V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Dělová věž

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Iowa 16 inch Gun-EN.png|thumb|300px|Průřez věží americké bitevní lodě [[USS Iowa (BB-61)|''Iowa'']] s děly ráže 406 mm]]
+
[[Soubor:Iowa 16 inch Gun-EN.png|thumb|240px|Průřez věží americké bitevní lodě [[USS Iowa (BB-61)|''Iowa'']] s děly ráže 406 mm]]
-
 
+
[[Soubor:Yamato battleship under construction.jpg|thumb|240px|Dělová věž největší bitevní lodi na světě: japonské '''[[Jamato (bitevní loď)|Jamato]]''']]
'''Dělová věž''' je zařízení, které chrání svou posádku a mechanismus dělostřeleckého systému a zároveň umožňuje kanónu zaměření a střelbu v různých směrech. Věž může svou posádku chránit proti zásahu v bitvě či nepříznivému počasí.
'''Dělová věž''' je zařízení, které chrání svou posádku a mechanismus dělostřeleckého systému a zároveň umožňuje kanónu zaměření a střelbu v různých směrech. Věž může svou posádku chránit proti zásahu v bitvě či nepříznivému počasí.
Řádka 9: Řádka 9:
== Dělové věže na válečných lodích ==
== Dělové věže na válečných lodích ==
=== Vývoj ===
=== Vývoj ===
-
[[Soubor:USS Monitor after Battle of Hampton Roads.png|thumb|Dělová věž na [[USS Monitor|USS ''Monitor'']]]]
+
[[Soubor:USS Monitor after Battle of Hampton Roads.png|thumb|240px|Dělová věž na [[USS Monitor|USS ''Monitor'']]]]
-
[[Soubor:Rolf Krake.jpg|thumb|Dánská věžová loď [[Rolf Krake|''Rolf Krake'']]]]
+
-
 
+
Až do poloviny 19. století, kdy byla zavedena velkorážná, dlouhohlavňová děla, měly válečné lodě řady děl na bocích trupu, často umístěné v [[kasematy|kasematách]]. Loď tehdy střílela salvou z více děl, která měla jen omezený [[náměr]] a [[odměr]]. Kvůli stabilitě mohlo být nesených větších děl mnohem méně a umístění dělových palub nízko nad čarou ponoru omezovalo možnosti lodí na rozbouřeném moři. Použití dělových věží lodi umožnilo nést méně lepších a těžších děl, která mohla střílet do více směrů a vyvažovala tak jejich menší počet. Navíc věže chránily svou posádku před palbou nepřítele a nepřízní počasí.
Až do poloviny 19. století, kdy byla zavedena velkorážná, dlouhohlavňová děla, měly válečné lodě řady děl na bocích trupu, často umístěné v [[kasematy|kasematách]]. Loď tehdy střílela salvou z více děl, která měla jen omezený [[náměr]] a [[odměr]]. Kvůli stabilitě mohlo být nesených větších děl mnohem méně a umístění dělových palub nízko nad čarou ponoru omezovalo možnosti lodí na rozbouřeném moři. Použití dělových věží lodi umožnilo nést méně lepších a těžších děl, která mohla střílet do více směrů a vyvažovala tak jejich menší počet. Navíc věže chránily svou posádku před palbou nepřítele a nepřízní počasí.
Jednou z prvních věžových lodí byl americký [[USS Monitor|USS ''Monitor'']]. Tato loď měla dvě děla s předním nabíjením v plně otočné věži. Po výstřelu byla děla zatažena a nabita. Jiným řešením bylo použití pevného zvonu – [[barbeta|barbety]]. Pohyblivý byl pouze samotný kanón. V pozdějších konstrukcích už byl kanón nabíjený zezadu a jeho hlaveň vyčnívala ven z barbety. Rozmístění dělových věží se měnilo. Často byly kromě věží ve středu lodi další věže s omezeným odměrem po stranách nástavby. Tak tomu bylo u [[HMS Dreadnought (1906)|HMS ''Dreadnought'']], která přes mnohé revoluční novinky měla stále po stranách nástavby dvě věže, s omezeným palebným polem. Změna poprvé přišla u amerických bitevních lodí [[Třída South Carolina|třídy ''South Carolina'']], kde byly věže umístěny na horní palubě ve středu lodi, což umožnilo zpevnit strukturu trupu. Věže byly v párech za sebou, přičemž zadní věž byla vyvýšená a střílela přes věž pod sebou.  
Jednou z prvních věžových lodí byl americký [[USS Monitor|USS ''Monitor'']]. Tato loď měla dvě děla s předním nabíjením v plně otočné věži. Po výstřelu byla děla zatažena a nabita. Jiným řešením bylo použití pevného zvonu – [[barbeta|barbety]]. Pohyblivý byl pouze samotný kanón. V pozdějších konstrukcích už byl kanón nabíjený zezadu a jeho hlaveň vyčnívala ven z barbety. Rozmístění dělových věží se měnilo. Často byly kromě věží ve středu lodi další věže s omezeným odměrem po stranách nástavby. Tak tomu bylo u [[HMS Dreadnought (1906)|HMS ''Dreadnought'']], která přes mnohé revoluční novinky měla stále po stranách nástavby dvě věže, s omezeným palebným polem. Změna poprvé přišla u amerických bitevních lodí [[Třída South Carolina|třídy ''South Carolina'']], kde byly věže umístěny na horní palubě ve středu lodi, což umožnilo zpevnit strukturu trupu. Věže byly v párech za sebou, přičemž zadní věž byla vyvýšená a střílela přes věž pod sebou.  
-
 
+
[[Soubor:HMS Dreadnought (1911) profile drawing.png|thumb|240px|Schéma rozmístění dělových věží u bitevní lodi [[HMS Dreadnought (1906)|HMS ''Dreadnought'']]]]
-
[[Soubor:HMS Dreadnought (1911) profile drawing.png|thumb|left|Schéma rozmístění dělových věží u bitevní lodi [[HMS Dreadnought (1906)|HMS ''Dreadnought'']]]]
+
K dalšímu kvalitativnímu skoku došlo u bitevních lodí třídy [[Kongó (bitevní loď)|''Kongó'']] a [[Třída Queen Elisabeth|''Queen Elisabeth'']]. Byla vypuštěna prostřední dělová věž, která beztak měla omezené palebné pole a lodě místo ní nesly méně děl větší ráže (u [[HMS Queen Elizabeth (1913)|HMS ''Queen Elisabeth'']] 381 mm).
K dalšímu kvalitativnímu skoku došlo u bitevních lodí třídy [[Kongó (bitevní loď)|''Kongó'']] a [[Třída Queen Elisabeth|''Queen Elisabeth'']]. Byla vypuštěna prostřední dělová věž, která beztak měla omezené palebné pole a lodě místo ní nesly méně děl větší ráže (u [[HMS Queen Elizabeth (1913)|HMS ''Queen Elisabeth'']] 381 mm).
-
V období první světové války byla používány dvoudělové věže, zatímco za druhé světové války spíše třídělové a v několika případech i čtyřdělové. Tím měla být ušetřena hmotnost konstrukce a dosaženo lepší pancéřové ochrany. Komplikovaná konstrukce čtyřdělových věží už však byla nepraktická z hlediska provozu lodi. Používaly se (a stále používají) i věže jednohlavňové.
+
V období první světové války byla používány dvou-dělové věže, zatímco za druhé světové války spíše tří-dělové a v několika případech i čtyřdělové. Tím měla být ušetřena hmotnost konstrukce a dosaženo lepší pancéřové ochrany. Komplikovaná konstrukce čtyřdělových věží už však byla nepraktická z hlediska provozu lodi. Používaly se (a stále používají) i věže jednohlavňové.  
-
 
+
-
Ráže děl bitevních lodí se postupně zvětšovala z typických 305 mm počátkem 20. století až na [[460mm kanón typu 94|460 mm]] u japonských bitevních lodí [[Jamato (bitevní loď)|třídy ''Jamato'']]. Například [[460mm kanón typu 94#Lafetace|dělová věž ''Jamata'']] vážila (nejméně – zdroje se rozcházejí) 2510 tun. Ve věžích byla obvykle i děla menších ráží. U bitevních lodí měla sekundární výzbroj obvykle ráži 127–152 mm, u křižníků 127–203 mm a u torpédoborců 127 mm. Pro menší ráže byly věže používány méně.
+
-
[[Soubor:Animated gun turret.gif|thumb|300px|Schéma principálního fungování dělové věže]]
+
Ráže děl bitevních lodí se postupně zvětšovala z typických 305 mm počátkem 20. století až na [[460mm kanón typu 94|460 mm]] u japonských bitevních lodí [[Jamato (bitevní loď)|třídy ''Jamato'']]. Například [[460mm kanón typu 94|dělová věž ''Jamata'']] vážila (nejméně – zdroje se rozcházejí) 2 510 tun. Ve věžích byla obvykle i děla menších ráží. U bitevních lodí měla sekundární výzbroj obvykle ráži 127–152 mm, u křižníků 127–203 mm a u torpédoborců 127 mm. Pro menší ráže byly věže používány méně.
-
[[Soubor:Damages New Orleans Tassafaronga.jpg|thumb|Americký těžký křižník [[USS New Orleans (CA-32)|USS ''New Orleans'']] přišel v bitvě o příď i s první dělovou věží. U druhé věže je zřetelně vidět její umístění v trupu lodi.]]
+
[[Soubor: Gneisenau-1.jpg|thumb|240px|Dělová věž C z [[Gneisenau (1935)|Gneisenau]] jako součást pobřežní obrany v [[Norsko|Norsku]] (2004)]]
=== Popis prostor věže válečné lodi ===
=== Popis prostor věže válečné lodi ===
Řádka 42: Řádka 37:
Sekundární věže bývají označeny jako P (port=pravobok) a S (starboard=levobok) a jednotlivé věže pak mají čísla odpředu dozadu. Přední věž středního kalibru na levoboku je tedy S1.
Sekundární věže bývají označeny jako P (port=pravobok) a S (starboard=levobok) a jednotlivé věže pak mají čísla odpředu dozadu. Přední věž středního kalibru na levoboku je tedy S1.
-
[[Soubor:M4A4-Sherman-latrun-6.jpg|thumb|Věž tanku M4A4 Sherman se 75mm kanónem]]
 
Další výjimkou jsou věže bitevní lodě [[HMS Agincourt (1913)|HMS ''Agincourt'']], která jich měla dokonce sedm a byly pojmenovány podle dnů v týdnu.
Další výjimkou jsou věže bitevní lodě [[HMS Agincourt (1913)|HMS ''Agincourt'']], která jich měla dokonce sedm a byly pojmenovány podle dnů v týdnu.
Řádka 49: Řádka 43:
== Tanková věž ==
== Tanková věž ==
 +
[[Soubor:Muzeum-Lesany-2016XZ1-31.JPG|thumb|240px|[[M36 Jackson]] v muzeu Lešany (2016)]]
Všechny moderní tanky mají hlavní výzbroj v plně otočné věži, která chrání jak vezenou munici, tak především vlastní osádku tanku, která v ní má zčásti svůj bojový prostor. Nesený tankový kanón má obvykle ráži 105–125 mm. Jako doplněn může být nesen jeden či více kulometů. Posádka věže je dvou či vícečlenná. Obvykle se skládá z velitele tanku, střelce a nabíječe.
Všechny moderní tanky mají hlavní výzbroj v plně otočné věži, která chrání jak vezenou munici, tak především vlastní osádku tanku, která v ní má zčásti svůj bojový prostor. Nesený tankový kanón má obvykle ráži 105–125 mm. Jako doplněn může být nesen jeden či více kulometů. Posádka věže je dvou či vícečlenná. Obvykle se skládá z velitele tanku, střelce a nabíječe.
-
 
-
[[Soubor:Maginot2ix.jpg|thumb|Věž s dvěma děly ráže 135 mm, která tvořila součást Maginotovy linie]]
 
Různá [[Bojové vozidlo|bojová vozidla]] mohou ve své věži nést i jinou výzbroj, podle toho, jaké je jejich určení. Bojová vozidla pěchoty obvykle nesou dělo menší ráže, protitankové řízené střely či oboje. Lehká vozidla mohou nést malou věž, ovládanou jedním mužem, která by byla vyzbrojena jen kulometem.
Různá [[Bojové vozidlo|bojová vozidla]] mohou ve své věži nést i jinou výzbroj, podle toho, jaké je jejich určení. Bojová vozidla pěchoty obvykle nesou dělo menší ráže, protitankové řízené střely či oboje. Lehká vozidla mohou nést malou věž, ovládanou jedním mužem, která by byla vyzbrojena jen kulometem.
Řádka 58: Řádka 51:
Dělové věže se staly součástí řady opevnění, pevností a pevnostních pásem. Byly použity ve [[Francie|Francii]] při stavbě [[Maginotova linie|Maginotovy linie]] či později Němci při budování [[Atlantický val|Atlantického valu]]. Dělostřelecké věže byly vyvíjeny i pro projekt [[Československé opevnění|československého opevnění]]. Existují i námořní pevnosti, jako například americká [[Fort Drum (El Fraile)|Fort Drum]] v [[Manilská zátoka|Manilské zátoce]]. Častou praxí bylo používání dělových věží zastaralých tanků při budování opevněných pásem.
Dělové věže se staly součástí řady opevnění, pevností a pevnostních pásem. Byly použity ve [[Francie|Francii]] při stavbě [[Maginotova linie|Maginotovy linie]] či později Němci při budování [[Atlantický val|Atlantického valu]]. Dělostřelecké věže byly vyvíjeny i pro projekt [[Československé opevnění|československého opevnění]]. Existují i námořní pevnosti, jako například americká [[Fort Drum (El Fraile)|Fort Drum]] v [[Manilská zátoka|Manilské zátoce]]. Častou praxí bylo používání dělových věží zastaralých tanků při budování opevněných pásem.
 +
[[Soubor:Lancaster tail turret.jpg|thumb|240px|Zadní věž bombardéru [[Avro Lancaster]]]]
 +
[[Soubor:B29 ventral turret.jpg|thumb|240px|Spodní věž bombardéru [[Boeing B-29 Superfortress]]]]
== Letecké věže ==
== Letecké věže ==
-
[[Soubor:Lancaster tail turret.jpg|thumb|Zadní věž bombardéru [[Avro Lancaster]]]]
 
-
[[Soubor:B29 ventral turret.jpg|thumb|Spodní věž bombardéru [[Boeing B-29 Superfortress]]]]
 
-
 
První letecké zbraně byly umístěny pevně, anebo uchycené pomocí jednoduchého mechanismu. Ten se později vyvinul v [[oběžný kruh]], tedy otočný kruh, který usnadňoval pohyb zbraně kolem střelce, jenž ale zůstával ve stejné pozici. Jak se zvětšovaly rychlost a výška, ve kterých se letouny pohybovaly, bylo nutné prostor střelce zakrýt. Prvním letounem, který byl vybaven leteckou věží, byl [[bombardér]] [[Royal Air Force]] [[Boulton Paul Overstrand]], který poprvé vzlétl v roce [[1933]]. Overstrand měl na přídi střeleckou věž, ve které byl umístěn jeden kulomet. Časem se počet věží i v nich nesených zbraní zvětšoval. Ráže palubních zbraní se zvětšovala z menší kulometné ráže 7,7 mm na 12,7 mm a v menší míře byly používány i 20 mm kanóny. Typický druhoválečný bombardér RAF, jako například [[Avro Lancaster]], nesl tři věže. Přední a hřbetní věž nesly dvojici kulometů, zatímco ocasní věž je měla rovnou čtyři.
První letecké zbraně byly umístěny pevně, anebo uchycené pomocí jednoduchého mechanismu. Ten se později vyvinul v [[oběžný kruh]], tedy otočný kruh, který usnadňoval pohyb zbraně kolem střelce, jenž ale zůstával ve stejné pozici. Jak se zvětšovaly rychlost a výška, ve kterých se letouny pohybovaly, bylo nutné prostor střelce zakrýt. Prvním letounem, který byl vybaven leteckou věží, byl [[bombardér]] [[Royal Air Force]] [[Boulton Paul Overstrand]], který poprvé vzlétl v roce [[1933]]. Overstrand měl na přídi střeleckou věž, ve které byl umístěn jeden kulomet. Časem se počet věží i v nich nesených zbraní zvětšoval. Ráže palubních zbraní se zvětšovala z menší kulometné ráže 7,7 mm na 12,7 mm a v menší míře byly používány i 20 mm kanóny. Typický druhoválečný bombardér RAF, jako například [[Avro Lancaster]], nesl tři věže. Přední a hřbetní věž nesly dvojici kulometů, zatímco ocasní věž je měla rovnou čtyři.
Řádka 72: Řádka 64:
-
{{Commonscat|Gun turrets}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Gun+turrets}}{{Commonscat|Gun turrets}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Konstrukce letadel]]
[[Kategorie:Konstrukce letadel]]
[[Kategorie:Opevnění]]
[[Kategorie:Opevnění]]
[[Kategorie:Konstrukce plavidel]]
[[Kategorie:Konstrukce plavidel]]

Aktuální verze z 23. 9. 2016, 10:26

Průřez věží americké bitevní lodě Iowa s děly ráže 406 mm
Dělová věž největší bitevní lodi na světě: japonské Jamato

Dělová věž je zařízení, které chrání svou posádku a mechanismus dělostřeleckého systému a zároveň umožňuje kanónu zaměření a střelbu v různých směrech. Věž může svou posádku chránit proti zásahu v bitvě či nepříznivému počasí.

Věž je obvykle otočná zbraňová platforma. Její využití je široké. Může být použita v pevnostech, fortifikačních strukturách, jako je pobřežní dělostřelectvo, u obrněných vozidel, tanků, válečných lodí či letadel.

Věže mohou být vyzbrojeny jedním či více kulomety, kanóny, velkorážnými děly či vypouštěcím zařízením řízených střel. Ovládány mohou být jak přímo svou posádkou, tak dálkově a obvykle jsou chráněny pancířem. Existují i věže, které se nacházejí na vrchu jiných věží.

Obsah

Dělové věže na válečných lodích

Vývoj

Dělová věž na USS Monitor

Až do poloviny 19. století, kdy byla zavedena velkorážná, dlouhohlavňová děla, měly válečné lodě řady děl na bocích trupu, často umístěné v kasematách. Loď tehdy střílela salvou z více děl, která měla jen omezený náměr a odměr. Kvůli stabilitě mohlo být nesených větších děl mnohem méně a umístění dělových palub nízko nad čarou ponoru omezovalo možnosti lodí na rozbouřeném moři. Použití dělových věží lodi umožnilo nést méně lepších a těžších děl, která mohla střílet do více směrů a vyvažovala tak jejich menší počet. Navíc věže chránily svou posádku před palbou nepřítele a nepřízní počasí.

Jednou z prvních věžových lodí byl americký USS Monitor. Tato loď měla dvě děla s předním nabíjením v plně otočné věži. Po výstřelu byla děla zatažena a nabita. Jiným řešením bylo použití pevného zvonu – barbety. Pohyblivý byl pouze samotný kanón. V pozdějších konstrukcích už byl kanón nabíjený zezadu a jeho hlaveň vyčnívala ven z barbety. Rozmístění dělových věží se měnilo. Často byly kromě věží ve středu lodi další věže s omezeným odměrem po stranách nástavby. Tak tomu bylo u HMS Dreadnought, která přes mnohé revoluční novinky měla stále po stranách nástavby dvě věže, s omezeným palebným polem. Změna poprvé přišla u amerických bitevních lodí třídy South Carolina, kde byly věže umístěny na horní palubě ve středu lodi, což umožnilo zpevnit strukturu trupu. Věže byly v párech za sebou, přičemž zadní věž byla vyvýšená a střílela přes věž pod sebou.

Schéma rozmístění dělových věží u bitevní lodi HMS Dreadnought

K dalšímu kvalitativnímu skoku došlo u bitevních lodí třídy Kongó a Queen Elisabeth. Byla vypuštěna prostřední dělová věž, která beztak měla omezené palebné pole a lodě místo ní nesly méně děl větší ráže (u HMS Queen Elisabeth 381 mm).

V období první světové války byla používány dvou-dělové věže, zatímco za druhé světové války spíše tří-dělové a v několika případech i čtyřdělové. Tím měla být ušetřena hmotnost konstrukce a dosaženo lepší pancéřové ochrany. Komplikovaná konstrukce čtyřdělových věží už však byla nepraktická z hlediska provozu lodi. Používaly se (a stále používají) i věže jednohlavňové.

Ráže děl bitevních lodí se postupně zvětšovala z typických 305 mm počátkem 20. století až na 460 mm u japonských bitevních lodí třídy Jamato. Například dělová věž Jamata vážila (nejméně – zdroje se rozcházejí) 2 510 tun. Ve věžích byla obvykle i děla menších ráží. U bitevních lodí měla sekundární výzbroj obvykle ráži 127–152 mm, u křižníků 127–203 mm a u torpédoborců 127 mm. Pro menší ráže byly věže používány méně.

Dělová věž C z Gneisenau jako součást pobřežní obrany v Norsku (2004)

Popis prostor věže válečné lodi

Dělovou věží se u válečných lodí rozumí takové umístění zbraně, kde se celá věž otáčí vcelku a její konstrukce zasahuje skrze palubu hluboko do konstrukce lodě. Dělová věž je celek, skládající se z více částí. Samotná otočná věž se nachází nad palubou a jsou tu umístěna děla, která jsou zde také nabíjena. Věž leží vlastní vahou na kuličkových ložiscích, které umožňují její otáčení. Není pevně spojena s konstrukcí lodě a proto při převrácení lodě můžou její věže odpadnout. To se stalo například v případě vraku bitevní lodě Bismarck. Pod věží se nachází komora, ve které se manipuluje s municí, která je výtahem vyzvednuta z muničních skladišť pod věží. Granáty a hnací náplně jsou skladovány odděleně. Komora a výtah se otáčejí společně s věží, se kterou tvoří integrovaný celek, který je umístěný uvnitř pancéřované barbety, která v trupu navazuje na hlavní pancéřovou palubu. Pod barbetou se nachází komora, ve které jsou projektily a hnací náplně, vyjmuté z muničního skladu, nakládány na dopravník.

Takový projektil bitevní lodě mohl vážit i jednu tunu a cyklus palby takového děla trval přibližně jednu minutu. Mechanismus věže je vybavený bezpečnostním systémem, který by měl zajistil, aby se nestalo, že by zůstal otevřený koridor z prostoru děl, přes muniční komoru a výtah až do prostoru muničních skladišť, kterým by mohl projít plamen v případě zásahu věže. Jednotlivé části věže tak jsou odděleny.

Při střelbě z děl velkých ráží je omezen náměr, ve kterém mohou být nabíjena, protože k pěchování náboje s hnací náplní do hlavně je třeba mnoho energie. Hlaveň se tedy v každém cyklu sklopí do nabíjecí polohy, je nabita a poté se opět zvedne do požadovaného úhlu.

Věže moderních válečných lodí

Mnoho současných válečných lodí nese dělové věže, ráže jejich děl se ale ustálila v rozmezí 76–127 mm. Samotné těleso věže je spíše jen ochranou kanónu proti povětrnostním vlivům a nemá pancéřování. Moderní věže navíc často fungují automaticky, nemají uvnitř posádku, ale občas jen několik mužů obsluhy muničních dopravníků.

Pojmenování věží

U válečných lodí mají jednotlivé věže a jejich polohy svá jména. V Royal Navy se pro věže používají písmena. Věže jsou označeny odpředu podle abecedy. Přední věže jsou A a B, zadní spíše Y a Z. Prostřední věže se obvykle označovaly P, Q a R. Zmatek vytváří jen označení třetí věže bitevních lodí třídy Nelson písmenem X a třetí věže křižníků třídy Dido písmenem Q.

Sekundární věže bývají označeny jako P (port=pravobok) a S (starboard=levobok) a jednotlivé věže pak mají čísla odpředu dozadu. Přední věž středního kalibru na levoboku je tedy S1.


Další výjimkou jsou věže bitevní lodě HMS Agincourt, která jich měla dokonce sedm a byly pojmenovány podle dnů v týdnu.

V Německu byly věže označovány odpředu dozadu taktéž písmeny (A,B,C,D...), často se ale používal systém rádiového hláskování, jak tomu bylo u bitevní lodi Bismarck, kde byly věže pojmenovány Anton, Bruno, Caesar a Dora.

Tanková věž

M36 Jackson v muzeu Lešany (2016)

Všechny moderní tanky mají hlavní výzbroj v plně otočné věži, která chrání jak vezenou munici, tak především vlastní osádku tanku, která v ní má zčásti svůj bojový prostor. Nesený tankový kanón má obvykle ráži 105–125 mm. Jako doplněn může být nesen jeden či více kulometů. Posádka věže je dvou či vícečlenná. Obvykle se skládá z velitele tanku, střelce a nabíječe.

Různá bojová vozidla mohou ve své věži nést i jinou výzbroj, podle toho, jaké je jejich určení. Bojová vozidla pěchoty obvykle nesou dělo menší ráže, protitankové řízené střely či oboje. Lehká vozidla mohou nést malou věž, ovládanou jedním mužem, která by byla vyzbrojena jen kulometem.

Věže v pozemním opevnění

Dělové věže se staly součástí řady opevnění, pevností a pevnostních pásem. Byly použity ve Francii při stavbě Maginotovy linie či později Němci při budování Atlantického valu. Dělostřelecké věže byly vyvíjeny i pro projekt československého opevnění. Existují i námořní pevnosti, jako například americká Fort Drum v Manilské zátoce. Častou praxí bylo používání dělových věží zastaralých tanků při budování opevněných pásem.

Zadní věž bombardéru Avro Lancaster
Spodní věž bombardéru Boeing B-29 Superfortress

Letecké věže

První letecké zbraně byly umístěny pevně, anebo uchycené pomocí jednoduchého mechanismu. Ten se později vyvinul v oběžný kruh, tedy otočný kruh, který usnadňoval pohyb zbraně kolem střelce, jenž ale zůstával ve stejné pozici. Jak se zvětšovaly rychlost a výška, ve kterých se letouny pohybovaly, bylo nutné prostor střelce zakrýt. Prvním letounem, který byl vybaven leteckou věží, byl bombardér Royal Air Force Boulton Paul Overstrand, který poprvé vzlétl v roce 1933. Overstrand měl na přídi střeleckou věž, ve které byl umístěn jeden kulomet. Časem se počet věží i v nich nesených zbraní zvětšoval. Ráže palubních zbraní se zvětšovala z menší kulometné ráže 7,7 mm na 12,7 mm a v menší míře byly používány i 20 mm kanóny. Typický druhoválečný bombardér RAF, jako například Avro Lancaster, nesl tři věže. Přední a hřbetní věž nesly dvojici kulometů, zatímco ocasní věž je měla rovnou čtyři.

Na počátku druhé světové války se dokonce objevila koncepce věžové stíhačky, která byla uplatněna u letounů Boulton Paul Defiant a Blackburn Roc. Ukázala se být ale slepou uličkou, protože rozměrná věž silně omezovala výkony strojů, jenž se staly snadnou kořistí klasických stíhaček.

V době nástupu proudových motorů a zvětšování rychlosti válečných letadel, začaly střelecké věže z bombardérů mizet a například u bombardéru Boeing B-52 Stratofortress už zbyla jen ocasní věž s kanónem.

Externí odkazy

  • (anglicky) Peter Lienau: German Turret Designations@navweaps.com — pojmenování dělových věží na německých lodích za první světové války


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Dělová věž
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Dělová věž