Hořavka duhová

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 10. 6. 2015, 23:15

Hořavka duhová (Rhodeus sericeus; Pallas, 1776) a Hořavka duhová západní (Rhodeus sericeus amarus), je drobná ryba z čeledi kaprovití, která se vyskytuje především v dolních úsecích evropských řek. , která dosahuje je o dva centimetry je velmi malá, zato velice hojná ryba.

Obsah

1 Popis
2 Výskyt
3 Potrava
4 Rozmnožování a vývoj
5 Hořavka a člověk
- 5.1 Použitá literatura
6 Externí odkazy

Popis

Jedná se o drobnou rybku dosahující délky do 10 cm (Hořavka duhová západní dorůstá pouze do délky osm centimetrů). Má velmi vysoké a zploštělé tělo. Postranní čára není úplná. Hřbetní ploutev je zakulacená. Má tmavé zbarvení hřbetu, boky jsou stříbřité s namodralým pruhem. Břicho je bílé. Samičky mají žlutozelenou duhovku oka, samečci oranžovou a jsou vždy větší. V době tření se u samiček vytváří kladélko a samečků se objevuje typická vyrážka. Dožívá se přibližně 5 let.

Výskyt

Hořavka se objevuje ve stojatých a mírně proudících vodách téměř v celé Evropě, kromě Skandinávie a Finska. Její výskyt je podmíněn výskytem mlžů, kteří jí slouží k rozmnožování, proto je velmi ohrožována znečišťováním životního prostředí.

Potrava

Hořavka se živí rostlinným i živočišným planktonem, drobnými živočichy a částmi rostlin. Potravu přijímá i v zimě.

Rozmnožování a vývoj

Rozmnožování hořavek je zcela vázáno na škebli rybničnou. Sameček si vytvoří vhodné teritorium, které si následně chrání a láká do něj samičku ke tření. V době dozrávání jiker naroste samičce kladélko, které může dosáhnout až pěti centimetrů. Tím vpravuje dozrálé jikry do prostoru vnitřních žaber škeble. Poté sameček nad dýchací otvorem škeble vypustí mlíčí a jikry oplodní. Plůdek se líhne přibližně za 2-3 dny a poté žije v žaberním prostoru škeble, kde stráví poměrně velké množství žloutkového váčku. Po zhruba čtyřech týdnech vyvrhne škeble plůdek z útrob ven. Mladé hořavky jsou pak nuceny hledat si potravu samy. Za tuto služku oplácí hořavka škebli stejným dílem. Škeble při rozmnožování prochází larválním vývojem (glochidie), při které se larvy zachycují na tělech dospělých hořavek a určitou dobu tam žijí. Hořavky se rozmnožují až dvakrát do roka. První výtěr je většinou v březnu a druhý v dubnu nebo v srpnu.

Hořavka a člověk

Vzhledem ke své velikosti nemá hořavka žádný hospodářský význam. Naproti tomu je pro své zbarvení velmi oblíbená mezi akvaristy, kteří ji chovají ve studenovodních akváriích.

Použitá literatura

Světem zvířat IV. - Hanzák,Vostrádovký,Felix, Frank

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Hořavka duhová

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 13: / Řádka 13: @@
   | rod = [[Hořavka]] (''Rhodeus'')
   | binomické jméno = Rhodeus sericeus
-  | druh popsal = [[Peter Simon Pallas|Pallas]], [[1776]]
+  | druh popsal = [[Peter Simon Pallas|Pallas]], 1776
 }}
 '''Hořavka duhová''' (''Rhodeus sericeus''; Pallas, 1776) a '''Hořavka duhová západní''' (''Rhodeus sericeus amarus''), je drobná [[Ryby|ryba]] z čeledi [[kaprovití]], která se vyskytuje především v dolních úsecích evropských řek. , která dosahuje je o dva centimetry je velmi malá, zato velice hojná [[Ryby|ryba]].