V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Ležáky

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(+ Výrazné vylepšení)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Location of Czech city Skutec.png|thumb|Přibližná poloha Ležáků v ČR]]
+
[[Soubor:Lezaky kriz.JPG|thumb|230px|Kříž nazvaný Trnová koruna na kopci nad bývalou osadou Ležáky.]]
-
'''Ležáky''' (německy ''Lezaky'') byla [[osada]] na [[okres Chrudim|Chrudimsku]], která byla [[24. červen|24. června]] [[1942]], 14 dní po [[vyhlazení Lidic]] v důsledku [[heydrichiáda|heydrichiády]] vypálena a její obyvatele zavražděni nacisty jako odplata za to, že v ní byla ukrývána [[vysílačka]] Libuše parašutistické skupiny [[Silver A]], která se účastnila [[Operace Anthropoid|atentátu]] na říšského protektora [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]].  
+
[[Soubor:Museum in Ležáky, Czech Republic.jpg|thumb|230px|Muzeum v Ležákách]]
 +
'''Ležáky''' (německy: ''Lezaky'') byla [[osada]] na [[okres Chrudim|Chrudimsku]], která byla [[24. červen|24. června]] [[1942]], 14 dní po [[vyhlazení Lidic]] v důsledku [[heydrichiáda|heydrichiády]] vypálena a její obyvatele zavražděni nacisty jako odplata za to, že v ní byla ukrývána [[vysílačka]] Libuše parašutistické skupiny [[Silver A]], která se účastnila [[Operace Anthropoid|atentátu]] na říšského protektora [[Reinhard Heydrich|Reinharda Heydricha]].  
Časně odpoledne byly Ležáky obklíčeny a obyvatelé shromážděni a převezeni do [[Pardubice|Pardubic]], kde bylo 33 dospělých pozdě večer zastřeleno. 11 dětí bylo odesláno do plynových komor a jen dvě dány na převýchovu do Německa, odkud se po válce vrátily.<ref name="HN">{{Citace elektronického periodika
Časně odpoledne byly Ležáky obklíčeny a obyvatelé shromážděni a převezeni do [[Pardubice|Pardubic]], kde bylo 33 dospělých pozdě večer zastřeleno. 11 dětí bylo odesláno do plynových komor a jen dvě dány na převýchovu do Německa, odkud se po válce vrátily.<ref name="HN">{{Citace elektronického periodika
-
  | autor = [[ČTK]]
+
  | autor = ČTK  
  | titul = Žena, která přežila Ležáky, cítí stále vykořenění
  | titul = Žena, která přežila Ležáky, cítí stále vykořenění
  | url = http://domaci.ihned.cz/c1-21452300-zena-ktera-prezila-lezaky-citi-stale-vykoreneni
  | url = http://domaci.ihned.cz/c1-21452300-zena-ktera-prezila-lezaky-citi-stale-vykoreneni
Řádka 12: Řádka 13:
Osadu Ležáky tvořilo 8 domů seskupených kolem [[mlýn]]a na říčce [[Ležák (řeka)|Ležák]] v katastru obcí [[Miřetice (okres Chrudim)|Miřetice]] a [[Louka (Vrbatův Kostelec)|Louka]]. Po válce nebyly Ležáky obnoveny, ale na jejich místě vznikl památník, který tvoří vyznačené půdorysy původních budov a pietní místo. Od 1. 6. 2008 ho spravuje [[Památník Lidice]].<ref> http://www.rozhlas.cz/pardubice/zpravodajstvi/_zprava/459539</ref>
Osadu Ležáky tvořilo 8 domů seskupených kolem [[mlýn]]a na říčce [[Ležák (řeka)|Ležák]] v katastru obcí [[Miřetice (okres Chrudim)|Miřetice]] a [[Louka (Vrbatův Kostelec)|Louka]]. Po válce nebyly Ležáky obnoveny, ale na jejich místě vznikl památník, který tvoří vyznačené půdorysy původních budov a pietní místo. Od 1. 6. 2008 ho spravuje [[Památník Lidice]].<ref> http://www.rozhlas.cz/pardubice/zpravodajstvi/_zprava/459539</ref>
-
[[Soubor:Lezaky kriz.JPG|thumb|Kříž nazvaný Trnová koruna na kopci nad bývalou osadou Ležáky.]]
 
== Historické pozadí ==
== Historické pozadí ==
-
[[Soubor:Lezaky-hrobodum c.p.26.jpg|thumb|Hrobodům č. p. 26, kde žila rodina Stanislava Hrdého]]
+
[[Soubor:Lezaky-hrobodum c.p.26.jpg|thumb|230px|Hrobodům č. p. 26, kde žila rodina Stanislava Hrdého]]
-
[[Soubor:Lezaky-hrobodum- c.p.13.jpg|thumb|Hrobodům č. p. 13, kde žila rodina Antonína Čecha]]
+
[[Soubor:Lezaky-hrobodum- c.p.13.jpg|thumb|230px|Hrobodům č. p. 13, kde žila rodina Antonína Čecha]]
Od roku [[1941]] byly v Protektorátu Čechy a Morava vysazovány parašutistické skupiny, které měly za úkol navázat kontakt s odbojem, zlepšit spojení s exilovou vládou v [[Spojené království|Británii]] a vést diverzní akce proti německým okupantům. [[27. květen|27. května]] [[1942]] provedli parašutisté atentát na zastupujícího říškého protektora Reinharda Heydricha. To vedlo k masovým represím proti českému obyvatelstvu.  
Od roku [[1941]] byly v Protektorátu Čechy a Morava vysazovány parašutistické skupiny, které měly za úkol navázat kontakt s odbojem, zlepšit spojení s exilovou vládou v [[Spojené království|Británii]] a vést diverzní akce proti německým okupantům. [[27. květen|27. května]] [[1942]] provedli parašutisté atentát na zastupujícího říškého protektora Reinharda Heydricha. To vedlo k masovým represím proti českému obyvatelstvu.  
Řádka 24: Řádka 24:
== Zničení Ležáků ==
== Zničení Ležáků ==
-
 
24. června časně odpoledne obklíčilo Ležáky 150 mužů pardubické roty 20. záložního policejního pluku „Böhmen“ pod vedením gestapa; na vnější kordón bylo povoláno 30 českých četníků z [[Chrudim]]i a [[Náchod]]a. Němci shromáždili obyvatele Ležáků i z okolí, kde se právě zdržovali, a odvezli je do pardubické vily Zámeček, kde policejní pluk sídlil a za heydrichiády popravoval. Následně domy vyrabovali a kolem páté zapálili; všech 33 obyvatel starších 15 let bylo po deváté hodině večer zastřeleno u Zámečku. 25., resp. 26. června byla zpráva o vyhlazení Ležáků zveřejněna.  
24. června časně odpoledne obklíčilo Ležáky 150 mužů pardubické roty 20. záložního policejního pluku „Böhmen“ pod vedením gestapa; na vnější kordón bylo povoláno 30 českých četníků z [[Chrudim]]i a [[Náchod]]a. Němci shromáždili obyvatele Ležáků i z okolí, kde se právě zdržovali, a odvezli je do pardubické vily Zámeček, kde policejní pluk sídlil a za heydrichiády popravoval. Následně domy vyrabovali a kolem páté zapálili; všech 33 obyvatel starších 15 let bylo po deváté hodině večer zastřeleno u Zámečku. 25., resp. 26. června byla zpráva o vyhlazení Ležáků zveřejněna.  
Řádka 35: Řádka 34:
Vyhlazení Ležáků přežily sestry Jarmila (* listopad 1939) a Marie (* léto 1941) Šťulíkovy, které byly odeslány na převýchovu do [[Nacistické Německo|Třetí říše]]. Jarmila se dostala do rodiny zemědělského inženýra Rudolfa Paetla na území [[Polsko|Polska]]. Po válce rodina sama nahlásila, že opatruje dítě určené k [[poněmčení]]. Marie byla umístěna do rodiny německého úředníka v Poznani.<ref name="HN" />
Vyhlazení Ležáků přežily sestry Jarmila (* listopad 1939) a Marie (* léto 1941) Šťulíkovy, které byly odeslány na převýchovu do [[Nacistické Německo|Třetí říše]]. Jarmila se dostala do rodiny zemědělského inženýra Rudolfa Paetla na území [[Polsko|Polska]]. Po válce rodina sama nahlásila, že opatruje dítě určené k [[poněmčení]]. Marie byla umístěna do rodiny německého úředníka v Poznani.<ref name="HN" />
-
=== Související články ===
+
== Souřadnice ==
 +
{{geo cz|49|49|57.72|15|54|5.76}}
 +
== Související články ==
* [[Ležáky 42]]
* [[Ležáky 42]]
* [[Lidice]]
* [[Lidice]]
Řádka 44: Řádka 45:
== Reference ==
== Reference ==
<references/>
<references/>
-
* Vojtěch Kyncl: [http://www.sezimovo-usti.cz/_kultura/ebenes/kyncl.pdf Akce Ležáky. Obyčejná vesnice] ([[Portable Document Format]] 1 [[megabyte]], 203 stran) – diplomová práce oceněná cenou Edvarda Beneše; podrobně rozebírá působení nacistické mašinérie na Pardubicku, shromažduje výpovědi řady svědků událostí
+
* Vojtěch Kyncl: [http://www.sezimovo-usti.cz/_kultura/ebenes/kyncl.pdf Akce Ležáky. Obyčejná vesnice] ([[Portable Document Format]] 1 megabyte, 203 stran) – diplomová práce oceněná cenou Edvarda Beneše; podrobně rozebírá působení nacistické mašinérie na Pardubicku, shromažduje výpovědi řady svědků událostí
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
Řádka 54: Řádka 55:
-
{{commonscat|Ležáky}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Ležáky}}{{commonscat|Ležáky}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Zaniklá sídla v Česku]]
[[Kategorie:Zaniklá sídla v Česku]]
[[Kategorie:1942]]
[[Kategorie:1942]]

Aktuální verze z 19. 6. 2017, 08:40

Kříž nazvaný Trnová koruna na kopci nad bývalou osadou Ležáky.
Muzeum v Ležákách

Ležáky (německy: Lezaky) byla osada na Chrudimsku, která byla 24. června 1942, 14 dní po vyhlazení Lidic v důsledku heydrichiády vypálena a její obyvatele zavražděni nacisty jako odplata za to, že v ní byla ukrývána vysílačka Libuše parašutistické skupiny Silver A, která se účastnila atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Časně odpoledne byly Ležáky obklíčeny a obyvatelé shromážděni a převezeni do Pardubic, kde bylo 33 dospělých pozdě večer zastřeleno. 11 dětí bylo odesláno do plynových komor a jen dvě dány na převýchovu do Německa, odkud se po válce vrátily.[1]

Osadu Ležáky tvořilo 8 domů seskupených kolem mlýna na říčce Ležák v katastru obcí Miřetice a Louka. Po válce nebyly Ležáky obnoveny, ale na jejich místě vznikl památník, který tvoří vyznačené půdorysy původních budov a pietní místo. Od 1. 6. 2008 ho spravuje Památník Lidice.[2]

Obsah

Historické pozadí

Hrobodům č. p. 26, kde žila rodina Stanislava Hrdého
Hrobodům č. p. 13, kde žila rodina Antonína Čecha

Od roku 1941 byly v Protektorátu Čechy a Morava vysazovány parašutistické skupiny, které měly za úkol navázat kontakt s odbojem, zlepšit spojení s exilovou vládou v Británii a vést diverzní akce proti německým okupantům. 27. května 1942 provedli parašutisté atentát na zastupujícího říškého protektora Reinharda Heydricha. To vedlo k masovým represím proti českému obyvatelstvu.

10. června byly demonstračně vyhlazeny Lidice na Kladensku, i když jejich obyvatelé neměli s atentátem nic společného. Parašutista Karel Čurda, oddělený od ostatních, se 16. června přihlásil na pražském gestapu a vypovídal i o odbojové síti na Pardubicku.

20. června byl zatčen její první člen, správce lomu Hluboká v bezprostřední blízkosti Ležáků, 21. června ležácký mlynář Švanda. Byli vyslýcháni a mučeni.

Zničení Ležáků

24. června časně odpoledne obklíčilo Ležáky 150 mužů pardubické roty 20. záložního policejního pluku „Böhmen“ pod vedením gestapa; na vnější kordón bylo povoláno 30 českých četníků z Chrudimi a Náchoda. Němci shromáždili obyvatele Ležáků i z okolí, kde se právě zdržovali, a odvezli je do pardubické vily Zámeček, kde policejní pluk sídlil a za heydrichiády popravoval. Následně domy vyrabovali a kolem páté zapálili; všech 33 obyvatel starších 15 let bylo po deváté hodině večer zastřeleno u Zámečku. 25., resp. 26. června byla zpráva o vyhlazení Ležáků zveřejněna.

Na podzim 1943 byly trosky budov strženy.

Osud ležáckých dětí

Ležácké děti byly z Pardubic večer převezeny do dětského útulku v Praze a počátkem července do průchozího tábora v polské Lodži, kde byly roztříděny: Dvě děti byly vybrány jako vhodné k poněmčení a zbylých jedenáct 25. července předáno gestapu, načež zahynuly patrně v plynové komoře v Chelmnu.

Vyhlazení Ležáků přežily sestry Jarmila (* listopad 1939) a Marie (* léto 1941) Šťulíkovy, které byly odeslány na převýchovu do Třetí říše. Jarmila se dostala do rodiny zemědělského inženýra Rudolfa Paetla na území Polska. Po válce rodina sama nahlásila, že opatruje dítě určené k poněmčení. Marie byla umístěna do rodiny německého úředníka v Poznani.[1]

Souřadnice

Související články

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 ČTK. Žena, která přežila Ležáky, cítí stále vykořenění. Hospodářské noviny [online]. 21. června 2007 [cit. 2008-6-9]. Dostupné online.  
  2. ↑ http://www.rozhlas.cz/pardubice/zpravodajstvi/_zprava/459539

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ležáky
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Ležáky
Citováno z „http://www2000.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Le%C5%BE%C3%A1ky“