Logika
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | + | : ''Na tento článek je přesměrováno heslo '''Logik'''. Tento článek je o logice. O deskové hře Logik (ve světě – Mastermind), pojednává článek'': [[Logik (hra)]]. | |
'''Logika''' má více významů – v češtině se běžně používá ve smyslu ''myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům''. '''Logika''' je také formální [[věda]], zkoumající právě onen způsob vyvozování závěrů. | '''Logika''' má více významů – v češtině se běžně používá ve smyslu ''myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům''. '''Logika''' je také formální [[věda]], zkoumající právě onen způsob vyvozování závěrů. | ||
Logika není empirickou vědou o myšlení; studuje objektivní podmínky správnosti, jinak řečeno je to disciplína studující relaci „vyplývání“. Logika také nezkoumá úplně obecně poznání – to je předmětem filosofické disciplíny [[epistemologie]]. | Logika není empirickou vědou o myšlení; studuje objektivní podmínky správnosti, jinak řečeno je to disciplína studující relaci „vyplývání“. Logika také nezkoumá úplně obecně poznání – to je předmětem filosofické disciplíny [[epistemologie]]. | ||
Řádka 43: | Řádka 43: | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
* [http://home.zcu.cz/~kaisert/tm/lam.pdf Úvod do matematické logiky, Doc. RNDr. Tomáš Kaiser, Ph.D.] | * [http://home.zcu.cz/~kaisert/tm/lam.pdf Úvod do matematické logiky, Doc. RNDr. Tomáš Kaiser, Ph.D.] | ||
+ | * [https://cs.wikisource.org/wiki/Ottův_slovník_naučný/Logika Encyklopedické heslo Logika v Ottově slovníku naučném] | ||
- | {{ | + | {{Commonscat|Logic}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Logika| ]] | [[Kategorie:Logika| ]] | ||
[[Kategorie:Informatika]] | [[Kategorie:Informatika]] | ||
[[Kategorie:Sedm svobodných umění]] | [[Kategorie:Sedm svobodných umění]] |
Aktuální verze z 28. 8. 2021, 09:14
- Na tento článek je přesměrováno heslo Logik. Tento článek je o logice. O deskové hře Logik (ve světě – Mastermind), pojednává článek: Logik (hra).
Logika má více významů – v češtině se běžně používá ve smyslu myšlenková cesta, která vedla k daným závěrům. Logika je také formální věda, zkoumající právě onen způsob vyvozování závěrů. Logika není empirickou vědou o myšlení; studuje objektivní podmínky správnosti, jinak řečeno je to disciplína studující relaci „vyplývání“. Logika také nezkoumá úplně obecně poznání – to je předmětem filosofické disciplíny epistemologie. Jako mnoho dalších věd vznikla logika coby součást filosofie a částečně takové zařazení stále platí. Logika se výrazně rozvinula i v matematice, a tak je řazena i do matematiky. Některé části logiky mají blíž k filosofii, některé k matematice, proto se někdy rozlišuje matematická logika. Logika má prakticky důležité aplikace v informatice.
Obsah |
Dějiny logiky
Za zakladatele logiky je považován Aristoteles (384–322 př. n. l.). Založil takzvanou sylogistickou logiku. Princip sylogismu se nejlépe vysvětlí na příkladu:
- Premisa 1: Každý člověk je smrtelný.
- Premisa 2: Sokrates je člověk.
- Závěr: Sokrates je smrtelný.
Aristoteles dále zkoumal modality (možnosti), čímž dal základ modální logice. Díla o logice: Organon (organon-nástroj, logika je nástroj vědy) Aristoteles se věnuje obecným termínům. Zabývá se jednoduchými univerzálními výroky (člověk je smrtelný) Stoicko- megarská škola: složité výroky (jestliže prší, pak je mokro) Středověká scholastika vychází ze sylogismu. Poprvé zavádí prvky temporální logiky, tedy logiky času. Významným představitelem scholastické školy byl William Occam (1290–1349). Usiloval o oddělení filosofie od teologie. Novověká logika trpí na okraji zájmu ve stínu filosofie, za jejího zakladatele lze stále považovat Aristotela. Více přihlíží ke zkušenostem z okolního světa. Významní představitelé jsou Gottfried Wilhelm Leibniz (1646–1716), Bernard Bolzano (1781–1848), George Boole (1815–1864), Gottlob Frege (1848–1925), Georg Cantor (1845–1912) a Bertrand Russell (1872–1970). Bernard Bolzano ve svém díle Vědosloví (Wissenschaftslehre, 1837) přináší koncept věty o sobě – toho, co mají společné věta napsaná (křivka-stopa inkoustu na papíře), věta vyslovená (kmitání akustického prostředí) a věta myšlená (nervový vzruch). Věta o sobě je tedy abstraktní vzhledem ke svým konkrétním realizacím. Gottlob Frege napsal roku 1892 zřejmě první text moderní sémantiky, nazvaný O smyslu a významu (Über Sinn und Bedeutung). Podle Fregeho má každé slovo (věta) svůj smysl i význam (teorie A; nejznámější); smysl je „způsob dannosti“. Výraz buďto označuje přímo svůj význam nebo označuje význam skrze svůj smysl (tzv. teorie B). Modifikací teorie B je, že „slova v nepřímé řeči mají nepřímý význam. Tím odlišujeme obvyklý význam slova od jeho významu nepřímého a jeho obvyklý smysl od jeho smyslu nepřímého“.
Významní logikové
- Aristoteles
- William Occam
- Gottfried Wilhelm Leibniz
- Bernard Bolzano
- George Boole
- Georg Cantor
- David Hilbert
- Henry Sheffer
- Gottlob Frege
- Bertrand Russell
- Alfred Tarski
- Arend Heyting
- Kurt Gödel
- Alan Turing
- Jan Syblík
Související články
- Aristotelská logika
- Středověká logika
- Matematická logika
- Výroková logika
- Predikátová logika
- Fuzzy logika
- Volná logika
- Intuicionistická logika
Externí odkazy
- Úvod do matematické logiky, Doc. RNDr. Tomáš Kaiser, Ph.D.
- Encyklopedické heslo Logika v Ottově slovníku naučném
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |