Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Krypton
Z Multimediaexpo.cz
(+ Vylepšení) |
(++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 4: | Řádka 4: | ||
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Kr-TableImage.png|290px|Krypton]] | | colspan="2" align="center" | [[Soubor:Kr-TableImage.png|290px|Krypton]] | ||
|- | |- | ||
| - | |[[Chemická značka]]||Kr (lat. ''Kryptonum'') | + | | colspan="2" align="center" | [[Soubor:Krypton-glow.jpg|290px|right|Velmi čistý Krypton]] |
| + | |- | ||
| + | |[[Symbol prvku|Chemická značka]]||Kr (lat. ''Kryptonum'') | ||
|- | |- | ||
|[[Atomové číslo]]||36 | |[[Atomové číslo]]||36 | ||
| Řádka 31: | Řádka 33: | ||
|- | |- | ||
|[[Kritická hustota]]||0,7 | |[[Kritická hustota]]||0,7 | ||
| - | |} | + | |}'''Krypton''' chemická značka '''Kr''' je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny |
| - | '''Krypton''' chemická značka '''Kr''' je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny | + | |
== Základní fyzikálně - chemické vlastnosti == | == Základní fyzikálně - chemické vlastnosti == | ||
| - | [[ | + | [[File:Krypton-difluoride-3D-vdW.png|thumb|left|200px|Fluorid kryptonatý]] |
Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, téměř inertní. Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s [[fluor]]em a [[kyslík]]em, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými oxidačními činidly. Krypton se na rozdíl od předchozích vzácných plynů rozpouští dobře ve [[voda|vodě]] a ještě lépe v nepolárních organických rozpouštědlech. Krypton je možno při velmi nízkých teplotách zachytit na [[aktivní uhlí|aktivním uhlí]]. | Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, téměř inertní. Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s [[fluor]]em a [[kyslík]]em, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými oxidačními činidly. Krypton se na rozdíl od předchozích vzácných plynů rozpouští dobře ve [[voda|vodě]] a ještě lépe v nepolárních organických rozpouštědlech. Krypton je možno při velmi nízkých teplotách zachytit na [[aktivní uhlí|aktivním uhlí]]. | ||
Krypton stejně jako i ostatní vzácné plyny se vyznačují nízkým [[elektrický odpor|elektrickým odporem]] a tudíž i velmi dobrou vodivostí [[elektrický proud|elektrického proudu]]. Toho se využívá v osvětlovací technice. Krypton má zelenavě až světle fialovou barvu, která zřeďováním kryptonu přechází až v bílou barvu. | Krypton stejně jako i ostatní vzácné plyny se vyznačují nízkým [[elektrický odpor|elektrickým odporem]] a tudíž i velmi dobrou vodivostí [[elektrický proud|elektrického proudu]]. Toho se využívá v osvětlovací technice. Krypton má zelenavě až světle fialovou barvu, která zřeďováním kryptonu přechází až v bílou barvu. | ||
== Historický vývoj == | == Historický vývoj == | ||
| - | Po té co William Ramsay objevil [[helium]] a spolu s lordem Rayleightem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za [[argon]]em. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 [[neon]] a krypton. Krypton byl objeven o rok později (tedy roku 1898) | + | Po té co William Ramsay objevil [[helium]] a spolu s lordem Rayleightem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za [[argon]]em. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 [[neon]] a krypton. Krypton byl objeven o rok později (tedy roku 1898) Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem, kdy William Ramsay využil nové metody frakčního destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s kryptonem objevil i [[neon]] a [[xenon]]. Prvek, který objevil první, pojmenoval ''skrytý'' – krypton.<br />Poznal jej podle dvou čar v zelené a dvou čar ve žluté části spektra. |
| - | Prvek, který objevil první, pojmenoval ''skrytý'' | + | __TOC__ |
| - | + | ||
== Výskyt a získávání == | == Výskyt a získávání == | ||
Krypton je přítomen v '''zemské atmosféře''' v koncentraci přibližně 0,0001 %. Je získáván '''[[frakční destilace|frakční destilací]] zkapalněného vzduchu'''. Vzniká také jako jeden z produktů '''radioaktivního rozpadu [[uran (prvek)|uran]]u''' a lze jej nalézt v plynných produktech jaderných reaktorů. Další možností získání kryptonu je frakční adsorpce na [[aktivní uhlí]] za teplot kapalného vzduchu. | Krypton je přítomen v '''zemské atmosféře''' v koncentraci přibližně 0,0001 %. Je získáván '''[[frakční destilace|frakční destilací]] zkapalněného vzduchu'''. Vzniká také jako jeden z produktů '''radioaktivního rozpadu [[uran (prvek)|uran]]u''' a lze jej nalézt v plynných produktech jaderných reaktorů. Další možností získání kryptonu je frakční adsorpce na [[aktivní uhlí]] za teplot kapalného vzduchu. | ||
== Využití == | == Využití == | ||
| - | [[ | + | [[File:KrTube.jpg|thumb|240px|Kryptonová výbojka]] |
Krypton má '''řadu [[izotop]]ů''', z nich 6 je stabilních a další z nich podléhají radioaktivní přeměně. Určení vzájemného poměru různých izotopů kryptonu může v určitých případech sloužit k '''datování stáří hornin nebo podzemních vod'''. Protože izotopy kryptonu vznikají i při výbuchu nukleárních bomb, výzkum zastoupení vybraných izotopů lze použít k posouzení velikosti depozice produktů jaderných zkoušek ve zkoumaných lokalitách. | Krypton má '''řadu [[izotop]]ů''', z nich 6 je stabilních a další z nich podléhají radioaktivní přeměně. Určení vzájemného poměru různých izotopů kryptonu může v určitých případech sloužit k '''datování stáří hornin nebo podzemních vod'''. Protože izotopy kryptonu vznikají i při výbuchu nukleárních bomb, výzkum zastoupení vybraných izotopů lze použít k posouzení velikosti depozice produktů jaderných zkoušek ve zkoumaných lokalitách. | ||
V letech 1960 -1983 sloužila vlnová délka emisní linie kryptonu k '''definici délkové jednotky''' [[metr]] v soustavě [[Soustava SI|SI]]. | V letech 1960 -1983 sloužila vlnová délka emisní linie kryptonu k '''definici délkové jednotky''' [[metr]] v soustavě [[Soustava SI|SI]]. | ||
Aktuální verze z 11. 7. 2019, 20:19
| Krypton | |
| |
 | |
| Chemická značka | Kr (lat. Kryptonum) |
| Atomové číslo | 36 |
| Izotopy | 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 87, 88 |
| Relativní atomová hmotnost | 83,8 amu |
| Elektronová konfigurace | [Ar] 3d10 4s2 4p6 |
| Skupenství | Plynné |
| Teplota tání | -156,6 °C (116,4 K) |
| Teplota varu | -152,9 °C (120,1 K) |
| Ve vzduchu | 0,0001 % |
| Skupenské teplo varu při -151 °C | 9,661 kJ/mol |
| Skupenské teplo tání při -157 °C | 1,5057 kJ/mol |
| Kritická teplota | -62,5 °C |
| Kritický tlak | 54,3 atm |
| Kritická hustota | 0,7 |
Základní fyzikálně - chemické vlastnosti
Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, téměř inertní. Chemické sloučeniny tvoří pouze vzácně s fluorem a kyslíkem, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými oxidačními činidly. Krypton se na rozdíl od předchozích vzácných plynů rozpouští dobře ve vodě a ještě lépe v nepolárních organických rozpouštědlech. Krypton je možno při velmi nízkých teplotách zachytit na aktivním uhlí. Krypton stejně jako i ostatní vzácné plyny se vyznačují nízkým elektrickým odporem a tudíž i velmi dobrou vodivostí elektrického proudu. Toho se využívá v osvětlovací technice. Krypton má zelenavě až světle fialovou barvu, která zřeďováním kryptonu přechází až v bílou barvu.
Historický vývoj
Po té co William Ramsay objevil helium a spolu s lordem Rayleightem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za argonem. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 neon a krypton. Krypton byl objeven o rok později (tedy roku 1898) Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem, kdy William Ramsay využil nové metody frakčního destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s kryptonem objevil i neon a xenon. Prvek, který objevil první, pojmenoval skrytý – krypton.
Poznal jej podle dvou čar v zelené a dvou čar ve žluté části spektra.
Obsah |
Výskyt a získávání
Krypton je přítomen v zemské atmosféře v koncentraci přibližně 0,0001 %. Je získáván frakční destilací zkapalněného vzduchu. Vzniká také jako jeden z produktů radioaktivního rozpadu uranu a lze jej nalézt v plynných produktech jaderných reaktorů. Další možností získání kryptonu je frakční adsorpce na aktivní uhlí za teplot kapalného vzduchu.
Využití
Krypton má řadu izotopů, z nich 6 je stabilních a další z nich podléhají radioaktivní přeměně. Určení vzájemného poměru různých izotopů kryptonu může v určitých případech sloužit k datování stáří hornin nebo podzemních vod. Protože izotopy kryptonu vznikají i při výbuchu nukleárních bomb, výzkum zastoupení vybraných izotopů lze použít k posouzení velikosti depozice produktů jaderných zkoušek ve zkoumaných lokalitách. V letech 1960 -1983 sloužila vlnová délka emisní linie kryptonu k definici délkové jednotky metr v soustavě SI. Krypton nachází uplatnění hlavně v osvětlovací technice, kde se ho využívá k plnění kryptonových žárovek a některých zářivek. Krypton se dá dále použít ve výbojkách, obloukových lampách a doutnavých trubicích. Krypton má zelenavě až světle fialovou barvu, která se jeho ředěním v nádobě vytrácí a při velkém zředění vydává pouze bílé světlo.
Krypton se také spolu s některými dalšími inertními plyny používá pro plnění izolačních dvojskel.
Literatura
- Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
- Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
- Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
- N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
Externí odkazy
- Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [1]
- Chemický vzdělávací portál [2]
- WebElements (anglicky) [3]
- Periodická tabulka prvků [4]
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |