Přejeme Vám krásné svátky a 52 týdnů pohody a štěstí v roce 2025 !
Daugava
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
|hčp= | |hčp= | ||
}} | }} | ||
| + | [[Soubor:Above the roofs of Riga Flickr.jpg|thumb|230px|Daugava v Rize (2011)]] | ||
| + | [[Soubor:Daugava a Stará Riga.jpg|thumb|230px|Daugava v Rize (2008)]] | ||
'''Daugava''' také zvaná '''Západní Dvina''' ({{vjazyce2|ru|''Западная Двина''}}, {{vjazyce2|be|''Дзьвіна''}}, {{vjazyce2|de|''Düna''}}, {{vjazyce2|pl|''Dźwina''}}) je [[řeka]] pramenící ve [[Valdajská vrchovina|Valdajské vrchovině]] v [[Rusko|Rusku]] ([[Tverská oblast|Tverská]], [[Smolenská oblast]]). Protéká [[Bělorusko|Běloruskem]] ([[Vitebská oblast]]) a ústí do [[Rižský záliv|Rižského zálivu]] [[Baltské moře|Baltského moře]] v [[Lotyšsko|Lotyšsku]]. Je 1020 [[kilometr|km]] dlouhá. [[Povodí]] má rozlohu 87 900 [[Kilometr čtvereční|km²]]. | '''Daugava''' také zvaná '''Západní Dvina''' ({{vjazyce2|ru|''Западная Двина''}}, {{vjazyce2|be|''Дзьвіна''}}, {{vjazyce2|de|''Düna''}}, {{vjazyce2|pl|''Dźwina''}}) je [[řeka]] pramenící ve [[Valdajská vrchovina|Valdajské vrchovině]] v [[Rusko|Rusku]] ([[Tverská oblast|Tverská]], [[Smolenská oblast]]). Protéká [[Bělorusko|Běloruskem]] ([[Vitebská oblast]]) a ústí do [[Rižský záliv|Rižského zálivu]] [[Baltské moře|Baltského moře]] v [[Lotyšsko|Lotyšsku]]. Je 1020 [[kilometr|km]] dlouhá. [[Povodí]] má rozlohu 87 900 [[Kilometr čtvereční|km²]]. | ||
== Průběh toku == | == Průběh toku == | ||
| Řádka 28: | Řádka 30: | ||
Zdroj vody je smíšený s převahou [[sníh|sněhového]] a s velkým zastoupením [[podzemní voda|podzemního]]. Nejvyšší [[vodnost]]i dosahuje na [[jaro|jaře]] od konce [[březen|března]] do začátku [[červen|června]]. V [[léto|létě]] voda opadá, ale díky [[déšť|dešťům]] může docházet k občasným [[povodeň|povodním]], které jsou s příchodem [[podzim]]u častější. V [[zima|zimě]] je vody v řece méně, ale v důsledku [[obleva|oteplení]] může dojít k povodním i v tomto ročním období. Průměrný roční [[průtok (hydrologie)|průtok]] vody v [[ústí]] činí 700 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. [[Led]]ová pokrývka je na řece od [[prosinec|prosince]] do [[březen|března]]. | Zdroj vody je smíšený s převahou [[sníh|sněhového]] a s velkým zastoupením [[podzemní voda|podzemního]]. Nejvyšší [[vodnost]]i dosahuje na [[jaro|jaře]] od konce [[březen|března]] do začátku [[červen|června]]. V [[léto|létě]] voda opadá, ale díky [[déšť|dešťům]] může docházet k občasným [[povodeň|povodním]], které jsou s příchodem [[podzim]]u častější. V [[zima|zimě]] je vody v řece méně, ale v důsledku [[obleva|oteplení]] může dojít k povodním i v tomto ročním období. Průměrný roční [[průtok (hydrologie)|průtok]] vody v [[ústí]] činí 700 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. [[Led]]ová pokrývka je na řece od [[prosinec|prosince]] do [[březen|března]]. | ||
== Osídlení == | == Osídlení == | ||
| - | |||
Na řece byly vybudovány [[Pljavinská vodní elektrárna|Pljavinská]], [[Kegumská vodní elektrárna|Kegumská]] a [[Rižská vodní elektrárna]]. [[Vodní doprava]] je možná na oddělených úsecích. Řeka je spojena [[Berezinský kanál|Berezinským kanálem]] s řekou [[Berezina (přítok Dněpru v Bělorusku)|Berezinou]] a s [[Dněpr]]em. Větší města, jimiž protéká, jsou: [[Veliž]] ([[Rusko]]), [[Vitebsk]], [[Polock]] ([[Bělorusko]]), [[Daugavpils]], [[Jekabpils|Jēkabpils]] a [[Riga]] ([[Lotyšsko]]). Riga leží v ústí a je zároveň [[námořní přístav|námořním přístavem]]. | Na řece byly vybudovány [[Pljavinská vodní elektrárna|Pljavinská]], [[Kegumská vodní elektrárna|Kegumská]] a [[Rižská vodní elektrárna]]. [[Vodní doprava]] je možná na oddělených úsecích. Řeka je spojena [[Berezinský kanál|Berezinským kanálem]] s řekou [[Berezina (přítok Dněpru v Bělorusku)|Berezinou]] a s [[Dněpr]]em. Větší města, jimiž protéká, jsou: [[Veliž]] ([[Rusko]]), [[Vitebsk]], [[Polock]] ([[Bělorusko]]), [[Daugavpils]], [[Jekabpils|Jēkabpils]] a [[Riga]] ([[Lotyšsko]]). Riga leží v ústí a je zároveň [[námořní přístav|námořním přístavem]]. | ||
== Poznámky == | == Poznámky == | ||
| Řádka 37: | Řádka 38: | ||
| - | {{commonscat|Daugava}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Daugava}}{{commonscat|Daugava}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Mezinárodní řeky v Evropě]] | [[Kategorie:Mezinárodní řeky v Evropě]] | ||
[[Kategorie:Řeky ve Tverské oblasti]] | [[Kategorie:Řeky ve Tverské oblasti]] | ||
Aktuální verze z 3. 2. 2015, 13:34
Daugava také zvaná Západní Dvina (rusky Западная Двина, bělorusky Дзьвіна, německy Düna, polsky Dźwina) je řeka pramenící ve Valdajské vrchovině v Rusku (Tverská, Smolenská oblast). Protéká Běloruskem (Vitebská oblast) a ústí do Rižského zálivu Baltského moře v Lotyšsku. Je 1020 km dlouhá. Povodí má rozlohu 87 900 km².
Obsah |
Průběh toku
Pramení na Valdajské vysočině v nadmořské výšce 221 m západně od pramenů Volhy. Charakteristické pro reliéf povodí řeky je střídání přibližně stejně velkých vysočin (Vitebská, Gorodocká, Latgalská, Vidzemská) a širokých nížin (Polocká, Východolotyšská, Středolotyšská). Celé povodí se nachází v oblasti nadbytečných srážek. Řeka začíná jako mělký potok, který protéká jezera Dvinec a Ochvat-Žadanje. Poté se rozšiřuje až na 15 m a teče v hlubokém říčním údolí mezi strmými břehy. Tento charakter si dolina zachovává téměř po celé délce toku, pouze ve vzdálenosti 150 km od pramene je na krátkém úseku málo výrazná v místech, kde protéká jezery Luka a Kalakuckým. Také v přímořské rovině teče mezi nízkými břehy. V korytě se vyskytují četné peřeje, které souvisejí se shluky balvanů a s dolomity vystupujícími na povrch. Na dolním toku se řeka rozvětvuje na ramena. Oblast ústí představuje erozivní deltu, která je dlouhá přibližně 35 km. Při ústí do Rižského zálivu vytváří řeka pod vodou práh.
Přítoky
Vodní režim
Zdroj vody je smíšený s převahou sněhového a s velkým zastoupením podzemního. Nejvyšší vodnosti dosahuje na jaře od konce března do začátku června. V létě voda opadá, ale díky dešťům může docházet k občasným povodním, které jsou s příchodem podzimu častější. V zimě je vody v řece méně, ale v důsledku oteplení může dojít k povodním i v tomto ročním období. Průměrný roční průtok vody v ústí činí 700 m³/s. Ledová pokrývka je na řece od prosince do března.
Osídlení
Na řece byly vybudovány Pljavinská, Kegumská a Rižská vodní elektrárna. Vodní doprava je možná na oddělených úsecích. Řeka je spojena Berezinským kanálem s řekou Berezinou a s Dněprem. Větší města, jimiž protéká, jsou: Veliž (Rusko), Vitebsk, Polock (Bělorusko), Daugavpils, Jēkabpils a Riga (Lotyšsko). Riga leží v ústí a je zároveň námořním přístavem.
Poznámky
Literatura
- V tomto článku jsou použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Западная Двина“.
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |