Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Ležáky
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Lezaky kriz.JPG|thumb|230px|Kříž nazvaný Trnová koruna na kopci nad bývalou osadou Ležáky.]] |
- | '''Ležáky''' (německy ''Lezaky'') byla [[osada]] na [[okres Chrudim|Chrudimsku]], která byla [[24. červen|24. června]] [[1942]], 14 dní po [[vyhlazení Lidic]] v důsledku [[heydrichiáda|heydrichiády]] vypálena a její obyvatele zavražděni nacisty jako odplata za to, že v ní byla ukrývána [[vysílačka]] Libuše parašutistické skupiny [[Silver A]], která se účastnila [[Operace Anthropoid|atentátu]] na říšského protektora [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]]. | + | [[Soubor:Museum in Ležáky, Czech Republic.jpg|thumb|230px|Muzeum v Ležákách]] |
+ | '''Ležáky''' (německy: ''Lezaky'') byla [[osada]] na [[okres Chrudim|Chrudimsku]], která byla [[24. červen|24. června]] [[1942]], 14 dní po [[vyhlazení Lidic]] v důsledku [[heydrichiáda|heydrichiády]] vypálena a její obyvatele zavražděni nacisty jako odplata za to, že v ní byla ukrývána [[vysílačka]] Libuše parašutistické skupiny [[Silver A]], která se účastnila [[Operace Anthropoid|atentátu]] na říšského protektora [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]]. | ||
Časně odpoledne byly Ležáky obklíčeny a obyvatelé shromážděni a převezeni do [[Pardubice|Pardubic]], kde bylo 33 dospělých pozdě večer zastřeleno. 11 dětí bylo odesláno do plynových komor a jen dvě dány na převýchovu do Německa, odkud se po válce vrátily.<ref name="HN">{{Citace elektronického periodika | Časně odpoledne byly Ležáky obklíčeny a obyvatelé shromážděni a převezeni do [[Pardubice|Pardubic]], kde bylo 33 dospělých pozdě večer zastřeleno. 11 dětí bylo odesláno do plynových komor a jen dvě dány na převýchovu do Německa, odkud se po válce vrátily.<ref name="HN">{{Citace elektronického periodika | ||
- | | autor = | + | | autor = ČTK |
| titul = Žena, která přežila Ležáky, cítí stále vykořenění | | titul = Žena, která přežila Ležáky, cítí stále vykořenění | ||
| url = http://domaci.ihned.cz/c1-21452300-zena-ktera-prezila-lezaky-citi-stale-vykoreneni | | url = http://domaci.ihned.cz/c1-21452300-zena-ktera-prezila-lezaky-citi-stale-vykoreneni | ||
Řádka 12: | Řádka 13: | ||
Osadu Ležáky tvořilo 8 domů seskupených kolem [[mlýn]]a na říčce [[Ležák (řeka)|Ležák]] v katastru obcí [[Miřetice (okres Chrudim)|Miřetice]] a [[Louka (Vrbatův Kostelec)|Louka]]. Po válce nebyly Ležáky obnoveny, ale na jejich místě vznikl památník, který tvoří vyznačené půdorysy původních budov a pietní místo. Od 1. 6. 2008 ho spravuje [[Památník Lidice]].<ref> http://www.rozhlas.cz/pardubice/zpravodajstvi/_zprava/459539</ref> | Osadu Ležáky tvořilo 8 domů seskupených kolem [[mlýn]]a na říčce [[Ležák (řeka)|Ležák]] v katastru obcí [[Miřetice (okres Chrudim)|Miřetice]] a [[Louka (Vrbatův Kostelec)|Louka]]. Po válce nebyly Ležáky obnoveny, ale na jejich místě vznikl památník, který tvoří vyznačené půdorysy původních budov a pietní místo. Od 1. 6. 2008 ho spravuje [[Památník Lidice]].<ref> http://www.rozhlas.cz/pardubice/zpravodajstvi/_zprava/459539</ref> | ||
- | |||
== Historické pozadí == | == Historické pozadí == | ||
- | [[Soubor:Lezaky-hrobodum c.p.26.jpg|thumb|Hrobodům č. p. 26, kde žila rodina Stanislava Hrdého]] | + | [[Soubor:Lezaky-hrobodum c.p.26.jpg|thumb|230px|Hrobodům č. p. 26, kde žila rodina Stanislava Hrdého]] |
- | [[Soubor:Lezaky-hrobodum- c.p.13.jpg|thumb|Hrobodům č. p. 13, kde žila rodina Antonína Čecha]] | + | [[Soubor:Lezaky-hrobodum- c.p.13.jpg|thumb|230px|Hrobodům č. p. 13, kde žila rodina Antonína Čecha]] |
Od roku [[1941]] byly v Protektorátu Čechy a Morava vysazovány parašutistické skupiny, které měly za úkol navázat kontakt s odbojem, zlepšit spojení s exilovou vládou v [[Spojené království|Británii]] a vést diverzní akce proti německým okupantům. [[27. květen|27. května]] [[1942]] provedli parašutisté atentát na zastupujícího říškého protektora Reinharda Heydricha. To vedlo k masovým represím proti českému obyvatelstvu. | Od roku [[1941]] byly v Protektorátu Čechy a Morava vysazovány parašutistické skupiny, které měly za úkol navázat kontakt s odbojem, zlepšit spojení s exilovou vládou v [[Spojené království|Británii]] a vést diverzní akce proti německým okupantům. [[27. květen|27. května]] [[1942]] provedli parašutisté atentát na zastupujícího říškého protektora Reinharda Heydricha. To vedlo k masovým represím proti českému obyvatelstvu. | ||
Řádka 24: | Řádka 24: | ||
== Zničení Ležáků == | == Zničení Ležáků == | ||
- | |||
24. června časně odpoledne obklíčilo Ležáky 150 mužů pardubické roty 20. záložního policejního pluku „Böhmen“ pod vedením gestapa; na vnější kordón bylo povoláno 30 českých četníků z [[Chrudim]]i a [[Náchod]]a. Němci shromáždili obyvatele Ležáků i z okolí, kde se právě zdržovali, a odvezli je do pardubické vily Zámeček, kde policejní pluk sídlil a za heydrichiády popravoval. Následně domy vyrabovali a kolem páté zapálili; všech 33 obyvatel starších 15 let bylo po deváté hodině večer zastřeleno u Zámečku. 25., resp. 26. června byla zpráva o vyhlazení Ležáků zveřejněna. | 24. června časně odpoledne obklíčilo Ležáky 150 mužů pardubické roty 20. záložního policejního pluku „Böhmen“ pod vedením gestapa; na vnější kordón bylo povoláno 30 českých četníků z [[Chrudim]]i a [[Náchod]]a. Němci shromáždili obyvatele Ležáků i z okolí, kde se právě zdržovali, a odvezli je do pardubické vily Zámeček, kde policejní pluk sídlil a za heydrichiády popravoval. Následně domy vyrabovali a kolem páté zapálili; všech 33 obyvatel starších 15 let bylo po deváté hodině večer zastřeleno u Zámečku. 25., resp. 26. června byla zpráva o vyhlazení Ležáků zveřejněna. | ||
Řádka 35: | Řádka 34: | ||
Vyhlazení Ležáků přežily sestry Jarmila (* listopad 1939) a Marie (* léto 1941) Šťulíkovy, které byly odeslány na převýchovu do [[Nacistické Německo|Třetí říše]]. Jarmila se dostala do rodiny zemědělského inženýra Rudolfa Paetla na území [[Polsko|Polska]]. Po válce rodina sama nahlásila, že opatruje dítě určené k [[poněmčení]]. Marie byla umístěna do rodiny německého úředníka v Poznani.<ref name="HN" /> | Vyhlazení Ležáků přežily sestry Jarmila (* listopad 1939) a Marie (* léto 1941) Šťulíkovy, které byly odeslány na převýchovu do [[Nacistické Německo|Třetí říše]]. Jarmila se dostala do rodiny zemědělského inženýra Rudolfa Paetla na území [[Polsko|Polska]]. Po válce rodina sama nahlásila, že opatruje dítě určené k [[poněmčení]]. Marie byla umístěna do rodiny německého úředníka v Poznani.<ref name="HN" /> | ||
- | === Související články | + | == Souřadnice == |
+ | {{geo cz|49|49|57.72|15|54|5.76}} | ||
+ | == Související články == | ||
* [[Ležáky 42]] | * [[Ležáky 42]] | ||
* [[Lidice]] | * [[Lidice]] | ||
Řádka 44: | Řádka 45: | ||
== Reference == | == Reference == | ||
<references/> | <references/> | ||
- | * Vojtěch Kyncl: [http://www.sezimovo-usti.cz/_kultura/ebenes/kyncl.pdf Akce Ležáky. Obyčejná vesnice] ([[Portable Document Format]] 1 | + | * Vojtěch Kyncl: [http://www.sezimovo-usti.cz/_kultura/ebenes/kyncl.pdf Akce Ležáky. Obyčejná vesnice] ([[Portable Document Format]] 1 megabyte, 203 stran) – diplomová práce oceněná cenou Edvarda Beneše; podrobně rozebírá působení nacistické mašinérie na Pardubicku, shromažduje výpovědi řady svědků událostí |
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
Řádka 54: | Řádka 55: | ||
- | {{commonscat|Ležáky}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Ležáky}}{{commonscat|Ležáky}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Zaniklá sídla v Česku]] | [[Kategorie:Zaniklá sídla v Česku]] | ||
[[Kategorie:1942]] | [[Kategorie:1942]] |
Aktuální verze z 19. 6. 2017, 08:40
Ležáky (německy: Lezaky) byla osada na Chrudimsku, která byla 24. června 1942, 14 dní po vyhlazení Lidic v důsledku heydrichiády vypálena a její obyvatele zavražděni nacisty jako odplata za to, že v ní byla ukrývána vysílačka Libuše parašutistické skupiny Silver A, která se účastnila atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.
Časně odpoledne byly Ležáky obklíčeny a obyvatelé shromážděni a převezeni do Pardubic, kde bylo 33 dospělých pozdě večer zastřeleno. 11 dětí bylo odesláno do plynových komor a jen dvě dány na převýchovu do Německa, odkud se po válce vrátily.[1]
Osadu Ležáky tvořilo 8 domů seskupených kolem mlýna na říčce Ležák v katastru obcí Miřetice a Louka. Po válce nebyly Ležáky obnoveny, ale na jejich místě vznikl památník, který tvoří vyznačené půdorysy původních budov a pietní místo. Od 1. 6. 2008 ho spravuje Památník Lidice.[2]
Obsah |
Historické pozadí
Od roku 1941 byly v Protektorátu Čechy a Morava vysazovány parašutistické skupiny, které měly za úkol navázat kontakt s odbojem, zlepšit spojení s exilovou vládou v Británii a vést diverzní akce proti německým okupantům. 27. května 1942 provedli parašutisté atentát na zastupujícího říškého protektora Reinharda Heydricha. To vedlo k masovým represím proti českému obyvatelstvu.
10. června byly demonstračně vyhlazeny Lidice na Kladensku, i když jejich obyvatelé neměli s atentátem nic společného. Parašutista Karel Čurda, oddělený od ostatních, se 16. června přihlásil na pražském gestapu a vypovídal i o odbojové síti na Pardubicku.
20. června byl zatčen její první člen, správce lomu Hluboká v bezprostřední blízkosti Ležáků, 21. června ležácký mlynář Švanda. Byli vyslýcháni a mučeni.
Zničení Ležáků
24. června časně odpoledne obklíčilo Ležáky 150 mužů pardubické roty 20. záložního policejního pluku „Böhmen“ pod vedením gestapa; na vnější kordón bylo povoláno 30 českých četníků z Chrudimi a Náchoda. Němci shromáždili obyvatele Ležáků i z okolí, kde se právě zdržovali, a odvezli je do pardubické vily Zámeček, kde policejní pluk sídlil a za heydrichiády popravoval. Následně domy vyrabovali a kolem páté zapálili; všech 33 obyvatel starších 15 let bylo po deváté hodině večer zastřeleno u Zámečku. 25., resp. 26. června byla zpráva o vyhlazení Ležáků zveřejněna.
Na podzim 1943 byly trosky budov strženy.
Osud ležáckých dětí
Ležácké děti byly z Pardubic večer převezeny do dětského útulku v Praze a počátkem července do průchozího tábora v polské Lodži, kde byly roztříděny: Dvě děti byly vybrány jako vhodné k poněmčení a zbylých jedenáct 25. července předáno gestapu, načež zahynuly patrně v plynové komoře v Chelmnu.
Vyhlazení Ležáků přežily sestry Jarmila (* listopad 1939) a Marie (* léto 1941) Šťulíkovy, které byly odeslány na převýchovu do Třetí říše. Jarmila se dostala do rodiny zemědělského inženýra Rudolfa Paetla na území Polska. Po válce rodina sama nahlásila, že opatruje dítě určené k poněmčení. Marie byla umístěna do rodiny německého úředníka v Poznani.[1]
Souřadnice
Související články
- Ležáky 42
- Lidice
- Vyhlazení Lidic
- Javoříčko, vypálené 5. května 1945 pro pomoc partyzánům
- Heydrichiáda
Reference
- ↑ 1,0 1,1 ČTK. Žena, která přežila Ležáky, cítí stále vykořenění. Hospodářské noviny [online]. 21. června 2007 [cit. 2008-6-9]. Dostupné online.
- ↑ http://www.rozhlas.cz/pardubice/zpravodajstvi/_zprava/459539
- Vojtěch Kyncl: Akce Ležáky. Obyčejná vesnice (Portable Document Format 1 megabyte, 203 stran) – diplomová práce oceněná cenou Edvarda Beneše; podrobně rozebírá působení nacistické mašinérie na Pardubicku, shromažduje výpovědi řady svědků událostí
Externí odkazy
- Národní kulturní památka - Pietní území Ležáky - oficiální webové stránky
- Ležáky na ARCHiNET.cz – historie, fotografie, podrobnosti o vývoji pietního místa
- Ležáky na serveru Zaniklé obce
- Ležáky na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa (snímky hrobodomů se seznamy obětí)
- Pozice Ležáků na mapy.cz
|
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |