Šablona:Článek dne/2014/25

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2014/25“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání)))
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-
[[File:Cathay.pacific.a340-600.b-hqb.arp.jpg|right|160px|A340-600 společnosti Cathay Pacific (2007)]]
+
[[Soubor:Europa-moon.jpg|right|160px|Měsíc Europa, jak ho viděla sonda Galileo (1997)]]
-
'''[[Airbus A340]]''' je čtyřmotorový velkokapacitní („widebody“ design) dopravní [[letoun]] s dlouhým doletem vyráběný společností [[Airbus]]. Jeho konstrukce je ze značné části shodná s dvoumotorovým [[Airbus A330|A330]]. A340 byl původně navržen jako náhrada za starší generace letounu [[Boeing 747]], ale poslední verze přímo konkurují [[Boeing 777|Boeingům 777]] na dlouhých a velmi dlouhých tratích.
+
'''[[Europa (měsíc)|Europa]]''' je v pořadí šestý [[Měsíc (satelit)|měsíc]] planety [[Jupiter (planeta)|Jupiter]], který náleží k tzv. [[Galileovy měsíce|galileovským měsícům]], neboť ji už v 17.&nbsp;století objevil Galileo&nbsp;Galilei a nezávisle na něm i jeho současník Simon Marius. Ze skupiny Galileových měsíců je nejmenší.
-
Výroba nového Airbusu byla zahájena v roce [[1988]]. A340 pro dlouhé tratě se měl stát vhodným doplněním modelu [[Airbus A320|A320]] pro krátké tratě a [[Airbus A300|A300]] pro střední tratě. V té době nejnovější velkokapacitní letoun Boeingu (dvoumotorový Boeing [[Boeing 767|767]]) měl nevýhodu oproti letounům jako byl B747 kvůli pravidlům [[ETOPS]]: dvoumotorové letadlo muselo po celou dobu letu zůstat dostatečně blízko nouzovým letištím, aby v případě poruchy jednoho ze dvou motorů mohlo bezpečně přistát. Čtyřmotorový A340 byl pokusem vyrobit novou generaci konkurentů strojům B747, kterých by se netýkala omezení ETOPS. Během druhé poloviny 90.&nbsp;let razil Airbus filozofii, že 4 motory (Airbusu A340) jsou vždy lepší než dva motory (Boeingu 777), protože poskytují mnohem větší míru bezpečnosti při poruše jednoho z nich. Ale když později začaly růst ceny leteckého paliva, začaly aerolinky stále více objednávat konkurenční [[Boeing 777|B777]].
+
Europa má 3100&nbsp;km v průměru, takže je jen o něco málo menší než pozemský [[Měsíc]], a současně je šestým největším měsícem ve [[sluneční soustava|sluneční soustavě]]. Předpokládá se, že plášť Europy je tvořen převážně z [[křemičitany|křemičitanů]], které obklopují [[železo|železné]] jádro. Okolo Europy se vyskytuje slabá [[atmosféra]] tvořená převážně z kyslíku, pod ní se nachází ledová krusta tvořící pevný a hladký povrch. [[Povrch Europy]] je jen řídce poset impaktními krátery, což naznačuje, že je velice mladý. Led je místy porušen a protkán systémy prasklin a trhlin. Malé množství kráterů, hladký povrch a praskliny vedly vědce k [[hypotéza|hypotéze]], že se pod ledovým povrchem nachází [[oceán]] kapalné [[voda|vody]], který by teoreticky mohl poskytovat útočiště jednoduchému '''[[Mimozemský život|mimozemskému životu]]'''. Podobně, jako v případě [[Io]] i Europa je vystavována silným [[slapové jevy|slapovým jevům]] vlivem gravitačního působení Jupiteru, které by mohly teoreticky udržovat oceán [[kapalina|tekutý]] a umožňovat dynamickou [[geologie|geologickou]] aktivitu.
-
Konstruktéři Airbusu navrhovali A340 současně s dvoumotorovým [[Airbus A330|A330]]: oba stroje sdílejí shodné křídlo, podobnou konstrukci trupu a oba používají vyspělou [[avionika|avioniku]] vyvinutou původně pro A320. Původním záměrem bylo použít u typu nové vyvíjené (superfan) motory IAE, ale společnost IAE jejich vývoj zrušila, a tak byly použity motory [[CFM International CFM56|CFM56-5C4]].
+
Okolo Europy proletělo několik sond, které podrobněji zkoumaly vlastnosti měsíce. Nejčerstvější data pocházejí od [[NASA|americké]] sondy [[Sonda Galileo|Galileo]]. Dříve měsíc zkoumala i dvojice sond [[Voyager 1]] a [[Voyager 2]]. Na rok 2020 se plánuje vyslat k Europě další sondu [[Europa Jupiter System Mission]] (EJSM), která by se měla pokusit poodhalit existenci oceánu pod ledovým příkrovem.
-
V lednu [[2006]] Airbus oznámil, že plánuje vývoj zvětšené verze A340, nazvané A340E (E jako enhanced), jako reakci na snižující se prodeje typu, konkurenci nových verzí Boeingu 777 a vzrůstajících cen leteckého paliva. V roce 2005 Boeing získal 154 objednávek na svůj model 777, zatímco Airbus jen 15 na A340. Airbus tvrdí, že zvětšený A340 bude hospodárnější než starší verze A340 a bude schopen efektivně konkurovat [[Boeing 777|Boeingu&nbsp;777]].
+
Europa je vnitřním složením nejspíše podobná velkým [[terestrická planeta|terestrickým planetám]]. Okolo kůry a pláště se nachází nejspíše obrovský oceán tekuté vody mocný přibližně 100&nbsp;km obepínající celé těleso. Na povrchu se nachází vrstva zmrzlé vody v podobě [[Led|vodního ledu]] vystaveného interakcí s okolním kosmickým prostředím. Nedávné měření sondy Galileo ukázalo, že Europa má stálé indukované magnetické pole, které vzniká interakcí s Jupiterovým magnetickým polem a současně napovídá, že se na Europě musí vyskytovat podpovrchová vodivá vrstva. Tato vrstva je pravděpodobně tvořená slanou [[Voda|vodou]]...
-
 
+
<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>
-
V [[Prosinec|prosinci]] [[2011]] došlo k oficiálnímu ukončení výroby A340 pro malou poptávku a větší zájem o dvoumotorovou verzi [[Airbus A330|A330]]. Přesto v&nbsp;roce [[2012]] došlo k dodávce posledních dvou letadel A340-600.
+
-
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+

Aktuální verze z 10. 1. 2018, 22:10

Měsíc Europa, jak ho viděla sonda Galileo (1997)

Europa je v pořadí šestý měsíc planety Jupiter, který náleží k tzv. galileovským měsícům, neboť ji už v 17. století objevil Galileo Galilei a nezávisle na něm i jeho současník Simon Marius. Ze skupiny Galileových měsíců je nejmenší.

Europa má 3100 km v průměru, takže je jen o něco málo menší než pozemský Měsíc, a současně je šestým největším měsícem ve sluneční soustavě. Předpokládá se, že plášť Europy je tvořen převážně z křemičitanů, které obklopují železné jádro. Okolo Europy se vyskytuje slabá atmosféra tvořená převážně z kyslíku, pod ní se nachází ledová krusta tvořící pevný a hladký povrch. Povrch Europy je jen řídce poset impaktními krátery, což naznačuje, že je velice mladý. Led je místy porušen a protkán systémy prasklin a trhlin. Malé množství kráterů, hladký povrch a praskliny vedly vědce k hypotéze, že se pod ledovým povrchem nachází oceán kapalné vody, který by teoreticky mohl poskytovat útočiště jednoduchému mimozemskému životu. Podobně, jako v případě Io i Europa je vystavována silným slapovým jevům vlivem gravitačního působení Jupiteru, které by mohly teoreticky udržovat oceán tekutý a umožňovat dynamickou geologickou aktivitu.

Okolo Europy proletělo několik sond, které podrobněji zkoumaly vlastnosti měsíce. Nejčerstvější data pocházejí od americké sondy Galileo. Dříve měsíc zkoumala i dvojice sond Voyager 1 a Voyager 2. Na rok 2020 se plánuje vyslat k Europě další sondu Europa Jupiter System Mission (EJSM), která by se měla pokusit poodhalit existenci oceánu pod ledovým příkrovem.

Europa je vnitřním složením nejspíše podobná velkým terestrickým planetám. Okolo kůry a pláště se nachází nejspíše obrovský oceán tekuté vody mocný přibližně 100 km obepínající celé těleso. Na povrchu se nachází vrstva zmrzlé vody v podobě vodního ledu vystaveného interakcí s okolním kosmickým prostředím. Nedávné měření sondy Galileo ukázalo, že Europa má stálé indukované magnetické pole, které vzniká interakcí s Jupiterovým magnetickým polem a současně napovídá, že se na Europě musí vyskytovat podpovrchová vodivá vrstva. Tato vrstva je pravděpodobně tvořená slanou vodou...