V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Stanislav Broj

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Broj stanislav30s.jpg|thumb|right|Stanislav Broj v třicátých letech]]  
+
[[Soubor:Broj stanislav30s.jpg|thumb|220px|Stanislav Broj v třicátých letech]]  
-
'''Stanislav Broj''' (* [[28. září]] [[1901]], [[Volduchy]], † [[23. květen]] [[1950]], [[Praha]]) byl český [[politik]], člen [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|Agrární strany]] a později [[Československá strana lidová|Československé strany lidové]] a jedna z obětí [[komunistická strana Československa|komunistického]] [[teror]]u.  
+
'''Stanislav Broj''' (* [[28. září]] [[1901]], [[Volduchy]], † [[23. květen]] [[1950]], [[Praha]]) byl český [[politik]], člen [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|Agrární strany]] a později [[Československá strana lidová|Československé strany lidové]] a jedna z obětí [[komunistická strana Československa|komunistického]] [[teror]]u.  
-
Jako poslanec [[Národní shromáždění|Národního shromáždění]] ([[1946]][[1948]]) patřil k nejvýraznějším odpůrcům komunistů a vedl dlouhý a těžký boj proti komunistické zemědělské reformě. Po [[únorový převrat|únorovém převratu]] byl ve dvou [[vykonstruovaný proces|vykonstruovaných procesech]] odsouzen nejprve k 5 letům těžkého žaláře a posléze (za údajnou přípravu vzpoury a útěku) k smrti.  
+
== Biografie ==
 +
V meziválečném období byl členem [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrární strany]], po roce [[1945]] přešel k lidovcům. V [[Československé parlamentní volby 1946|parlamentních volbách v roce 1946]] se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. V parlamentu formálně zasedal do [[Volby do Národního shromáždění 1948|voleb do Národního shromáždění roku 1948]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 +
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
 +
| titul = jmenný rejstřík
 +
| url = http://www.psp.cz/eknih/1946uns/REJSTRIK/JMENNY/bc.htm
 +
| jazyk = česky
 +
| datum přístupu = 2012-01-09}}</ref>
-
Byl popraven v [[Pankrác (věznice)|Pankrácké věznici]].
+
Jako poslanec Národního shromáždění patřil k nejvýraznějším odpůrcům komunistů a vedl dlouhý a těžký boj proti komunistické [[zemědělská reforma|zemědělské reformě]]. V roce 1946 působil jako zemědělský referent na [[Okresní národní výbor|Okresním národním výboru]] v [[Rokycany|Rokycanech]]. Stal se rovněž okresním předsedou lidové strany. V březnu 1946 podal trestní oznámení na vyšetřovatele Vladimíra Novotného ze [[Zbiroh]]u, který byl podporován komunisty a měl překračovat své pravomoce. Kauza se řešila i v parlamentu. Během [[únor 1948|únorového převratu v roce 1948]] patřil Broj ke skupině politiků lidové strany, kteří nesouhlasili s ústupky komunistům. Po únorovém převratu byl už v červnu 1948 zatčen a ve dvou [[vykonstruovaný proces|vykonstruovaných procesech]] odsouzen nejprve k pěti letům těžkého žaláře a posléze v roce 1950 k trestu smrti (za údajnou přípravu vzpoury a útěku). Byl popraven v [[Pankrác (věznice)|pankrácké věznici]].<ref>{{Citace monografie
 +
| titul = kol. aut.: Rokycany
 +
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
 +
| místo = Praha
 +
| rok = 2011
 +
| isbn = 978-80-7422-100-2
 +
| strany = 208, 214, 215
 +
| jazyk = česky
 +
}}</ref>
-
Jeho poslední slova před popravou byla: ''„Prosím Boha, aby vám tuto vraždu odpustil! Umírám proto, že jsem chtěl mít svobodné zemědělce ve svobodné zemi. Oni jimi také budou!“'' (odmlka) ''„Moje děti, odkazuju vás ochraně Boží a Panny Marie, ženu také! Nechť žije svobodné Československo!“''
+
Jeho poslední slova před popravou byla: ''„Prosím Boha, aby vám tuto vraždu odpustil! Umírám proto, že jsem chtěl mít svobodné zemědělce ve svobodné zemi. Oni jimi také budou!“'' (odmlka) ''„Moje děti, odkazuju vás ochraně Boží a Panny Marie, ženu také! Nechť žije svobodné Československo&nbsp;!“''
 +
== Reference ==
 +
<references/>
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.pametnaroda.cz/data/witness/263/recording/160-transcript.html Jan Broj na Paměti národa]
* [http://www.pametnaroda.cz/data/witness/263/recording/160-transcript.html Jan Broj na Paměti národa]
-
[[Kategorie:Členové KDU-ČSL|Broj, Stanislav]]
+
 
-
[[Kategorie:Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|Broj, Stanislav]]
+
{{Článek z Wikipedie}}
-
[[Kategorie:Oběti komunistického teroru v Československu|Broj, Stanislav]]
+
{{DEFAULTSORT:Broj, Stanislav}}
-
[[Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu|Broj, Stanislav]]
+
[[Kategorie:Členové KDU-ČSL]]
 +
[[Kategorie:Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu]]
 +
[[Kategorie:Oběti komunistického teroru v Československu]]
 +
[[Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu]]
 +
[[Kategorie:Muži]]

Aktuální verze z 2. 3. 2018, 14:59

Stanislav Broj v třicátých letech

Stanislav Broj (* 28. září 1901, Volduchy, † 23. květen 1950, Praha) byl český politik, člen Agrární strany a později Československé strany lidové a jedna z obětí komunistického teroru.

Biografie

V meziválečném období byl členem agrární strany, po roce 1945 přešel k lidovcům. V parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSL. V parlamentu formálně zasedal do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[1]

Jako poslanec Národního shromáždění patřil k nejvýraznějším odpůrcům komunistů a vedl dlouhý a těžký boj proti komunistické zemědělské reformě. V roce 1946 působil jako zemědělský referent na Okresním národním výboru v Rokycanech. Stal se rovněž okresním předsedou lidové strany. V březnu 1946 podal trestní oznámení na vyšetřovatele Vladimíra Novotného ze Zbirohu, který byl podporován komunisty a měl překračovat své pravomoce. Kauza se řešila i v parlamentu. Během únorového převratu v roce 1948 patřil Broj ke skupině politiků lidové strany, kteří nesouhlasili s ústupky komunistům. Po únorovém převratu byl už v červnu 1948 zatčen a ve dvou vykonstruovaných procesech odsouzen nejprve k pěti letům těžkého žaláře a posléze v roce 1950 k trestu smrti (za údajnou přípravu vzpoury a útěku). Byl popraven v pankrácké věznici.[2]

Jeho poslední slova před popravou byla: „Prosím Boha, aby vám tuto vraždu odpustil! Umírám proto, že jsem chtěl mít svobodné zemědělce ve svobodné zemi. Oni jimi také budou!“ (odmlka) „Moje děti, odkazuju vás ochraně Boží a Panny Marie, ženu také! Nechť žije svobodné Československo !“

Reference

  1. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2012-01-09]. Dostupné online. (česky) 
  2. kol. aut.: Rokycany. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2011. ISBN 978-80-7422-100-2. S. 208, 214, 215. (česky) 

Externí odkazy