Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Ervěnický koridor
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Masivní vylepšení) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | {{ | + | [[Soubor:KIF 0353.JPG|thumb|220px|Průhyby silnice na Ervěnickém koridoru]] |
- | + | '''Ervěnický koridor''' je mohutný [[násep]], který se zvedá ze dna [[uhlí|uhelné pánve]] místy až do maximální výšky 170 metrů. Nachází se v severozápadních [[Česká republika|Čechách]]. | |
+ | |||
+ | Ervěnický koridor začíná u [[Jirkov]]a a vede po dlouhém náspu územím, kde se až do 2. poloviny [[20. století]] nacházela obec [[Ervěnice]] (podle ní nese koridor svůj název) až k železniční stanici [[Třebušice]] v [[Komořany (Most)|Komořanech]] u Mostu. Jeho délka je přibližně 11 km. | ||
+ | |||
+ | Po zemním tělese tvořeném [[důlní výsypka|důlní výsypkou]] vede [[Železniční trať Ústí nad Labem - Chomutov|železniční trať č. 130 Ústí nad Labem - Chomutov]]. Podél severního svahu probíhá [[silnice]] I. třídy č. 13 ([[I/13]]) (též i evropská silnice E442) a ještě blíže [[Lom ČSA|lomu Československé armády]] řeka [[Bílina (řeka)|Bílina]] svedená do [[potrubí]] 4xJs 1200mm. Od roku ([[2007]]) se připravují plány na [[revitalizace|revitalizaci]] koryta [[Bílina (řeka)|Bíliny]], vytvoření [[meandr|meandrů]] a podpoření samočistící schopnosti.<ref>[http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_ULK315 EIA - Revitalizace Bíliny ( revitalizace zatrubněné části a spojovacího koryta)]</ref><ref>[http://www.estav.cz/zpravy/nove/bilina-tezba-uhli-chomutovsko.html Řeka Bílina se vrátí do krajiny - nyní je kvůli uhlí v potrubí]</ref><ref>[http://litvinov.sator.eu/kategorie/krusnohori/v-prirode/bilina-reka-mucednice Bílina - řeka mučednice]</ref> Důvodem navrácení do koryta je stabilita terénu a vzdalování lomových lokalit. Po koridoru jsou vedeny téměř všechny [[inženýrské sítě]] z Chomutova do Mostu. | ||
+ | |||
+ | Koridor vznikl na hraně lomu ČSA a Jan Šverma (který dalším postupem přešel v [[lom Vršany]]). V roce 1964 bylo uvolněno místo pro jeho vytvoření, kdy docházelo k vyuhlení zásob uhlí a postupu směrem od koridoru. S tím jak těžba postupovala, tak byla v místě koridoru zakládána výsypka. V období od roku 1964 - 1985 bylo na trasu koridoru přemístěno 520 mil. [[Metr krychlový|m3]] skrývkových hmot.<ref>[http://www.zdarbuh.cz/reviry/mus/velkolom-csa-v-shr-3/ Velkolom ČSA v SHR (3)]</ref> | ||
+ | Předpokládalo se, že násep bude zpočátku klesat až o půl metru za rok. Proto tu byly postaveny čtvery [[kolej]]e – po dvou se jezdilo, další dvě se průběžně opravovaly. | ||
+ | |||
+ | Součástí železniční části koridoru je i přemostění části vodní nádrže [[Vodní nádrž Újezd|Újezd]]. | ||
+ | {{RIGHTTOC}} | ||
+ | Na konci zatrubnění řeky [[Bílina (řeka)|Bíliny]] je ve výtokovém objektu [[MVE]] Ervěnický koridor. <ref>[http://calla.ecn.cz/atlas/detail.php?kat=3&id=980 MVE Ervěnický koridor]</ref> | ||
+ | |||
+ | == Související články == | ||
+ | * [[Mostecký koridor]] | ||
+ | == Souřadnice == | ||
+ | {{Geo dms|50|30|44|N|s|13|30|13|E|v|type:landmark_region:CZ}} | ||
+ | == Reference == | ||
+ | <references /> | ||
+ | == Externí odkazy == | ||
+ | * [http://zpravy.idnes.cz/foto.asp?galerie=koridor&nazev_galerie=7%20div%25u016F%3A%20Erv%25u011Bnick%FD%20koridor Koridor v anketě MF Dnes Sedm divů ČR] | ||
+ | |||
+ | |||
+ | {{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Železniční koridory]] | [[Kategorie:Železniční koridory]] | ||
[[Kategorie:Železniční tratě v Česku]] | [[Kategorie:Železniční tratě v Česku]] | ||
[[Kategorie:Doprava v okrese Most]] | [[Kategorie:Doprava v okrese Most]] | ||
+ | [[Kategorie:Mostecká pánev]] | ||
[[Kategorie:Povodí Bíliny]] | [[Kategorie:Povodí Bíliny]] | ||
+ | [[Kategorie:Jirkov]] | ||
+ | [[Kategorie:Vrskmaň]] | ||
[[Kategorie:Ervěnice]] | [[Kategorie:Ervěnice]] | ||
+ | [[Kategorie:Most]] |
Aktuální verze z 5. 8. 2014, 22:34
Ervěnický koridor je mohutný násep, který se zvedá ze dna uhelné pánve místy až do maximální výšky 170 metrů. Nachází se v severozápadních Čechách.
Ervěnický koridor začíná u Jirkova a vede po dlouhém náspu územím, kde se až do 2. poloviny 20. století nacházela obec Ervěnice (podle ní nese koridor svůj název) až k železniční stanici Třebušice v Komořanech u Mostu. Jeho délka je přibližně 11 km.
Po zemním tělese tvořeném důlní výsypkou vede železniční trať č. 130 Ústí nad Labem - Chomutov. Podél severního svahu probíhá silnice I. třídy č. 13 (I/13) (též i evropská silnice E442) a ještě blíže lomu Československé armády řeka Bílina svedená do potrubí 4xJs 1200mm. Od roku (2007) se připravují plány na revitalizaci koryta Bíliny, vytvoření meandrů a podpoření samočistící schopnosti.[1][2][3] Důvodem navrácení do koryta je stabilita terénu a vzdalování lomových lokalit. Po koridoru jsou vedeny téměř všechny inženýrské sítě z Chomutova do Mostu.
Koridor vznikl na hraně lomu ČSA a Jan Šverma (který dalším postupem přešel v lom Vršany). V roce 1964 bylo uvolněno místo pro jeho vytvoření, kdy docházelo k vyuhlení zásob uhlí a postupu směrem od koridoru. S tím jak těžba postupovala, tak byla v místě koridoru zakládána výsypka. V období od roku 1964 - 1985 bylo na trasu koridoru přemístěno 520 mil. m3 skrývkových hmot.[4] Předpokládalo se, že násep bude zpočátku klesat až o půl metru za rok. Proto tu byly postaveny čtvery koleje – po dvou se jezdilo, další dvě se průběžně opravovaly.
Součástí železniční části koridoru je i přemostění části vodní nádrže Újezd.
Na konci zatrubnění řeky Bíliny je ve výtokovém objektu MVE Ervěnický koridor. [5]
Související články
Souřadnice
Reference
- ↑ EIA - Revitalizace Bíliny ( revitalizace zatrubněné části a spojovacího koryta)
- ↑ Řeka Bílina se vrátí do krajiny - nyní je kvůli uhlí v potrubí
- ↑ Bílina - řeka mučednice
- ↑ Velkolom ČSA v SHR (3)
- ↑ MVE Ervěnický koridor
Externí odkazy
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |