Bečov nad Teplou (zámek)
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ Relikviář svatého Maura) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | + | [[Soubor:Zámek Bečov.jpg|thumb|240px|Zámek v Bečově nad Teplou]] | |
- | [[Soubor:Zámek Bečov.jpg|thumb|Zámek v Bečově nad Teplou]] | + | |
'''Zámek v Bečově nad Teplou''' v [[baroko|baroku]] převzal rezidenční funkci přilehlého [[Bečov nad Teplou (hrad)|hradu]]. Zámek se nachází ve [[město|městě]] [[Bečov nad Teplou]] v dnešním [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]]. | '''Zámek v Bečově nad Teplou''' v [[baroko|baroku]] převzal rezidenční funkci přilehlého [[Bečov nad Teplou (hrad)|hradu]]. Zámek se nachází ve [[město|městě]] [[Bečov nad Teplou]] v dnešním [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]]. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
- | Zámek byl vybudován v letech | + | Zámek byl vybudován v letech 1750–1753 v těsné blízkosti středověkého hradu v místě bývalého [[předhradí]]. Pro vybudování zámku bylo využito raněbarokní opevnění, které navrhl Jan Lacron v období Třicetileté války a z něhož byla realizovaná pouze malá část v podobě dělostřelecké [[Bašta|bašty]]. |
- | Dvoupatrový zámek, zvaný v dobových pramenech ''Nový'' nebo ''Dolní'', nechal vybudovat v polovině 18. století tehdejší majitel bečovského panství | + | Dvoupatrový zámek, zvaný v dobových pramenech ''Nový'' nebo ''Dolní'', nechal vybudovat v polovině 18. století tehdejší majitel bečovského panství Dominik Ondřej Kounic. Architekt barokní budovy využil zmiňovanou baštu jako substrukci pro rozměrnou polygonální [[věžice|věžici]] a zachoval i [[Renesance|renesanční]] [[portál (architektura)|portál]] předhradí z doby kolem roku 1540, který využil jako vstupní portál zámku. Přístup do něj byl realizován zděným mostem neseným osmi hranolovými [[pilíř]]i. Na mostě jsou umístěny kamenné sochy Jana Nepomuckého a jezuitského světce Jana de Gotto z roku 1753. |
- | Reprezentační sály a [[kaple]] zámku jsou situovány v polygonální věžici, zbylá část budovy sloužila obytným účelům. V roce 1861 byla přestavěna zámecká kaple, v letech | + | Reprezentační sály a [[kaple]] zámku jsou situovány v polygonální věžici, zbylá část budovy sloužila obytným účelům. V roce 1861 byla přestavěna zámecká kaple, v letech 1861–1875 pak byly upraveny ostatní [[interiér]]y zámku za účasti architektů [[Josef Zítek|Josefa Zítka]] a [[Josef Mocker|Josefa Mockera]]. |
Přilehlá zámecká terasovitá zahrada pochází až z druhé poloviny 19. století. Pod terasami se nachází rozsáhlá sklepení bývalého [[pivovar]]u z 18. století. | Přilehlá zámecká terasovitá zahrada pochází až z druhé poloviny 19. století. Pod terasami se nachází rozsáhlá sklepení bývalého [[pivovar]]u z 18. století. | ||
== Expozice == | == Expozice == | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Maur Relikviar2.JPG|thumb|240px|[[Relikviář svatého Maura]]]] |
V roce [[1996]] byla v nově opraveném zámku otevřena expozice [[gotika|gotického]] umění západních Čech. Od roku [[2002]] je součástí expozice restaurovaný [[románský sloh|románský]] [[relikviář svatého Maura]], po [[České korunovační klenoty|českých korunovačních klenotech]] druhá nejcennější památka<ref>Dokumentární film [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10109585354-hon-na-svateho-maura/ Hon na svatého Maura] vysílaný 8. 10. 2006 Českou televizí</ref> a vůbec nejvýznamnější románská klenotnická památka v České republice. Ten byl koncem 80. let 20. století nalezen ukrytý pod podlahou v žalostném stavu. Expozice dokumentuje postup jeho náročné a komplexní restaurace. | V roce [[1996]] byla v nově opraveném zámku otevřena expozice [[gotika|gotického]] umění západních Čech. Od roku [[2002]] je součástí expozice restaurovaný [[románský sloh|románský]] [[relikviář svatého Maura]], po [[České korunovační klenoty|českých korunovačních klenotech]] druhá nejcennější památka<ref>Dokumentární film [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10109585354-hon-na-svateho-maura/ Hon na svatého Maura] vysílaný 8. 10. 2006 Českou televizí</ref> a vůbec nejvýznamnější románská klenotnická památka v České republice. Ten byl koncem 80. let 20. století nalezen ukrytý pod podlahou v žalostném stavu. Expozice dokumentuje postup jeho náročné a komplexní restaurace. | ||
Řádka 21: | Řádka 20: | ||
== Související články == | == Související články == | ||
* [[Bečov nad Teplou]] | * [[Bečov nad Teplou]] | ||
- | * [[Bečov nad Teplou (hrad)| | + | * [[Bečov nad Teplou (hrad)|Hrad Bečov nad Teplou]] |
== Souřadnice == | == Souřadnice == |
Aktuální verze z 25. 6. 2019, 09:54
Zámek v Bečově nad Teplou v baroku převzal rezidenční funkci přilehlého hradu. Zámek se nachází ve městě Bečov nad Teplou v dnešním Karlovarském kraji.
Obsah |
Historie
Zámek byl vybudován v letech 1750–1753 v těsné blízkosti středověkého hradu v místě bývalého předhradí. Pro vybudování zámku bylo využito raněbarokní opevnění, které navrhl Jan Lacron v období Třicetileté války a z něhož byla realizovaná pouze malá část v podobě dělostřelecké bašty.
Dvoupatrový zámek, zvaný v dobových pramenech Nový nebo Dolní, nechal vybudovat v polovině 18. století tehdejší majitel bečovského panství Dominik Ondřej Kounic. Architekt barokní budovy využil zmiňovanou baštu jako substrukci pro rozměrnou polygonální věžici a zachoval i renesanční portál předhradí z doby kolem roku 1540, který využil jako vstupní portál zámku. Přístup do něj byl realizován zděným mostem neseným osmi hranolovými pilíři. Na mostě jsou umístěny kamenné sochy Jana Nepomuckého a jezuitského světce Jana de Gotto z roku 1753.
Reprezentační sály a kaple zámku jsou situovány v polygonální věžici, zbylá část budovy sloužila obytným účelům. V roce 1861 byla přestavěna zámecká kaple, v letech 1861–1875 pak byly upraveny ostatní interiéry zámku za účasti architektů Josefa Zítka a Josefa Mockera.
Přilehlá zámecká terasovitá zahrada pochází až z druhé poloviny 19. století. Pod terasami se nachází rozsáhlá sklepení bývalého pivovaru z 18. století.
Expozice
V roce 1996 byla v nově opraveném zámku otevřena expozice gotického umění západních Čech. Od roku 2002 je součástí expozice restaurovaný románský relikviář svatého Maura, po českých korunovačních klenotech druhá nejcennější památka[1] a vůbec nejvýznamnější románská klenotnická památka v České republice. Ten byl koncem 80. let 20. století nalezen ukrytý pod podlahou v žalostném stavu. Expozice dokumentuje postup jeho náročné a komplexní restaurace.
Reference
- ↑ Dokumentární film Hon na svatého Maura vysílaný 8. 10. 2006 Českou televizí
Související články
Souřadnice
Externí odkazy
- Státní hrad a zámek Bečov - oficiální stránky
- Bečov nad Teplou - Město s relikviářem sv. Maura, IN magazín, 5.11.2003
- Hon na svatého Maura – dokumentární film vysílaný 8. 10. 2006 Českou televizí
- http://prirodakarlovarska.cz/?clanky/statni-hrad-a-zamek-becov-nad-teplou Fotografie a informace o hradu a zámku na serveru prirodakarlovarska.cz
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |