Kornice

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 25. 6. 2019, 05:56

Kornice (něm. Kornitz) jsou malou vesnicí ležící dva kilometry severně od Litomyšle. Rozložily se na kopci Hlavňově (383 m n. m.), odkud se nabízí výhled do širokého okolí.

Pramení tu potok, který teče do sousedních Sedlišť a u Tržku se vlévá do Loučné. Žije tu asi 150 obyvatel.

Historie

Kornice kolem roku 1920

Na území Kornic žili lidé od poslední doby ledové. Trvalá sídliště jsou archeologicky doložena v mladší době kamenné pro kulturu s lineární keramikou, s vypíchanou keramikou i pro kulturu lengyelskou, v době bronzové pro lužickou kulturu, v době železné pro Germány.

Po Germánech se tu usídlili Slované. Osadu Domašice poprvé zmiňuje listina hlásící se k roku 1167, která je však falzem z konce 12. století. U Domašic je zaznamenána niva „Nakorniceh“. Později se Domašice již nepřipomínají. Až v roce 1347 při dělení majetku rušeného premonstrátského kláštera mezi litomyšlského biskupa a kapitulu jsou zmíněny Kornice. Připadly kapitule, svobodná rychta biskupovi. Co se odehrálo v mezidobí je předmětem spekulací. Existence svobodné rychty nasvědčuje kolonizačnímu původu vesnice. Návaznost na Domašice však dokazují přetrvávající pomístní názvy (Kuřince, Husilna) i pověsti o propadlém hradu v Kuřincích nebo o přenesení Kornic do výhodnější polohy. Je tedy pravděpodobné, že Domašice byly v průběhu 13. století v souvislosti s přechodem na zákupní právo přeneseny na pole „Nakorniceh“. Litomyšlskému klášteru Domašice možná připadly jako náhrada za území, které musel odstoupit králi Přemyslu Otakarovi II. při založení města Poličky v roce 1265. Část jejich půdy zůstala zřejmě nevyužita a posloužila v průběhu 14. století k založení Sedlišť (poprvé zmíněny roku 1398).

Kornická rychta byla v roce 1380 postoupena kapitule, jako náhrada za pozemky zaplavené rybníkem Hvězda u Opatova. Byla zřejmě kapitulou vykoupena a přeměněna na obyčejný statek, protože v roce 1398 se již nepřipomíná. Od té doby až do roku 1848 byly korničtí rychtáři jmenováni vrchností. Z počátků 15. století jsou známa jména některých obyvatel obce. Německá kolonizace se Kornic nedotkla, Češi tu měli vždy výraznou převahu. Po zániku litomyšlského biskupství v roce 1421 spravovali panství husitští hejtmani. Poslední z nich, Vilém Kostka z Postupic, jej získal do dědičného držení. Kornice zůstaly součástí zámeckého panství postupně pod vládou Kostků z Postupic, Pernštejnů, Trautmannsdorfů a Valdštejnů (-Vartemberků) až do roku 1848. Třicetiletá válka přinesla zhoršení poměrů. Kornice byly vypleněny švédskými vojsky. Kvůli úbytku obyvatelstva přibylo robot, v roce 1680 se Korničtí účastnili nevolnických nepokojů. Rekatolizace obce proběhla důkladně (vždy náležela pod faru v Litomyšli). Někdy na přelomu 18. a 19. století byla na návsi vystavěna malá kaple.

Pohlednice z Končin

V roce 1848 demonstrovali místní obyvatelé v Litomyšli za zrušení roboty. Po zrušení poddanství vznikly obecní úřady. Kornice patřily spolu s Nedošínem od roku 1850 k (Velkým) Sedlištím. Až v roce 1898 se plně osamostatnily. V roce 1873 nebo krátce poté vyrostla na návsi na místě starší kaple novogotická kaple sv. Václava. V roce 1886 byla postavena nad údajně léčivým pramenem v Končinách kaple Panny Marie Lurdské, která se stala oblíbeným poutním místem. V roce 1883 byl založen místní sbor dobrovolných hasičů, v roce 1906 hospodářsko-čtenářská beseda. Během první světové války byli v obci ubytováni uprchlíci z Istrie. V roce 1927 byla zavedena elektřina. Tlaku komunistickému režimu na založení JZD dokázaly Kornice vzdorovat až do roku 1957. V roce 1976 byly administrativně sloučeny s Litomyšlí. Toto spojení trvá stále, zájmy obce hájí od roku 2000 osadní výbor.

Jméno

Původ jména Kornic je nejasný. Existuje několik teorií, žádná však není příliš přesvědčivá. Může pocházet od kornaté, tzn. mazlavé, půdy, nebo od staročeského slova „kornicě“, tj. pokácené kmeny ještě s korou. Možná je i souvislost s keltským slovem „corno, korno“, což znamená roh nebo také ohyb toku.

Části města

Znak Kornic

Vývoj počtu obyvatel

Rok	1651	1757	1785	1843	1850	1857	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1988	2000
Počet obyvatel	62	103	154	174	175	204	208	206	221	211	208	192	182	146	152	139	147	153	151

Znak

Jako obecní znak používaly Kornice v různých dobách odlišně stylizovanou litomyšlskou lilii.

Významní rodáci

František Buben (1880-1956) - architekt, žák Jana Kotěry

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kornice

Město Litomyšl
Kornice • Lány • Litomyšl-Město • Nedošín • Nová Ves u Litomyšle • Pazucha • Pohodlí • Suchá • Zahájí • Záhradí

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 16: / Řádka 16: @@
 | nad.výš = max. 383
 | mapa=Image:Location of Czech city Litomysl.png
-|}}
+|}}'''Kornice''' (něm. ''Kornitz'') jsou malou vesnicí ležící dva kilometry severně od [[Litomyšl]]e. Rozložily se na kopci Hlavňově (383 m n. m.), odkud se nabízí výhled do širokého okolí.
-'''Kornice''' (něm. ''Kornitz'') jsou malou vesnicí ležící dva kilometry severně od [[Litomyšl]]e. Rozložily se na kopci Hlavňově (383 m n. m.), odkud se nabízí výhled do širokého okolí. Pramení tu potok, který teče do sousedních [[Sedliště (okres Svitavy)|Sedlišť]] a u [[Tržek|Tržku]] se vlévá do [[Loučná (řeka)|Loučné]]. Žije tu asi 150 obyvatel.
+Pramení tu potok, který teče do sousedních [[Sedliště (okres Svitavy)|Sedlišť]] a u [[Tržek|Tržku]] se vlévá do [[Loučná (řeka)|Loučné]]. Žije tu asi 150 obyvatel.
 == Historie ==
-[[Soubor:Pohlednice z Kornic.jpg|thumb|left|titulek|Kornice kolem roku 1920]] Na území Kornic žili lidé od poslední doby ledové. Trvalá sídliště jsou archeologicky doložena v mladší době kamenné pro [[kultura s lineární keramikou|kulturu s lineární keramikou]], s [[kultura s vypíchanou keramikou|vypíchanou keramikou]] i pro [[kultura lengyelská|kulturu lengyelskou]], v době bronzové pro lužickou kulturu, v době železné pro [[germáni|Germány]].
+[[Soubor:Pohlednice z Kornic.jpg|thumb|left|200px|Kornice kolem roku 1920]]
+Na území Kornic žili lidé od poslední doby ledové. Trvalá sídliště jsou archeologicky doložena v mladší době kamenné pro kulturu s lineární keramikou, s&nbsp;vypíchanou keramikou i pro kulturu lengyelskou, v době bronzové pro lužickou kulturu, v době železné pro Germány.
-Po Germánech se tu usídlili [[Slované]]. Osadu [[Domašice]] poprvé zmiňuje listina hlásící se k roku 1167, která je však falzem z konce 12. století. U Domašic je zaznamenána niva „Nakorniceh“. Později se Domašice již nepřipomínají. Až v roce 1347 při dělení majetku rušeného [[premonstráti|premonstrátského]] kláštera mezi [[biskupství litomyšlské|litomyšlského biskupa]] a [[kapitula|kapitulu]] jsou zmíněny Kornice. Připadly kapitule, svobodná [[rychtář|rychta]] biskupovi. Co se odehrálo v mezidobí je předmětem spekulací. Existence svobodné rychty nasvědčuje kolonizačnímu původu vesnice. Návaznost na Domašice však dokazují přetrvávající pomístní názvy (Kuřince, Husilna) i pověsti o propadlém hradu v Kuřincích nebo o přenesení Kornic do výhodnější polohy. Je tedy pravděpodobné, že Domašice byly v průběhu 13. století v souvislosti s přechodem na [[emfyteuze|zákupní právo]] přeneseny na pole „Nakorniceh“. Litomyšlskému klášteru Domašice možná připadly jako náhrada za území, které musel odstoupit králi Přemyslu Otakarovi II. při založení města [[Polička|Poličky]] v roce 1265. Část jejich půdy zůstala zřejmě nevyužita a posloužila v průběhu 14. století k založení Sedlišť (poprvé zmíněny roku 1398).
+Po Germánech se tu usídlili [[Slované]]. Osadu [[Domašice]] poprvé zmiňuje listina hlásící se k roku 1167, která je však falzem z konce 12. století. U Domašic je zaznamenána niva „Nakorniceh“. Později se Domašice již nepřipomínají. Až v roce 1347 při dělení majetku rušeného [[premonstráti|premonstrátského]] kláštera mezi [[biskupství litomyšlské|litomyšlského biskupa]] a [[kapitula|kapitulu]] jsou zmíněny Kornice. Připadly kapitule, svobodná [[rychtář|rychta]] biskupovi. Co se odehrálo v mezidobí je předmětem spekulací. Existence svobodné rychty nasvědčuje kolonizačnímu původu vesnice. Návaznost na Domašice však dokazují přetrvávající pomístní názvy (Kuřince, Husilna) i pověsti o propadlém hradu v Kuřincích nebo o přenesení Kornic do výhodnější polohy. Je tedy pravděpodobné, že Domašice byly v průběhu 13.&nbsp;století v souvislosti s přechodem na zákupní právo přeneseny na pole „Nakorniceh“. Litomyšlskému klášteru Domašice možná připadly jako náhrada za území, které musel odstoupit králi Přemyslu Otakarovi II. při založení města [[Polička|Poličky]] v roce 1265. Část jejich půdy zůstala zřejmě nevyužita a posloužila v průběhu 14. století k založení Sedlišť (poprvé zmíněny roku 1398).
 Kornická rychta byla v roce 1380 postoupena kapitule, jako náhrada za pozemky zaplavené rybníkem [[hvězda (rybník)|Hvězda]] u [[opatov (okres Svitavy)|Opatova]]. Byla zřejmě kapitulou vykoupena a přeměněna na obyčejný statek, protože v roce 1398 se již nepřipomíná. Od té doby až do roku 1848 byly korničtí rychtáři jmenováni vrchností. Z počátků 15. století jsou známa jména některých obyvatel obce. Německá kolonizace se Kornic nedotkla, Češi tu měli vždy výraznou převahu.
-Po zániku litomyšlského biskupství v roce 1421 spravovali panství husitští hejtmani. Poslední z nich, [[Vilém Kostka z Postupic]], jej získal do dědičného držení. Kornice zůstaly součástí zámeckého panství postupně pod vládou [[kostkové z Postupic|Kostků z Postupic]], [[pernštejnové|Pernštejnů]], [[trautmannsdorfové|Trautmannsdorfů]] a [[valdštejnové|Valdštejnů]] (-[[Vartemberkové|Vartemberků]]) až do roku 1848. Třicetiletá válka přinesla zhoršení poměrů. Kornice byly vypleněny švédskými vojsky. Kvůli úbytku obyvatelstva přibylo [[robota|robot]], v roce 1680 se Korničtí účastnili nevolnických nepokojů. [[Rekatolizace]] obce proběhla důkladně (vždy náležela pod faru v Litomyšli). Někdy na přelomu 18. a 19. století byla na návsi vystavěna malá kaple.
+Po zániku litomyšlského biskupství v roce 1421 spravovali panství husitští hejtmani. Poslední z nich, Vilém Kostka z Postupic, jej získal do dědičného držení. Kornice zůstaly součástí zámeckého panství postupně pod vládou [[kostkové z Postupic|Kostků z Postupic]], [[pernštejnové|Pernštejnů]], [[trautmannsdorfové|Trautmannsdorfů]] a [[valdštejnové|Valdštejnů]] (-[[Vartemberkové|Vartemberků]]) až do roku 1848. Třicetiletá válka přinesla zhoršení poměrů. Kornice byly vypleněny švédskými vojsky. Kvůli úbytku obyvatelstva přibylo [[robota|robot]], v roce 1680 se Korničtí účastnili nevolnických nepokojů. [[Rekatolizace]] obce proběhla důkladně (vždy náležela pod faru v Litomyšli). Někdy na přelomu 18. a 19. století byla na návsi vystavěna malá kaple.
-V roce 1848 demonstrovali místní obyvatelé v Litomyšli za zrušení roboty. Po zrušení poddanství vznikly obecní úřady. Kornice patřily spolu s [[nedošín|Nedošínem]] od roku 1850 k (Velkým) Sedlištím. Až v roce 1898 se plně osamostatnily. V roce 1873 nebo krátce poté vyrostla na návsi na místě starší kaple novogotická kaple [[Svatý Václav|sv. Václava]]. [[Soubor:Pohlednice z Koncin.jpg|thumb|titulek|Pohlednice z Končin]] V roce 1886 byla postavena nad údajně léčivým pramenem v Končinách kaple [[lurdy|Panny Marie Lurdské]], která se stala oblíbeným poutním místem. V roce 1883 byl založen místní sbor dobrovolných hasičů, v roce [[1906]] hospodářsko-čtenářská beseda. Během [[první světová válka|první světové války]] byli v obci ubytováni uprchlíci z [[Istrie]]. V roce [[1927]] byla zavedena elektřina. Tlaku komunistickému režimu na založení [[JZD]] dokázaly Kornice vzdorovat až do roku [[1957]].
+[[Soubor:Pohlednice z Koncin.jpg|thumb|200px|Pohlednice z Končin]]
-V roce [[1976]] byly administrativně sloučeny s [[Litomyšl]]í. Toto spojení trvá stále, zájmy obce hájí od roku 2000 osadní výbor.<br />
+V roce 1848 demonstrovali místní obyvatelé v Litomyšli za zrušení roboty. Po zrušení poddanství vznikly obecní úřady. Kornice patřily spolu s [[nedošín|Nedošínem]] od roku 1850 k (Velkým) Sedlištím. Až v roce 1898 se plně osamostatnily. V roce 1873 nebo krátce poté vyrostla na návsi na místě starší kaple novogotická kaple [[Svatý Václav|sv. Václava]]. V roce 1886 byla postavena nad údajně léčivým pramenem v Končinách kaple [[lurdy|Panny Marie Lurdské]], která se stala oblíbeným poutním místem. V roce 1883 byl založen místní sbor dobrovolných hasičů, v roce [[1906]] hospodářsko-čtenářská beseda. Během [[první světová válka|první světové války]] byli v obci ubytováni uprchlíci z [[Istrie]]. V roce [[1927]] byla zavedena elektřina. Tlaku komunistickému režimu na založení [[JZD]] dokázaly Kornice vzdorovat až do roku [[1957]].
+V roce [[1976]] byly administrativně sloučeny s [[Litomyšl]]í. Toto spojení trvá stále, zájmy obce hájí od roku 2000 osadní výbor.
+== Jméno ==
+Původ jména Kornic je nejasný. Existuje několik teorií, žádná však není příliš přesvědčivá. Může pocházet od kornaté, tzn. mazlavé, půdy, nebo od staročeského slova „kornicě“, tj. pokácené kmeny ještě s korou. Možná je i souvislost s keltským slovem „corno, korno“, což znamená roh nebo také ohyb toku.
+== Části města ==
+[[Soubor:Razítko se znakem Kornic.jpg|thumb|200px|Znak Kornic]]
+* '''Kornice'''
+* [[Lány (Litomyšl)|Lány]]
+* [[Litomyšl-Město]]
+* [[Nedošín]]
+* [[Nová Ves u Litomyšle]]
+* [[Pazucha]]
+* [[Pohodlí]]
+* [[Suchá (Litomyšl)|Suchá]]
+* [[Zahájí (Litomyšl)|Zahájí]]
+* [[Záhradí]]
 == Vývoj počtu obyvatel ==
 {| class="wikitable" style="text-align:right"
@@ Řádka 72: / Řádka 92: @@
 | 151
 |}
-== Jméno ==
-Původ jména Kornic je nejasný. Existuje několik teorií, žádná však není příliš přesvědčivá. Může pocházet od kornaté, tzn. mazlavé, půdy, nebo od staročeského slova „kornicě“, tj. pokácené kmeny ještě s korou. Možná je i souvislost s keltským slovem „corno, korno“, což znamená roh nebo také ohyb toku.
-== Části města ==
-* '''Kornice'''
-* [[Lány (Litomyšl)|Lány]]
-* [[Litomyšl-Město]]
-* [[Nedošín]]
-* [[Nová Ves u Litomyšle]]
-* [[Pazucha]]
-* [[Pohodlí]]
-* [[Suchá (Litomyšl)|Suchá]]
-* [[Zahájí (Litomyšl)|Zahájí]]
-* [[Záhradí]]
 == Znak ==
-[[Soubor:Razítko se znakem Kornic.jpg|thumb|titulek|Znak Kornic]]Jako obecní znak používaly Kornice v různých dobách odlišně stylizovanou litomyšlskou lilii.
+Jako obecní znak používaly Kornice v různých dobách odlišně stylizovanou litomyšlskou lilii.
 == Významní rodáci ==
 * František Buben (1880-1956) - architekt, žák [[Jan_Kotěra|Jana Kotěry]]
@@ Řádka 96: / Řádka 101: @@
-{{Commonscat|Kornice (Litomyšl)}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Commonscat|Kornice (Litomyšl)}}{{Město Litomyšl}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Litomyšl]]
 [[Kategorie:Vesnice okresu Svitavy]]