Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Jarmila Štítnická
Z Multimediaexpo.cz
(+ Nový článek...) |
(++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | '''Jarmila Štítnická''', známá také pod pseudonymy '''Milada Majorová''' a '''Oľga Petrová''', (* [[25. prosince]] [[1924]], Rimavská Seč | + | '''Jarmila Štítnická''', známá také pod pseudonymy '''Milada Majorová''' a '''Oľga Petrová''', (* [[25. prosinec|25. prosince]] [[1924]], [[Rimavská Seč]], † [[7. duben|7. dubna]] [[1980]], Bratislava) byla slovenská spisovatelka, [[redaktor]]ka, překladatelka, autorka literatury pro děti a mládež. |
| + | |||
| + | Byla manželkou slovenského [[spisovatel]]e [[Ctibor Štítnický|Ctibora Štítnického]]. | ||
== Životopis == | == Životopis == | ||
| - | Pochází z úřednické rodiny a vzdělání získavala v Spišskej Novej Vsi, kde v roce [[1944]] odmaturovala. Aktivně se zapojila do Slovenského národního povstání a po ukončení 2. světové války pracovala jako sekretářka ve Svobodném vysílači v Košicích. V letech [[1945]] - [[1947]] v | + | Pochází z úřednické rodiny a vzdělání získavala v Spišskej Novej Vsi, kde v roce [[1944]] odmaturovala. Aktivně se zapojila do Slovenského národního povstání a po ukončení 2. světové války pracovala jako sekretářka ve Svobodném vysílači v Košicích. V letech [[1945]] - [[1947]] v Československém rozhlase, v letech [[1948]] – [[1951]] byla vedoucí redaktorkou rozhlasového vysílání SOR, v letech [[1952]] – [[1954]] zástupce šéfredaktora Hlavní redakce vysílání pro děti a mládež v Československém rozhlase. V letech [[1954]] - [[1958]] zůstala v domácnosti. V roce [[1959]] se vrátila do práce a působila jako šéfredaktorka v dětském časopise ''Sluníčko'', kde pracovala až do své smrti. |
== Tvorba == | == Tvorba == | ||
| Řádka 9: | Řádka 11: | ||
== Dílo == | == Dílo == | ||
=== Poezie === | === Poezie === | ||
| - | * [[1953]] | + | * [[1953]] – ''Krásny deň'' |
| - | * [[1962]] | + | * [[1962]] – ''Detský rok'' (zostavovateľka) |
| - | * [[1971]] | + | * [[1971]] – ''Riekanky z čítanky'' |
=== Hry pro děti === | === Hry pro děti === | ||
| - | * [[1957]] | + | * [[1957]] – ''Janko a tátoš'' |
| - | * [[1961]] | + | * [[1961]] – ''Orlia skala'' |
| - | * [[1963]] | + | * [[1963]] – ''Rozprávka z kolotoča'' |
| - | * [[1967]] | + | * [[1967]] – ''Rozprávka z karavány'' |
=== Překlady === | === Překlady === | ||
| - | * [[1956]] | + | * [[1956]] – P. Tkadlec: ''Asegao'' |
| - | * [[1957]] | + | * [[1957]] – J. Filipi: ''Zlatý had'' |
| - | * 1957 | + | * 1957 – Z. Skořepa: ''Čertov mlyn'' |
| - | * 1957 | + | * 1957 – C. Gozzi: ''Kráľ jeleňov'' |
| - | * [[1960]] | + | * [[1960]] – M. Marková: ''Rozprávka o ceste na mesiac'' |
| - | * 1960 | + | * 1960 – C. Gozzi: ''Láska k trom pomarančom'' |
| - | * [[1961]] | + | * [[1961]] – L. Aškenazy: ''Šlamastika s mesiacom'' |
| - | * [[1962]] | + | * [[1962]] – J. Noha: ''Tutút, tút, tú... '' |
| - | * [[1971]] | + | * [[1971]] – J. Kainar: ''Indiáni'' |
| - | [[Kategorie:Slovenští spisovatelé | + | {{Článek z Wikipedie (SK)}} |
| - | [[Kategorie:Slovenští básníci | + | {{DEFAULTSORT:Štítnická, Jarmila}} |
| - | [[Kategorie:Slovenský překladatel | + | [[Kategorie:Slovenští spisovatelé]] |
| + | [[Kategorie:Slovenští básníci]] | ||
| + | [[Kategorie:Slovenský překladatel]] | ||
| + | [[Kategorie:Ženy]] | ||
Aktuální verze z 27. 4. 2021, 09:20
Jarmila Štítnická, známá také pod pseudonymy Milada Majorová a Oľga Petrová, (* 25. prosince 1924, Rimavská Seč, † 7. dubna 1980, Bratislava) byla slovenská spisovatelka, redaktorka, překladatelka, autorka literatury pro děti a mládež.
Byla manželkou slovenského spisovatele Ctibora Štítnického.
Obsah |
Životopis
Pochází z úřednické rodiny a vzdělání získavala v Spišskej Novej Vsi, kde v roce 1944 odmaturovala. Aktivně se zapojila do Slovenského národního povstání a po ukončení 2. světové války pracovala jako sekretářka ve Svobodném vysílači v Košicích. V letech 1945 - 1947 v Československém rozhlase, v letech 1948 – 1951 byla vedoucí redaktorkou rozhlasového vysílání SOR, v letech 1952 – 1954 zástupce šéfredaktora Hlavní redakce vysílání pro děti a mládež v Československém rozhlase. V letech 1954 - 1958 zůstala v domácnosti. V roce 1959 se vrátila do práce a působila jako šéfredaktorka v dětském časopise Sluníčko, kde pracovala až do své smrti.
Tvorba
Psala hlavně pro děti a mládež. Vynikla také jako autorka poezie a dětských her. Svoje první básně začala psát už během studií a uveřejňovala je v časopisech Elán, Nový rod a Živena. Přitom se věnovala zejména psaní intimní lyriky a dětských her. Později se naplno realizovala v rozhlase, pro který psala rozhlasové pásma, scénky, montáže, rozhlasové adaptace a také asi 40 různých her. Kromě vlastní tvorby také překládala z češtiny a italštiny.
Dílo
Poezie
Hry pro děti
Překlady
- 1956 – P. Tkadlec: Asegao
- 1957 – J. Filipi: Zlatý had
- 1957 – Z. Skořepa: Čertov mlyn
- 1957 – C. Gozzi: Kráľ jeleňov
- 1960 – M. Marková: Rozprávka o ceste na mesiac
- 1960 – C. Gozzi: Láska k trom pomarančom
- 1961 – L. Aškenazy: Šlamastika s mesiacom
- 1962 – J. Noha: Tutút, tút, tú...
- 1971 – J. Kainar: Indiáni
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |