Hrabišici

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
m (Nahrazení textu „český“ textem „český“)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
[[Soubor:Front side of Duchcov castle in Czech Republic.jpg|thumb|Hlavní vchod [[Duchcov (zámek)|zámku Duchcov]] s [[Čestný dvůr|čestným dvorem]]]]
[[Soubor:Front side of Duchcov castle in Czech Republic.jpg|thumb|Hlavní vchod [[Duchcov (zámek)|zámku Duchcov]] s [[Čestný dvůr|čestným dvorem]]]]
-
'''Hrabišici''' (též '''Hrabišicové''', později '''[[Páni z Rýzmburka]]''') byl [[Česko|český]] šlechtický rod, pocházející ze 13. století.
+
'''Hrabišici''' (též '''Hrabišicové''', později '''[[Páni z Rýzmburka]]''') byl [[Česká republika|český]] šlechtický rod, pocházející ze 13. století.
Ve 12. století jim patřil dnešní [[Most (město)|Most]], kde pravděpodobně nechali zbudovat hrad [[Hněvín]]. Město [[Duchcov]] (tehdy ves) bylo ve 13. století po nich pojmenováno- Hrabišín. [[Boreš z Rýzmburka|Boreš mladší z Rýzmburka]] byl snad také zakladatelem [[Hoštejn (hrad)|Hoštejna]].
Ve 12. století jim patřil dnešní [[Most (město)|Most]], kde pravděpodobně nechali zbudovat hrad [[Hněvín]]. Město [[Duchcov]] (tehdy ves) bylo ve 13. století po nich pojmenováno- Hrabišín. [[Boreš z Rýzmburka|Boreš mladší z Rýzmburka]] byl snad také zakladatelem [[Hoštejn (hrad)|Hoštejna]].
Rod Hrabišiců náležel ve své době k nejpřednějším rodům v knížecích Čechách vůbec. Setkáváme se s nimi v knížecích službách, a to jak u [[Bedřich (kníže)|Fridricha]], který byl kronikářem [[Jarloch]]em pro svou neobratnost na knížecím stolci nazýván neobratným vozkou, tak také za vlády Přemysla Otakara I., [[Jindřich Břetislav|Jindřicha Břetislava]], Václava I. a též Přemysla Otakara II. Opětovně se dostali mezi vysokou šlechtu za vlády Karla IV., za Václava IV. ovšem poněkud ustoupili do pozadí a husitská revoluce znamenala konec jejich někdejší moci. Tento rod se nazývá podle prvního známého předka tohoto rodu, jímž byl Hrabiše. Nicméně víme i o jiných významných osobnostech z tohoto rodu. Určující je pro nás dvojice sourozenců Hrabiše a Slavek (I.), tito oba byli komorníky českých knížat. Důležitá je ovšem ta skutečnost, že Slavek (I.) dal založit cisterciácký [[Klášter Osek|klášter v Oseku]] a přestože tím pravděpodobně spíše než náboženské sledoval osobní mocenské cíle, dal takto založit nový klášter, který jako jeden z mála uspěl při řešení potíží, které s sebou přinesla doba. K obvěnění tohoto kláštera přispěl nejen sám, ale přispěla též řada jeho příbuzných. Jedněmi z nich byli i Kojata a Všebor, synové tehdy již nebožtíka Hrabiše, kteří právě vlastnili [[Most]]. PO vymření této mostecké větve Hrabišiců spadl Most na krále jako odúmrť. Vnuk Slavka (I.), Slavek (III.) zde byl opatem v letech 1234 -1239. Hrabišici patřili mezi významné šlechtické rody, jejichž členové měli osobní kontakty s králem. Dalším vnukem Slavka (I.) byl např. také [[Boreš z Rýzmburka|Boreš z Riesenburka]], který společně s [[Havel z Lemberka|Havlem z Lemberka]] rozdrtil mladšího krále Přemysla Otakara v bitvě u Mostu. Boreš byl mimochodem bratrem Slavka (III.) a právě za toto vítězství byl později uvězněn, ovšem nakonec propuštěn. Svůj život ovšem skončil stejně ve vězení, neboť se v sedmdesátých letech postavil králi Přemyslu Otakaru II.
Rod Hrabišiců náležel ve své době k nejpřednějším rodům v knížecích Čechách vůbec. Setkáváme se s nimi v knížecích službách, a to jak u [[Bedřich (kníže)|Fridricha]], který byl kronikářem [[Jarloch]]em pro svou neobratnost na knížecím stolci nazýván neobratným vozkou, tak také za vlády Přemysla Otakara I., [[Jindřich Břetislav|Jindřicha Břetislava]], Václava I. a též Přemysla Otakara II. Opětovně se dostali mezi vysokou šlechtu za vlády Karla IV., za Václava IV. ovšem poněkud ustoupili do pozadí a husitská revoluce znamenala konec jejich někdejší moci. Tento rod se nazývá podle prvního známého předka tohoto rodu, jímž byl Hrabiše. Nicméně víme i o jiných významných osobnostech z tohoto rodu. Určující je pro nás dvojice sourozenců Hrabiše a Slavek (I.), tito oba byli komorníky českých knížat. Důležitá je ovšem ta skutečnost, že Slavek (I.) dal založit cisterciácký [[Klášter Osek|klášter v Oseku]] a přestože tím pravděpodobně spíše než náboženské sledoval osobní mocenské cíle, dal takto založit nový klášter, který jako jeden z mála uspěl při řešení potíží, které s sebou přinesla doba. K obvěnění tohoto kláštera přispěl nejen sám, ale přispěla též řada jeho příbuzných. Jedněmi z nich byli i Kojata a Všebor, synové tehdy již nebožtíka Hrabiše, kteří právě vlastnili [[Most]]. PO vymření této mostecké větve Hrabišiců spadl Most na krále jako odúmrť. Vnuk Slavka (I.), Slavek (III.) zde byl opatem v letech 1234 -1239. Hrabišici patřili mezi významné šlechtické rody, jejichž členové měli osobní kontakty s králem. Dalším vnukem Slavka (I.) byl např. také [[Boreš z Rýzmburka|Boreš z Riesenburka]], který společně s [[Havel z Lemberka|Havlem z Lemberka]] rozdrtil mladšího krále Přemysla Otakara v bitvě u Mostu. Boreš byl mimochodem bratrem Slavka (III.) a právě za toto vítězství byl později uvězněn, ovšem nakonec propuštěn. Svůj život ovšem skončil stejně ve vězení, neboť se v sedmdesátých letech postavil králi Přemyslu Otakaru II.

Aktuální verze z 18. 8. 2015, 11:32

Hrabišici (též Hrabišicové, později Páni z Rýzmburka) byl český šlechtický rod, pocházející ze 13. století. Ve 12. století jim patřil dnešní Most, kde pravděpodobně nechali zbudovat hrad Hněvín. Město Duchcov (tehdy ves) bylo ve 13. století po nich pojmenováno- Hrabišín. Boreš mladší z Rýzmburka byl snad také zakladatelem Hoštejna. Rod Hrabišiců náležel ve své době k nejpřednějším rodům v knížecích Čechách vůbec. Setkáváme se s nimi v knížecích službách, a to jak u Fridricha, který byl kronikářem Jarlochem pro svou neobratnost na knížecím stolci nazýván neobratným vozkou, tak také za vlády Přemysla Otakara I., Jindřicha Břetislava, Václava I. a též Přemysla Otakara II. Opětovně se dostali mezi vysokou šlechtu za vlády Karla IV., za Václava IV. ovšem poněkud ustoupili do pozadí a husitská revoluce znamenala konec jejich někdejší moci. Tento rod se nazývá podle prvního známého předka tohoto rodu, jímž byl Hrabiše. Nicméně víme i o jiných významných osobnostech z tohoto rodu. Určující je pro nás dvojice sourozenců Hrabiše a Slavek (I.), tito oba byli komorníky českých knížat. Důležitá je ovšem ta skutečnost, že Slavek (I.) dal založit cisterciácký klášter v Oseku a přestože tím pravděpodobně spíše než náboženské sledoval osobní mocenské cíle, dal takto založit nový klášter, který jako jeden z mála uspěl při řešení potíží, které s sebou přinesla doba. K obvěnění tohoto kláštera přispěl nejen sám, ale přispěla též řada jeho příbuzných. Jedněmi z nich byli i Kojata a Všebor, synové tehdy již nebožtíka Hrabiše, kteří právě vlastnili Most. PO vymření této mostecké větve Hrabišiců spadl Most na krále jako odúmrť. Vnuk Slavka (I.), Slavek (III.) zde byl opatem v letech 1234 -1239. Hrabišici patřili mezi významné šlechtické rody, jejichž členové měli osobní kontakty s králem. Dalším vnukem Slavka (I.) byl např. také Boreš z Riesenburka, který společně s Havlem z Lemberka rozdrtil mladšího krále Přemysla Otakara v bitvě u Mostu. Boreš byl mimochodem bratrem Slavka (III.) a právě za toto vítězství byl později uvězněn, ovšem nakonec propuštěn. Svůj život ovšem skončil stejně ve vězení, neboť se v sedmdesátých letech postavil králi Přemyslu Otakaru II.

Literatura

Související články

Externí odkazy