta I. znovu opatství zabavila. Roku 1579 Alžběta Westminster určila jako královský majetek přímo podléhající panovníkovi a ustanovila kolegiátní chrám svatého Petra (chrám s připojenou kapitulou, v jejímž čele stojí děkan). Poslední opat byl ustanoven prvním děkanem. Dvě západní věže opatství byly postaveny v období let 1722 až 1745 Nicholasem Hawksmoorem z portlandského vápence ve stylu rané novogotiky. Další rekonstrukce probíhala v 19. století pod vedením sira George Gilberta Scotta. Do 19. století bylo opatství třetím centrem vzdělanosti v Anglii po Oxfordu a Cambridgi. Zde byla přeložena první třetina Starého zákona, bible krále Jana a druhá polovina Nového zákona. Nová anglická bible byla rovněž kompletována ve 20. století v tomto opatství.

Legenda o vzniku katedrály

Ke vzniku opatství se váže legenda. V 7. století zde měl anglosaský král Sebert založit klášter. Je jisté, že již na konci 10. století se ve Westminsteru nacházel benediktinský klášter, ke kterému později Eduard III. Vyznavač připojil kostel. Slovo Westminster znamená Západní kostel a označuje tehdejší umístění ve městě Londýně. Na konci prosince 1065 byl kostel vysvěcen. Osm dní nato Eduard Vyznavač zemřel a jako poslední anglosaský král nalezl poslední odpočinek právě v novém kostele.

Korunovace

Soubor:SanktEdvardsstol westminster.jpg

Korunovační křeslo krále Eduarda.

Od korunovace králů Harolda II. a Viléma I. Dobyvatele roku 1066 byli všichni angličtí králové (s výjimkou Jany Greyové, Eduarda V. a Eduarda VIII.) korunováni ve Westminsterském opatství. Tradičním náboženským hodnostářem provádějícím korunovaci je arcibiskup canterburský. Korunovační křeslo krále Eduarda (křeslo, na němž sedí britský panovník při korunovaci) je opatrováno v opatství.

Hrobky a památníky

Jindřich III. přestavěl opatství na památku Eduarda Vyznavače, jehož hrobka a památník jsou umístěny v sakristii. Jindřich III. byl pohřben poblíž dalších panovníků a jejich rodinných příslušníků z rodu Plantagenetů. Později zde byla pohřbena většina anglických panovníků kromě Jindřicha VIII. a Karla I., kteří jsou pochováni v kapli svatého Jiří ve Windsorském zámku (od Jiřího II. jsou ve Windsoru pohřbeni všichni britští panovníci). Roku 2005 byla pod mozaikou z roku 1268 objevena původní hrobka Eduarda Vyznavače. Aristokraté byli pohřbívání v postranních kaplích, zatímco mnichové a lidé spojení s opatstvím v křížových chodbách. Jedním z těchto lidí je i Geoffrey Chaucer, který bydlel v opatství, když byl ve službách panovníka. Další umělci byli pohřbeni v okolí hrobu Chaucera a tak bylo toto místo pojmenováno jako Poets' Corner. Je zde pohřbeno více než 400 osobností spojených s historií Anglie.

Pohřbení

Hlavní chrámová loď

Severní příčná chrámová loď

Jižní příčná chrámová loď

Poets' Corner

Křížová chodba

Aphra Behn

Severní chrámová loď

Odstranění

Následující osobnosti byly pohřbeny v opatství, ale později byly jejich ostatky odstraněny.

Oliver Cromwell
admirál Robert Blake

Památníky

Mučedníci 20. století

Soubor:Westminster Abbey C20th martyrs.jpg

Část galerie mučedníků 20. století ve Westminsterském opatství. Zleva: svatá Alžběta Ruská, Martin Luther King, Óscar Romero a Dietrich Bonhoeffer.

Nad velkými dveřmi na západním průčelí se nachází galerie sousoší připomínající mučedníky 20. století. Jsou to:

Školy

Westminsterská škola a Škola sboru Westminsterského opatství se nacházejí ve Westminsterském opatství. Westminsterská škola byla původně založena benediktinskými mnichy roku 1179. Dopravní spojení – metro: St. James's Park a Westminster.

Památník československých vojáků

V roce 1993 zde byl instalován památník, který vzdává hold československým vojákům a letcům, bojujícím ve druhé světové válce.

Soubor:Czech memorial abbey.jpg

380px

Externí odkazy

Westminsterské opatství

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Westminster Abbey

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 8: / Řádka 8: @@
 [[Opat]] a učení mnichové z opatství i vlivem blízkosti Westminsterského paláce hráli významnou úlohu u dvora. Opat byl velmi často v královských službách a ze své pozice zasedal ve Sněmovně lordů. [[Jindřich III. Plantagenet]] nechal opatství přestavět v [[gotika|gotickém]] stylu. Tyto stavební úpravy probíhaly v letech 1245 až 1517. [[Jindřich VII. Tudor]] nechal roku 1503 postavit kapli věnovanou Panně Marii v pravoúhlém (perpendikulárním) stylu (nyní je označována jako kaple Jindřicha VII.).
 Ačkoli bylo opatství za vlády Jindřicha VIII. zkonfiskováno a roku 1540 uzavřeno a do roku 1550 byla přístupná pouze katedrála, její styky s královským dvorem ji ochránily před zničením. V 40. letech 17. století bylo opatství poškozeno puritány.
-Opatství bylo navráceno řádu [[Řád svatého Benedikta|benediktinů]] za vlády katolické královny [[Marie I. Tudorovna|Marie I.]], ale roku 1559 královna [[Alžběta I.]] znovu opatství zabavila. Roku [[1579]] Alžběta Westminster určila jako královský majetek přímo podléhající panovníkovi a ustanovila kolegiátní chrám svatého Petra (chrám s připojenou kapitulou, v jejímž čele stojí [[děkan]]). Poslední opat byl ustanoven prvním děkanem.
+Opatství bylo navráceno řádu [[Řád svatého Benedikta|benediktinů]] za vlády katolické královny [[Marie I. Tudorovna|Marie I.]], ale roku 1559 královna [[Alžběta I.]] znovu opatství zabavila. Roku 1579 Alžběta Westminster určila jako královský majetek přímo podléhající panovníkovi a ustanovila kolegiátní chrám svatého Petra (chrám s připojenou kapitulou, v jejímž čele stojí [[děkan]]). Poslední opat byl ustanoven prvním děkanem.
 Dvě západní věže opatství byly postaveny v období let 1722 až 1745 Nicholasem Hawksmoorem z portlandského [[vápenec|vápence]] ve stylu rané novogotiky. Další rekonstrukce probíhala v 19. století pod vedením sira George Gilberta Scotta.
 Do 19. století bylo opatství třetím centrem vzdělanosti v [[Anglie|Anglii]] po [[Oxford]]u a [[Cambridge|Cambridgi]]. Zde byla přeložena první třetina [[Starý zákon|Starého zákona]], [[bible]] krále [[Jan Bezzemek|Jana]] a druhá polovina [[Nový zákon|Nového zákona]]. Nová anglická bible byla rovněž kompletována ve [[20. století]] v tomto opatství.