Giberelin

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Image:Gibberellin-452D.png|thumb|right|Struktura giberelinu]]
+
[[Soubor:Gibberellin A3.png|thumb|240px|Struktura giberelinu]]
'''Giberelin''' je [[fytohormon]], respektive skupina fytohormonů na bázi kyseliny giberelové (GA3).  
'''Giberelin''' je [[fytohormon]], respektive skupina fytohormonů na bázi kyseliny giberelové (GA3).  
== Struktura ==
== Struktura ==
Řádka 7: Řádka 7:
* dokončuje se v [[cytosol]]u
* dokončuje se v [[cytosol]]u
== Přenos signálu ==
== Přenos signálu ==
-
Jejich signál vede k odstranění komplexu DELLA (komplex se specifickou [[aminokyselina|aminokyselinovou sekvencí]] [[aspartát]], [[glutamát]], [[leucin]], leucin, [[alanin]]) z [[promotor (genetika)|promotoru]] giberelinem indukovaných časných [[gen]]ů. Ty se začnou transkribovat a jejich produkty se pak navážou na promotory giberelinem indukovaných pozdních genů a indukují jejich [[transkripci]]. Mezi tyto pozdní geny patří například α-[[amyláza]], jejíž [[genová exprese|expresi]] giberelin indukuje při klíčení. Tato amyláza je produkována [[buňka]]mi [[aleuronová vrstva|aleuronové vrstvy]] do [[endospermu]], který štěpí a aktivuje tím pro rostlinu zásobní látky, aby mohla rostlina vyklíčit.
+
Jejich signál vede k odstranění komplexu DELLA (komplex se specifickou [[Aminokyseliny|aminokyselinovou sekvencí]] [[aspartát]], [[glutamát]], [[leucin]], leucin, [[alanin]]) z [[promotor (genetika)|promotoru]] giberelinem indukovaných časných [[gen]]ů. Ty se začnou transkribovat a jejich produkty se pak navážou na promotory giberelinem indukovaných pozdních genů a indukují jejich [[transkripci]]. Mezi tyto pozdní geny patří například α-[[amyláza]], jejíž [[genová exprese|expresi]] giberelin indukuje při klíčení. Tato amyláza je produkována [[buňka]]mi [[aleuronová vrstva|aleuronové vrstvy]] do [[endospermu]], který štěpí a aktivuje tím pro rostlinu zásobní látky, aby mohla rostlina vyklíčit.
Existuje ještě další signální dráha giberelinu, ta je závislá na [[vápník|vápenatých]] [[iont]]ech a jejím výsledkem je pučení váčků z endoplazmatického retikula a jejich [[exocytóza]]. Právě tato dráha dopravuje při klíčení amylázu ven z buněk aleuronové vrstvy do endospermu.<ref>{{Citace monografie
Existuje ještě další signální dráha giberelinu, ta je závislá na [[vápník|vápenatých]] [[iont]]ech a jejím výsledkem je pučení váčků z endoplazmatického retikula a jejich [[exocytóza]]. Právě tato dráha dopravuje při klíčení amylázu ven z buněk aleuronové vrstvy do endospermu.<ref>{{Citace monografie
  | autor = Mohr, Schopfer
  | autor = Mohr, Schopfer

Aktuální verze z 3. 8. 2020, 09:43

Struktura giberelinu

Giberelin je fytohormon, respektive skupina fytohormonů na bázi kyseliny giberelové (GA3).

Obsah

Struktura

Chemicky jsou podobné diterpenům, mají 19 nebo 20 uhlíků. Giberelin byl objeven v 20. letech 20. století v Japonsku v houbě Giberella fujikuroi, která způsobuje chorobu bakanae. Reverzibilně ho lze inaktivovat konjugací s glukosou. Vzniká v mladých listech, vzrostných vrcholech, kořenech a klíčících semenech. Jeho biosyntéza probíhá ve třech kompartmentech:

Přenos signálu

Jejich signál vede k odstranění komplexu DELLA (komplex se specifickou aminokyselinovou sekvencí aspartát, glutamát, leucin, leucin, alanin) z promotoru giberelinem indukovaných časných genů. Ty se začnou transkribovat a jejich produkty se pak navážou na promotory giberelinem indukovaných pozdních genů a indukují jejich transkripci. Mezi tyto pozdní geny patří například α-amyláza, jejíž expresi giberelin indukuje při klíčení. Tato amyláza je produkována buňkami aleuronové vrstvy do endospermu, který štěpí a aktivuje tím pro rostlinu zásobní látky, aby mohla rostlina vyklíčit. Existuje ještě další signální dráha giberelinu, ta je závislá na vápenatých iontech a jejím výsledkem je pučení váčků z endoplazmatického retikula a jejich exocytóza. Právě tato dráha dopravuje při klíčení amylázu ven z buněk aleuronové vrstvy do endospermu.[1]

Funkce

Stimuluje mitózu, růst internodií a listů. Na rozdíl od dalších fytohormonů nestimuluje růst kořenů. Ovlivňuje aktivitu amylázy v klíčících obilkách, indukuje kvetení u dlouhodenních rostlin, omezuje tvorbu samčích květů, zkracuje juvenilní periodu, někdy mění fotoperiodickou adaptaci rostlin.

Reference

  1. Mohr, Schopfer. Plant Physiology. [s.l.] : Springer-Verlag Berlin. (anglicky)