Alfa-helix
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu) |
(++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[File:Hélice Alpha.png|thumb| | + | [[File:Hélice Alpha.png|thumb|240px|Schéma alfa-helixu (francouzsky)]] |
'''Alfa-helix''' („alfa-šroubovice“) je jeden ze dvou základních typů prostorového uspořádání [[bílkoviny|bílkovin]] (konkrétně jejich tzv. [[sekundární struktura|sekundární struktury]]).<ref name=dictionary>{{citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}}</ref> Druhým je [[beta-skládaný list]]. Alfa-helix má tvar pravotočivé [[šroubovice]], při pohledu shora tvoří šroubovici bílkovinná kostra, zatímco [[aminokyseliny|aminokyselinové]] zbytky směřují ven. Mezi jednotlivými patry šroubovice vznikají vodíkové můstky (a to konkrétně mezi C=O skupinou a N–H skupinou o čtyři aminokyseliny dál).<ref name=dictionary /> Typickými aminokyselinami vyskytujícími se v alfa-helixu je zejména [[alanin]], [[kyselina glutamová]], [[leucin]] a [[methionin]]. Pokud se někde vyskytne [[prolin]], zpravidla způsobí ohyb celé šroubovice.<ref name=harper /> | '''Alfa-helix''' („alfa-šroubovice“) je jeden ze dvou základních typů prostorového uspořádání [[bílkoviny|bílkovin]] (konkrétně jejich tzv. [[sekundární struktura|sekundární struktury]]).<ref name=dictionary>{{citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}}</ref> Druhým je [[beta-skládaný list]]. Alfa-helix má tvar pravotočivé [[šroubovice]], při pohledu shora tvoří šroubovici bílkovinná kostra, zatímco [[aminokyseliny|aminokyselinové]] zbytky směřují ven. Mezi jednotlivými patry šroubovice vznikají vodíkové můstky (a to konkrétně mezi C=O skupinou a N–H skupinou o čtyři aminokyseliny dál).<ref name=dictionary /> Typickými aminokyselinami vyskytujícími se v alfa-helixu je zejména [[alanin]], [[kyselina glutamová]], [[leucin]] a [[methionin]]. Pokud se někde vyskytne [[prolin]], zpravidla způsobí ohyb celé šroubovice.<ref name=harper /> | ||
| - | Všechny donory vodíkových můstků jsou orientovány jedním směrem a akceptory směrem opačným, helix je tedy vlastně slabým [[elektrický dipól|elektrickým dipólem]]. | + | Všechny donory vodíkových můstků jsou orientovány jedním směrem a akceptory směrem opačným, helix je tedy vlastně slabým [[elektrický dipól|elektrickým dipólem]]. Těchto interakcí využívá ke skládání struktur vyššího řádu (terciární struktury proteinů). |
== Parametry == | == Parametry == | ||
Pro alfa-helix platí tyto parametry:<ref name=harper>Murray RK. et al., Harperova biochemie (2002); dvacáté třetí vydání (čtvrté české vydání)</ref> | Pro alfa-helix platí tyto parametry:<ref name=harper>Murray RK. et al., Harperova biochemie (2002); dvacáté třetí vydání (čtvrté české vydání)</ref> | ||
* počet aminokyselin na jeden závit (otáčku) alfa-helixu: 3,6 | * počet aminokyselin na jeden závit (otáčku) alfa-helixu: 3,6 | ||
| - | * výška jednoho závitu (měřeno podél osy šroubovice): 0,54 [[ | + | * výška jednoho závitu (měřeno podél osy šroubovice): 0,54 [[Metr#Nanometr|nanometru]]. |
* vzdálenost ekvivalentních (odpovídajících si) atomů v kostře šroubovice: 0,15 nanometru. | * vzdálenost ekvivalentních (odpovídajících si) atomů v kostře šroubovice: 0,15 nanometru. | ||
== Reference == | == Reference == | ||
<references /> | <references /> | ||
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | |
| + | |||
| + | {{Commonscat|Alpha helix}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Bílkoviny]] | [[Kategorie:Bílkoviny]] | ||
Aktuální verze z 18. 11. 2022, 15:15
Alfa-helix („alfa-šroubovice“) je jeden ze dvou základních typů prostorového uspořádání bílkovin (konkrétně jejich tzv. sekundární struktury).[1] Druhým je beta-skládaný list. Alfa-helix má tvar pravotočivé šroubovice, při pohledu shora tvoří šroubovici bílkovinná kostra, zatímco aminokyselinové zbytky směřují ven. Mezi jednotlivými patry šroubovice vznikají vodíkové můstky (a to konkrétně mezi C=O skupinou a N–H skupinou o čtyři aminokyseliny dál).[1] Typickými aminokyselinami vyskytujícími se v alfa-helixu je zejména alanin, kyselina glutamová, leucin a methionin. Pokud se někde vyskytne prolin, zpravidla způsobí ohyb celé šroubovice.[2] Všechny donory vodíkových můstků jsou orientovány jedním směrem a akceptory směrem opačným, helix je tedy vlastně slabým elektrickým dipólem. Těchto interakcí využívá ke skládání struktur vyššího řádu (terciární struktury proteinů).
Parametry
Pro alfa-helix platí tyto parametry:[2]
- počet aminokyselin na jeden závit (otáčku) alfa-helixu: 3,6
- výška jednoho závitu (měřeno podél osy šroubovice): 0,54 nanometru.
- vzdálenost ekvivalentních (odpovídajících si) atomů v kostře šroubovice: 0,15 nanometru.
Reference
- ↑ 1,0 1,1 ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.] : Oxford University Press, 2006.
- ↑ 2,0 2,1 Murray RK. et al., Harperova biochemie (2002); dvacáté třetí vydání (čtvrté české vydání)
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |